Consider a specific type of fission where psychological continuity takes a branching form, and one of the offshoots comes into being later than the other offshoot. Let us say that the earlier offshoot comes into being in the left branch at t, and the later offshoot comes into being in the right branch at t+1. With regard to the question how many persons are involved in this case, three answers are worth considering: (i) The original subject persists up to t; a distinct person comes into being immediately after t and continues to exist in the left branch; and the third person comes into being in the right branch at t+1. (ii) The original subject persists up to the moment immediately before t+1; a distinct person comes into being at t+1 and continues to exist in the left branch; and the third person comes into being in the right branch at t+1. (iii) The original subject continues to exist in the left branch; a distinct person comes into being in the right branch at t+1. For those who hold that personal identity consists in psychological continuity of some sort, the aforementioned three options exhaust the sensible ways of understanding how one persists in delayed fission. However, I argue that complications arise for each answer. Hence, delayed fission poses a challenge for the psychological approach to personal identity., Uvažujme o specifickém typu štěpení, kde psychologická kontinuita nabývá větvící podoby, a jeden z odnoží vzniká později než jiný odnož. Řekněme, že dřívější odnož vzniká v levé větvi na t, a pozdější odnož vzniká v pravém rameni na t + 1. Pokud jde o otázku, kolik osob je v tomto případě zapojeno, stojí za zvážení tři odpovědi: (i) Původní téma trvá až do t; zřetelná osoba vstoupí do bytí bezprostředně po t a pokračuje existovat v levé větvi; a třetí osoba vzniká ve správné větvi na t + 1. (ii) Původní subjekt trvá až do okamžiku bezprostředně před t + 1; zřetelná osoba vstoupí do bytí u t + 1 a pokračuje existovat v levé větvi; a třetí osoba vzniká ve správné větvi na t + 1. (iii) Původní předmět zůstává v levé větvi; v pravé větvi na t + 1 vstoupí zřetelná osoba. Pro ty, kteří se domnívají, že osobní identita spočívá v psychologické kontinuitě nějakého druhu, zmíněné tři možnosti vyčerpávají rozumné způsoby, jak porozumět tomu, jak člověk v opožděném štěpení přetrvává. Tvrdím však, že komplikace vznikají pro každou odpověď. Zpožděné štěpení tedy představuje výzvu pro psychologický přístup k osobní identitě. Tvrdím, že komplikace vznikají pro každou odpověď. Zpožděné štěpení tedy představuje výzvu pro psychologický přístup k osobní identitě. Tvrdím, že komplikace vznikají pro každou odpověď. Zpožděné štěpení tedy představuje výzvu pro psychologický přístup k osobní identitě., and Huiyuhl Yi
Recently, emotion has attracted much attention in many areas of philosophy. In the philosophy of mind, some argue that emotions are individuated and identified with reference to feelings, beliefs, desires, or perceptions. Furthermore, they are often claimed to be changeable, unstable, and ambivalent. However, despite their instability, emotions are sometimes long-standing. They have, in addition, perspective. These characteristics of the emotions, I argue, help us in solving one of philosophy’s most enduring problems, that is, the problem of personal identity. In order to il ustrate this claim I elaborate on the conception of ‘experiential memory’ suggested by Wollheim. To understand memory as experiential, I argue, we need to understand the affective element attached to some memories. I argue that memory affects not only my past thought but also my past emotions, and those emotions deriving from the past stay on to affect my whole being and my future. Hence, I argue that experiential memory is not just confined to the recal ing of events or experiences that the subject has experienced, but concerns the narrative structure of a person’s life as a whole., V poslední době emoce přitahovala mnoho pozornosti v mnoha oblastech filozofie. Ve filozofii mysli, někteří argumentují, že emoce jsou individualizované a identifikované s odkazem na pocity, víry, touhy nebo vnímání. Navíc se často tvrdí, že jsou proměnlivé, nestabilní a ambivalentní. I přes jejich nestabilitu jsou však emoce někdy dlouhodobé. Mají navíc perspektivu. Tyto vlastnosti emocí nám pomáhají při řešení jednoho z nejtrvalejších problémů filozofie, tj. Problému osobní identity. Abych toto tvrzení využil, rozebírám koncepci „zážitkové paměti“, kterou navrhl Wollheim. Abych pochopil paměť jako zkušenost, musíme pochopit, že afektivní prvek spojený s některými vzpomínkami. Domnívám se, že paměť nemá vliv pouze na mé minulé myšlenky, ale také na mé minulé emoce, a ty emoce, které pocházejí z minulosti, ovlivňují celou mou bytost a mou budoucnost. Proto argumentuji, že zkušenostní paměť není omezena pouze na připomenutí událostí nebo zážitků, které subjekt zažil, ale týká se narativní struktury života člověka jako celku., and Sunny Yang
The work analyzes two competing arguments in the issue of abortion and shows that each requires a different theory of personal identity. Further, I analyze those theories and show what moral premises they are compatible with and what implications there are for the abortion debate., Práce analyzuje dva protichůdné argumenty v problematice potratů a ukazuje, že každá z nich vyžaduje jinou teorii osobní identity. Dále analyzuji tyto teorie a ukážu, jaké morální podmínky jsou slučitelné a jaké jsou důsledky pro diskusi o potratech., and Radim Bělohrad
The concept of personal identity has recently come to play an increasingly important role in bioethical discussion concerning the beginning and end of human life. This study does not aim to represent the whole range of applications of theories of personal identity to bioethics. It focuses only on the beginning of human life, namely on the question of the moral acceptability of abortion. The author begins by describing an argument rejecting the acceptability of abortions which has been advanced by P. Lee, and it is shown that the validity of this argument depends on a certain conception of personal identity. Then the author briefly defines the psychological approach to personal identity, and he points to its weaknesses. There follows a discussion of the theory of animalism which claims that our persistence in time does not comprise any psychological factors. The conclusion of the article deals with various theories of moral status and indicates the inadequacy of functional criteria in accounting for the moral point of view. The article finishes by stating that the moral status of human beings should be founded on the concept of human dignity. If the considerations in the study have been set out correctly then they justify the following conclusion: abortions are morally unacceptable., David Černý., and Obsahuje poznámky a bibliografii
In this paper, I try to argue that, from the methodological position of reflected equilibrium, it seems to be reasonable to build a theory of personal identity that enables a person to continue her existence after the biological death of her body. This conclusion is supported by the argument that our practice reflects that our identity-presupposing concerns reach beyond biological continuity. We have also good reasons to maintain such concerns and practices. As the best candidate to implement such concerns in a theoretical account of practical identity, I will identify the person-life view, where personal identity depends to a great extent on social conditions. I also show how this theory can implement the classical belief in the afterlife, and how it could conceptualize the difference of the afterlife from a physicalistic and a theistic point of view. and V této práci se snažím argumentovat, že z metodologické pozice odrážející rovnováhy se zdá být rozumné stavět teorii osobní identity, která umožňuje člověku pokračovat ve své existenci po biologické smrti jejího těla. Tento závěr je podpořen argumentem, že naše praxe odráží skutečnost, že naše předpoklady týkající se identity překračují rámec biologické kontinuity. Máme také dobré důvody k udržení těchto obav a postupů. Jako nejlepší kandidát na realizaci těchto zájmů v teoretickém popisu praktické identity budu identifikovat pohled člověk-život, kde osobní identita závisí do značné míry na společenských podmínkách. Ukazuji také, jak tato teorie dokáže zavést klasickou víru v posmrtný život,
This paper focuses on three theories of personal identity that incorporate the idea that personal identity is the result of a person’s adopting certain attitudes towards certain mental states and actions. I call these theories subjective theories of personal identity. I argue that it is not clear what the proponents of these theories mean by “personal identity”. On standard theories, such as animalism or psychological theories, the term “personal identity” refers to the numerical identity of persons and its analysis provides the persistence conditions for persons. I argue that if the subjective theories purport to provide a criterion of numerical personal identity, they fail. A different interpretation may suggest that they purport to provide a non-numerical type of identity for the purpose of providing plausible analyses of certain identity-related practical concerns. I argue that the criteria the subjective theories provide fail to capture several of the identity-related concerns. As a result, this interpretation must be rejected as well., Tato práce se zaměřuje na tři teorie osobní identity, které zahrnují myšlenku, že osobní identita je výsledkem toho, že člověk přijímá určité postoje k určitým duševním stavům a činnostem. Tyto teorie nazývám subjektivními teoriemi osobní identity. Tvrdím, že není jasné, co zastánci těchto teorií znamenají „osobní identitou“. Na standardních teoriích, jako jsou zvířecí nebo psychologické teorie, se termín „osobní identita“ vztahuje na numerickou identitu osob a její analýza poskytuje podmínky vytrvalosti pro osoby. Tvrdím, že pokud subjektivní teorie mají za cíl poskytnout kritérium numerické osobní identity, neuspějí. Jiný výklad může naznačovat, že mají za cíl poskytnout nečíselný typ identity za účelem poskytnutí věrohodných analýz určitých praktických problémů souvisejících s identitou. Tvrdím, že kritéria subjektivních teorií nedokážou zachytit několik problémů souvisejících s identitou. V důsledku toho musí být tento výklad rovněž zamítnut., and Radim Bělohrad