The paper aims to demonstrate how the techniques of disciplinary power in prenatal care affect pregnant women. I will illustrate my argument using the results of ethnographic research conducted at the Division of Risk Pregnancy at the Department of Obstetrics and Gynaecology in a hospital in Central Slovakia. The analysis of ethnographic material indicates that although pregnant women are objectified and disciplined in prenatal care, they consider and evaluate the practices of the medical staff. Prenatal care interferes with other social roles which pregnant women play in their life. I interpret the ethnographic material in terms of the concept of disciplinary power developed by Michel Foucault, and in the terms of the theory of moral emotions by Jonathan Haidt. I argue that risk assessment is a part of the techniques of disciplinary power, and that the explicit ascription of feelings of the uncertainty, fear, guilt, and shame to a certain kind of behaviour in pregnancy helps to identify norms that regulate biological reproduction.
Placing Aristotle’s ethical works in dialogue with the work of G.E.M. Anscombe, this paper outlines a functional definition of emotions that describes a meta-theory for social-scientific research. Emotions are defined as what makes the thought and action of rational and political animals ethical., Tato práce uvádí dialog Aristotelovy etické práce do dialogu s prací GEM Anscombe. Tato práce nastiňuje funkční definici emocí, která popisuje meta-teorii pro sociálně vědecký výzkum. Emoce jsou definovány jako to, co dělá myšlení a jednání racionálních a politických zvířat etických., and Angela Chew
This paper outlines Jesse Prinz’s theory that emotions represent values by registering bodily changes, discusses two objections, and concludes that Prinz’s theory stands in need of modification: while emotions do represent values, they do not do so in the first place by registering bodily changes, but by processing information about how things we care about fare in the world. The function of bodily changes is primarily to motivate and prepare us for action., Tato práce nastiňuje teorii Jesse Prinze, že emoce představují hodnoty zaznamenáváním tělesných změn, diskutuje o dvou námitkách a dochází k závěru, že Prinzova teorie potřebuje modifikaci: zatímco emoce představují hodnoty, nečiní tak v první řadě registrací tělesných změn, ale zpracováním informací o tom, jak se věci starají o jízdné ve světě. Úlohou tělesných změn je především motivovat a připravovat nás na jednání., and Eva-Maria Düringer
Recently, emotion has attracted much attention in many areas of philosophy. In the philosophy of mind, some argue that emotions are individuated and identified with reference to feelings, beliefs, desires, or perceptions. Furthermore, they are often claimed to be changeable, unstable, and ambivalent. However, despite their instability, emotions are sometimes long-standing. They have, in addition, perspective. These characteristics of the emotions, I argue, help us in solving one of philosophy’s most enduring problems, that is, the problem of personal identity. In order to il ustrate this claim I elaborate on the conception of ‘experiential memory’ suggested by Wollheim. To understand memory as experiential, I argue, we need to understand the affective element attached to some memories. I argue that memory affects not only my past thought but also my past emotions, and those emotions deriving from the past stay on to affect my whole being and my future. Hence, I argue that experiential memory is not just confined to the recal ing of events or experiences that the subject has experienced, but concerns the narrative structure of a person’s life as a whole., V poslední době emoce přitahovala mnoho pozornosti v mnoha oblastech filozofie. Ve filozofii mysli, někteří argumentují, že emoce jsou individualizované a identifikované s odkazem na pocity, víry, touhy nebo vnímání. Navíc se často tvrdí, že jsou proměnlivé, nestabilní a ambivalentní. I přes jejich nestabilitu jsou však emoce někdy dlouhodobé. Mají navíc perspektivu. Tyto vlastnosti emocí nám pomáhají při řešení jednoho z nejtrvalejších problémů filozofie, tj. Problému osobní identity. Abych toto tvrzení využil, rozebírám koncepci „zážitkové paměti“, kterou navrhl Wollheim. Abych pochopil paměť jako zkušenost, musíme pochopit, že afektivní prvek spojený s některými vzpomínkami. Domnívám se, že paměť nemá vliv pouze na mé minulé myšlenky, ale také na mé minulé emoce, a ty emoce, které pocházejí z minulosti, ovlivňují celou mou bytost a mou budoucnost. Proto argumentuji, že zkušenostní paměť není omezena pouze na připomenutí událostí nebo zážitků, které subjekt zažil, ale týká se narativní struktury života člověka jako celku., and Sunny Yang
This paper aims to move the debate over the status of the conflict between emotion and judgement forward by refuting three implicit claims: that conflict between emotion and judgement is always to be avoided; that any conflict should always be resolved and, moreover, that it should be resolved immediately; that judgement should usually take priority in any resolution. Refutation of these three claims leads to recognition of the wide variety of different cases of conflict between emotion and judgement; examination of these cases is aided by consideration of the social context in which the conflicts occur., Cílem tohoto příspěvku je přesunout diskusi o stavu konfliktu mezi emocemi a úsudkem dopředu vyvrácením tří implicitních tvrzení: že vždy je třeba se vyhnout konfliktu mezi emocemi a úsudkem; že každý konflikt by měl být vždy vyřešen a navíc by měl být vyřešen okamžitě; tento rozsudek by měl mít obvykle přednost v každém usnesení. Odmítnutí těchto tří tvrzení vede k uznání širokého spektra různých případů konfliktu mezi emocemi a úsudkem; zkoumání těchto případů je podporováno zvážením sociálního kontextu, ve kterém se konflikty vyskytují., and Chloë FitzGerald
In his paper, Aleksander proposed five axioms for the presence of minimal consciousness in an agent. The last two of these were planning and affective evaluation of plans, respectively. The first three axioms - depiction, imagination and attention - have already been implemented in neural models in the laboratory at Imperial College. The present paper describes efforts to model the last two axioms in a similar manner, i.e., through digital neuromodelling.
Several diffusion tensor imaging (DTI) studies have reported on the anatomical neural tracts between the amygdala and specific brain regions. However, no study on the neural connectivity of the amygdala has been reported. In the current study, using probabilistic DTI tractography, we attempted to investigate the neural connectivity of the amygdala in normal subjects. Forty eight healthy subjects were recruited for this study. A seed region of interest was drawn at the amygdala using the FMRIB Software Library based on probabilistic DTI tractography. Connectivity was defined as the incidence of connection between the amygdala and each brain region at the threshold of 1 and 5 streamlines. The amygdala showed 100% connectivity to the hippocampus, thalamus, hypothalamus, and medial temporal cortex regardless of the thresholds. In contrast, regarding the thresholds of 1 and 5 streamlines, the amygdala showed high conncetivity (over 60%) to the globus pallidus (100% and 92.7%), brainstem (83.3% and 78.1%), putamen (72.9% and 63.5%), occipito-temporal cortex (72.9% and 67.7%), orbitofrontal cortex (70.8 and 43.8%), caudate nucleus (63.5% and 45.8%), and ventromedial prefrontal cortex (63.5% and 31.3%), respectively. The amygdala showed high connectivity to the hippocampus, thalamus, hypothalamus, medial temporal cortex, basal ganglia, brainstem, occipito-temporal cortex, orbitofrontal cortex, and ventromedial prefrontal cortex. We believe that the methods and results of this study provide useful information to clinicians and researchers studying the amygdala.
Claims that emotions are or can be rational, and crucially enabling of rationality, are now fairly common, also outside of philosophy, but with considerable diversity both in their assumptions about emotions and their conceptions of rationality. Three main trends are worth picking out, both in themselves and for the potential tensions between them: accounts that defend a case for the rationality of emotions A) by assimilating emotions closely to beliefs or judgements; B) in terms of the very features that traditional views of emotions as irrational/a-rational emphasized; C) by arguing that emotions exhibit a more sui generis kind of rationality, often one based on a narrative or dramaturgic ''inner logic''., Tvrdí, že emoce jsou nebo mohou být racionální a rozhodně umožňující racionalitu, jsou nyní poměrně běžné, i mimo filosofii, ale se značnou rozmanitostí jak v jejich předpokladech o emocích, tak v jejich pojmech racionality. Tři hlavní trendy stojí za to vyzvednout, a to jak v sobě, tak i pro potenciální napětí mezi nimi: účty, které obhajují případ racionality emocí A) tím, že se emoce úzce přizpůsobují vírám nebo úsudkům; B) z hlediska samotných rysů, které tradiční názory na emoce považují za iracionální / racionální; C) argumentací, že emoce vykazují více sui generis druh racionality, často založené na narativní nebo dramaturgické ,,vnitřní logice''., and Sophie Rietti
Vztah emocí a hudby je aktuálním tématem hudební psychologie a důležitý přístup zde představuje zkoumání tělesně prožívaných reakcí, jako jsou mrazení (chills), slzení, bušení srdce apod. Dotazníkové šetření vycházející metodologicky ze dvou zahraničních studií (Sloboda, 1991; Schönberger, 2006) z části potvrdilo jejich výsledky, v některých zjištěních se však s nimi rozchází. Častější prožívání tělesných reakcí při hudbě u žen, které zjistily předchozí studie, tento výzkum potvrzuje pouze u respondentů starších třiceti let a poukazuje na interakci s věkem. Dále bylo zjištěno častější prožívání těchto reakcí u profesionálních hudebníků než u amatérů a nehudebníků. Souhlasně s předchozími výzkumy se husí kůže a pocity mrazení ukazují jako nejčastější reakce. Diskutovány jsou vztahy mezi jednotlivými typy reakcí, příčiny vzniku pocitů mrazení a možné souvislosti s osobnostními faktory. and The relationship between emotion and music is an up-to-date topic of psychology of music. Studying physicaly experienced responses such as chills, tears and racing heart represents an important approach. A questionaire survey methodologicaly based on two foreign studies (Sloboda, 1991; Schönberger, 2006) partly confirmed their results but disagrees with them in some findings. More frequent physical responses when listening to music in women, which was reported by previous studies, was confirmed only for respondents older that 30 in this survey and an interaction with age was found. Further, more frequent physical responses in professional musicans than in amateur musicans and non-musicans were found. In accordance with previous studies, goose-pimples and chills appeared to be the two most frequent responses. Relations between particular types of responses are discussed, as well as sources of experiencing chills and possible relationships with personality factors.