Tento příspěvek poukazuje na existenci genderových stereotypů v obsahu pedagogické komunikace učitelek v preprimárním vzdělávání. Nahlíží skryté kurikulum jako obsah vzdělávání, kterým se chlapci a děvčata v rámci institucionálního vzdělávání v mateřské škole učí nestejným věcem. Příspěvek nabízí detailní pohled na to, jakým způsobem vstupuje gender do komunikace učitelek v mateřské škole. Upozorňuje nejen na konkrétní podobu genderových stereotypů, ale také na fakt, že učitelky vlastní genderově stereotypní jednání a komunikování nereflektují. and This contribution refers to the existence of gender stereotypes in the content of teachers' educational communication at nursery schools, commenting on a hidden curriculum through which boys and girls learn different things in the framework of preschool institutional education. The article offers a detailed view of how gender affects the communication of female teachers at nursery schools. Attention is not only drawn to specific gender stereotypes but also to the fact that teachers fail to reflect their own gender-stereotyped acting and communication.
a1_Cíle studie. Stať se zabývá teorií mysli a její souvislostí s prostředím, ve kterém jedinec vyrůstá. Studie 1 zkoumá vztah mezi ústavní péčí a teorií mysli. Studie 2 se zaměřuje na vztah mezi inovativností navštěvované mateřské školy a úrovní teorie mysli. Soubor a postup výzkumu. Soubor v obou studiích tvořily šestileté předškolní děti. Ve Studii 1 byly srovnávány děti (N = 22) žijící v dětském domově s dětmi (N = 33) žijícími ve vlastní rodině. Ve Studii 2 byly srovnávány děti navštěvující MŠ klasifikovanou jako tradiční (N = 25) a jako inovativní (N =16). Dětem byla administrována Škála teorie mysli a 4 subtesty z Wechslerovy inteligenční škály pro děti. Hypotézy. Ve Studii 1 bylo hlavním předpokladem, že typ péče (ústavní vs. rodinná) predikuje výsledky v testu teorie mysli. Ve Studii 2 se předpokládalo, že děti navštěvující inovativní MŠ jsou úspěšnější v úkolech spojených s teorií mysli pro emoce než děti navštěvující tradiční MŠ. Statistické analýzy. Předpoklady byly ověřovány pomocí chí-kvadrát testů, t-testů a modelu lineární regrese. Výsledky. Ve Studii 1 byl podpořen předpoklad, že typ péče velmi dobře predikuje výsledky v testu teorie mysli. Z výsledků vyplynulo, že děti z rodin dosahují lepších výsledků v některých úkolech teorie mysli než děti z dětských domovů. Ve Studii 2 se podle předpokladu děti lišily pouze v úkolu testujícím teorii mysli pro emoce a v ostatních se nelišily. Je možné, že oproti tradiční mateřské škole inovativní mateřská škola u dětí nepodporuje specificky rozvoj teorii mysli, ale spíše schopnost zacházet se svými emocemi., a2_Omezení studie. Omezením studie může být skutečnost, že každou část souboru testoval jiný výzkumník. Minimalizaci vlivu osobní rovnice výzkumníků na výsledky zajišťoval důraz na standardizaci administrace metod., b1_Objectives. The paper focuses on the concept of theory of mind and its relationship with the environment in which children grow up. Study 1 examines the relationship between institutional care and theory of mind. Study 2 investigates the relationship between how innovative a nursery is and the level of theory of mind of the children who attend it. Sample and setting. The sample consisted of six-years-olds in both studies. In Study 1, children living in children‘s homes (N = 22) were compared with children living with their own families (N = 33). In Study 2, children (N = 25) who attended traditional nursery schools were compared with children (N = 16) who attended innovative nursery schools. The children were tested using the Scale of Theory of Mind and four subtests of the WISC. Hypotheses. In Study 1, the type of care (institutional vs. familial) that children experienced was expected to predict their level of theory of mind. In Study 2, it was hypothesised that children attending innovative nurseries would be more successful in tasks associated with theory of mind for emotions than children attending traditional nurseries. Statistical analyses. The hypotheses were tested using chi-square tests, t-tests, and linear regression models. Results. In Study 1, the type of care that children experienced was found to predict their level of theory of mind. Children living with their families scored higher on some of the theory of mind tasks than children growing up in children’s homes. In Study 2, as predicted, children from the two types of nursery schools differed only in a task which tested theory of mind for emotions; they did not differ in any other task. Based on these results, it is proposed that innovative nurseries do not foster the development of theory of mind per se, but rather the ability to manage emotions., b2_ Study limitation. The limitation of the study is that each group of participants was tested by a different researcher. To prevent this from affecting the outcome of the study, tight standardization of administration was employed., and Kristýna Marsová ... [et al.].
Tento článek pojednává o volnosti poskytované vychovatelem jako o konkrétním výchovném prostředku, který ovlivňuje utváření psychické odolnosti u předškolních dětí. Teoretický rámec práce tvoří koncepce vlastní vnímané účinnosti (self-efficacy) A. Bandury. Empirická část se zaměřuje na instituci mateřské školy. Za pomoci kvantitativních i kvalitativních metod mapuje prostředí mateřské školy z hlediska rozvíjení psychické odolnosti. Cílem je zjistit, jaké možnosti zvyšování self-efficacy poskytuje mateřská škola oproti rodinnému prostředí. Zajímá nás míra volnosti, kterou dopřávají dětem na jedné straně učitelé v mateřské škole a na druhé straně rodiče. and The purpose of this article is to investigate the influence of liberty in upbringing on self-efficacy and resilience in preschool children. As a theoretical framework of this paper we chose the concept of selfefficacy created by A. Bandura. The empirical part is focused on the institution of kindergarten. It maps the background in kindergartens by means of both quantitative and qualitative research. The aim is to define which opportunities of increasing self-efficacy are provided in kindergartens, in comparison to the family milieu. We are interested in degree of liberty given in kindergartens and in families.