Negative expiratory pressure (NEP) applied at the mouth during tidal expiration provides a non-invasive method for detecting expiratory flow limitation. Forty-two children were studied, i.e. 25 children with different respiratory symptoms (R) and 17 without any respiratory symptoms (NR). Children were examined without any sedation. A preset NEP of -5 cm H 2 O was applied; its duration did not exceed duration of tidal expiration. A significance of FL was judged by determining of a flow-limited range (in % of tidal volume). FL was found in 48 % children of R group. No patient of the NR group elicited FL (P<0.001 R vs. NR). The frequency of upper airway collapses was higher in R group (12 children) than in NR gr oup (5 children). In conclusion, a high frequency of tidal FL in the R group was found, while it was not present in NR group. A relatively high frequency of expiratory upper airway collapses was found in both groups, but it did not differ significantly. NEP method represents a reasonable approach for tidal flow limitation testing in non-sedated preschool children., A. Jiřičková, J. Šulc, P. Pohunek, O. Kittnar, A. Dohnalová, J Kofránek., and Obsahuje bibliografii
Příspěvek se zabývá vztahem mezi typem aktivity a soukromou řečí u předškolních dětí. Dvacet dětí (čtyřletých a pětiletých) bylo pozorováno během uzavřené aktivity (skládání maňáska podle předlohy) a otevřené aktivity (volná hra s maňáskem). Bylo zjištěno, že děti užívaly více soukromé řeči během otevřené aktivity oproti aktivitě uzavřené. To je v souladu s Vygotského perspektivou, že otevřená aktivita poskytuje podpůrné prostředí pro rozvoj seberegulace. Navíc bylo zjištěno, že děti užívaly řeč během otevřené a uzavřené aktivity rozdílným způsobem. Během otevřené aktivity děti produkovaly více fantazijně-herní řeči, zatímco během uzavřené aktivity došlo k nárůstu soukromé řeči popisující vlastní aktivitu a sebeřízení. Zvážen byl význam zjištění, že uzavřená aktivita a otevřená aktivita hrají rozdílnou, ale stejně důležitou roli v rozvoji seberegulace.
a1_Cíle studie. Stať se zabývá teorií mysli a její souvislostí s prostředím, ve kterém jedinec vyrůstá. Studie 1 zkoumá vztah mezi ústavní péčí a teorií mysli. Studie 2 se zaměřuje na vztah mezi inovativností navštěvované mateřské školy a úrovní teorie mysli. Soubor a postup výzkumu. Soubor v obou studiích tvořily šestileté předškolní děti. Ve Studii 1 byly srovnávány děti (N = 22) žijící v dětském domově s dětmi (N = 33) žijícími ve vlastní rodině. Ve Studii 2 byly srovnávány děti navštěvující MŠ klasifikovanou jako tradiční (N = 25) a jako inovativní (N =16). Dětem byla administrována Škála teorie mysli a 4 subtesty z Wechslerovy inteligenční škály pro děti. Hypotézy. Ve Studii 1 bylo hlavním předpokladem, že typ péče (ústavní vs. rodinná) predikuje výsledky v testu teorie mysli. Ve Studii 2 se předpokládalo, že děti navštěvující inovativní MŠ jsou úspěšnější v úkolech spojených s teorií mysli pro emoce než děti navštěvující tradiční MŠ. Statistické analýzy. Předpoklady byly ověřovány pomocí chí-kvadrát testů, t-testů a modelu lineární regrese. Výsledky. Ve Studii 1 byl podpořen předpoklad, že typ péče velmi dobře predikuje výsledky v testu teorie mysli. Z výsledků vyplynulo, že děti z rodin dosahují lepších výsledků v některých úkolech teorie mysli než děti z dětských domovů. Ve Studii 2 se podle předpokladu děti lišily pouze v úkolu testujícím teorii mysli pro emoce a v ostatních se nelišily. Je možné, že oproti tradiční mateřské škole inovativní mateřská škola u dětí nepodporuje specificky rozvoj teorii mysli, ale spíše schopnost zacházet se svými emocemi., a2_Omezení studie. Omezením studie může být skutečnost, že každou část souboru testoval jiný výzkumník. Minimalizaci vlivu osobní rovnice výzkumníků na výsledky zajišťoval důraz na standardizaci administrace metod., b1_Objectives. The paper focuses on the concept of theory of mind and its relationship with the environment in which children grow up. Study 1 examines the relationship between institutional care and theory of mind. Study 2 investigates the relationship between how innovative a nursery is and the level of theory of mind of the children who attend it. Sample and setting. The sample consisted of six-years-olds in both studies. In Study 1, children living in children‘s homes (N = 22) were compared with children living with their own families (N = 33). In Study 2, children (N = 25) who attended traditional nursery schools were compared with children (N = 16) who attended innovative nursery schools. The children were tested using the Scale of Theory of Mind and four subtests of the WISC. Hypotheses. In Study 1, the type of care (institutional vs. familial) that children experienced was expected to predict their level of theory of mind. In Study 2, it was hypothesised that children attending innovative nurseries would be more successful in tasks associated with theory of mind for emotions than children attending traditional nurseries. Statistical analyses. The hypotheses were tested using chi-square tests, t-tests, and linear regression models. Results. In Study 1, the type of care that children experienced was found to predict their level of theory of mind. Children living with their families scored higher on some of the theory of mind tasks than children growing up in children’s homes. In Study 2, as predicted, children from the two types of nursery schools differed only in a task which tested theory of mind for emotions; they did not differ in any other task. Based on these results, it is proposed that innovative nurseries do not foster the development of theory of mind per se, but rather the ability to manage emotions., b2_ Study limitation. The limitation of the study is that each group of participants was tested by a different researcher. To prevent this from affecting the outcome of the study, tight standardization of administration was employed., and Kristýna Marsová ... [et al.].