Deník spisovatele představuje dílo, jemuž doposud není v ruském a obdobně ani v českém a slovenském prostředí věnována stejná pozornost jako Dostojevského románům. Předkládaná monografie je tvořena sedmi kapitolami a o pozdním díle ruského spisovatele pojednává ze čtyř aspektů: žánrového, tematického, motivického a recepčního. Z hlediska žánru je Deník spisovatele řazen k žánrovému typu tzv. spisovatelského deníku. Dílo je zkoumáno v kontextu doby svého vzniku a rovněž v kontextu autorovy osobnosti, současně s tím jsou sledovány poetologické rysy díla. Dále jsou v rámci Deníku spisovatele definovány tři stěžejní tematické okruhy (Rusko a Západ, obraz Petěrburgu, postavy dětí a podoby dětství), specifika literárních žánrů (střední epika s fantastickými rysy, esej, dopis, memoáry a kritická stať) a specifika motivů (motivy živlů, tzv. nahodilé rodiny a snů). V závěrečné kapitole se pozornost zaměřuje na otázky recepce v českém i slovenském prostředí. ,The Writer's Diary is a work that has so far failed to receive as much attention as Dostoevsky's novels in the Czech and Slovak milieus. The presented monograph consists of seven chapters and comments on the Russian writer's late work from four aspects: the genre, theme, motif and reception. Regarding the theme, the Writer's Diary belongs in the so-called literary diary. The work is examined with view to the period of its creation, the author's personality and the poetological features. The Writer's Diary also defines three principal themes (Russia and the West, the image of St. Petersburg, characters of the children and the form of childhood), specific features of literary genres (tales with fantasy elements, essays, letters, memoirs and critical essays) and specific features of the motifs (the natural elements or the so-called random family and dreams). The last chapter is focused on reception of the work in the Czech and Slovak milieus.
Stanislava Fedrová, Jan Hejk, Alice Jedličková (edd.)., Obsahuje bibliografie a bibliografické odkazy, and Část. slovenský text, anglická, německé a ruské resumé
Literární výzkum osobnosti Terézie Vansové a její literární, vydavatelské a osvětové činnosti poskytuje fascinující obraz ženy odhodlané, alespoň v rámci svých možností, přispět k blahu mnohých; ženy se silně zakořeněným žebříčkem hodnot, který si nejenom vystavěla, ale během svého života jej také následovala; ženy často osamocené a osamělé, stojící mimo hlavní proud jak literární, tak i politický či ideový, ženy jakožto zástupkyně slovenské inteligence, avšak žijící svůj život v úzkém sepětí s venkovským slovenským lidem. Terézia Vansová si plně uvědomovala funkčnost literární komunikace na lince autor–čtenář–dílo a považovala literaturu za jeden z nástrojů masové komunikace, díky kterému byla schopna ovlivňovat i hodnotový rámec samotného čtenáře. ,The literary research of the personality of Terézia Vansová and her literary, publishing, and enlightenment activities provides a fascinating image of a woman dedicated to, at least in a little, contribute to the well-being of many, a woman with deeply anchored values, she did not only defined for herself, but she also followed within her entire life; a woman very often alone and lonely, standing out of the literary, ideological and political mainstream; a female representant of the Slovak intelligentsia, however living in close contact with the Slovak common people. Terézia Vansová was fully aware of the functionality of literary communication on the line author-reader-work and considered literature one of the tools of mass communication, thanks to which she was able to influence the value framework of the reader himself. ,Literárny výskum osobnosti Terézie Vansovej a jej literárnej, vydavateľskej a osvetovej činnosti poskytuje fascinujúci obrázok či celú sériu obrázkov ženy odhodlanej svojou troškou prispieť k blahu mnohých; ženy so silne zakoreneným rebríčkom hodnôt, ktorý si nielen vystavala, ale ho i v rámci svojho života nasledovala; ženy často osamotenej a osamelej, stojacej mimo hlavný prúd či už literárny, tak i politický či ideový, ženy ako zástupkyne slovenskej inteligencie, avšak žijúcu svoj život v úzkom zopnutí s vidieckym slovenským ľudom. Terézia Vansová si plne uvedomovala funkčnosť literárnej komunikácie na linke autor-čitateľ-dielo a považovala literatúru za jeden z nástrojov masovej komunikácie, vďaka ktorému bola schopná ovplyvňovať aj hodnotový rámec samotného čitateľa.
Slavistika se rozvíjí v několika proudech vědeckého badání, které nenarážejí na stejné potíže a nemají stejné možnosti výzkumu. Zatímco slovanská jazykověda může pracovat s poměrně homogenním a definovatelným materiálem, studie historické jsou nuceny brát v úvahu to, že se hranice slovanských pospolitostí měnily, že tyto pospolitosti často žily v těsnějším sepětí s některým z národů neslovanských než se svými slovanskými soukmenovci a že se jejich kultury mnohdy mezi sebou výrazně lišily. Literárněvědné zkoumání je ještě složitější, neboť neexistuje obecně platná definice národní literatury. V určitých obdobích a v některých literárních žánrech se jednotlivé slovanské literatury sbližuji, jindy se vzdalují. Pozice různých slovanských literatur a jejich vzájemné vztahy se proměňují. Bylo by třeba nadále zkoumat a interpretovat sféry, ve kterých se sbližuji, a zároveň vysvětlovat i jejich rozdílnosti. and Slavonic studies are developing in several streams which do not encounter the same difficulties and are not open to the same possibilities of research. While Slavonic linguistics can work with material that is relatively homogenous and clearly defined, the historical approach is more problematic because the Slav peoples differ from another, they have lived and often still live in close association with one or more other nations and their past and present are often more strongly bound with theirs non-Slavonic neighbours than with fellow Slavs living in a different social setting and with a different style of live. Literary research in the Slavonic field is still more complicated, because there is no generally accepted definition of a national literature and what the concept includes changes with the time. In certain periods and literary genres, the Slavonic literatures come closer to one another, in others, they grow further apart. It is necessary to go on exploring the domains in which they are growing alike and to explain theirs differences.