Attention deficit disorder is a neurodevelop-mental disorder that affects the mental and social functioning of an individual not only in child-hood. Its impact on higher education and work life has been studied intensively over the last two decades. This review aims to analyse, which variables related to attention deficit disorder are studied among university students, which meth-ods are used to identify individuals with atten-tion deficit disorder symptoms in higher educa-tion, and which inhibitors and facilitators may affect university studies of individuals with at-tention deficit disorder symptomatology. Authors searched Web of Science – Core Col-lection from 1. 1. 2011 to 31. 12. 2020 for stud-ies that investigated study-related variables in students with attention deficit disorder. The initial search identified 307 studies, 41 of them were eligible for further analysis. To identify the individuals with attention deficit disorder, the researchers used a combination of methods including self-report of previously diagnosed disorder, expert confirmation, and self-report scales of attention deficit disorder symptoms. The studied variables were merged into seven content categories. The results of the studies show that university students with attention def-icit disorders make a vulnerable group, studies mainly focused on inhibiting factors rather than those that facilitate students ́ performance and success. The further research should focus on the facilitating variables and the effectiveness of accommodations and interventions provided by universities for this particular target group of students. and Porucha pozornosti je neurovývinová porucha, ktorá ovplyvňuje mentálne a sociálne fungo-vanie jednotlivca nielen v detstve. Jej vplyv na vysokoškolské vzdelávanie a pracovný život sa v ostatných dvoch desaťročiach intenzívne štu-duje. Cieľom tohto prehľadu bolo analyzovať, ktoré premenné súvisiace s poruchou pozornosti sa skúmajú u vysokoškolských študentov, ktoré metódy sa používajú na identifikáciu jednot-livcov so symptómami poruchy pozornosti vo vysokoškolskom vzdelávaní, a ktoré inhibítory a facilitátory môžu ovplyvniť vysokoškolské štúdium osôb so symptómami porúch pozornos-ti. Na základe rešerše z databázy Web of Scien-ce-Core Collection za obdobie 1. 1. 2011 – 31. 12. 2020 autorky identifikovali štúdie, ktoré skúmali premenné súvisiace s vysokoškolským štúdiom osôb s poruchou pozornosti. Z pôvodne identifikovaných 307 štúdií do prehľadu zaradili 41.Na identifikáciu jednotlivcov s poruchou pozor-nosti výskumníci používali kombináciu metód vrátane vlastného deklarovania diagnostikova-nej poruchy, potvrdenia odborníkom a sebahod-notiacich škál symptómov poruchy pozornosti. Skúmané premenné boli zlúčené do siedmich obsahových kategórií. Výsledky ukazujú, že vysokoškolskí študenti s poruchami pozornosti sú zraniteľnou skupinou. Štúdie sa zameriavali skôr na inhibujúce faktory než na faktory, ktoré facilitujú akademický výkon a úspešnosť štu-dentov s poruchou pozornosti. Ďalší výskum by sa mal zamerať na facilitujúce premenné a efek-tivitu akomodácií a intervencií, ktoré vysoké školy poskytujú tejto skupine študentov.
Objectives. Due to the rise of depressive symptomatology especially among vulnerable populations such as young adults during the COVID-19 outbreak, a reliable measuring tool is needed. Because of the lack of such studies, the authors decided to validate the 8-item Center for Epidemiologic Studies Depression Scale (CES-D 8) among Czech university students capturing the beginning of lockdown experience. Statistical analyses. Confirmatory factor analysis was conducted and structural equation modelling with diagonally weighted least squares estimation using lavaan was employed. Different hypotheses about the dimensionality of the CES-D 8 scale were tested. The authors assessed the measurement equivalence of the CES-D 8 scale according to gender using multigroup confirmatory factor analysis. The effect of socio-demographic and COVID-19 issues variables on depression was examined. Results. One dimensional model with correlated errors showed sufficient validity and therefore, the best fit. Multigroup confirmatory factor analysis results revealed that the factor structure is invariant across gender. Women and those who reported financial distress and academic stress showed a higher level of depressive symptomatology. On the other hand, relationships proved to have a protective effect. Limitations. The sample came from an online survey, respondents were self-selected. There was a gender imbalance in the sample that cannot be explained by a higher number of women in the Czech university environment. Conclusions. The CES-D 8 proved to be a useful instrument for measuring depressed mood that opens further possibilities for depression research in the university environment and during pandemic situations. and Cíle. Vzhledem k nárůstu depresivní sympto-matologie během pandemie covid-19 zejména u zranitelných skupin, jako jsou mladí dospělí, narostla potřebnost spolehlivého nástroje na mě-ření depresivity. Z důvodu chybějící validizace se autoři rozhodli ověřit osmipoložkovou škálu Center for Epidemiologic Studies Depression Scale (CES-D 8) u českých vysokoškolských studentů v době samého počátku pandemie.Statistické analýzy. Byla provedena konfir-mační faktorová analýza za použití struktur-ního modelování metodou DWLS (diagonally weighted least squares) pomocí balíku laavan. Byly testovány různé hypotézy o dimenziona-litě škály CES-D 8. Pomocí MCFA (multigroup confirmatory factor analysis) autoři posuzovali ekvivalenci měření škály CES-D 8 podle po-hlaví. Byl zkoumán vliv sociodemografických proměnných a proměnných týkajících se pro-blematiky covid-19 na depresivní symptoma-tologii.Výsledky. Jednodimenzionální model s korelo-vanými reziduálními rozptyly u dvou položek prokázal dostatečnou validitu a nejlépe odpoví-dal datům. Výsledky MCFA ukázaly, že faktoro-vá struktura zvoleného modelu byla invariantní vzhledem k pohlaví. Ženy a osoby, které byly ve finanční nouzi nebo prožívaly zvýšený stres ze studia, vykazovaly vyšší úroveň depresivní symptomatologie. Naopak partnerský vztah se ukázal mít protektivní efekt.Limity práce. Vzorek pochází z online průzku-mu, respondenti byli vybráni samovýběrem. Nadreprezentaci žen-studentek v datech nelze zdůvodnit vyšším podílem žen na českých uni-verzitách.Závěr. CES-D 8 se ukázal být užitečným nástro-jem pro měření depresivity, jenž otevírá další možnosti pro výzkum deprese v univerzitním prostředí a během pandemických situací.