a1_Cíle. Cílem výzkumu bylo popsat výskyt specifických forem násilného chování dospívajících ve škole a analyzovat rodinný, vrstevnický a školní kontext agresivního chování. Soubor a metoda. Soubor tvořili dospívající ze 115 náhodně vybraných základních škol. Dotazováni byli žáci 7., 8. a 9. ročníku, z každé školy se účastnila jedna třída. Informace byly získávány prostřednictvím dotazníku, který zahrnoval položky týkající se projevů agresivního chování a jeho kontextu, dále položky mapující vztah k rodině, vrstevníkům, škole a učitelům. Výzkum proběhl metodou on-line aplikace přes internetové rozhraní. Soubor tvořilo 3 165 žáků, průměrný věk byl 13,9 let (SD = 0,97). Chlapci tvořili 52,3 % souboru. Výzkumné otázky. Výzkum měl explorační charakter a kladl si tyto výzkumné otázky: jaký je výskyt různých projevů agresivního chování mezi dospívajícími, jaká je souvislost mezi vybranými proměnnými z oblasti rodiny, vrstevnických vztahů a vztahů ke škole a úrovní agresivního chování. Statistická analýza. Základní popisná statistika byla použita pro prezentaci výskytu projevů násilného chování, kontextové vztahy byly analyzovány chí-kvadrát testem a aplikací multinomiální logistické regrese. Výsledky. Věcně významný výskyt (tj. častěji než pětkrát za posledních 12 měsíců) projevů agresivního chování byl v případě verbální agrese 16,6 %, fyzické agrese 7,5 % a vandalismu 3,1 %. Na základě charakteristik kompozitní proměnné byly vytvořeny tři skupiny: 1) dospívající s nízkou nebo průměrnou úrovní agresivního chování, 2) dospívající se zvýšenou úrovní agresivního chování a 3) dospívající s vysokou úrovní agresivního chování., a2_V multinomiální logistické regresi se jako statisticky významné prediktory agresivního chování uplatnily následující proměnné: dobrý vztah k matce a otci (oba negativně), používání tělesného trestání v rodině, oblíbenost mezi vrstevníky (negativně), časté trávení času s partou rovnou po škole a o víkendech, spravedlivé jednání učitelů (negativně), stresující charakter školy, neoblíbenost školního prostředí a přílišná očekávání ze strany učitelů. Silným prediktorem agresivního chování je mužské pohlaví. Omezení studie. Omezení studie vyplývají z průřezového designu a metody založené na self-reportech., b1_Objectives. The major goal of the study was to describe the prevalence of specific forms of violent behaviour of adolescents in elementary schools and to analyse family, peer and school context of aggressive behaviour. Subjects and methods. The sample consisted of adolescents from 115 randomly selected elementary schools. Schoolchildren from grades 7th, 8th and 9th were asked to fill in the on-line questionnaire via web access. The items of the questionnaire covered the topic of aggressive behaviour and its context, relationships within the family, relationships towards peers, school and teachers. In sum 3,165 students participated, the mean age was 13.9 years (SD = 0.97). Boys accounted for 52.3% of the sample. Research questions. The exploratory study focused on two research questions: how frequently occur various forms of aggression in adolescents, and what is the role of family, peer and school-related factors in aggressive behaviour. Statistical analysis. Descriptive statistics and chi2 test were used to analyse the occurrence of violent behaviour; contextual relationships were analysed by application of multinomial logistic regression. Results. Substantively significant occurrence (more than five times in the last 12 months) of aggressive behaviour was reported as follows: verbal aggression 16.6%, physical aggression 7.5%, and vandalism to school property 3.1%. Based on the distribution of the composite variable three groups of adolescents were created: 1) with low or moderate level, 2) with increased level and a 3) with high level of aggressive behaviour. In multinomial logistic regression the following variables had statistically significant effect on dependent variable (aggressive behaviour):, b2_a good relationship with mother and father (both negatively), the use of physical punishment in the family, sociability/popularity (negatively), frequently spending time with peers straight after school and on weekends, treated fairly by teachers (negatively), stressful nature of the school, the unpopularity of the school environment and excessive expectations from teachers. Male gender was found as a strong predictor of aggressive behaviour as well. Study limitations. Limitations of the study result from the cross-sectional design and data based on self-reports., Ladislav Csémy ... [et al.]., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
In the final decade of the 20th century, reproductive behaviour in the Czech Republic underwent significant changes, which were manifested in, among other things, a decline in the birth rate. Views on the ideal number of children in a family have, conversely, remained consistent in the population over time, and the ideal of the two-child model has been repeatedly identified in sociological studies over the long term. Given the currently very low fertility rate and the continued postponement of childbirth to a later age, it is important to ask whether the proclaimed aspirations for a two-child family will be fulfilled and whether the tendency will be for women to actually have a second child. This article focuses on values associated with children and especially selected factors connected with the decision to have a second child, including an evaluation of the factors that women take into consideration when deciding to have more children. The analysis is based on data from the survey Men and Women in the Czech Republic: Life Courses and Inter-generational Relationships (GGS: Generations and Gender Survey), the first wave of which was conducted in the Czech Republic in 2005, and for the analysis focusing on a second child in the family selected generations of women were chosen.
Tento příspěvek se zabývá problematikou života rodin a jejich konfrontací s duševní nemocí v určité vývojové fázi životního cyklu rodiny. Cílovou skupinou jsou rodiče duševně nemocného člověka, u kterého duševní nemoc, respektive schizofrenie, vypukla ve fázi adolescence nebo rané dospělosti. Smyslem této práce je poukázat na existenci změn v rodinném systému a ovlivnění životního cyklu rodiny jako odraz duševní nemoci. and This article is concerned with problems of family life and the confrontation with mental disorder developing in a certain phase of the family lifecycle. The target group is parents of mentally ill persons whose disease, schizophrenia, fulminated in adolescence or early adulthood. The aim of this report is to refer to the changes in the family system and the way family lifecycle is affected by mental disease.
Readers of Levinas are often puzzled by the move from the ethical to the political. The ethical relation is that of the face-to-face. It is marked by inequality and exclusivity. The political, however, is characterized by equality and universality. Since the Enlightenment, its ideal has been a justice that is no respecter of persons; the touchstone of the political has been equal justice for all. How, then, are we to move from the ethical to the political? Does Levinas provide us with a way to mediate between the two? The very notion of mediation presupposes that there are levels that intervene between the individual and the political. For Levinas, such levels are provided by the family. This, I argue, is the import of Levinas’s account in Totality and Infinity of the erotic origin of society. In the final sections of this article, I draw out the implications of Levinas’s account of fecundity for the concept of the political.
The paper is devoted to the application processing procedure for granting wedding permission to the Jewish population after the introduction of the Familiant Law of 1726. The study concentrates on the written material of the administration with the competence for Bohemia. The agenda was in the competence of the Jewish Commission that was established in 1714 in connection with attempts to restrict the Jewish population. The issuance of the Familiant Law was accompanied by a number of measures, which were reflected in the written production not only of the Jewish Commission but of other offices as well. Examples of these documents and those directly related to the processing of applications for wedding permission, from submission to conclusion, document the whole process of implementing the law and the practical course of the approval procedure.
The article is based on research conducted with young children, and uses methods of data collection that are suitable and appropriate for children (focus groups, writing, and drawing). Theoretically grounded in a child-perspective research, we intend to contribute to the debate on the transition of gender order in the Czech environment. The text focuses particularly on the issue of gender roles both in the family of participating children and in their projections of roles of individual family members. An analysis of children’ views shows that they identify with the gender categories of “men” and “women” and construct these categories as opposite and firmly bounded. Despite the awareness of conflicts and problems that the unequal distribution of domestic tasks can bring, children mostly support the traditional division of roles and refer to them as normal, natural and corresponding to the physical characteristics of men and women. On the other hand, egalitarian attitudes (the view of division of roles as not depending on gender) are expressed by some children, more often by children from the urban school than from the village school., Lenka Slepičková, Michaela Kvapilová Bartošová., and Obsahuje bibliografii
Článek se zabývá problematikou vztahu mentální anorexie a rodinného prostředí. V teoretickém úvodu podávám krátké vymezení mentální anorexie (diagnostická kritéria, prognóza nemoci, teorie vzniku mentální anorexie, somatické komplikace a terapeutické přístupy). Dále se stručně věnuji problematice rodiny, jež tvoří první sociální prostředí dítěte, nejvíce formuje osobnost jedince a ve své podstatě je nenahraditelná.
Cílem výzkumu bylo zmapovat rodinné vztahy a jejich dynamiku z pohledu dívek a mladých žen s mentální anorexií. Těžiště spočívalo v kvalitativní metodologii. Použité metody: polostrukturovaný rozhovor a Test rodinného systému (FAST), který na tuto problematiku ještě nebyl v České republice aplikován. Výzkumný soubor tvořilo osm respondentek ve věkovém rozmezí 18-28 let. Kritérii bylo, aby byly svobodné, bezdětné, pocházely z úplných rodin a s mentální anorexií se léčily ambulantně nebo byly kvůli ní hospitalizovány.
Dále článek obsahuje výsledky Testu rodinného systému, který je zaměřen na hodnocení těchto dimenzí: koheze, hierarchie, adaptabilita a flexibilita. Jsou uvedeny výsledky polostrukturovaného rozhovoru s dívkami. Jak z rozhovoru, tak z Testu rodinného systému vyplynulo, že dívky pocházejí z dysfunkčního prostředí, v němž byly hádky a nedorozumění na denním pořádku. Necítily oporu, citové zázemí, zájem. Navíc se v rodinách ve zvýšené míře vyskytovala agrese jak verbální, tak i fyzická. Proto není žádným překvapením, že se dívky v rodinách necítily dobře a na své dětství s radostí nevzpomínají.
Z výzkumu vyplynulo, že v terapii mentální anorexie je nutné pracovat s rodinou, nebo, pokud to není možné, alespoň s rodinnými tématy. Řešení rodinných problémů totiž napomáhá k dosažení terapeutického cíle. K diagnostice rodinných vztahů a ke sledování účinnosti rodinné terapie považuji za vhodné použít Test rodinného systému. and The article deals with relations between the anorexia nervosa and the family settings. In a theoretical introduction I present a short definition of anorexia nervosa (diagnostic criteria, prognosis of the disease, theories on the origin of mental anorexy, somatic complications and therapeutic attitudes). Then I briefly pursue the family area, which constitutes the primary social background for the child, which most of all forms the personality of an individual and which is irreplaceable in its nature.
The aim of the research was to chart family relations and their dynamics from the view of girls and young women suffering from mental anorexy. The focus lies on qualitative methodology. Methods used were: semi-structured interview and the Family System Test, which hasn't been applied on this matter in the Czech Republic yet. The research sample consisted of eight female respondents between 18 and 28 years old. The criteria were: to be single, childless, to come from complete families, and to be treated from anorexia nervosa in an ambulatory way or in the hospital.
The article also includes results of the Family System Test, which is focused on evaluation of these dimensions: coherence, hierarchy, adaptability and flexibility. Results of the semistructured interview with girls are also presented. Either from the interview and the Family System Test emerged that the girls come from the dysfunctional background, where arguments and misunderstandings were in the daily order. They didn't feel support, emotional background, involvement. Moreover in the families the verbal and bodily aggression occurred. That is why there is no surprise that the girls didn't feel well in the families and they don't remember their childhood with pleasure.
The research indicates that in the anorexia nervosa treatment it is necessary to work with the family, if it is not possible, with the family themes at least. Family problems solution actually helps to achieve the therapeutical aims. I consider the Family System Test as suitable for the family relations diagnosis and for the appraisal of the effectivity of family therapies.
Cieľom výskumu bolo porovnať hodnoty a sebahodnotenie u dospievajúcich vyrastajúcich v centrách pre deti a rodinu (CDR) a u dospievajúcich vyrastajúcich v úplných rodinách. Výskumný súbor pozostával zo 63 dospievajúcich z centier pre deti a rodinu a 94 dospievajúcich z úplných rodín vo veku 15 – 20 rokov (M = 16,9; SD = 1,32). Na zistenie sebahodnotenia bola použitá Rosenbergova škála sebahodnotenia [RSES – Rosenberg Self-Esteem Scale, Rosenberg, 1965] a na zistenie hodnôt bol použitý Schwartzov dotazník hodnôt [PVQ – Portrait Value Questionnaire, Schwartz et al., 2001]. Zistili sme, že existuje štatisticky významný rozdiel medzi výskumnými skupinami v hodnotách univerzalizmus (p < 0,001; d = 0,95), sebariadenie (p < 0,001; d = 0,8), konformita (p < 0,05; d = 0,34), bezpečnosť (p < 0,01; d = 0,5) a benevolencia (p < 0,001; d = 0,587), zatiaľ čo pri hodnotách moc, úspech, stimulácia, hedonizmus a tradícia sme signifikantný rozdiel nezaznamenali. Adolescenti vyrastajúci v rodinách dosahovali vyššie skóre ako adolescenti vyrastajúci v centrách pre deti a rodinu v hodnotách univerzalizmus, sebariadenie, konformita, bezpečnosť a benevolencia. Pri sebahodnotení u dospievajúcich z centier pre deti a rodinu a u dospievajúcich vyrastajúcich v úplných rodinách bol zaznamenaný štatisticky významný rozdiel (p < 0,01; d = 0,461), pričom adolescenti vyrastajúci v centrách pre deti a rodiny dosahovali vyššie skóre. and The goal of this research was to compare values and self-esteem between adolescents growing up in the centres for children and families and adolescents growing up in complete families. The sample consisted of 63 adolescents from the centres for children and families and 94 adolescents from complete families, all of them aged from 15 to 20 (M = 16,9; SD = 1,32). To identify self-esteem, RSES – Rosenberg SelfEsteem scale (1965) was used and to identify values, PVQ – Portrait Value Questionnaire by Schwartz et al. (2001) was used. We discovered that there are significant differences between research groups in values universalism (p < 0,001; d = 0,95), self-direction (p < 0,001; d = 0,8), conformity (p < 0,05; d = 0,34), security (p < 0,01; d = 0,5) and benevolence (p < 0,001; d = 0,587), while we did not find statistically significant (p > 0,05) difference between groups in values: power, success, stimulation, hedonism and tradition. Adolescents growing up in families scored higher than adolescents growing up in centres for children and families in values universalism, self-direction, conformity, security and benevolence. We find a significant difference in self-esteem (p < 0,01; d = 0,461) between adolescents growing up in centres for children and family and those from complete families, whereas adolescents growing up scored higher.