Perinatal cerebral hypoxia represents a major cause of obstetric complications and the resulting transient oxygen deficiency might belong to early risk factors for schizophrenia. The aim of this study was to evaluate possible long-term behavioral changes induced by one hour of continuous bilateral common carotid artery occlusion in 12-day-old male rats. Post-ischemic behavioral disturbances were evaluated in social (play) behavior on postnatal day 22 (PND 22), open field test (PND 35 and 50) and prepulse inhibition of the acoustic startle reflex (PND 50). Transient ischemia in neonatal rats was not significantly altered in social dyadic interactions evaluated in pre-weaning pups, but resulted in enhanced locomotor activity in pubertal rats (PND 35) and impaired prepulse inhibition of the startle reflex in post- pubertal males (PND 50). These behavioral alterations suggest that perinatal hypoxic/ischemic insults may represent a risk factor for later manifestation of specific features relevant to schizophrenia in predisposed individuals., F. Tejkalová, M. Kaiser, J. Klaschka, F. Šťastný., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Neuropsychologické vyšetření se stává stále častěji součástí diagnostiky u mnoha neurologických a psychiatrických onemocnění. U velké skupiny diagnóz se nám již podařilo stanovit neuropsychologický profil charakteristický pro daný typ onemocnění s možností odhadu vývoje kognitivního fungování. V psychiatrii je neuropsychologie nejčastěji využívána při mapování kognitivních funkcí u pacientů se schizofrenií, které se věnuje i tato studie. Naše studie se snaží se postihnout vývoj kognitivních schopností u pacientů se schizofrenií, konkrétněji zmapovat kognitivní výkonnost během první epizody schizofrenie a rok poté. Osmdesát dva hospitalizovaných pacientů s diagnózou paranoidní schizofrenie podstoupilo komplexní neuropsychologické vyšetření mezinárodně využívanými neuropsychologickými metodami. Po roce od první epizody se 39 pacientů dostavilo ke kontrolnímu vyšetření. Výsledky vyšetření prokázaly, že u pacientů se schizofrenií se během první epizody objevuje oslabení kognitivních schopností postihující většinu kognitivních domén, vyjádřené průměrným výkonem nižším než –<span class=""></span>1 z‑<span class=""></span>skóru. Prokazatelné je toto oslabení v oblasti verbální a vizuální paměti, u psychomotorického tempa, distribuce pozornosti a cílené verbální fluence lexikální. Při porovnání výsledků neuropsychologických metod během první epizody schizofrenie a rok po ní jsme zjistili, že kognitivní výkonnost těchto pacientů dosáhla zlepšení ve všech sledovaných doménách. Statisticky významnou změnu (p < 0, 05) jsme zaznamenali v kognitivních doménách oddálené verbální paměti (AVLT 30: t = –<span class=""></span>3,19; p = 0,003), bezprostřední paměti vizuální (ROCF RE: t = –<span class=""></span>4,52; p = 0,001) a u výkonového psychomotorického tempa (TMT A: t = –<span class=""></span>2,72; p = 0,01). Výkon v oblasti sluchové paměti i přes statisticky významnou změnu v doméně AVLT 30 zůstává nadále ve většině sledovaných kritérií na úrovni kognitivního oslabení., Neuropsychological examination is becoming an integral part of the diagnostic process in many neurological and psychiatric disorders. neuropsychological profile has now been successfully defined for a number of diagnoses that enable estimation of future cognitive functioning. In psychiatry, neuropsychology is most frequently used to assess cognitive functioning in patients with schizophrenia – the objective of this study. The study aims to determine the progress of cognitive functioning in patients with schizophrenia, specifically to assess cognitive performance during the first episode of schizophrenia and one year later. 82 hospitalized patients with paranoid schizophrenia have completed a comprehensive examination by internationally used neuropsychological methods. One year later, 39 patients completed a follow up examination. Results of the examination showed deterioration of cognitive functioning on the majority of cognitive domains during the first episode, expressed as the mean score lower than –1 of z-score. Cognitive weakening was significant in verbal and visual memory, psychomotor speed, distribution of attention and verbal fluency. Comparing the results of neuropsychological tests during the first episode of schizophrenia and a year after, we found out that cognitive performance improved in all observed domains. We found a statistically significant change (p < 0.05) in delayed verbal memory (AVLT 30: t = –3.19; p = 0.003), immediate visual memory (ROCF RE: t = –4.52; p = 0.001) and psychomotor speed (TMT A: t = –2.72; p = 0.01). Despite statistically significant change in AVLT 30, performance in auditory memory remained on the level of cognitive weakening in the majority of assessed criteria. Key words: cognitive functioning dynamics – cognitive performance – neuropsychology – schizophrenia <span class="">The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, </span>or services used in the study. The Editorial Board declares that the manu<span class="">script met the ICMJE “uniform requirements” </span>for biomedical papers, and I. Stehnová, M. Sisrová, V. Hublová, D. Beránková, M. Kozelský, H. Maslaňáková, H. Přikrylová-Kučerová
Sociální kognicí, tedy způsobem, jakým si lidé představují, vnímají a vyvozují závěry o duševních a emocionálních stavech druhých lidí, se zabývá několik teorií. Mezi nejvlivnější patří Teorie mysli (ToM), méně známý je koncept interpersonální decentrace (ID), kterou Feffer definuje jako schopnost brát v úvahu vlastní pocity a myšlenky zároveň s pocity a myšlenkami druhého. Autoři provedli výzkum ID u 50 hospitalizovaných pacientů s poruchou psychotického spektra (z toho 45 se schizofrenií) s cílem popsat jejich výkony v oblasti ID, ověřit vztah mezi mírou ID a vybranými proměnnými, a srovnat zjištění se studiemi realizovanými na jiných populacích. K posuzování míry ID využili Tematický apercepční test (TAT), konkrétně následujících deset karet: 1, 2, 3BM, 4, 5, 6GF, 8BM, 10, 12M, 13MF. Získaných 500 příběhů vyhodnotili dle manuálu z hlediska ID. Výzkumný soubor tvořilo 36 mužů a 14 žen ve věku 19-70 let s průměrnou délkou vzdělání 12 let. Celkově byla míra ID u hospitalizovaných pacientů stabilně velmi nízká a statisticky signifikantně nižší, než ukazují dostupná data jiných klinických skupin. Toto zjištění je v souladu s poznatky ToM. Výsledky v oblasti ID v rámci zkoumaného souboru nesouvisí s pohlavím, vzděláním, přítomností partnerského vztahu a závažností, což podporuje hypotézu, že jde o stabilní osobnostní rys osob se schizofrenií, a může se jednat o prodrom psychotického onemocnění. Tento závěr by byl v souladu s neurovývojovou hypotézou schizofrenie, avšak vyžaduje další ověření, nejlépe longitudinální výzkum dětí od předškolního věku do dospělosti., Objectives. The purpose of this study was to describe interpersonal decentering (ID), a less know concept of social cognition, in patients with schizophrenia. Sample and setting. The research sample included 50 hospitalized patients (36 males, 14 females) with phychotic spectrum disorder (45 with schizophrenia) aged 19-70. For assessment of ID ten cards of the Thematic Apperception Test (TAT): 1, 2, 3BM, 4, 5, 6GF, 8BM, 10, 12M, 13MF were used. 500 TAT stories were collected and scored according to the manual of ID. Hypotheses. The aim was to describe the performances of ID, verigy the correlation between ID and selected variables, and compare the findings with studies realized in other populations. Statistical analysis. To verify the hypotheses, Pearson's correlation coefficient and Student's t-test were calculated. Results. The levels of ID in the sample were consistently very low and statistically significantly lower than the available data of other clinical groups. This finding is consistent with the findings of other concepts of social cognition, e.g. Theory of Mind. Results of ID in the sample were not significantly related to gender, education, presence of partner relationship and severity of disorder. This findings support the hypothesis that ID is a stable personality trait of people with schizophrenia, and may be prodrom of psychotic illness. Study limitation. The main limitation of the study is that all participants were inpatients and their ID results might differ from the outpatient population. The conclusion corresponds with the neurodevelopmental hypothesis of schizophrenia but requires further verification, prefarably longitudinal research of children from preschool age to adulthood., Martin Lečbych, Kristýna Hosáková., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Předkládaná výzkumná studie se zabývá zmapováním diskurzů o schizofrenii v českém prostředí. V rámci výzkumu byly prováděny polostrukturované rozhovory o schizofrenii s laiky, s lidmi s diagnózou a s odborníky (N = 15). Přepsané rozhovory byly následně analyzovány jedním z přístupů diskurzivní analýzy – kritickou diskurzivní psychologií. Celkem bylo identifikováno 13 odlišných interpretačních repertoárů, které respondenti využívali pro konstruování schizofrenie a člověka s diagnózou. Také byly zmapovány pozice, které tyto repertoáry umožňují zaujmout, důsledky, jaké identifikované repertoáry přináší, a repertoáry byly zasazeny do globálních diskurzů. Respondenti zaujímali větší množství mnohdy protichůdných repertoárů. V diskusi byly následně konfrontovány výsledky s relevantními studiemi. Dále byly popsány limity předkládané studie a návrhy možných navazujících výzkumů a aplikace do praxe. and The presented research study deals with the mapping of discourses on schizophrenia in the Czech environment. The research conducted semi-structured interviews on schizophrenia with lay people, people with diagnosis and experts (N = 15). Those transcribed interviews were subsequently analyzed by one of the discoursive analysis approach – critical discursive psychology. Overall, 13 different interpretative repertoires used by respondents for the construction of schizophrenia and schizophrenic people were identified. Positions that could be hold thanks to these repertoires and consequences of these repertoires were also described. Respondents used a larger number of often conflicting repertoires. Results were confronted with relevant studies in discussion. Further, limits of this study were described as well as suggestions of possible follow-up research and practical application.
Studie analyzuje, srovnává a hodnotí několik hypotéz vysvětlující vznik symptomů schizofrenie, které vznikly v rámci teorie osobních konstruktů. Jejím cílem je zprostředkovat komplexní přehled vývoje na tomto poli od padesátých let minulého století až po současný výzkum. Přehled propojuje teoretická zpracování, empirický výzkum a implikace pro psychoterapii. Začíná základními teoretickými poznatky George Kellyho a hodnotí jejich rozpracování a empirické testování v díle Dona Bannistera, jeho spolupracovníků a následovníků. Zaměřuje se především na vztah mezi konstruktivistickými diagnostickými dimenzemi (volnost – vázanost, fragmentace – integrace, diferenciace – monolitičnost) a symptomy schizofrenie. Závěrečné oddíly se zaměřují na současný výzkum, který je ovlivněn příbuznými přístupy sociálního konstrukcionizmu, narativní psychologie a teorie dialogického já. and Schizophrenia from the point of view of psychology of personal constructs: theory, research, psychotherapy
The study analyses, compares and evaluates several hypotheses explaining symptoms of schizophrenia within the personal construct theory. It aims to provide a complex overview of development in this field from fifties of the last century until current research. The overview connects theoretical considerations, empirical research and implications for psychotherapy. It begins with basic notions of George A. Kelly and reviews their elaboration and empirical testing made by Don Bannister and his collaborators and followers. It focuses especially on relationships between constructivist diagnostic dimensions (loosening - tightening, fragmentation - integration, differentiation – monolithic structure) and symptoms of schizophrenia. Last sections focus on recent research that is influenced by related approaches of social constructionism, narrative psychology and of the theory of dialogical self.
Schizophrenia has a debilitating impact on patient,s cognitive functioning and everyday activities. As a part of the treatment, schizophrenia patients attend sessions of cognitive remediation to restore impaired cognitive abilities. To combine cognitive and real life training, this study presents a virtual task to use in cognitive rehabilitation and assessment. Virtual Supermarket Shopping Task (VSST) simulates a shopping activity, in which participants have to memorize and collect items from a virtual supermarket. The aim of this study is to establish its validity for use in clinical practice.Sample and setting. Twenty patients suffering from chronic schizophrenia and twenty healthy controls were tested. Each participant complet-ed the task and a battery of standard neuropsy-chological tests.Statistical analyses. Groups’ results were com-pared by Student’s t-tests., Validity of VSST was examined using correlations with standard neu-ropsychological measures. Several VSST met-rics, such as trial difficulty, distances and times, and the effect the extraneous variables have on VSST measures were investigated using analyses of variance and mixed effect models. The analyses demonstrate that patients perform worse in VSST than healthy controls and their performance corresponds to their mnemonic abilities measured by standard neuropsy-chological tests. VSST performance relates to the level of executive functioning only in patients. There was no effect of gaming experience on VSST performance. While potential gender effect has to be addressed in future studies, age seems to play a role in the additional VSST measures (trial time and distance).Study limitations. Subjects were tested only once and therefore long term benefits of using VSST in rehabilitation could not be investigated. Only schizophrenia patients were included in the sample, which reduces generalizability of results to other psychiatric and neurologic conditions., Schizofrenie je onemocnění výrazně omezující kognitivní schopnosti člověka a jeho každodenní fungování. Pacienti se schizofrenií v rámci léčby podstupují kognitivní remediaci za účelem zlepšení svých kognitivních schop-ností. Virtuální úloha určená ke kognitivní re-habilitaci a vyšetření kognitivních funkcí byla vytvořena s cílem propojení kognitivního tréninku s tréninkem v reálných životních pod-mínkách. Úloha nákupu ve virtuálním supermarketu (ÚNVS) simuluje proces nákupu, při kterém si jedinec musí zapamatovat a posbírat produkty ve virtuálním supermarketu. Cílem této studie je stanovit validitu úlohy pro její využití v klinické praxi. Soubor a procedura. V rámci studie bylo otestováno dvacet pacientů trpících chronickou schizo-frenií a dvacet zdravých dobrovolníků. Každý respondent absolvoval úlohu společně s baterií standardních neuropsychologických testů.Statistická analýza. Výsledky skupin byly porovnány pomocí t-testu. Validita ÚNVS byla stanovena na základě Pearsonovy korelace se standardními neuropsychologickými testy. Pomocí lineární regrese a lineárních smíšených modelů byly podrobně prozkoumány jednotlivé proměnné, jako je obtížnost úlohy, ušlá vzdálenost či čas. Ověřen byl i vliv vnějších proměnných na výsledky v testu., and Analýza prokázala, že výkon SZ pacientů v ÚNVS je horší oproti výkonu zdravých dobrovolníků a tento výkon odpovídá úrovni jejich paměťových schopností zachycené standardními neuropsychologickými testy. Pouze ve skupině SZ pacientů byl zjištěn vztah mezi výkonem v ÚNVS a exekutivními funkcemi. Ana-lýza neodhalila žádný efekt zkušenosti s hraním počítačových her na výkon v ÚNVS. Zatímco efekt pohlaví musí být ověřen v následujících studiích, výsledky studie naznačují, že věk respondenta může mít vliv na vybrané proměnné ÚNVS (ušlá vzdálenost a čas řešení úlohy).Omezení studie. Participanti absolvovali úlohu pouze jednou, a proto nemohl být ověřen dlouhodobý přínos ÚNVS v rehabilitaci. Výzkumný soubor byl tvořen pouze pacienty se schizofrenií, což omezuje možnost zobecnění výsledků na jiná psychiatrická a neurologická onemocnění.
Autoři se zabývají výzkumným a klinickým využitím vyšetření čichu u neuropsychiatrických poruch. V úvodu zmiňují stručně význam čichu a anatomii čichové dráhy a mozkových čichových center. Přibližují metody vyšetření čichu, zvláště nejčastěji používané testy UPSIT a Sniffin’Sticks. Poruchy čichu jsou jedním z časných příznaků některých těžkých neurodegenerativních onemocnění. U Parkinsonovy a Alzheimerovy nemoci je testování čichu zahrnuto mezi doporučené postupy při diferenciálně diagnostické rozvaze. Nejprozkoumanější psychiatrickou poruchou asociovanou s poruchami čichu je schizofrenie, popsány byly změny při měření čichového prahu, identifikace a diskriminace čichem a čichové paměti. Výsledky několika studií u pacientů s autismem prokázaly deficit čichových funkcí a naznačily možnost využití screeningového vyšetření čichových funkcí jako biobehaviorálního markeru poruch autistického spektra.