The paper aims to question the traditional view of the early Royal Society of London, the oldest scientific institution in continuous existence. According to that view, the institutional life of the Society in the early decades of activity (1660s and 1670s) was characterized by a strictly Baconian methodology. But the reconstruction of the discussions about fossils and natural history within the Society shows that this monolithic image is far from being correct. Despite the persistent reference to the Baconian Solomon House, the Society did not impose or support a common programme of research in the field of the natural history of the Earth., Text si klade za cíl zpochybnit tradiční pohled na ranné období londýnské Royal Society, nejstarší kontinuálně fungující vědecké instituce. Podle tradičního pohledu byl institucionální život v počátečních desetiletích vývoje Royal Society (šedesátá a sedmdesátá léta 17. století) charakterizován přijetím striktně baconovské metodologie. Rekonstrukce debat o fosiliích a přírodní historii v rámci Royal Society však ukazuje, nakolik je tento monolitický obraz vzdálený skutečnosti. Navzdory trvalým odkazům k baconovské Šalamounově koleji Royal Society nerozvinula ani nepodporovala společný výzkumný program v oblasti přírodní historie Země., and Francesco G. Sacco.
Empirical examinations about cross-cultural variability of intuitions, the well-known publication of Stich and his colleagues criticiz-ing thought-experiments and intuitions in philosophical debates, is still a challenge that faces analytical philosophers, as any systematic investigation of the methodology of philosophy must give answers to these basic questions: What is intuition? What role should intuitions play in philosophy? I present and examine the sceptical argument of experimental philosophers, and claim that experimental philosophers misunderstand the role of evidence in philosophy. My argument will utilize Goldman’s view, according to which intuitions give reliable (though not infallible) evidence about a person’s concepts, and this knowledge is valuable for further philosophical research as well. I will argue that the sceptical conclusions of experimental philosophers are harmless against this conception of philosophy, because even from a naturalist perspective certain kind of intuitive judgments about our concepts can be warranted, and this grants the specific epistemic status of intuitions. Of course, the reliability of introspection can be challenged. However, denying self-knowledge about my internal mental states is disputable - as I will show - both from a philosophical and a scientific point of view., Empirické zkoušky o mezikulturní variabilitě intuic, známá publikace Sticha a jeho kolegů, kteří kritizovali myšlenkové experimenty a intuice ve filosofických debatách, jsou stále výzvou, před níž stojí analytičtí filozofové, jako jakékoli systematické zkoumání metodologie filosofie musí odpovědět na tyto základní otázky: Co je to intuice? Jakou roli by měly ve filozofii hrát intuice? Předkládám a zkoumám skeptický argument experimentálních filosofů a tvrdím, že experimentální filozofové nepochopili roli důkazu ve filozofii. Můj argument využije Goldmanovy názory, podle kterých intuice dávají spolehlivé (i když neomylné) důkazy o pojetí člověka, a tyto znalosti jsou cenné i pro další filosofický výzkum. Tvrdím, že skeptické závěry experimentálních filosofů jsou proti tomuto pojetí filosofie neškodné, protože i z naturalistického hlediska může být odůvodněn určitý druh intuitivních úsudků o našich pojmech, což poskytuje specifický epistemický stav intuic. Samozřejmě, že spolehlivost introspekce může být zpochybněna. Nicméně popírání sebepoznání mých vnitřních duševních stavů je sporné - jak ukážu já - jak z filozofického, tak vědeckého hlediska., and Péter Hartl
Objektivita, jako jeden ze základních atributů vědy, se stala nedílnou součástí jejího étosu i ústředním tématem fi losofi e vědy a jako taková byla refl ektována řadou významných autorů. V rámci projektu, na němž participují jak fi losofové vědy, tak vědci, zkoumáme pomocí metod experimentální fi losofi e koncept objektivity v současných přírodních vědách. Jedním z cílů je identifi kace jednotlivých dimenzí tohoto konceptu, tedy těch, s nimiž současní vědci skutečně pracují, a tím jejich zpřístupnění pro další teoretické analýzy i výzkum. V tomto příspěvku předkládáme závěry z první, kvalitativní fáze výzkumu vycházející z individuálních i skupinových rozhovorů s vědci působícími v České republice. p ý Tento empirický materiál konfrontujeme s některými teoretickými koncepty objektivity (Hacking, Crombie, Solomonová, Popper, Galison, Dastonová, Quine, Kuhn a další). Zároveň zde uvádíme řadu konkrétních poznatků ze současné české vědy a formulujeme hypotézy pro další fáze výzkumu. and Objectivity, as one of the key attributes of science, has become an indispensable part of its ethos and a central theme of the philosophy of science. As such, it has been a subject of philosophical refl ection by a number of authors. In our project – in which both philosophers of science and scientists participate – we examine the concept of objectivity in the natural sciences with the tools of experimental philosophy. We aim to identify specifi c operational dimensions of objectivity, those with which current scientist actually work, thus making them accessible for further theoretical analysis and research. In this text, we present results from the fi rst, qualitative phase of our research based on in-depth interviews and focus groups with scientists working in the Czech Republic. Further, we confront this empirical data with theoretical notions of objectivity (Hacking, Crombie, Solomon, Popper, Galison, Daston, Quine, Kuhn and others). We also present other fi ndings from the research and formulate hypotheses for the research’s subsequent phases.