Tato studie pojednává o rané fázi mikroskopického zkoumání přírody, které ve svém díle Micrographia (1665) představil Robert Hooke (1635–1703). Vzhledem k obsáhlosti díla se zaměřuje na pasáže, které Hooke věnoval výzkumu hmyzu. Předmětem analýzy je především metodologie Hookova výzkumu: způsob, jakým tento experimentátor využíval mikroskop ke zkoumání mravenců, much, komárů a jiného hmyzu. Dále je pozornost věnována způsobu, jakým Hooke představoval výsledky svého pozorování, tedy popisům a ilustracím hmyzu. A konečně, příspěvek se také pokouší vyložit vybrané záznamy mikroskopických pozorování v Micrographii a objasnit jejich vazbu na filosofickou a náboženskou interpretaci přírody sedmnáctého století., The aim of the study is to discuss the early microscopic examination of nature, introduced by Robert Hooke (1635–1703) in his work Micrographia (1665). Considering the complexity of his work, the paper focuses on passages concerning Hooke’s research of insects. The object of analysis is above all Hooke’s methodology of research: the way in which the experimenter used the microscope to study ants, flies, mosquitoes and other insects. Attention is also paid to the way in which Hooke presented the results of his observation, i.e. to his descriptions and illustrations of insects. Finally, the study also tries to interpret selected records of microscopic observations in Micrographia and clarify their relation to philosophical and religious interpretations of nature in seventeenth century., and Monika Bečvářová.
The paper aims to question the traditional view of the early Royal Society of London, the oldest scientific institution in continuous existence. According to that view, the institutional life of the Society in the early decades of activity (1660s and 1670s) was characterized by a strictly Baconian methodology. But the reconstruction of the discussions about fossils and natural history within the Society shows that this monolithic image is far from being correct. Despite the persistent reference to the Baconian Solomon House, the Society did not impose or support a common programme of research in the field of the natural history of the Earth., Text si klade za cíl zpochybnit tradiční pohled na ranné období londýnské Royal Society, nejstarší kontinuálně fungující vědecké instituce. Podle tradičního pohledu byl institucionální život v počátečních desetiletích vývoje Royal Society (šedesátá a sedmdesátá léta 17. století) charakterizován přijetím striktně baconovské metodologie. Rekonstrukce debat o fosiliích a přírodní historii v rámci Royal Society však ukazuje, nakolik je tento monolitický obraz vzdálený skutečnosti. Navzdory trvalým odkazům k baconovské Šalamounově koleji Royal Society nerozvinula ani nepodporovala společný výzkumný program v oblasti přírodní historie Země., and Francesco G. Sacco.