V této studii se pokouším předložit postoj Margaret Cavendishové (1623-1673) ke zkoumání přírody ve druhé polovině 17. století. Pro tento účel jsem analyzovala především dílo Observations upon Experimental Philosophy (1666), které představuje nejucelenější filosofický výklad přírody této autorky. Prostřednictvím něho postihuji ontologické i epistemologické námitky Cavendishové k charakteru zkoumání přírody členy nově založeného vědeckého společenství – Royal Society. Z tohoto důvodu se zaměřuji rovněž na dílo Micrographia (1665) Roberta Hooka, který pro autorku tuto společnost reprezentuje. Cílem studie není rehabilitovat osobu a dílo Margaret Cavendishové, nýbrž charakterizovat způsob, jímž se pokusila zhodnotit myšlenky nové experimentální, tj. zkušenostní vědy. and The object of this study is to present the attitude of Margaret Cavendish (1623-1673) to the research of nature in the second half of the 17th century. For this purpose I analysed primarily work Observations upon Experimental Philosophy (1666), which represents the most comprehensive philosophical interpretation of nature of this woman author. Through this work I introduce Cavendish's ontological and epistemological objections to the research of nature, which practised members of the newly established scientific community – Royal Society. In connection with this research I also concentrate on work Micrographia (1665) of Robert Hooke, who represents this company for Cavendish. The aim of my work is not to rehabilitate the status of Margaret Cavendish, but to characterize the way she tried to evaluate ideas of new experimental, i.e. empirical science.