Nález kolonie mravence lužního na dubu na hrázi rybníka Vrkoč posouvá hranici recentního výskytu tohoto druhu o 15 km severozápadním směrem. Podle dosavadních terénních šetření jde o izolovanou kolonii, jejíž původ je nejasný. Obývaná lokalita se přitom velmi liší od preferovaného biotopu v podobě lesních porostů, protože jde o solitérní strom. Solitérní stromy či aleje přitom podle starších výzkumů využívá pouze 7 % kolonií tohoto druhu., A new colony of the ant species Liometopum microcephalum was found on the solitary oak tree growing on the dam of the pond Vrkoč near Pohořelice (southern Moravia). This discovery extends its recent distribution in the Czech Republic about 15 km to the north-west. The new colony is isolated and unusual in respect that only 7 % of south Moravian colonies are living on solitary trees or on trees in alleys., Antonín Krása., and Obsahuje seznam literatury
Ovsenka skalní (Chondrina avenacea) je plicnatý plž, který žije celoročně na holých vápencových skalách, kde dochází k drastickým denním i sezonním změnám ozáření, teploty, vlhkosti a také dostupnosti potravy. V článku popisujeme fyziologické a biochemické adaptivní mechanismy, které umožňují ovsenkám přežít na jejich extrémním stanovišti., Chondrina avenacea is a pulmonate snail dwelling on exposed rock walls where it experiences drastic daily and seasonal fluctuations of abiotic conditions and food availability. In this paper, we describe the physiological and biochemical adaptive mechanisms that allow the snails to survive in their extreme microhabitat., Vladimír Košťál, Jan Rozsypal, Pavel Pech., and Obsahuje seznam literatury
Během našeho intenzivního výzkumu diverzity bezobratlých živočichů na složištích a odkalištích popílku (pro zjednodušení používáme termín popílkoviště) v České republice jsme na těchto narušených stanovištích zaznamenali množství ohrožených druhů hmyzu a pavouků. Zde představujeme nejvýznamnější nálezy, včetně druhů do té doby považovaných za vyhynulé na našem území. Proto v textu diskutujeme popílkoviště jako důležitá druhotná refugia pro biodiverzity bezobratlých ve střední Evropě., During our intensive research of arthropod diversity at fly ash deposits in the Czech Republic we found numerous threatened species of insects and spiders. A review is made of the most significant records, including species previously considered as extinct nationwide. Consequently, the deposits are discussed as important secondary refuges for Central European biodiversity., and Robert Tropek, Jiří Řehounek.
V současné době čelí naše planeta - Evropu nevyjímaje - rostoucí četnosti extrémních klimatických jevů. Tyto změny jsou monitorovány, dokumentovány a diskutovány jak na úrovni jednotlivých evropských zemí, tak na mezinárodních fórech, jakým je např. Mezinárodní klimatický panel. Problémy, které tyto jevy přinášejí, vyžadují řešení. To není zvládnutelné v rámci jediného oboru - např. vodního hospodářství či ekologie. Musíme se zabývat různorodými ekosystémovými procesy, ekonomickými a sociálními interakcemi, správními, legislativními i politickými aspekty. Máme-li zmíněným rizikům lépe rozumět, čelit jim a předcházet, musíme k nim přistupovat bez ohledu na hranice tradičně pojatých oborů. V článku se zaměříme na segment krajiny, který je spoluvytvářen vodními toky - na říční krajinu. V koloběhu vody má jistě své specifické místo. Děje v krajině při hydrologických extrémech závisejí také (možná převážně) na skutečnosti, co se dělo na zorněných svazích nebo svazích lesů a luk předtím, než se voda dostala do řek. Nicméně stále existuje škála možností, co se s vodou může dít při různých scénářích využití a správy vodních toků a říční krajiny., Due to the increasing occurrence of extreme hydrological events, water management is forced to develop both adaptive and prevention strategies. Purely technical solutions are often contradictory. Thus restoring the water cycle must involve restoration of the alluvial and river ecosystems. Three main regulatory ecosystem services - flood and drought protection, and nutrient retention - are discussed in terms of their relevance in water management and dependency on the ecological state of ecosystems. Ecosystems should be used as an effective tool in water and landscape management., and David Pithart.
a1_Studie na základě textů z dobových československých časopisů a denního tisku ukazuje, jak se od padesátých do osmdesátých let dvacátého století v Československu proměňoval obraz jaderné energie a energetiky a jaké místo v něm v této souvislosti zaujímaly otázky životního prostředí. V padesátých letech zde v publicistice převládala představa ovládnuté a přetvářené přírody a očekávaný nástup jaderných elektráren byl prezentován jako přirozené nahrazení elektráren uhelných, jehož nezbytnost vyplývala z omezených zásob uhlí. O ,,čistotě'' a bezpečnosti jaderných elektráren přitom nebylo pochyb. V následujících dekádách, jak odezníval ,,atomový optimismus'', se strategie autorů, často oborových expertů a popularizátorů vědy, změnila. Začali sice opatrně připouštět možnost jaderných havárií a negativního vlivu na životní prostředí i lidské zdraví, avšak s odvoláním na exaktní data toto riziko zároveň bagatelizovali jako vysoce nepravděpodobné., a2_Autorka československý diskurz o jaderné energii kontextualizuje a ukazuje, že zatímco v padesátých letech se nijak zásadně nelišil od všeobecného ,,atomového optimismu'', vládnoucího stejně tak v Sovětském svazu, Spojených státech nebo Francii, od druhé poloviny šedesátých let, a zejména následující dekády se podoba tohoto diskurzu v sovětském bloku a na Západě značně diferencovala. V Československu byla jeho produkce monopolizována a texty zpochybňující československou orientaci na jadernou energetiku nemohly být oficiálně publikovány. Setrvačnost pozitivního obrazu jaderné energetiky v československé publicistice byla umožněna podmínkami socialistické diktatury, ale také personální kontinuitou autorů. Otázka zde nikdy nezněla, jestli jaderná energetika ano, či ne, ale jak při jejím rozvoji zajistit dostatečnou ochranu životního prostředí a bezpečnost jaderných elektráren., Based on textx excerpted from Czechoslovak periodicals and dailies of that time the study shos changes of the image of nuclear power and nuclear energy in Czechoslovakia between the 1950s and the 1980s, as well as the position of environmental issues in it. In the 1950s, the image prevailing in periodicals and dailies was that of harnessed and transformed nature, with the anticipated arrival of nuclear power plants presented as a natural replacement of coal-fired plants necessitated by limited coal reserves. At that time there were no doubts about the ''cleanliness'' of nuclear power plants. In the decades that followed, the strategy of authors, often experts in the field and promoters of science, changed, as the ''nuclear optimism'' was ebbing. They started, albeit cautiously, admitting a possibility of health; however, referring to accurate data, they were also downplaying the risk, claiming it was highly unlikely. The authoress contextualizes the Czechoslovak nuclear energy discourse, showing that there were no significant differences from the general ''nuclear optimism'' prevailing in the Soviet Union, United States or France; however, since the mid-1960s, and particularly since the following decade, the shape and form of the discourse in the Soviet Bloc diverged from that in the West considerably. In Czechoslovakia, the discourse was monopolized and no texts questioning the Czechoslovak orientation on nuclear energy could be officially published. The inertia of the positive image of nuclear power in Czechoslovak journalism was made possible not only by the socialist dictatorship, but also by a continuity of authors. In this respect, there were never a question whether to use nuclear power or not; the question was how to develop it in a way guaranteeing a sufficient level of environmental protection and safety of nuclear power plants., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Director of Potsdam Institute for Climate Impact Research and world leading climatologist Prof. Hans Joachim Schellnhuber was invited for a lecture in the framework of the conference Where is the energy sector heading to in the context of the climate change that took place at the headquarters of the Czech Academy of Science on September 29, 2015. and Bedřich Moldan.
Patogeny lýkožroutů (kůrovců) zahrnují široké spektrum druhů z různých skupin od prvoků, mikrosporidií a hub až po zelené řasy. Napadené jedince lze poznat až na základě pitvy a analýzy pod mikroskopem, nevykazují žádné vnější projevy onemocnění. U většiny druhů patogenů navíc neznáme konkrétní vlivy na napadené jedince, snad s výjimkou nemocí rozkládajících tukové těleso, kdy dochází k úhynu hostitele během přezimování nebo v požerku. Často se uvádí možný význam patogenů pro využití v biologickém boji proti kůrovcům, praktická aplikace je však stále problematická vzhledem ke kryptickému způsobu života brouků pod kůrou a obtížné (i nákladné) kultivaci., Pathogens of bark beetles (Scolytinae) include a broad spectrum of species from different groups of protozoa, microsporidia and fungi to green algae. Individuals with infection can only be recognized after dissection and microscopic analysis; they show no external signs of disease. In addition, we don't know the effects of most pathogen species on the infested individuals, perhaps with the exception of diseased decomposing fat body, which leads to the death of the host during hibernation or in the breeding system. Potential use of pathogens in biological control against bark beetles is often discussed in the literature, but practical application is still problematic due to the cryptic nature of beetles' life under the bark and difficult (and expensive) cultivation of pathogens., and Karolina Lukášová, Jaroslav Holuša.