Faunistika není mrtvý obor zoologie. V prvním dílu diskutujeme záludnosti faunistiky a rozdíly mezi faunistikou a sběratelstvím. Měkkýši byli vybráni jako modelová skupina organismů, na nichž ukazujeme historii vývoje oboru v Českých zemích a vývoj měkkýší faunistiky., Faunistics is not a dead subject of zoology. The challenges of faunistics and the difference between faunistics and collecting are discussed. Molluscs were chosen as a model group to show the history of the subject in the Czech Republic and the development of mollusc faunistics., and Vojen Ložek, Lucie Juřičková.
Detailní výzkum recentní fauny umožňuje srovnání s výskytem jednotlivých druhů v období od glaciálu, přes oteplení na počátku holocénu, klimatické optimum holocénu i s nástupem zemědělství až po zhoršení podmínek v mladším holocénu. Fosilní záznamy mohou pomoci při vysvětlení absence konkrétních druhů na určitém místě v současnosti. Autoři článku také diskutují vliv ekologických fenoménů na lokální druhovou diverzitu - některé z nich druhovou bohatost zvyšují (říční, krasový a vrcholový fenomén), jiné ji snižují (hadcový a pískovcový fenomén). Faunistický výzkum musí probíhat ruku v ruce s taxonomickými studiemi. I v tak malakologicky prozkoumaných zemích, jako je Česká republika, jsou stále objevovány pro dané území nové druhy, včetně invazních – žádné území není prozkoumané jednou provždy. Článek zmiňuje některé důležité faunistické objevy na území České republiky, tak připomíná zásadní význam tohoto dnes podceňovaného oboru a nastiňuje také jeho výhled do budoucnosti., It is important to study the occurrence (presence vs. absence) of extant species; fossil records can help explaining the patterns. The role of ecological phenomena on local species diversity is discussed. The impact of ecological phenomena on local species diversity is discussed – some of them increase (river, karst and hilltop phenomena), while others decrease the species diversity (serpentine and sandstone phenomena). Faunistic research must go hand in hand with taxonomic research. Even in a well-explored country such as the Czech Republic, new species for this area are constantly being discovered including some invasive species, making faunistic research a never-ending story., and Lucie Juřičková, Vojen Ložek.
Hlemýžď pruhovaný (Helix thessalica) je nejnovějším přírůstkem české a slovenské měkkýší fauny. Pozornosti unikal proto, že nebyl rozlišován od velmi podobného a u nás zcela běžného hlemýždě zahradního (H. pomatia). Jeho odlišení umožnily až molekulárněfylogenetické analýzy, ale nakonec se ukázalo, že ho lze dobře poznat i podle ulity a pohlavního ústrojí. V článku jsou detailně popsány všechny determinační znaky odlišující oba druhy, a nově je podrobně zmapováno rozšíření hlemýždě pruhovaného v České republice. Hlemýžď pruhovaný žije především na jihozápadě Balkánského poloostrova, ale podél Karpat zasahuje od Slovenska až na Moravu. Na té se vyskytuje ostrůvkovitě v údolí řeky Jihlavy mezi Mohelnem a Dolními Kounicemi. Na řadě míst se setkává s hlemýžděm zahradním, se kterým se zřejmě kříží. S ohledem na málo známé rozšíření nově nalezeného druhu vyzýváme k jeho dalšímu hledání u nás i na Slovensku., Helix thessalica is the latest addition to Czech molluscan fauna. It has been overlooked because it wasn’t distinguished from the extremely similar and very common Roman Snail (H. pomatia). Only molecular phylogenetics allowed for its recognition, but eventually it turned out to differ in both its shell and genital system. In this paper, the characters differentiating both species are described and the distribution of H. thessalica in the Czech Republic is newly characterised. It lives mainly in the southwestern Balkans, but along the Carpathian Arc it extends up to Slovakia and Moravia, where it occurs in several patches in the Jihlava river valley. Locally, it apparently hybridizes there with H. pomatia. Readers are encouraged to search for new sites of the species in the Czech and Slovak Republics., and Ondřej Korábek, Lucie Juřičková, Adam Petrusek.
Mezi hlemýždě (Helix) patří některé z největších druhů suchozemských plžů v západní části palearktické oblasti. Článek představuje vybrané druhy hlemýžďů a pestrost prostředí, která obývají. Mnoho druhů lze snadno spatřit, protože se vyskytují na turisticky atraktivních lokalitách, přesto jsou tyto druhy jen povrchně prozkoumané a neví se ani, kolik druhů žije v Evropě. Mimo pravé hlemýždě ještě existují ve Středomoří a subtropické oblasti Severní Ameriky ještě tři další skupiny s podobným tvarem ulity, které se vyvinuly nezávisle na hlemýždích., The genus Helix, comprising some of the largest snails of the western Palaearctic, is introduced along with some of its representatives and the variety of their habitats. Many of the species are easy to spot, because they can be found at frequently visited sites in the Mediterranean. However, our knowledge of many of these species is superficial, and we don’t even know how many species occur in Europe. There are also three other groups, which resemble the genus Helix by their shell, but have evolved independently in the subtropics of the Mediterranean and Northern America., and Ondřej Korábek.
Škeblička plochá (Pseudanodonta complanata), dříve škeble plochá, se v České republice vždy považovala za vzácného a především řídce se vyskytujícího mlže, a to i v tocích málo ovlivněných člověkem. V současnosti je znám výskyt škebličky v povodí Dunaje z Dyje a z Moravy těsně nad ústím Dyje, ojedinělý nález pochází i z Malé Bečvy. V povodí Odry byla zaznamenána pouze z vlastní Odry. V povodí Labe je výskyt častější a lze ji stále nalézt v již zmiňované Orlici, Lužnici a Nežárce, dolní Otavě, dolním toku Berounky, Úhlavy, Radbuzy, z Ohře na dolním toku pod Terezínem nebo v Sázavě. Výskyt byl potvrzen i na několika místech ve Vltavě v Praze a níže po proudu. Největším překvapením však byl nález početné populace ve Vltavě v Praze v r. 2007 a 2009 při snížení hladiny, které provedlo Povodí Vltavy. Odhadovaný počet jedinců škebličky ve Vltavě v Praze činil 150 000 (Douda a kol. v tisku)., The Depressed River Mussel (Pseudanodonta complanata) has always been considered in the Czech Republic to be a rare inhabitant of larger rivers. First data on its occurrence were provided more than 140 years ago. The species is known from the Dyje and lower Morava (Danube drainage basin), Odra River (Odra drainage basin) and more data exist from the Elbe drainage basin from the rivers Elbe, Vltava, Ohře, Berounka, Úhlava, Radbuza, Lužnice, Nežárka, Otava and Orlice. The largest population with an estimated number of about 150,000 individuals has been found in the Vltava in Prague., and Luboš Beran.
Cryptic immigrants are common species incorporated in near-natural biocoenoses that occur only in Holocene, mostly very recent deposits, being absent from older (Pleistocene) formations. This is true of Alinda biplicata, Oxychilus cellarius and other presented species. This also applies to isolated occurrences of Itala ornata or Cochlodina commutata that entered the Bohemian Uplands by aerial dispersal from the south. In the Pleistocene, the very early appearance of some southern species (e.g. Drobacia banatica) from the very be-ginning of the interglacial periods is reminiscent of modern snail invasions. How-ever, the former was initiated by the abrupt increase in temperature and moisture., Vojen Ložek, and 1 barev. fot., 10 čb. fot.
Suchozemští plži patří k nejlépe prozkoumaným skupinám bezobratlých temperátní a boreální zóny. Díky znalostem o ekologii a rozšíření jednotlivých druhů tak představují výbornou modelovou skupinu pro studium rozmanitých témat. Na příkladu plžů byl zkoumán např. fenomén hnízdovitosti společenstev, rozdíly v biologii a rozšíření velkých a drobných druhů s ohledem na míru pasivního šíření, kvartérní vývoj krajiny nebo třeba latitudinální gradient diverzity. Mnohé otázky však stále zůstávají otevřené, např. vlivy predace a mezidruhové konkurence ve společenstvech plžů nebo vazba některých druhů na podmínky obecně považované za nepříznivé, jako jsou velmi chladné oblasti nebo vápníkem chudá stanoviště., Land snails are considered one of the best-explored invertebrates of temperate and boreal zones. With respect to the extensive knowledge about their ecology and distribution, land snails make a great model group for studying various topics. Snails contributed to our knowledge about the nestedness of assemblage composition, differences in biology and distribution of large and small species (regarding their ability for passive dispersal), Quaternary landscape evolution, and the latitudinal diversity gradient. Other topics still remain open, such as the effects of predation and interspecific competition among land-snail assemblages and the association of some species to generally unfavourable conditions (e.g. areas of extremely cold temperatures or calcium-poor sites)., and Michal Horsák, Veronika Horsáková.
This report addresses the possible impacts of local habitat characteristics on the metacercariae of Clinostomum schizothoraxi Kaw, 1950 infecting crucian carp, Carassius carassius (Linnaeus), from three lakes in Kashmir. The lakes chosen encompass an extremely wide gradient in trophic status - Manasbal (less polluted and mesotrophic), Dal (moderately polluted and eutrophic) and Anchar (strongly polluted and hypertrophic). The results indicate that infrapopulation-level descriptors of abundance of C. schizothoraxi in fish differed between the three lakes and revealed that the infection levels were greater at Anchar Lake. Furthermore, the prevalence, mean abundance and mean intensity of infection also changed during the period of investigation along the seasonal gradient of water temperature. The fact that the abundance patterns of the parasite differed in different populations of the same host provided a unique opportunity for a comparative study on the temporal variations in infection patterns attained during different seasons. In particular, the lake environments showed a high degree of variability in the density profiles of mollusc intermediate hosts and, thus, the differences in the infection status of crucian carp were derived on the basis of intermediate host population size which, in turn, was influenced by the trophic characteristics of the three lakes.
Ovsenka skalní (Chondrina avenacea) je plicnatý plž, který žije celoročně na holých vápencových skalách, kde dochází k drastickým denním i sezonním změnám ozáření, teploty, vlhkosti a také dostupnosti potravy. V článku popisujeme fyziologické a biochemické adaptivní mechanismy, které umožňují ovsenkám přežít na jejich extrémním stanovišti., Chondrina avenacea is a pulmonate snail dwelling on exposed rock walls where it experiences drastic daily and seasonal fluctuations of abiotic conditions and food availability. In this paper, we describe the physiological and biochemical adaptive mechanisms that allow the snails to survive in their extreme microhabitat., Vladimír Košťál, Jan Rozsypal, Pavel Pech., and Obsahuje seznam literatury
Parazitické hlístice, které využívají měkkýše jako mezihostitele, paratenické nebo definitivní hostitele, tvoří skupinu více než stovky druhů. Další nové druhy jsou neustále popisovány, avšak jejich ekologie zůstává povětšinou zcela neznámá a nepovšimnutá. Pouze několik málo druhů bylo prozkoumáno blíže. Právě o nich a o tom kdy a jak vznikl jejich vztah k měkkýšům, pojednává tento článek., The group of parasitic nematodes that use molluscs as intermediate, paratenic or definitive hosts consists of more than 100 species. Several new species are described every year but their ecology still remains almost uknown. Only a few of these nematodes are well studied. This paper discusses these well-known mollusc-parasitic nematodes and the origin of their relationship with molluscs., and Jiří Nermuť, Vladimír Půža.