Vedlejší fyzikální jednotky se obvykle zavádějí tehdy, když existují značné praktické důvody a přínosy z jejich užití. Je DARI takovou vedlejší jednotkou? V článku "DARI - jednotka měření vhodná k praktickému vyhodnocení účinků nízkých dávek ionizujícího záření" [1] autoři popisují své důvody pro zavedení vedlejší, či dokonce nové jednotky, kterou pojmenovali DARI (Dose Annuelle due aux Radiations Internes). Dosud se k stanovení dávkového ekvivalentu Hg používá Sievert [J.kg1]. Autoři se domnívají, "že dávka je udávána v jednotkách, které jsou pro laiky obtížně srozumitelné", a navrhují jednotku, jež je ekvivalentní dávce 0,2 mSv a je blízká dávce, již člověk obdrží vlivem radioaktivity lidských tkání, konkrétně příspěvku k její hodnotě od draslíku 40K a uhlíku 14C. and Pavel Pitřík.
Director of Potsdam Institute for Climate Impact Research and world leading climatologist Prof. Hans Joachim Schellnhuber was invited for a lecture in the framework of the conference Where is the energy sector heading to in the context of the climate change that took place at the headquarters of the Czech Academy of Science on September 29, 2015. and Bedřich Moldan.
Dostupné vodíkové technologie mohou dramaticky omezit znečišťování životního prostředí a produkci skleníkových plynů. Přechod na vodíkové palivo bude nicméně vyžadovat silnou politickou vůli., Joan M. Ogdenová ; přeložila Andrea Cejnarová., and Obsahuje seznam literatury