Děti představují důležitou součást lidské společnosti, byť jejich hlasy se z dávné minulosti ozývají jen zřídka. V této monografii autorka odkrývá a rekonstruuje svět dětí římských občanů v období římského císařství. Zabývá se strukturou a společenským rámcem života dítěte v rodině a společnosti římské říše a jejich proměnami v čase, zejména potom problematikou násilí a smrti v životě dětí. Analyzuje setkání dětí s násilím a smrtí, zkoumá roli dítěte jako oběti v mezních situacích (při střetu s násilím či smrtí) i jako aktivního činitele, který sám může překračovat společenské normy a dopouštět se násilí či jiné formy trestné činnosti, nebo se musí vypořádávat se smrtí – vlastní i svých blízkých. ,Children are an important part of human society, although they are rarely heard from the distant past. This monograph explores and reconstructs the world of the Roman citizens' children and the structure and social framework of the child's life in the family and society of the Roman Empire, especially the issues of violence and death in the children's lives. It analyses children's encounters with violence and death, examining the role of the child as a victim in extreme situations (when confronted with violence or death) and as an active agent who may transgress social norms and commit violence or other forms of crime, or who must deal with death, one's own and that of the loved ones.
The dispute over water privilege concerning the parish streams between the parish priests in Pacov (under the auspices of local Carmelite monastery in the same place) and aristocratic owners of the neighbouring manor Kámen lasted for a long time, between 1720 and 1757. It is one of the model examples of the changes in attitude regarding the treatment of legal and administrative cases and the law in general at the turn of the eras of Charles VI. and Maria Theresa. The dispute is well documented and, thanks to various types of sources, provides a large amount of interesting material and background for further research. P. Václav Josef Skokánek, the parish priest of Pacov, is a person of special interest to us as he was significantly involved in the dispute. He could even be called an archetypal figure of the priest living and working at the turn of Baroque and Enlightenment periods.
The transformation of legal culture from oral to written, which was taking place at a different pace and with varying intensity throughout Europe starting in the twelfth century, is the subject that has been regularly neglected by the Czech historiography. Similarly, little attention has been paid to the co-existence of legal ritual and its written records in diplomatic documents. Based on the analysis of the case from the late thirteenth century, the aim is to determine the way in which ritual circuicio was represented in charters. The question is: What strategies were chosen by the new written legal culture facing the tenaciously resisting old world of rituals? To be able to address the issue, the nature of the above mentioned sources will be defined along with the reconstruction of the intertextual network which they form.
Cílem článku je ukázat, že zdánlivě asymetrický vztah mezi teorií mysli a morálkou je ve skutečnosti symetrický. Totiž nejen, že lidé využívají teorii mysli k rozhodnutí, zda si agent zaslouží vinit a zda učinil něco morálně špatného (nebo si zaslouží chválit a učinil něco morálně dobrého), ale někdy samotný morální charakter situace může ovlivnit teorii mysli. Nejprve provedu krátký úvod do teorie mysli - co to je, jak ji používáme a jak nám může být nápomocna. Poté popíšu proces hodnocení morální situace se směrem od teorie mysli (zvážení agentových mentálních stavů, připsání konceptů agentovi) k morálce (vynesení morálního soudu). V tomto procesu figuruje důležitý koncept - koncept záměrného jednání - který může hrát významnou roli při rozhodování o vině (nebo chvále) agenta: pokud jednal záměrně, vina (nebo chvála) by měla být větší. Opravdu to takto funguje? A co laici? Jaký je lidový koncept záměrného jednání? Na tyto otázky se pokusím odpovědět s pomocí empirických dat, která poskytli Bertram Malle a Joshua Knobe, a představím pět podmínek lidového konceptu záměrného jednání. Poté se ve světle dat shromážděných Joshuou Knobem pokusím ukázat, že dřívější přístup ke vztahu mezi teorií mysli a morálkou jako jednosměrnému se zdá být neudržitelný. Způsobil agent vedlejší účinek záměrně? Dosáhl něčeho agent záměrně, ačkoli neměl dostatek potřebných dovedností? Výsledky Knobových experimentů naznačují, že lidé jsou nejspíše ovlivněni morálním charakterem samotného vedlejšího účinku nebo výsledku. Pokud je morálně špatný, agent jednal záměrně, avšak pokud je morálně dobrý, agent nejednal záměrně - tato asymetrie se nazývá "Knobův efekt". Rovněž se pokusím vyrovnat se s některými možnými námitkami. V závěru se budu zabývat určitými právnímu důsledky, které z tohoto nově symetrického vztahu mezi teorií mysli a morálkou vyvstávají. and The aim of this paper is to provide evidence, that seemingly asymmetrical relationship between theory of mind and morality is in fact symmetrical. That is, not only that people use theory of mind to determine whether the agent is blameworthy and did something morally bad (or praiseworthy and did something morally good), but sometimes the moral character of the situation itself might influence people's theory of mind. First, I will make a brief introduction to the theory of mind – what it is, how we use it and how it could be useful to us. Then I will describe the process of evaluation of moral situation with the direction from theory of mind (considering agent's mental states, ascribing concepts to the agent) to morality (make a moral judgment). In this process there is an important concept – the concept of intentional action – which can play a significant role in determining blameworthiness (or praiseworthiness) of an agent: if he acted intentionally, the blame (or praise) should be bigger. Does it really work that way? What about lay people? What is the folk concept of intentional action like? I will try to answer these questions with empirical data provided by Bertram Malle and Joshua Knobe and name five conditions for the folk concept of intentional action. Then, in the light of empirical data gathered by Joshua Knobe, I will try to show that former approach to the relation between theory of mind and morality as one-directional seems untenable. Did the agent brought about some side-effect intentionally? Did the agent achieve something intentionally, even though he did not have enough skill to do it? Results of Knobe's experiments indicate that people are most likely affected by the moral character of the side-effect or the outcome itself. If it is morally bad, agent acted intentionally, but if it is morally good it, agent did not act intentionally – this asymmetry is called "Knobe effect". Also, I will deal with some objections. Finally, I will discuss some of the legal consequences arising from this newly symmetrical relationship between theory of mind and morality.