Autor se zabývá problematikou teorie interpretace a čtení textů ve vztahu k prospektivě, tj. sleduje na pozadí proměn, které již probíhají nebo které se předpokládají v 21. století, jak může přetrvat literární věda a čtení chápané jako aktivní naslouchání textům. Jako základu přitom využívá myšlenek španělského prospektika a esejisty J. L. Abellána, který mezi hlavními znaky 21. století, na jehož počátku došlo k "historické mutaci" v myšlení, jmenuje triumf přítomnosti, revoluci prostoru, formování nového intelektuála, "měkkou" vědu na místo "silné" mysli, planetarizaci (globalizaci) aj. Autor článku v závěru vyslovuje tezi, že "měkká" věda dovoluje nekonečné čtení a v zásadě nekonečnou sémiózu. To může být pro literární vědu výzvou, že neustrne ve svém vývoji ani se nemusí vzdát svých pozic. and The author deals with the problems of the theory of interpretation and reading of texts in relation to the prospective, i.e. he observes how the literary criticism and reading can exist against the background of changes and modifications of the 21th century. The basis of his research is formed by the Spanish prospectic and essayist J. L. Abellán. The triumph of the present, revolution of space, formation of a new intellectual, "soft" science instead of the "hard" mind, globalisation etc. - these are the main symbols of Abellán's 21th century - the century of "historical mutation". In conclusion the autor expresses the thesis that the "soft" science permits endless reading and neverending semiosis. This can be a challenge for the literary criticism not to get stiff in its development and not to give up its positions.
Autor se v článku zabývá obecným přijetím postmodernismu v česko-slovenském kontextu na pozadí vývoje postmodernismu ve světě. Upozorňuje na fakt, že postmodernismus se do střední Evropy dostal sice na konci šedesátých let XX. století (polemika L. A. Fiedlera s Vl. Dostálem), ale naplno se o něm mluvilo až od přelomu osmdesátých a devadesátých let XX. století a po "sametové revoluci". Připomíná, že český a slovenský model postmoderní literatury se liší, oba však obsahují velice silné prvky politizace, což souvisí s restrukturalizací a novou emancipací celého spektra společnosti po revoluci v roce 1989. Upozorňuje však i na složky jiné (hravý postmodernismus, fantastický postmodernismus apod.). and The author of the article looks at the broad adoption of postmodernism in a Czech-Slovak context against the background of the development of postmodernism in the world. Attention is drawn to the fact that although postmodernism appeared in central Europe in the late sixties of the twentieth century (L. A. Fiedler with V. Dostal), it was not fully recognized until the late eighties and early nineties of the twentieth century, after the "Velvet Revolution". It notes that the Czech and Slovak models of postmodern literature differ, but both contain very strong elements of politicization, which is related to the restructuralization and new emancipation of the whole spectrum of society after the revolution in 1989. Attention is also paid, however, to other components (playful postmodernism, fantastic postmodernism, etc.).
Autor článku se zabývá cestami metod a koncepcí v oboru literární věda v areálu střední Evropy v průběhu 20. století. Ve vědě většinou víme, kdy určitý směr, určitá koncepce nebo určitý přístup za- číná a známe zpravidla i místo. Ale není už jasné, kdy a kam se koncepce šíří. Cesty šíření jsou různé, časová období často fázově posunutá, např. ruský formalismus není uplatňován v českých zemích jen ve třicátých letech spolu s brněnským (pražským) strukturalismem, ale ještě v letech padesátých 20. století spolu s marxistickými koncepcemi odrazu a sociologickými tendencemi i později. V článku ukazuje na svém (tedy jedinečném) příkladu, jak se koncepce a metody proplétaly a znovu-ožívaly ve 20. století. and The author of the article deals with ways of methods and concepts in the field of literary studies in the area of Central Europe during the 20th century. We generally know in science when a certain direction or a certain concept of access begins and we usually known the place when is begins. But it is not so clear when and where the concept spreads. The paths of propagation are different, the periods of time are often out of phase, for example Russian formalism is applied in the Czech Republic not only in the thirties along with Brno (Prague) structuralism (Czech school), but also in the fifties of the 20th century, along with Marxist conceptions of reflection and sociological tendencies. The article points to his (ieunique) example of how the concepts and methods intertwined and re-came alive in the 20th century
Autor se v textu zabývá sugestivní otázkou: zda hledisko žánru (genologie) má své zastoupení při výuce (národní) literatury ve vzdělávacím procesu. Vybral si přitom k šetření některé učebnice pro střední školy, které se nyní využívají ve vyučovacím procesu. Vidí žánrové hledisko jako vhodný prostředník výběru, třídění a korekce informací, které se mají k žákovi či studentovi dostat (key competences). Upozorňuje na některá zjištění své analýzy – alarmující skutečnosti a navrhuje případná řešení. Ta leží v rukou odpovědných státních institucí, které dovolily vznik a šíření některých nekvalitních učebnic. Kvalitu však může zvýšit rovněž plně kompetentní učitel oborového předmětu. and The Author has posed a suggestive question if the aspect of genre (genology) has its place in teaching literature (national literature) within the process of high school education. He selected certain high school course books for his research, used in the present didactic process. He considers the genological aspect a very convenient intermediary for choice, classification and correction of the information which is to reach the student (the key competences). He submits some of his conclusions for attention − alarming ones − and he offers solutions. The main ones rest in the national institutions which made it possible for the unworthy text books to be created and publicized/widespread. Their value is raised by the teacher who meets all subject competences.