Autor se zabývá problematikou teorie interpretace a čtení textů ve vztahu k prospektivě, tj. sleduje na pozadí proměn, které již probíhají nebo které se předpokládají v 21. století, jak může přetrvat literární věda a čtení chápané jako aktivní naslouchání textům. Jako základu přitom využívá myšlenek španělského prospektika a esejisty J. L. Abellána, který mezi hlavními znaky 21. století, na jehož počátku došlo k "historické mutaci" v myšlení, jmenuje triumf přítomnosti, revoluci prostoru, formování nového intelektuála, "měkkou" vědu na místo "silné" mysli, planetarizaci (globalizaci) aj. Autor článku v závěru vyslovuje tezi, že "měkká" věda dovoluje nekonečné čtení a v zásadě nekonečnou sémiózu. To může být pro literární vědu výzvou, že neustrne ve svém vývoji ani se nemusí vzdát svých pozic. and The author deals with the problems of the theory of interpretation and reading of texts in relation to the prospective, i.e. he observes how the literary criticism and reading can exist against the background of changes and modifications of the 21th century. The basis of his research is formed by the Spanish prospectic and essayist J. L. Abellán. The triumph of the present, revolution of space, formation of a new intellectual, "soft" science instead of the "hard" mind, globalisation etc. - these are the main symbols of Abellán's 21th century - the century of "historical mutation". In conclusion the autor expresses the thesis that the "soft" science permits endless reading and neverending semiosis. This can be a challenge for the literary criticism not to get stiff in its development and not to give up its positions.