Autor se zabývá problematikou teorie interpretace a čtení textů ve vztahu k prospektivě, tj. sleduje na pozadí proměn, které již probíhají nebo které se předpokládají v 21. století, jak může přetrvat literární věda a čtení chápané jako aktivní naslouchání textům. Jako základu přitom využívá myšlenek španělského prospektika a esejisty J. L. Abellána, který mezi hlavními znaky 21. století, na jehož počátku došlo k "historické mutaci" v myšlení, jmenuje triumf přítomnosti, revoluci prostoru, formování nového intelektuála, "měkkou" vědu na místo "silné" mysli, planetarizaci (globalizaci) aj. Autor článku v závěru vyslovuje tezi, že "měkká" věda dovoluje nekonečné čtení a v zásadě nekonečnou sémiózu. To může být pro literární vědu výzvou, že neustrne ve svém vývoji ani se nemusí vzdát svých pozic. and The author deals with the problems of the theory of interpretation and reading of texts in relation to the prospective, i.e. he observes how the literary criticism and reading can exist against the background of changes and modifications of the 21th century. The basis of his research is formed by the Spanish prospectic and essayist J. L. Abellán. The triumph of the present, revolution of space, formation of a new intellectual, "soft" science instead of the "hard" mind, globalisation etc. - these are the main symbols of Abellán's 21th century - the century of "historical mutation". In conclusion the autor expresses the thesis that the "soft" science permits endless reading and neverending semiosis. This can be a challenge for the literary criticism not to get stiff in its development and not to give up its positions.
The non-standard language has become, in the course of the twentieth century, an important and legitimate component of Czech literary texts, but the most widely used non-standard variety, the so-called common Czech, prevails. The Moravian (or Silesian) varieties appear much less. This article analyses the language of two prosaic works which operate to a significant extent with Silesian dialects, Obyčejné věci (Common Things) by Jan Vrak (1998) and Slezský román (The Silesian Novel) by Petr Čichoň (2011). The use of dialects is, in both pieces of prose, supported by the localization of some parts of the storyline to the territory of Silesia. The intricately composed experimental prose by Jan Vrak confronts the typically Silesian elements with the elements of other varieties and presents the emphasized language diversity as a part of the main character’s search for his personal and family identity. Slezský román works with language in an easier way and highlights primarily the language specificity of the Hlučínsko region, affected also by the influence of German.
Prieniky do literatúry a kultúry sa venujú Petrovi Libovi. Autorka sa sústreďuje na problémy, ktorým sa venuje literárny vedec. Upozorňuje na to, že sa jeho výskum spája so štúdiom folklórnej literatúry, otázkami čitateľa a literatúrou tých autorov, ktorí boli z literatúry umiestnení do "bielych miest", teda z dejín literatúry sa stratili. Prevažujú metóda výkladu, reflexie a vysvetľovania autorskej tvorby. and The Penetrations in Literature and Culture are dedicated to Peter Liba. The author focuses on the issues addressed by the literary scholar. She points out that Peter Liba's research is connected with the study of folk literature, issues related to a reader and literature of those authors who have been placed outside of literature "white spots", i.e. set aside the literary history. The method of interpretation, reflection and explanation of the author's works are prevailing.