Management třídy lze nahlížet jako systém strategií, které používá učitel s cílem ovlivnit sociální prostředí třídy tak, aby byly posíleny učební podmínky. Efektivní management třídy vede k lepším vzdělávacím výsledkům žáků a přispívá u učitelů k setrvání v profesi. Rozlišovány bývají dvě oblasti managementu třídy: (a) management chování, který se týká jak prevence nevhodného chování stanovením pravidel apod., tak reakcí na nevhodné chování; (b) management výuky, který je zaměřen na plánování hodin, stanovování výukových cílů, používání výukových metod či podporu samostatné práce žáků. Tyto dvě oblasti managementu třídy lze měřit dvanáctipoložkovou Škálou managementu chování a výuky (Behavior and Instructional Management Scale – BIMS) (Martin & Sass, 2010), jejíž adaptaci do českého prostředí popisuje prezentovaná studie. Rozšířená sada 24 položek BIMS (publikovaná autory BIMS jako základ pro tvorbu dotazníku) byla administrována 123 učitelům z druhého stupně základního vzdělávání v Brně a okolí. Na dvanácti položkách vybraných pro finální verzi původní anglické verze BIMS byla provedena konfirmační faktorová analýza, přičemž dvoufaktorový model managementu chování a výuky odpovídal datům přibližně stejně jako u autorů originální metody. Na rozšířené sadě položek byla provedena explorační faktorová analýza a navržena modifikovaná sada dvanácti položek vhodnějších pro české prostředí. Pro obě verze byla z jištěna vnitřní konzistence na přijatelné úrovni. Originální verzi BIMS lze doporučit pro výzkumné použití v případech, kdy je cílem mezinárodní srovnávání. Námi navržená modifikovaná verze vyžaduje následné potvrzení v navazujících studiích, což je v příspěvku dále diskutováno, včetně možných aplikací pro výzkum. and Classroom management can be viewed as a system of strategies employed by a teacher to influence the social space of the classroom to foster an environment where learning can occur. Teachers' effective classroom management leads to high student achievement and contributes to teachers remaining in the profession. Two basic dimensions of classroom management can be distinguished: (a) behaviour management, which is directed at both preventing misbehaviour by setting rules and so on and reacting to misbehaviour; and (b) instructional management, which is aimed at well-planned lessons and includes aspects of classroom life such as establishing teaching goals, using instructional methods, and monitoring independent student work. These two dimensions of classroom management can be measured by 12 items on the Behavior and Instructional Management Scale (BIMS; Martin & Sass, 2010), the adaptation to Czech conditions of which we describe in this study. The longer 24-item Czech version of the BIMS (published by the BIMS authors as the basis for questionnaire development) was administered to 123 teachers in lower secondary schools in the city of Brno and its surroundings. Confirmatory factor analysis was conducted for the 12-item scale selected from the final version of the original English BIMS version. The two-factor model of behaviour and instructional management fitted to the data in approximately a similar degree as was the case for the authors of the original method. Exploratory factor analysis was conducted for the longer item set. The modified set of 12 items was suggested as a more suitable version for Czech conditions. For both instrument versions, the internal consistency was found to be of an acceptable level. The original version of the BIMS can be recommended for research purposes if the aim is an international comparison. The modified version suggested by us requires further validation in follow-up studies, as we discuss in this study along with further possible research applications.
Tato práce se zabývá analýzou hodnot v punkové subkultuře. Punková subkultura je ukotvena na poli sociální pedagogiky jako jedno z přirozených prostředí výchovy. Diskutováno je také užívání pojmu subkultura v éře, která bývá označována jako postsubkulturní. Výzkum se zakládá na polostrukturovaných rozhovorech se sedmi členy punkové subkultury. Hodnoty, které popisují, jsou rozděleny na tvůrčí, sociální a environmentální, materiální a hodnotu zábavy. Výzkum se snaží nahlédnout i na hodnoty částečně zamlčované a připisované jiné části subkultury. and This paper analyses values in punk subculture. It defines the punk subculture as one of the natural environments of education and as such an important subject of Social Education. The use of the term "subculture" in an age which is defined as "post-subculture" is also discussed. The research is based on qualitative semi-structured interviews with seven young members of the punk subculture. Creative values, social and environmental values, material values, and the value of fun. Finally, the study tries to uncover values which are partly hidden and ascribed to other subcultures.
Moc jako schopnost ovlivňovat postoje, hodnoty a jednání je základní charakteristikou vyučovacího procesu. Potřeba vyjednání mocenského uspořádání v procesu vyučování vyvstává zejména u začínajících učitelů a studentů na praxi, kteří mají oborové znalosti, ale potýkají s jejich předáváním v sociálním prostředí školní třídy. V tomto textu zkoumáme moc u studentů učitelství v průběhu jejich dlouhodobé praxe a zaměřujeme se na jednu z bází moci dle typologie Frenche a Ravena (1959) – na moc donucovací. Donucovací moc studenta učitelství vychází z potřeby žáků vyhnout se trestu nebo jeho hrozbě. Na základě kvalitativní analýzy přepisů nahrávek z výuky studentky Alice identifikujeme čtyři typy donucovací moci. Tyto typy donucovací moci jsou uspořádány do určitých struktur, které naz ýváme scénáři. Popisujeme dva protichůdné scénáře – scénář gradace donucovací moci a scénář rezignace na donucovací moc a diskutujeme jejich důsledky pro vytvoření konstruktivního klimatu školní třídy. and Power as the ability of a person to influence the opinions, values, and behaviour of others is a fundamental characteristic of the teaching. Power negotiation is especially essential for student teachers, who are knowledgeable in their chosen subjects yet may struggle to pass on information in the social environment of the classroom. This paper examines power and its distribution by student teachers during their long-term practice. It focuses on coercive power, which is a type of power described in French and Raven's (1959) typology of power. Coercive power exerted by a student teacher stems from the need of pupils to avoid punishment or its imminent threat. Based on a qualitative analysis of video-recordings of classes taught by student teacher Alice, the paper identifies four types of coercive powet, which it arranges into different structures or scenarios. The paper describes two conflicting scenarios—one in which coercive power escalates and another in which it diminishes. Finally, the paper discusses the consequences of both scenarios and the influence which they have on the creation of a constructive learning environment.
Teacher identity is one of the key factors influencing the form and quality of educational processes. The aim of our literature review is an analysis of research on teachers' narrative identity in primary and secondary education. We used the Web of Science database and selected studies from 2010–2020 in English. The analysis shows that the area of teacher identity can be viewed from the points of personal and professional identity and their interplay. The data about teacher identity were collected mostly as narratives showing teachers' experience of their profession and their selves. Professional identity is investigated in terms of diversity in classroom discourse, curriculum, and professional development. Research on a teachers' personal identity focuses primarily on gender, parenting, sexual orientation, ethnicity, culture, political orientation, and national identity. The study illustrates an interplay of professional and personal identity.
The aim of this qualitative research was to describe forms of student nonconformity at school and how these were codified. An analysis of 61 student teachers' narratives about their own school attendance gave us some insight into their childhoods. Based on this analysis, we describe the normative worlds of the family and peer collective that can reinforce or weaken student nonconformity at school. The paper then focuses on norms specific to schools and how they are codified. These determine the forms of student nonconformity, which are divided according to five criteria: type of social norm, number of actors, sanctions, students' perception of the nonconformity, and location. This study describes learning outside formal curricula at school as well as students' perspectives and their active role in this process.
Článek se zabývá edukačními aktivitami ultrapravicové subkultury skinheadů a environmentální subkultury freeganů ve veřejném prostoru, které zasazuje do rámce veřejné pedagogiky. Na základě etnografického výzkumu edukačních aktivit subkultur ve veřejném prostoru jsou popsány základní kategorie veřejné pedagogiky subkultur, jimiž jsou cíle, obsah, metody a cílové skupiny. Cíle popisují, čeho chtějí subkultury svým edukačním působením dosáhnout, a vycházejí ze zaměření dané subkultury. Metody ukazují, jaké edukační aktivity subkultury využívají, a to jak ve fyzickém, tak i v mediálním veřejném prostoru. Cílové skupiny rozdělují do několika úrovní publikum, na které subkultury působí. Závěrem článku je diskutována role subkultur jako neoficiálních vzdělávacích agentů současné edukační reality. and The paper deals with educational activities of the far-right skinhead subculture and the environmental freegan subculture in the public space, set into a frame of public pedagogy. On the basis of ethnographic research of the educational activities of subcultures, the paper describes basic categories of public pedagogy of subcultures, including aims, contents, methods, and target groups. The aims describe what the subcultures want to achieve through their educational activities and are based on the direction of the given subculture. The methods show which educational activities these subcultures use, both in the physical public space and in the media. The target groups reveal the multi-level division of the audiences that the subcultures affect. In the final part, the paper discusses the role of subcultures as unofficial educational agents in the contemporary educational reality.