Management třídy lze nahlížet jako systém strategií, které používá učitel s cílem ovlivnit sociální prostředí třídy tak, aby byly posíleny učební podmínky. Efektivní management třídy vede k lepším vzdělávacím výsledkům žáků a přispívá u učitelů k setrvání v profesi. Rozlišovány bývají dvě oblasti managementu třídy: (a) management chování, který se týká jak prevence nevhodného chování stanovením pravidel apod., tak reakcí na nevhodné chování; (b) management výuky, který je zaměřen na plánování hodin, stanovování výukových cílů, používání výukových metod či podporu samostatné práce žáků. Tyto dvě oblasti managementu třídy lze měřit dvanáctipoložkovou Škálou managementu chování a výuky (Behavior and Instructional Management Scale – BIMS) (Martin & Sass, 2010), jejíž adaptaci do českého prostředí popisuje prezentovaná studie. Rozšířená sada 24 položek BIMS (publikovaná autory BIMS jako základ pro tvorbu dotazníku) byla administrována 123 učitelům z druhého stupně základního vzdělávání v Brně a okolí. Na dvanácti položkách vybraných pro finální verzi původní anglické verze BIMS byla provedena konfirmační faktorová analýza, přičemž dvoufaktorový model managementu chování a výuky odpovídal datům přibližně stejně jako u autorů originální metody. Na rozšířené sadě položek byla provedena explorační faktorová analýza a navržena modifikovaná sada dvanácti položek vhodnějších pro české prostředí. Pro obě verze byla z jištěna vnitřní konzistence na přijatelné úrovni. Originální verzi BIMS lze doporučit pro výzkumné použití v případech, kdy je cílem mezinárodní srovnávání. Námi navržená modifikovaná verze vyžaduje následné potvrzení v navazujících studiích, což je v příspěvku dále diskutováno, včetně možných aplikací pro výzkum. and Classroom management can be viewed as a system of strategies employed by a teacher to influence the social space of the classroom to foster an environment where learning can occur. Teachers' effective classroom management leads to high student achievement and contributes to teachers remaining in the profession. Two basic dimensions of classroom management can be distinguished: (a) behaviour management, which is directed at both preventing misbehaviour by setting rules and so on and reacting to misbehaviour; and (b) instructional management, which is aimed at well-planned lessons and includes aspects of classroom life such as establishing teaching goals, using instructional methods, and monitoring independent student work. These two dimensions of classroom management can be measured by 12 items on the Behavior and Instructional Management Scale (BIMS; Martin & Sass, 2010), the adaptation to Czech conditions of which we describe in this study. The longer 24-item Czech version of the BIMS (published by the BIMS authors as the basis for questionnaire development) was administered to 123 teachers in lower secondary schools in the city of Brno and its surroundings. Confirmatory factor analysis was conducted for the 12-item scale selected from the final version of the original English BIMS version. The two-factor model of behaviour and instructional management fitted to the data in approximately a similar degree as was the case for the authors of the original method. Exploratory factor analysis was conducted for the longer item set. The modified set of 12 items was suggested as a more suitable version for Czech conditions. For both instrument versions, the internal consistency was found to be of an acceptable level. The original version of the BIMS can be recommended for research purposes if the aim is an international comparison. The modified version suggested by us requires further validation in follow-up studies, as we discuss in this study along with further possible research applications.
Výzkumů motivace k učení se angličtině a jejího vztahu ke studijním výsledkům a aspiracím u českých žáků je málo. Tato studie si klade za cíl identifikovat vztah mezi úrovní výkonové motivace v angličtině a vybranými studijními výsledky a aspiracemi žáků. Výsledky dotazníkového šetření mezi žáky devátých ročníků základních škol (N = 324) ukazují, že potřeba úspěšného výkonu (PÚV) v angličtině je pozitivním prediktorem a potřeba vyhnutí se neúspěchu (PVN) v angličtině negativním prediktorem všech následujících indikátorů: známky z angličtiny na vysvědčení, získání vyznamenání, budoucí aspirace žáků studovat na g ymnáziu. Pro chlapce byl efekt PÚV na tyto indikátory v průměru nižší a naopak efekt PVN byl v průměru vyšší než pro dívky, nicméně v rámci regresní analýz y se ukázalo, že efekty nejsou statisticky signifikantní. Potvrzení těchto z jištění vyžaduje další výzkum, který by bral v úvahu rozdíly v užívání škál mezi žáky (např. skrze aplikaci metody ukotvujících vinět). and Studies on student motivation to learn English as a foreign language (EFL) and its relationship to achievement and study aspirations among Czech students are scarce. This study aims to identify the relationship between student level of EFL achievement motivation and their achievement and study aspirations. The results of a survey among ninth-grade basic school students (N = 324) show that the need for achievement (NfA) in EFL is a positive predictor and the need to avoid failure (NtAF) is a negative predictor of their final grade in English, of receiving a final report card with honors, and of aspiration to study at a grammar school. The effect of NfA on all indicators was, on average, lower for boys than for girls, and the effect of NtAF for boys was, on average, higher, yet the regression analysis showed that the effects were not significant. Further research should reflect the differences in scale usage among students (e.g., by using the anchoring vignette method).
Postoje studentů k jejich odlišně orientovaným nebo genderově nestereotypním vrstevníkům jsou tématem celé řady cizojazyčných studií. Nejčastěji však byl řešen kontext terciárního vzdělávání, který poukázal nejen na nutnost se ostrakizací odlišně orientovaných studentů zabývat, ale prokázal i mnohé determinanty, které se ukázaly jako významné při tvorbě negativních postojů vůči homosexuálům. Předkládaná studie se zabývá výzkumem postojů žáků nižšího sekundárního vzdělávání k homosexualitě. V teoretické části poukazujeme na historický kontext vývoje předsudků vůči homosexualitě a věnujeme se rovněž úvodem do již proběhlých studií a výzkumů postojům k homosexualitě na různých stupních vzdělávání. Následně je předkládáno výzkumné šetření, v rámci kterého bylo pomocí standardizovaného dotazníku osloveno 316 žáků 8. a 9. tříd či tercie a kvarty na víceletých gymnáziích. I když jsou výsledky v průměru pozitivní, více než 7 % žáků stále zastává vysoce až extrémně negativní postoje k homosexuálům. Statistická významnost byla prokázána pro proměnnou pohlaví (muži zastávají negativnější postoje; hladina účinku 26 %), druh homosexuality (mužská homosexualita je vnímána negativněji) či typ navštěvované školy (žáci základních škol zastávají negativnější postoje). and Attitudes of students toward people with non-heterosexual orientations have been a topic of many contemporary studies. This has been most commonly researched in the context of tertiary education, providing crucial results regarding the degree of negative attitudes toward homosexuality and uncovering many significant determinants for these attitudes. The purpose of the present study was to investigate the attitudes of lower-secondary students toward homosexuality. In the theoretical part, the historical context of homosexual prejudice is briefly summarized. The study also presents a short overview of multiple research studies conducted within different levels of education. In the empirical part, we present research in which we assessed the attitudes of 316 lower-secondary students toward homosexuality using Herek's Attitudes Toward Lesbians and Gay Men (ATLG) scale. Even though the average results seem positive, we found that still more than 7 percent of students hold highly negative attitudes toward homosexuals. Statistical significance was confirmed for determinants including sex – male participants have significantly more negative attitudes toward homosexuals than female participants; type of homosexuality – male homosexuality is perceived significantly more negatively than female homosexuality; and type of school attended – grammar school students have more negative attitudes toward homosexuals than elementary school students.