V parku 16 plastik s antickou tematikou - Hygeia (žena s hadem), Fides (žena se psem), Nereovna (žena s delfínem), Vulkán (muž opírajícíc se o kovadlinu), Neptun (muž s věncem na halvě, u nohou trs rákosu), Nereus (muž s turbanem na hlavě, v plášti lemovaném kožešinou, v ruce roh), Flora (žena s nádobou s květinami), Fortuna (žena s rohem hojnosti), Venuše (žena s holubicí). and Sochy vytvořeny pro velmistra řádu Evžena Habsburského, 1894, autor neznámý.
Lejsková-Matyášová 1970#Štukový reliéf: poslední etruský král v Římě, Lucius Tarquinius Superbus (Zpupný), v orientálním oděvu (kaftan, turban s korunou) sráží hůlkou hlavice makovic., Lejsková-Matyášová 1960#., Lejsková-Matyášová 1970#., and Ikonografický program "Bílého pokoje" tuto místnost definoval jako rodovou síň Viléma z Rožmberka, od roku 1570 nejvyššího hodnostáře českého království. Celou síň obepíná římsa v podobě řetězu řádu zlatého rouna, vysoce prestižního vyznamenání, které Vilém obdržel v roce 1585. Na severní stěně je Rožmberský a Pernštejnský znak (Polyxena z Pernštejna se za Viléma provdala v roce 1587) a dynastický charakter má i ústřední vyjev na stropě, Cornelie z dětmi. Rovněž všechny další výjevy byly inspirovány antickou římskou historií a oslavují ideu císařství. Štukatér použil jako předlohu dřevoryt Josta Ammana z Liviových dějin, které vyšlo se stejnými ilustracemi v roce 1572 a 1573, podle obr. 14 udělal dva výjevy, na prvním je Tarquinius s poslem, na druhém Tarqinius u záhonu s makovicemi.
Štukový reliéf: poslední etruský král v Římě, Lucius Tarquinius Superbus (Zpupný), v orientálním oděvu (kaftan, turban s korunou) si podává ruku s poslem svého syna., Lejsková-Matyášová 1960#., Lejsková-Matyášová 1970#., and Ikonografický program "Bílého pokoje" tuto místnost definoval jako rodovou síň Viléma z Rožmberka, od roku 1570 nejvyššího hodnostáře českého království. Celou síň obepíná římsa v podobě řetězu řádu zlatého rouna, vysoce prestižního vyznamenání, které Vilém obdržel v roce 1585. Na severní stěně je Rožmberský a Pernštejnský znak (Polyxena z Pernštejna se za Viléma provdala v roce 1587) a dynastický charakter má i ústřední vyjev na stropě, Cornelie z dětmi. Rovněž všechny další výjevy byly inspirovány antickou římskou historií a oslavují ideu císařství. Štukatér použil jako předlohu dřevoryt Josta Ammana z Liviových dějin, které vyšlo se stejnými ilustracemi v roce 1572 a 1573, podle obr. 14 udělal dva výjevy, na prvním je Tarquinius s poslem, na druhém Tarqinius u záhonu s makovicemi.
Štukový reliéf: Gaius Popilius Laenas (turban, kaffan) v čele dalších dvou římských vyslanců oděných po orientálním způsobu, v ruce má hůlku, kterou kreslí na zemi. Před ním stojí Antiochos (dlouhý vous, turban s korunou, římská zbroj) s žezlem v pravici, za ním tři muži v turbanech a kaftanech., Lejsková-Matyášová 1970#., and Výjev je součástí souboru věnovaného antické římské historii, který zdobil největší síň vily (viz: Kratochvíle, "Zlatý sál", Melani). Štukatér použil jako předlohu dřevoryt Josta Ammana z Liviových dějin, které vyšlo se stejnými ilustracemi v roce 1572 a 1573.
Pískovcová busta ženy s turbanem na hlavě, nad čelem šperk, na sobě má tuniku a pallium., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády.
Pískovcová busta starého muže v turbanu, na holém těle má plášť., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády.
Nástropní freska: na oblacích ženy představující vladařské ctnosti, nalevo Fortitudo, napravo Temperantia. Fortitudo (přilba), nalevo putto se štítem, napravo tři putti se sloupem. Temperantia drží koně na uzdě, nad koněm putto, nalevo dva putti přelévající vodu z nádoby do nádoby. V rozích medailony se ženami, personifikacemi světadílů: Evropa (na hlavě koruna, roh hojnosti), Afrika (na hlavě koruna se sloním chobotem), Asie (na hlavě turban, kadidlo), Amerika (na hlavě péřová koruna, luk a šíp), Mádl 2008#., and Fortitudo a Temperamentia symbolizují moudrou světovládu, což naznačují personifikace světadílů, které jsou umístěny na příslušných stranách. Avropa je na jihozápadě, Afrika na jihovýchodě, Asie na severovýchodě a Amerika na severozápadě. Nástropní malba je umístěna v důležité místnosti v prvním patře, jež byla součásti tří místností situovaných na východní straně severního křídla, v sousedství vstupu do palácové kaple. Tyto místnosti byly protějškem Saturnova sálu uprostřed jižního křídla. Do těchto reprezentačních prostor paláce se vcházelo chodbami vedoucími na hlavní schodiště (z Malé jídelny se vcházelo na západní straně do Velké jídelny a na východní straně do Rokokového salonku).
Olejomalba na alabastru (14, 4 x 10, 3 cm): císař Augustus (vavřínový věnec, antická zbroj, žezlo v levici) sedí na trůnu, vedle něho orel., před ním turecký turban Císař ukazuje dopředu na skupinu zajatců, z ním vztyčená kopí císařské armády. Za Augustem stojí personifikace Říma (přilba, plášť, kopí), za ní prapor a standrata s orlem. Z nebe přilétá k císaři Merkur (okřídlená čapka a boty, caduceus) s olivovou ratolestí a palmovým listem v pravici. Vpravo nahoře znamení Kozoroha., Kaufmann 1988#, I/44., Jacoby 2000#, č. 58 str. 178-180., and Na druhé straně alabastrové desky je portrét císaře Rudolfa II., který je tak definován jako druhý císař Augustus. Augustus je identifikován znamením Kozoroha, hlavním pramenem tu byly Suetoniovy "Životopisy dvanácti císařů" a zobrazení na mincích. Augustus znamení Kozoroha propagandisticky využíval pro jeho spojení se zimním slunovratem, jako symbol počátku nové éry (srov. Barton 1995). To byl také důvod, proč Rudolf II. Kozoroha přijal za svůj emblém, ačkoli se pod tímto znamením nenarodil. Podobně jako na Sadelerově rytině podle ztraceného Aachenova obrazu z roku 1603 byla i symbolika tohohoto Rudolfova portrétu ovlivněna slavnou antickou kamejí, kterou se Rudolfovi podařilo získat někdy v letech 1591-1612. "Gemma Augustea" byla známou památkou v majetku francouzkého krále, která však byla za náboženských bouří v roce 1591 ukradena a okolo roku 1600 se objevila v Benátkách, kde ji Rudolf II. koupil (srov. Zwierlien Diehl 2007, 432nn). Z kameje Aachen převzal postavu císaře sedícího na trůně, vedle něhož je orel, personifikaci Říma, zajatce a znamení Kozoroha na nebi, ale zobrazení bylo aktualizováno a zajatci byli na Aachenově malbě charakterizováni jako Turci.
Čtyři pískovcové plastiky z atiky. Muž s turbanem: Ninus jako Babylonie a Persie (605-539 př. Kr., Zlatý věk), muž s korunou: Kýros II. Veliký jako Médská Persie (539-330 př. Kr., Stříbrný věk), muž ve zbroji s helmou na hlavě: Alexandr Veliký jako Řecko (330-63 př. Kr., Bronzový věk) a muž s vavřínovým věncem a svitkem: Caesar jako Řím (63 př. Kr. - 1453, Železný věk)., Poche 1963#, 210., Poche, Preiss 1973#, 43-46, 165., Vlček 1999#, 445-448., and Sochy vládců, představující v podobě panovníků čtyři historické světové říše, odkazují na čtyři říše, které jsou popsány bibli, v knize Daniel - 2:31-45; 7:17, 7:23, 8:22, 2, 7, 8,11: babylonská (asyrská), perská, makedonská a římská říše. Obvykle byly zobrazovány v podobě zvířat s odkazem na Apokalypsu: okřídlený lev jako Babylon, medvěd jako Médská Persie, okřídlený čtyřhlavý leopard jako Řecko a šelma s deseti rohy jako Řím (srov. titulní list "Egesippi, des Hochberühmten Fürtrefflichen Christlichen Geschichtschribers…", Theodosius Rihel 1590). Podle snu Nabuchadnesara mohou personifikace označovat také věk Zlatý, Stříbrný, Bronzový a Železný. Zobrazováni byli také vládcové těchto říší NINUS (Nimrod) vládce Asyrie, KÝROS vládece Persie, ALEXANDR VELIKÝ vládce Makedonie a JULIUS CAESAR vládce Říma. Takto téma zpracoval Maerten de Vos (publikoval Adriaen Collaert, 1575-1618, série čtyř grafických listů: Čtyři slavní vládcové starověku), jsou zde uvedení Ninus, Kýros, Alexandr Veliký a Julius Caesar. Zobrazení panovníků čtyř antických říší v umění 18. století:1. fresková výzdoba všech čtyř stran na stropě audienčního sálu v augustiniánském klášteře Markt Sankt Florian, Michael Wenzel Halbax, Daniel und seine Vision der vier Weltreiche, 1712 (http://www.bildindex.de/?+pgesamt:%27Georg%27%20+pgesamt:%27Fischer%27#|6)2. štukové reliéfy na stropě radnice Schwäbisch Hall (Großer Ratssaal), Maximilian Josef Pöckhl , kol. 1735: http://www.bildindex.de/bilder/fmlac9054_33c.jpg; http://www.bildindex.de/bilder/fmlac9054_34c.jpg)
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Thalés, muž v turbanu, dívá se do dalekohledu. and Thalés y Mílétu (6. stol. př. Kr.), čecký filosof, představitel tzv. mílétské školy, jeden ze sedmi mudrců. Předpověděl zatmění slunce (patrně 28. 5. 585).