Vítězství Ctností nad Neřestmi na osmi čelech lunetové klenby. Postava ženy sedící na figuře vousatého muže (Nenasytnost ?), přelévá ze džbánku vodu do poháru - Umírněnost, Zdrženlivost., Lejsková-Matyášová 1973#, 1-17., Poche 1977#, 42-44., and Alegorický zápas Hříchů a Ctností, Ctnosti vítězí nad Hříchy svou duchovní převahou. Hříchy jsou personifikovány mužskými postavami, nad kterými vítězí Ctnost. Mužská postava patrně představuje protiklad ctnosti, a to Nenasytnost (Gula).
Freska v oválném rámu, umístěném po straně výjevu s Hostinou antických bohů. Žena, na hlavě závoj, drží v pravici svazek šípů. and Poche 1977#, s. 318-319.
Kupole s malířskou výzdobou, pod kupolí nad římsou grisaillové figury, ženské postavy jako personifikace theologických ctností. V iluzivní architektuře dvojice žen: Trpělivost a Mírnost, sama stojící Vítězství, Statečnost a Prozíravost, Naděje a Spravedlnost, sama stojící Mír, Láska a Víra., Samek 1994#,, and Zbranková 2006#, 46-51.
Štukový reliéf: Temperantia v bohatém šatu sedí na louce a přelévá z konvice do číše., Lejsková-Matyášová 1970#., and Ikonografický program "Bílého pokoje" tuto místnost definoval jako rodovou síň Viléma z Rožmberka, od roku 1570 nejvyššího hodnostáře českého království. Celou síň obepíná římsa v podobě řetězu řádu zlatého rouna, vysoce prestižního vyznamenání, které Vilém obdržel v roce 1585. Na severní stěně je Rožmberský a Pernštejnský znak (Polyxena z Pernštejna se za Viléma provdala v roce 1587) a dynastický charakter má i ústřední vyjev na stropě, Cornelie z dětmi. Rovněž všechny další výjevy byly inspirovány antickou římskou historií a oslavují ideu císařství. Trpělivost je bezpochyby záměrně umístěna naproti personifikaci Síly (Fortitudo).
Štukový reliéf: Temperantia v dlouhých šatech sedí na zemi a přelévá tekutinu do číše. Nalevo strom, nahoře závěs., Lejsková-Matyášová 1970#., and Jedna z personifikací čtyř kardinílních ctností, které obklopují emblém Rožmberského jezdce (viz: Kratochvíle, "Zlatý sál", Melani).
Sochy na attice: nalevo Iustitia (čelenka, atribut chybí) a Sapientia (čelenka, had v levé ruce), napravo Temperantia (čelenka, přelévá vodu z nádob) a Fortitudo (lví kůži, kyj).
Nástropní freska: na oblacích ženy představující vladařské ctnosti, nalevo Fortitudo, napravo Temperantia. Fortitudo (přilba), nalevo putto se štítem, napravo tři putti se sloupem. Temperantia drží koně na uzdě, nad koněm putto, nalevo dva putti přelévající vodu z nádoby do nádoby. V rozích medailony se ženami, personifikacemi světadílů: Evropa (na hlavě koruna, roh hojnosti), Afrika (na hlavě koruna se sloním chobotem), Asie (na hlavě turban, kadidlo), Amerika (na hlavě péřová koruna, luk a šíp), Mádl 2008#., and Fortitudo a Temperamentia symbolizují moudrou světovládu, což naznačují personifikace světadílů, které jsou umístěny na příslušných stranách. Avropa je na jihozápadě, Afrika na jihovýchodě, Asie na severovýchodě a Amerika na severozápadě. Nástropní malba je umístěna v důležité místnosti v prvním patře, jež byla součásti tří místností situovaných na východní straně severního křídla, v sousedství vstupu do palácové kaple. Tyto místnosti byly protějškem Saturnova sálu uprostřed jižního křídla. Do těchto reprezentačních prostor paláce se vcházelo chodbami vedoucími na hlavní schodiště (z Malé jídelny se vcházelo na západní straně do Velké jídelny a na východní straně do Rokokového salonku).
Nástropní freska, v chrámu, mezi šesti sloupy, alegorické postavy. Nahoře nad schodištěm trůn, na trůně sedí Moudrost (žena s korunou na hlavě a žezlem ukončeným božím okem). Po levici žena - Katechetika (kříž, kadidelnice, kniha, kalich), vpravo žena - Osvícení (kniha, paprsek) a Víra (kotva), Midas (oslí uši), Filosofie (vavřínový věnec). Sedmý sloup staví Trpělivost a Prozřetelnost (zrcadlo), muž se třemi tvářemi (na krku zámek, plášt posetým očima) - Bdělost. and Bajger 2007#, 430.
Na fasádě průčelí, pod hlavní římsou, kartuše s alegoriemi osmi ctností s doprovodnými latinskými nápisy. Osmá zleva sedící žena, nalévá do misky vodu ze džbánu, vodu z misky pije pes - Střídmost (Temperantia)., Hilmera 1953#, s. 21-22., and Poche 1982#, s. 519-520.