Search

Start Over Subject teorie vědy

42. Philosophical toys as vectors for diagrammatic creation: the case of The Fragmented Orchestra

Creator:
Mongini, Claudia
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
teorie vědy, theory of science, rigorózní analogie, individuace, konjunktivní syntéza, neuronální plasticita, umění a estetika zvukové tvorby, rigorous analogy, individuation, conjunctive synthesis, neuronal plasticity, art and aesthetics of sound creation, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Ústředním motivem této studie je ustavení vztahu mezi dvěma dimenzemi utváření: konceptuálního procesu vytváření filosofických hraček (tj. přepracování existujících filosofických pojmů s ohledem na jejich potenciál coby „operativních konstruktů“, odvozeného zejm. z myšlení Gillesa Deleuze a Félixe Guattariho) a jejich současného využití pro analýzu nedávného transdisciplinárního uměleckého díla (Fragmentovaného orchestru Jane Grant, Johna Matthiase a Nicka Ryana). Díky tomuto strategickému posunu ztrácí teorie povahu vysvětlení a ilustrace. Filosofie se coby hračka naopak stává způsobem zhodnocení komplexity specifické umělecké kompozice z hlediska jejího estetického potenciálu. Přispívá k rozvoji metastabilních podmínek vzájemné rezonance mezi heterogenními modalitami tvorby., Thee central topic of this essay consists into establishing a relation between two dimensions of formation: the conceptual process of creating philosophical toys - that is of reelaborating existing philosophical concepts, mainly deriving from the thought of Gilles Deleuze and Félix Guattari, in terms of their potential as ‘operative constructs’ - and their parallel redeployment towards the specific problem of analyzing a recent transdisciplinary artwork (The Fragmented Orchestra by Jane Grant, John Matthias and Nick Ryan). By means of this strategical shift, theory looses its character of explanation and illustration. Philosophy as toy becomes rather the matter of evaluating the complexity of a specific artistic composition in terms of its aesthetic potential. It contributes towards developing metastable conditions of mutual resonance between heterogeneous modalities of creation., and Claudia Mongini.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

43. Philosophical toys today

Creator:
Dvořák, Tomáš
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
teorie vědy, theory of science, filosofické hračky, vědecké přístroje, moderní vizuální kultura, philosophical toys, scientific instruments, modern visual culture, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Studie uvádí tematické číslo časopisu Teorie vědy věnované aktualizaci koncepce "filosofických hraček“ – predmětů a přístrojů určených k experimentálnímu vědeckému zkoumání, jež zároveň výrazně ovlivnily utváření moderní vizuální kultury. Abychom plně porozuměli povaze těchto přístrojů a typů zkušeností, již sebou přinášejí, je třeba jejich původ situovat do experimentální vědy a estetiky osmnáctého století a chápat je jako percepční a kognitivní extenze., The article introduces a thematic issue of the journal theory of Science that attempts to revive the category of “philosophical toys” – objects and instruments designed for experimental scientific research that simultaneously played crucial role in the creation of the modern visual culture. It claims that to fully understand their nature and the kind of experience philosophical toys induce, it is necessary to situate their origins in eighteenth-century experimental science and aesthetics and proposes to approach them as perceptual and cognitive extensions., and Tomáš Dvořák.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

44. Pochybná svědectví pana Leeuwenhoeka: mikroskopy, analogie a dobří sousedé

Creator:
Špeldová, Monika
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
teorie vědy, mikroskopie, mikrobiologie, theory of science, microscopy, microbiology, Antoni van Leeuwenhoek, experimentální věda 17. století, literární techniky, rétorické prostředky, experimental science of 17th century, literary techniques, rhetorical devices, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Tato studie se věnuje rané fázi mikroskopického zkoumání přírody Antoni van Leeuwenhoeka (1632-1723), které představil ve své korespondenci členům Royal Society. Studie se zaměřuje na období od navázání styku s Royal Society (1673) až do roku 1680, kdy byl Leeuwenhoek zvolen členem společnosti. Z metodologického hlediska studie uplatňuje na Leeuwenhoekovy dopisy členům Royal Society přístup, který představili autoři Steven Shapin a Simon Schaffer v knize Leviathan and the Air-Pump (1985). Pokouší se zjistit, jestli se v Leeuwenhoekových dopisech objevují tři strategie, (materiální, literární a sociální), které Shapin a Schaffer přisoudili Robertu Boylovi. Studie potvrzuje, že závěry britských autorů platí i pro jiné vědce., The aim of the study is to discuss the early microscopic examination of nature, introduced by Antoni van Leeuwenhoek (1632-1723) in his letters to the Royal Society. The paper focuses on period from the establishing of contact with the Royal Society (1673) to the electing of Leeuwenhoek the member of the Society in 1680. From the methodological point of view the study uses the approach which Steven Shapin a Simon Schaffer presented in their book Leviathan and the Air-Pump (1985). The study tries to find out to what extent it is possible to understand Leeuwenhoek's letters as expressing three technologies (material, literary, and social) proposed by the British authors. The paper shows that the Shapin's and Schaffer's understanding of experimental science of Robert Boyle is transferrable to other scientists., and Monika Špeldová.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

45. Polemika s Hillovým pojetím "nového Huma“

Creator:
Zuzana Parusniková
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
teorie vědy, kauzalita, realismus (filozofie), theory of science, causality, realism (philosophy), nový Hume, Dialogy, New Hume, Dialogues, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Debata o tzv. "Novém Humovi“ byla v posledních desetiletích dominantním tématem humovské interpretace. James Hill ve svém příspěvku v tomto časopise (2011) podporuje hlavní požadavek "novohumovců“, který vymezuje Huma jako epistemologického skeptika a ontologického realistu. Vůči tomuto pojetí máme několik výhrad. Některé se týkají nejasností v definici realismu a celkově i smysluplnosti projektu „Nový Hume“. Některé se týkají konkrétních Hillových argumentů zaměřených na Humovy Dialogy a především jeho tvrzení, že v tomto díle lze nalézt další důkaz Humova realismu., The New Hume Debate has dominated the interpretations of Hume’s philosophy in the last few decades. James Hill in his contribution in this journal (2011) supports the central claim of the New Hume, defining Hume as an epistemological sceptic and an ontological realist. I raise certain objections to Hill’s views. Some concern the confusions in the definition of realism and, on a more general level, question the meaningfulness of the whole New Hume project. Some concern Hill’s arguments focused specifically on Hume’s Dialogues, in which he claims to have found further confirmation of Hume’s realism with regard to Causation., and Zuzana Parusniková.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

46. Popularizace sociálních věd v kontextu digitálního a dialogického obratu

Creator:
Michal Šimůnek
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
teorie vědy, theory of science, digitální obrat, dialogický obrat, multimodalita, participatorní metody, veřejná věda, digital turn, dialogical turn, multimodality, participatory methods, public science, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Přibližně od druhé poloviny devadesátých let můžeme v sociálních vědách rozpoznat řadu tendencí, které nás opravňují hovořit o digitálním obratu v sociálněvědní praxi. Ačkoli důsledky digitalizace jsou pozorovatelné v mnoha oblastech sociálních věd, nejvýrazněji jsou zřejmě patrné ve znovuoživení očekávání spojovaných s tzv. dialogickým obratem a v diskusi rozpoutané kolem konceptu veřejné vědy. Tato studie vychází z kritického představení antologie a knihy- -hypermédia Phillip VANNINI (ed.), Popularizing Research. Engaging New Genres, Media and Audiences. New York: Peter Lang 2012, 220 s.; Phillip VANNINI (ed.), Popularizing Research [online]. 2012. Dostupné z: <http://www.popularizingresearch. net> [cit. 4. 1. 2013], přičemž jejím cílem je zejména postižení souvislostí mezi digitálním a dialogickým obratem v sociálních vědách a vymezení vztahu těchto obratů ke konceptu veřejné vědy., Since the second half of the 1990s we can distinguish several tendencies that can be considered as indicators of the digital turn in social scientific practice. Although we can recognize the consequences of digitization of the social sciences in many forms and on several levels, probably the most noticable is the revival of the expectations associated with the so-called dialogical turn and the concept of public science. This critical review of the anthology and the book-hypermedia Phillip VANNINI (ed.), Popularizing Research. Engaging New Genres, Media and Audiences. New York: Peter Lang 2012, 220 pp.; Phillip VANNINI (ed.), Popularizing Research [online]. 2012. Available at: <http://www.popularizingresearch.net> [cit. 4. 1. 2013] thus aims to cover mutual connections between the digital and dialogical turn in thesocial sciences and delineatetheir relation to the concept of public science., and Michal Šimůnek.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

47. Potřebuje ekonomie psychologii?

Creator:
Petr Špecián
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
teorie vědy, behaviorální ekonomie, predikce, theory of science, behavioral economics, prediction, teorie racionální volby, homo economicus, rational choice theory, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Studie ukazuje kontrast mezi ekonomickým přístupem jdoucím ve šlépějích Garyho Beckera a přístupem behaviorální ekonomie. Důraz je kladen na metodologické srovnání obou alternativ a vyhodnocení potenciálu, který má behaviorální ekonomie pro uskutečnění paradigmatické změny na půdě ekonomického myšlení. Ukazuji, že behaviorální ekonomii se dosud nepodařilo nabídnout teoretickou alternativu homo economicus. Také její potenciál pro dlouhodobé překonání teorie racionální volby v oblasti predikčního úspěchu, který je pro ekonomy standardním kritériem vyhodnocování teorií, může být omezený., The study shows a contrast between the Beckerian economic approach and behavioral economics. The methodological comparison of both alternatives is emphasized as well as the assessment of behavioral economics' potential to cause a paradigm shift in economic thinking. I argue that behavioral economics was unable to offer a theoretical alternative to homo economicus so far. Also, its potential to overcome the rational choice theory in the long run predictive success that is the standard benchmark for theory evaluation in economics may be limited., and Petr Špecián.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public