Search

Start Over Creator Špeldová, Monika

2. Kdo s koho: kritika rané Royal Society v 17. století

Creator:
Špeldová, Monika
Format:
text/pdf
Type:
Article
Subject:
Royal Society, Margaret Cavendish, Henry Stubbe, raný novověk, přírodní filosofie, experimentální věda 17. století, the Royal Society, early modern period, natural philosophy, experimental philosophy of the 17th century, and Philosophy
Language:
Czech
Description:
Studie pojednává o kritice experimentální vědy v Anglii v 60. a 70. letech 17. století. Text se soustředí na námitky, které proti nové filosofii a vědě pěstované v Royal Society vznesli ve svých dílech Margaret Cavendishová (1623–1673) a Henry Stubbe (1632–1676). Ačkoliv tito autoři kritizovali institucionalizovanou experimentální vědu z různých hledisek, shodovali se v jednom bodě: Cavendishová i Stubbe vyzdvihovali hodnotu, úroveň a relevanci antického vědění ve srovnání s výsledky bádání představitelů Royal Society. Jejich výhrady vůči Royal Society jsou zde systematiky představeny ve třech tematických blocích: epistemologickém, historickém a nábožensko-politickém. Cílem této studie je ukázat, že navzdory prestiži, které se dnes empirická věda těší, nebyla v 17. století nová přírodní filosofie okamžitě a s nadšením přijímána. Zároveň chce doložit, že názory kritiků, které v dnešní době mohou působit bizarně i zpátečnicky, z tehdejšího hlediska dávaly smysl a někdy mohly být i opodstatněné. and The aim of the study is to discuss the criticism of experimental science in England during the 1660's and 1670's. The text focuses on objections raised in the works of Margaret Cavendish (1623–1673) and Henry Stubbe (1632–1676) against the new philosophy and science of the Royal Society of London. Although these authors criticized institutionalized experimental science from different points of view, they agreed on one point: Cavendish and Stubbe emphasized value, quality and relevance of ancient knowledge in comparison with the results of the research gained by representatives of the Royal Society. The objections to the Royal Society are presented in three thematic groups: epistemological, historical and religious-political. The aim of this study is to show that despite the prestige which the empirical science enjoys today, the new natural philosophy was not accepted immediately and enthusiastically during the 17th century. Finally, the study also suggests that the views of critics, who nowadays can be perceived as bizarre, or even retrograde, made sense at that time.
Rights:
unknown

3. Pochybná svědectví pana Leeuwenhoeka: mikroskopy, analogie a dobří sousedé

Creator:
Špeldová, Monika
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
teorie vědy, mikroskopie, mikrobiologie, theory of science, microscopy, microbiology, Antoni van Leeuwenhoek, experimentální věda 17. století, literární techniky, rétorické prostředky, experimental science of 17th century, literary techniques, rhetorical devices, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Tato studie se věnuje rané fázi mikroskopického zkoumání přírody Antoni van Leeuwenhoeka (1632-1723), které představil ve své korespondenci členům Royal Society. Studie se zaměřuje na období od navázání styku s Royal Society (1673) až do roku 1680, kdy byl Leeuwenhoek zvolen členem společnosti. Z metodologického hlediska studie uplatňuje na Leeuwenhoekovy dopisy členům Royal Society přístup, který představili autoři Steven Shapin a Simon Schaffer v knize Leviathan and the Air-Pump (1985). Pokouší se zjistit, jestli se v Leeuwenhoekových dopisech objevují tři strategie, (materiální, literární a sociální), které Shapin a Schaffer přisoudili Robertu Boylovi. Studie potvrzuje, že závěry britských autorů platí i pro jiné vědce., The aim of the study is to discuss the early microscopic examination of nature, introduced by Antoni van Leeuwenhoek (1632-1723) in his letters to the Royal Society. The paper focuses on period from the establishing of contact with the Royal Society (1673) to the electing of Leeuwenhoek the member of the Society in 1680. From the methodological point of view the study uses the approach which Steven Shapin a Simon Schaffer presented in their book Leviathan and the Air-Pump (1985). The study tries to find out to what extent it is possible to understand Leeuwenhoek's letters as expressing three technologies (material, literary, and social) proposed by the British authors. The paper shows that the Shapin's and Schaffer's understanding of experimental science of Robert Boyle is transferrable to other scientists., and Monika Špeldová.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public