Článok poukazuje na často nereflektované nedostatky diagnostických nástrojov používaných pri štúdiu gendrovej identity. Pozornosť je venovaná predovšetkým vzniku a konštrukčným obmedzeniam najrozšírenejšieho nástroja používaného pre tento účel - Bem Sex Role Inventory. Jeho využitie je založené na eoretických predpokladoch, ktoré nikdy neboli úspešne empiricky overené. Hoci jeho kritika bola v tomto duchu formulovaná už pred 30 rokmi, dodnes sa táto nevalidná technika používa v rade aktuálnych výskumov. V druhej časti článku sú predstavené alternatívne techniky merania gendrovej identity založené na diskriminačnej analýze a teste implicitných asociácií., The paper highlights the often not reflected weaknesses of diagnostic tools used in the study of masculinity and feminity. Attention is paid mainly to structural limitations of the tool most widely used for this purpose - Bem Sex Role Inventory. Its use is based on theoretical assumptions that have never been successfully empirically verified. Although criticism of Bem Sex Role Inventory has been formulated more than 30 years ago, this technique is still used in a number of recent studies. In the second part alternative measurement techniques are presented. These are based on discriminant analysis and the implicit association test., Marek Vranka., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Studie představuje konstrukt potřeby kognitivního uzavření, historii jeho měření a českou verzi Krátké škály potřeby kognitivního uzavření (NFCS-15-CZ). Cílem studie je prezentovat základní psychometrické charakteristiky škály NFCS-15-CZ – faktorovou validitu, invarianci měření a reliabilitu. Analýzy využívají dvou vzorků z projektů Cesty do dospělosti (N = 1405) a Od rozhodnosti k autoritářství (N = 1367). Výsledky konfirmačních analýz podporují jednofaktorovou interpretaci škály a svědčí pro její přijatelnou vnitřní konzistenci, v souladu s parametry původní anglické verze. Jednofaktorový model měření se jeví být invariantní vzhledem k pohlaví, způsobu administrace i opakovanému měření. Slabinou škály je nerovnoměrné pokrytí všech faset konstruktu. Diskutované nedostatky škály spojené s její krátkostí a nedostatky některých položek ji určují spíše k výzkumnému užití ve strukturních modelech. and The study concisely introduces the construct of the need for cognitive closure, the history of its measurement and the Czech version of the Brief Need for Cognitive Closure Scale (NFCS- 15-CZ). The goal of the study is to present the basic psychometric properties of the NFCS-15- CZ – its factor validity, measurement invariance and reliability. Analyses use two samples from projects Paths to adulthood (N = 1405) and From Decisiveness to Authoritarianism (N = 1367). The results of confirmatory models support unidimensional interpretation of the scale and sufficient internal consistency in line with published properties of the original version. The unidimensional model is invariant with respect to gender, mode of administration and repeated administration. A weakness of the scale lies in its uneven coverage of all the construct’s facets. Discussed shortcomings of the scale related to its shortness and limitations of some items imply the scale should be used in research preferably in structural models.
Currently, mental disorders are usually concep-tualized as a hidden causal factor, manifested by its symptoms. This notion rests upon the reflective latent model, which is implicitly at work every time complex symptomatology gets summarized by a single number or a categorical state. The present paper reflects on the quantita-tive, testable implications of this psychometric model and shows how its restraints are untena-ble for most mental disorders. The observed data are instead consistent with mental disorders be-ing complex dynamic systems. Instead of being treated as interchangeable measures of the same latent factor, symptoms likely act as independ-ent causal entities, directly affecting each other. In recent years, this shift in ontological stance toward psychopathology has laid a basis for adapting the network theory. Under this theory, a mental disorder is a relatively stable emergent state, which arises due to a pronounced and re-current interaction of causally linked symptoms. It is discussed how models embedded within the network theory can help provide insight into the etiopathogenesis of mental disorders and ad-dress clinical intervention. In conclusion, limits and future challenges to the network theory are discussed. and Psychické poruchy bývajú konceptualizované ako skrytá kauzálna príčina, ktorá sa prejavu-je symptómami. Táto predstava je založená na reflektívnom latentnom modeli, ktorý sa impli-citne uplatňuje vždy, keď je komplexná sympto-matológia sumarizovaná vo forme čísla alebo kategorického stavu. V článku sú analyzované kvantitatívne, testovateľné implikácie tohto psychometrického modelu a na tomto základe je demonštrovaná jeho nevhodnosť pre konceptu-alizáciu väčšiny psychických porúch. Pozorova-né dáta naopak implikujú, že psychické poruchy sú komplexné dynamické systémy. Symptómy totiž nie sú ekvivalentným meraním jednej a tej istej latentnej premennej, ale fungujú ako nezá-vislé, vzájomne interagujúce kauzálne entity. Táto zmena nazerania na ontológiu psychopa-tológie viedla k adaptácii tzv. sieťovej teórie na kontext psychologických vied. V rámci tejto teórie je psychická porucha relatívne stabilným emergentným stavom, ktorý vzniká výraznými, opakujúcimi sa interakciami kauzálne prepoje-ných symptómov. Článok adresuje otázku, ako môžu modely vychádzajúce zo sieťovej teórie pomôcť pochopiť etiopatogenézu psychických porúch a adresovať klinickú intervenciu. V zá-vere sú načrtnuté limity a výzvy pre budúcnosť sieťovej teórie v psychológii.
Tato studie je pilotáží nové metody pro měření náchylnosti k prožívání viny a hanby, Inventáře tendence k vině a hanbě (ITVAH). ITVAH je metoda založená na použití scénářů, která rozlišuje afektivní a behaviorální složky těchto dispozic a zároveň zohledňuje soukromé, resp. veřejné prožívání viny a hanby. Pro každý z 16 scénářů byly vytvořeny dvě položky – afektivní a behaviorální reakce, čímž vzniklo celkem 32 položek. Byl předpokládán čtyřfaktorový model měření – Negativní hodnocení chování (NHCh), Náprava, Negativní hodnocení self (NHS) a Únik. Dále byla předpokládána negativní souvislost NHS a Úniku se sebehodnocením a tendencí k sebeodpuštění a pozitivní souvislost NHCh a Nápravy s tendencí k sebeodpuštění. Pilotní studie proběhla na vzorku 249 česky mluvících dospělých (67 % žen, věk 18–75, Md = 22). Na základě ordinální konfirmační faktorové analýzy se zohledněním reziduálních kovariancí mezi položkami vztahujících se ke stejnému scénáři jsme zjistili akceptovatelnou shodu předpokládaného modelu s daty. Pro předpokládané souvislosti se sebehodnocením a tendencí k sebeodpuštění jsme však získali pouze částečnou oporu, v rozporu s teoretickým očekáváním jsme zjistili středně silný negativní vztah mezi tendencí k sebeodpuštění a afektivní složkou viny. Pro širší používání této metody v československém prostředí je důležité dále ověřit konstruktovou validitu metody společně s ověřením souběžné validity s The Test Of Self-Conscious Affect-3 (TOSCA-3). and This paper constitutes a pilot study of a novel measure for assessing proneness to guilt and proneness to shame, Inventář tendence k vině a hanbě (ITVAH, Inventory of Proneness to Guilt and Shame). ITVAH is a scenario-based method distinguishing affective and behavioural components of guilt and shame and also considering the private or public experience of guilt and shame, respectively. Two items (affective and behavioural reaction) were created for each of the 16 scenarios, resulting in total of 32 items. A four-factor measurement model was assumed – Negative behaviour evaluation (NBE), Reparation, Negative self-evaluation (NSE), Withdrawal. Next, we assumed negative correlations of NSE and Withdrawal with self-esteem and self-forgiveness and positive correlations of NBE and Reparation with self-forgiveness. The pilot study was carried out on 249 Czech-speaking adults (67 % women, aged 18–75, Md = 22). An ordinal confirmatory factor analysis with residual covariances between items connected to the same scenarios was conducted. The hypothesized four-factor model was found acceptable. However, we found limited evidence for the hypothesized relationships with self-esteem and self-forgiveness – in contrast to theoretical expectations we found a medium-strong negative relationship between self-forgiveness and affective component of guilt. For further use of the measure in the Czech and Slovak environment it is necessary to assess additional evidence of construct validity and concurrent validity with The Test of Self-Conscious Affect-3 (TOSCA-3).
a1_Cieľom príspevku je zmapovať stav merania kvality života na základe analýzy prehľadových štúdií zaradených do publikačných databáz EBSCO a Proquest. Analyzované štúdie boli vybrané podľa týchto kritérií: a) autori prehľaPředběžná sdělení / 371 dových štúdií realizovali systematickú rešerš literatúry z publikačných databáz; b) pojem kvalita života bol deklarovaný názvom alebo abstraktom; c) v štúdii bolo uvedené hodnotenie psychometrických alebo klinimetrických parametrov merania. Zo 64 identifikovaných štúdií bolo 17 vybraných pre samotnú analýzu, ktorá bola zameraná na štyri vlastnosti analyzovaných postupov a nástrojov: a) aké sú teoretické východiská merania kvality života, b) ako boli zaradené hodnotené nástroje do kategórií, c) aké sú ich psychometrické/ klinimetrické vlastnosti a d) aké sú odporúčania autorov prehľadových štúdií týkajúce sa merania kvality života. Čo sa týka teoretických východísk jednotlivých nástrojov, bola zaznamenaná relatívna zhoda v definovaní konštruktu kvality života, ale veľké odlišnosti v používaní tohto konštruktu pri meraní a identifikovaná bola konfúzia pojmov kvalita života a „na zdravie sa vzťahujúca“ kvalita života. Čo sa týka toho, k akému typu používaný nástroj patrí, typickým je rozlíšenie na špecifické a generické nástroje, kde špecifické sú citlivejšie k zmene a odlišnostiam medzi skupinami, ale neumožňujú širšie porovnanie medzi rôznymi kategóriami respondentov. Čo sa týka psychometrických ukazovateľov hodnotených nástrojov, zistená bola absencia overovania test-retest reliability a neadekvátne postupy, resp. chýbanie obsahovej a konštruktovej validity nástroja., a2_K najpoužívanejším klinimetrickým parametrom patril ukazovateľ responsiveness, jeho absencia patrila k často konštatovaným nedostatkom. Pre odporúčania autorov prehľadových štúdií platí, že sú rôznorodé a upozorňujú na mnohé problémy, ktoré je v prípade merania kvality života potrebné riešiť., b1_The paper conducts a survey of the state of quality of life measurement on the basis of analysis of overview studies included in EBSCO and Proquest publication data-bases. The analyzed studies were selected according to these criteria: a) authors of overview studies accomplished a systematic research of literature from publication data-bases; b) concept of quality of life was declared by the title or abstract; c) the evaluation of psychometric or clinimetric parameters of measurement was included in the study. From 64 identified studies, 17 were selected for analysis focused on four characteristics of analyzed procedures and instruments: a) what are the theoretical starting points for quality of life measurement, b) how were the evaluated instruments classified into the categories, c) what are their psychometric/clinimetric parameters, and d) what are the recommendations of authors of overview studies concerning quality of life measurement. In theoretical starting points of particular instruments the relative agreement in defining the construct of quality of life was found but big differences in using this construct in measuring, and the confusion of quality of life and „health-related quality of life“ concepts was identified. Concerning the type of the used instrument the typical differentiation is specific and generic instruments. The specific ones are more sensitive to change and differences between groups but they do not make possible the wider comparison between different categories of respondents. In psychometric parameters of evaluated instruments the absence of verifying the test-retest reliability and nonadequate procedures were found, missing the content and construct validity of the instrument respectively. The responsiveness indicator was the most used clinimetric parameter, its absence was one of often stated deficiencies., b2_Concerning the recommendations of authors of overview studies they are diverse and they alert to numerous problems that must be solved in measuring the quality of life., Peter Babinčák., and Obsahuje seznam literatury
Autor porovnáva koncepciu merania, ktorá sa uplatňuje v psychológii, s koncepciou merania v prírodných vedách, reprezentovanou heslami medzinárodného metrologického slovníka. Odmieta chápanie merania ako priraďovania čísel objektom a tzv. nominálnu škálu. Meranie pokladá za užší pojem než kvantifikácia. Psychologická kvantifikácia nie je meraním, ale pravdepodobnostným odhadom úrovne latentnej premennej, ktorej existenciu iba predpokladáme (na rozdiel od reálne existujúcich veličín v prírodných vedách). and The author compares the concept of measurement as applied in psychology with the concept of measurement in natural sciences represented by entries in the international dictionary of metrology. He rejects the concept of measurement as assigning numbers to objects and so-called “nominal scale”. The author considers the measurement a less broad concept then quantification. Psychological quantification is not a measurement but a probabilistic assessment of a latent variable level that we only presume (contrary to really existing quantities in natural sciences).
Problematice stresu je věnována značná pozornost. Proto je třeba mít k dispozici jednoduchý a přitom spolehlivý nástroj umožňující stanovit aktuální hladinu stresu. Cílem tohoto příspěvku je představit prvotní psychometrické ověření české verze Škály vnímaného stresu vyvinuté původně Cohenem v roce 1983, která je v tomto směru jednou z nejčastěji užívaných metod. Ověření dotazníku obsahujícího 10 položek bylo realizováno na vzorku zahrnujícím 358 respondentů z řad studentů vysokých škol. Statistické zpracování zahrnovalo mimo jiné i stanovení vnitřní konzistence dotazníku a konfirmační faktorovou analýzu. Česká verze dotazníku vykazovala vysokou míru vnitřní konzistence, když Cronbachovo alfa bylo 0,871. Konfirmační faktorová analýza potvrdila v literatuře preferovanou dvoufaktorovou strukturu dotazníku a ukázala, že uvedený model dosahuje vyhovujících výsledků v absolutních i relativních indexech shody modelu s daty stejně jako v indexech vystihujících úspornost modelu. Česká verze Škály vnímaného stresu je tak reliabilním a validním nástrojem umožňujícím měření aktuální hladiny vnímaného stresu. and Recently, a great attention has been devoted to stress. Thus, it is worth to have a simple and reliable tool measuring the current level of perceived stress. The aim of this paper is to present a validation of the Czech version of the Perceived Stress Scale which was developed by Cohen in 1983 and is a widely used instrument in this field. Verification of the questionnaire containing 10 items was carried out on a group of 358 university students. The statistical analysis included besides other things determination of the internal consistency and confirmatory factor analysis. The Czech version exhibited a high level of internal consistency with Cronbach´s alpha of 0.871. Confirmatory factor analysis revealed a two-factor structure preferred also in the literature and showed adequate values of both absolute and relative fit indices as well as indices of parsimony. The Czech version of the Perceived Stress Scale is valid and reliable instrument enabling measurement of perceived stress.
Objectives. The aim of this study was to analyze the psychometric properties of the Czech version of the General Self-Efficacy Scale (GSES) in the group of hospitalized patients. Sample and setting. The sample contained 386 respondents hospitalized in the Faculty hospital Hradec Kralove. The Czech version of GSES was used. Statistical analysis. All the analyses were performed in the R environment. Factor structure was tested using Item Response Theory (IRT), namely two-parameters Graded Response model. This model was used also for testing measurement invariance for men and women. T-tests and linear model to test relation between GSES and demographical variables were used. Percentile norms were constructed using kernel smoothed cumulative distribution for men and women separately. Results. The score of the scale ranged from 15 to 40 points with an average of M = 30.86 (SD = 6.05). The results suggest that the Czech version of the GSES has satisfactory psychometric properties, the internal consistency is on high level (Cronbach,s α = 0.924; ωt = 0.938). Even though the analysis of the structure of the questionnaire showed to be slightly twodimensional, the correlation of the two factors is quite high. This implies the potential of working with one universal questionnaire score. Of all monitored variables, only gender had statistically significant influence over the perceived self-efficacy, the scale was invariant for both genders. The differences between clinics were very small, only the respondents from psychiatric clinic achieved statistically significant lower score. Study limitations. The limits of the study come from its cross-sectional character and the fact that the choice of respondents was not representative. Data are based on subjective statements coming from respondents hospitalized with various health problems. and Cíle. Cílem práce bylo zjistit psychometrické vlastnosti české verze Dotazníku obecné self- -efficacy (General Self-Efficacy Scale – GSES) u populace hospitalizovaných pacientů. Vzorek a metodika. Sledovaný soubor činil 386 respondentů hospitalizovaných ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. Byla použita česká verze dotazníku General Self-Efficacy Scale. Statistická analýza. Veškeré analýzy byly provedeny v prostředí R. Faktorová struktura byla ověřována s využitím teorie odpovědi na položku (Item Response Theory), a to pomocí dvouparametrového Graded Response Modelu. Tento byl použit i pro ověření invariance měření mezi muži a ženami. Pro hodnocení vztahu obecné self-efficacy s demografickými proměnnými byla použita lineární regrese a t-testy. Percentilové normy byly sestrojeny pomocí vyhlazené kumulativní distribuční funkce pro muže a ženy zvláště. Výsledky. Celkový skór škály se pohyboval v rozmezí 15–40 bodů s průměrem M = 30,86 (SD = 6,05). Psychometrické vlastnosti české verze dotazníku GSES jsou dobré, vnitřní konzistence je vysoká (Cronbachovo α = 0,924; ωt = 0,938). Struktura dotazníku je spíše dvoudimenzionální, korelace obou faktorů je však velmi vysoká. Je tedy smysluplné pracovat s jediným celkovým skórem dotazníku. Ze všech sledovaných proměnných pouze pohlaví mělo statisticky významný vliv na vnímanou self- -efficacy (SE), škála byla pro obě pohlaví invariantní. Rozdíly mezi klinikami byly velmi malé, pouze respondenti z psychiatrické kliniky dosahovali statisticky významně nižšího skóru oproti respondentům z ostatních klinik. Limity studie. Limity studie vyplývají z jejího průřezového charakteru a skutečnosti, že výběr respondentů nebyl reprezentativní. Data jsou založena na subjektivních výpovědích; jedná se o respondenty hospitalizované s různými zdravotními potížemi.