Objectives. The aim of the study was to assess the psychometric properties of a Czech adapta-tion of the Humor Structure Appreciation Scale (HSAS) which measures appreciation of two structural dimensions of humor: incongruity-resolution (INC-RES), and nonsense (NON). Differences in humor structure appreciation were investigated between a Czech and a Mac-edonian sample, and measurement invariance was tested.Participants and setting. Two online studies were conducted. After a back-translation of the scale, the first proposal of the Czech version of the HSAS was given to 145 participants from the Czech Republic. In the second study, the HSAS-CZ was completed by a Czech sample of 346 subjects. A measure of the need for closure was also completed to assess construct valid-ity. The Macedonian sample comprised of 562 subjects filled in only the original version of the HSAS.Results. Principal component analysis showed that the sum of variance explained by the two dimensions was 60.8%, and the factor loadings were satisfactory. The second study confirmed the factor structure of the scale. The results of the Confirmatory factor analyses showed that the two-factor model had acceptable fit (RMSEA = .053 [.034, .072], CFI = .986, TLI = .981). The standardized factor loadings were high for INC-RES (λ = .62 to .79), as well as for NON humor (λ = .57 to 80). Initial construct validity was obtained. The HSAS-CZ scales were theoretically related to the need for closure. The jokes were found funnier by the Macedonian sample in comparison to the Czech by one third to one half standard deviation. Finally, strict measurement invariance model comparing the Czech and Macedonian versions of the test showed an acceptable fit. However, significant differences were found in factor loadings as well as in residual variances.Limitations. The main limitation of the study is the use of convenience samples. and Cíle. Cílem studie bylo posoudit psychometric-ké vlastnosti české adaptace Škály hodnocení struktury humoru (HSAS), která měří ocenění dvou strukturálních dimenzí humoru: inkon-gruence-vyřešení (INC-RES) a nesmyslnost (NON). Hodnocení struktury humoru bylo srov-náváno mezi českým a makedonským vzorkem a dále byla testována invariance měření.Účastníci a prostředí. Byly realizovány dvě on-line studie. První návrh české verze HSAS-CZ vytvořený s pomocí zpětného překladu byl ad-ministrován 145 účastníkům z České republiky. Ve druhé studii vyplnilo HSAS-CZ 346 subjektů z ČR spolu se Škálou potřeby kognitivního uza-vření k posouzení konstruktové validity. A dále 562 respondentů z Makedonie, kterým byla ad-ministrována pouze původní verze HSAS.Výsledky. Analýza hlavních komponent nalez-la dvoufaktorové řešení, které vysvětlovalo 60,8 % rozptylu položkových skórů a posky-tovalo uspokojivé faktorové zátěže. Druhá studie tuto faktorovou strukturu potvrdila. Výsledky konfirmační faktorové analýzy uká-zaly, že dvoufaktorový model má přijatelnou shodu s daty (RMSEA = 0,053 [0,034, 0,072], CFI = 0,986, TLI = 0,981). Standardizované faktorové zátěže byly vysoké pro dimenzi INC-RES (λ = 0,62 až 0,79) i pro NON humor (λ = 0,57 až 0,80). Přítomnost konstruktové va-Přítomnost konstruktové va-lidity naznačuje fakt, že škály HSAS-CZ byly teoreticky spojeny s potřebou kognitivního uza-vření. Vtipy byly shledány vtipnějšími u make-donského vzorku ve srovnání s českým o třetinu až polovinu směrodatné odchylky. Při analýze národnostních skupin byla nalezena přijatelná shoda u modelu striktní invariance měření, při srovnání s modely s méně restrikcemi je nicmé-ně rozdíl v nábojích i reziduálních rozptylech statisticky významný.Omezení. Hlavním omezením studie je použití nepravděpodobnostních metod sběru dat.
Cieľom predkladanej štúdie je poskytnúť prehľad vybraných metód na indukovanie a meranie sebauvedomovania. Sebauvedomovanie je autormi konceptualizované jednak ako situačný stav – situačné sebauvedomovanie (self-awareness), ďalej ako osobnostná črta – dispozičné sebauvedomovanie (self-consciousness). V štúdii uvádzame typické metódy indukovania sebauvedomovania – podnety využívané na vyvolanie a experimentálnu manipuláciu so situačným sebauvedomovaním, a metódy na meranie dispozičného aj situačného sebauvedomovania. Metódy merania oboch typov sebauvedomovania sme rozdelili do troch skupín: sebavýpoveďové dotazníky, lingvistická analýza sebauvedomovania a tzv. nepriame metódy. V štúdii uvádzame psychometrické vlastnosti ako aj výhody a nevýhody jednotlivých metodík. and The aim of the submitted study is to offer an overview of the selected methods for inducing and measuring self-focused attention. Self-focused attention is conceptualized by the authors as (1) a situational state – self-awareness, and (2) a personality trait – self-consciousness. In our study, we present typical methods for inducing self-awareness – the stimuli used for inciting of and experimental manipulation with situational self-focused attention, and methods for measuring dispositional self-consciousness and also situational self-awareness. We have divided the methods for measurement of the both types of self-focused attention into three groups: self-report questionnaires, linguistic analysis of self focus attention and so called indirect methods. We also mention psychometric qualities and advantages and disadvantages of particular methodics.
Cílem této pilotní studie bylo vytvořit a validizovat českou verzi krátké formy Škály potíží v regulaci emocí (DERS-SF-CZ) a prověřit její psychometrické vlastnosti. DERS-SF byla nejprve s využitím postupu zpětného překladu přeložena do češtiny a následně byla administrována prostřednictvím webového rozhraní. 364 respondentů (70 mužů, 294 žen) vyplnilo DERS-SF-CZ, GAD-2 a PHQ-2. Konfirmační faktorová analýza potvrdila šestifaktorovou strukturu DERS-SF-CZ (χ2/df=1,84, SRMR=0,050, RMSEA=0,048, CFI=0,963, TLI=0,953, GFI=0,935). Potvrzen byl i model s jedním společným faktorem druhého řádu (χ2/df=2,06, SRMR=0,064, RMSEA=0,054, CFI=0,951, TLI=0,942, GFI=0,923). Faktor uvědomování nicméně neměl v tomto hierarchickém modelu na faktor druhého řádu žádný vliv (βaw=0,03 R2aw=0,001). Hodnoty Cronbachových koeficientů alfa byly u DERS-SF-CZ a jednotlivých subškál následující: DERS-SF-CZ (α=0,86), uvědomování (α=0,65), porozumění (α=0,72), neakceptování (α=0,83), cíle (α=0,84), impulzivita (α=0,88), strategie (α=0,80). Podle očekávání byly zjištěny významné pozitivní korelace DERS-SF-CZ s dotazníky měřícími příznaky úzkosti a deprese. Výsledky podporují další využití DERS-SF-CZ v klinické praxi i výzkumu. and The purpose of this study was to develop and validate the Czech Version of the Difficulties in Emotion Regulation Scale Short Form (DERS-SF-CZ) and to examine its psychometric properties. The DERS-SF was translated into Czech with a back-translation procedure and then administered through an on-line survey. 364 participants (70 men, 294 women) completed the SCS-CZ, GAD-2 and PHQ-2. The confirmatory factor analysis confirmed the six-factor structure of the DERS-SF-CZ (χ2/df=1,84, SRMR=0.050, RMSEA=0.048, CFI=0.963, TLI=0.953, GFI=0.935). A single higher-order factor model was also confirmed (χ2/df=2,06, SRMR=0.064, RMSEA=0.054, CFI=0.951, TLI=0.942, GFI=0.923). Nevertheless, the awareness factor did not have any effect on the second order factor in this hierarchical model (βaw=0,03 R2aw=0,001). The Cronbach’s alpha coefficients for total DERS-SF-CZ and subscales were as follows: DERS-SF-CZ (α=0,86), awareness (α=0,65), clarity (α=0,72), non-acceptance (α=0,83), goals (α=0,84), impulse (α=0,88), strategies (α=0,80). As expected, the DERS-SF-CZ demonstrated a significant positive correlation with anxiety and depressive symptoms questionnaires. The results support further use of the DERS-SF-CZ in clinical practice and research.
Cieľom výskumu bolo prvotné overenie psychometrických charakteristík slovenského prekladu Skríningov internalizujúceho (YIBS) a externalizujúceho (YEBS) správania mládeže. Výskumný súbor tvorilo 526 žiakov základných a stredných škôl vo veku 10 až 19 rokov (M = 12,81; SD = 2,00). Koeficienty reliability pre YIBS (ω = 0,87) aj YEBS (ω = 0,81) nadobúdajú uspokojivé hodnoty. Stredne silný vzťah bol zistený medzi školskou začlenenosťou a mierou internalizujúcich (rs = - 0,44; p ˂ 0,001) aj externalizujúcich symptómov (rs = - 0,30; p ˂ 0,001). Výsledky konfirmačnej faktorovej analýzy podporili dvojfaktorovú štruktúru dotazníka YIBS merajúceho úzkosť a depresiu. Hodnoty indikátorov v prípade YEBS boli na hranici akceptovateľnosti pre prijatie trojfaktorového modelu (problémové správanie, hyperaktivita, problémy s pozornosťou) až po identifikovaní a odstránení jednej problematickej položky. Výsledky overovania slovenského prekladu metód poukazujú na uspokojivé psychometrické charakteristiky dotazníka YIBS a zároveň na potrebu reformulácie problematickej položky v škále YEBS. and The aim of the study was an initial investigation of the psychometric properties of the Slovak version of the Youth Internalizing Behavior Screener (YIBS) and Youth Externalizing Behavior Screener (YEBS). The sample consisted of 526 10- to 19-year-old students of primary and secondary schools (M = 12.81; SD = 2.00). Both measures, YIBS (ω = 0.87) and YEBS (ω = 0.81) had satisfactory reliability coefficients. Medium-to-large associations were found between school membership and internalizing (rs = - 0.44; p ˂ 0.001) as well as externalizing behaviors (rs = - 0.30; p ˂ 0.001). Findings from confirmatory factor analysis supported the two-factor structure of YIBS, measuring symptoms of anxiety and depression. Findings for YEBS were barely acceptable to support the three-factor measurement model (conduct problems, hyperactivity, attention problems) only after the identification and removal of a problematic item. The results of the investigation of psychometric properties of methods provide satisfactory evidence in favour of the Slovak version of the YIBS while addressing the need for rewording of the problematic YEBS item.
Objectives. Fear of the new coronavirus, as an emotional response to a pandemic situation that has plagued the world since early 2020, has many implications for the behaviour and psy-chological experiences of the population. To measure the fear of coronavirus a 7-item Fear of COVID-19 Scale (FCV-19S) was developed, now successfully used in more than 20 coun-tries around the world. This study deals with the verification of psychometric characteristics of the Slovak version of FCV-19S, focusing on its factor structure, measurement invariance with respect to gender, reliability in terms of internal consistency, and convergent validity based on structural equation modeling (SEM) and based on the relationship to related constructs of anxi-ety, depression, and stress.Sample and settings. Data were collected on-line (N=744; aged 17–78) during the ongoing coronavirus pandemic in Slovakia.Along with FCV-19S, World Health Organization-Five Well-Being Index, Perceived Stress Scale, and Coronavirus Anxiety Scale were administered to the respondents.Results. The results of the confirmatory factor analysis supported the two-factor structure of the instrument with two subscales, Emotional and Physiological Symptoms. The FCV-19S has proven to be a gender-invariant tool, so it can be used to compare fear experiences in men and women. The results further indicate good inter-nal consistency and convergent validity of the Slovak version of the scale.Limitations. Measurement invariance of FCV-19S across age, education or ethnic groups was not tested in the present study. Stability of the scores over time was also not examined due to cross-sectional design. The study is limited by online data collection and convenience sam-pling method. and Ciele. Strach z nového koronavírusu ako emo-cionálna reakcia na pandemickú situáciu, ktorá sužuje svet už od začiatku roka 2020, má mnoho súvislostí so správaním a prežívaním obyvateľ-stva. Na jeho zaznamenávanie bola odborníkmi vyvinutá 7-položková škála Fear of COVID-19 Scale (FCV-19S), ktorá je úspešne využívaná vo viac ako dvadsiatich krajinách sveta. Táto štúdia sa venuje overeniu psychometrických charak-teristík slovenskej verzie FCV-19S, pričom sa zameriava na overenie jej faktorovej štruktúry, invariancie merania vzhľadom na pohlavie, re-liability v zmysle vnútornej konzistencie, kon-vergentnej validity v zmysle štrukturálneho modelovania (SEM) a na základe vzťahu s prí-buznými premennými úzkosťou, depresivitou a stresom. Výskumný súbor ametódy. Zber dát prebie-hal online (N = 744; vek 17–78 rokov) počas prebiehajúcej pandémie koronavírusu na Slo-vensku. Okrem FCV-19S boli respondentom administrované WHO-5 Index osobnej pohody, Škála vnímaného stresu (PSS-10) a Škála úz-kosti z koronavírusu (CAS).Výsledky. Výsledky konfirmačnej faktorovej analýzy podporili dvojfaktorovú štruktúru ná-stroja s dvomi subškálami Emocionálne a Fy-ziologické symptómy. FCV-19S sa ukázal ako nástroj invariantný vzhľadom na pohlavie, je ho preto možné využiť na porovnanie prežívaného strachu u mužov a žien. Výsledky ďalej pouka-zujú na dobrú vnútornú konzistenciu a konver-gentnú validitu slovenskej verzie škály. Limity. V štúdii nebola overovaná invariancia merania FCV-19S vzhľadom na vek, vzdelanie a etnicitu. Vzhľadom na prierezový dizajn ďalej nebola zisťovaná stabilita nástroja v čase. Štúdia je tiež limitovaná online zberom dát a príležitostným výberom výskumnej vzorky.
Ciele. Táto štúdia sa zameriava na informovanie o psychometrických vlastnostiach krátkej a extra- krátkej verzie BFI-2 na Slovensku. Súbor. Dáta boli zbierané u všeobecnej populácie dospelých Slovákov (N = 801; 51,2 % žien) prostredníctvom online panela výskumnej agentúry. Analýzy. Analýzy boli zamerané na skúmanie faktorovej štruktúry krátkych foriem BFI-2, rodových rozdielov, korelácie s vekom a predikciu well-beingu ako aj porovnanie týchto informácií s plnou verziou BFI-2. Výsledky. Exploračná faktorová analýza preukázala, že väčšina položiek krátkej verzie bola sýtená zamýšľanými faktormi avšak v extra- -krátkej verzii sa vyskytli aj slabšie korelácie, alebo korelácie s inými faktormi. Korelácie medzi plnou verziou a skrátenými verziami boli silné. V skrátených verziách boli zistené podobné rozdiely medzi rodmi ako aj korelácie s vekom v porovnaní s plnou verziou, čo poukazuje na pomerne vysokú kongruenciu týchto verzií. Skrátené verzie vysvetľovali 88–94 % variability v porovnaní s plnou verziou v rámci predikcie well-beingu. Výsledky poukázali, že skrátené verzie sú vhodným nástrojom v prípadoch, kedy je potrebný krátky nástroj pre meranie piatich veľkých čŕt, no mali by byť použité opatrne a kedykoľvek je to možné, mala by byť uprednostnená plná verzia BFI-2. Limitácie. Limitácie tejto štúdie sa týkajú najmä toho, že krátke verzie BFI-2 neboli administrované samostatne, no prostredníctvom plnej verzie. Ďalšie limitácie sa týkajú absencie skúmania stability v čase, či zhody medzi sebahodnotením a hodnotením inou osobou. and Objectives. The current study is focused on reporting psychometric properties of the BFI-2 short and extra-short forms in Slovakia. Sample and settings. Data were collected from a Slovak general adult sample (N = 801, 51.2% females) using an online research panel. Statistical analysis. Analysis focused on exploring the factor structure, gender differences, correlations with age and predictions of well-being criteria of the short forms and comparing these forms to the full BFI-2 item set. Results. Random intercept exploratory factor analysis showed that most items loaded on their intended factor in the short form; in the extra-short form a few cases of weak loadings or cross-loadings occurred. Part-whole correlations with the full form were strong. Compared to the full form, the short forms also showed a similar pattern of gender differences and correlations with age, suggesting quite strong congruence of these forms. Focusing on the prediction of selected well-being criteria, the short forms retained 88-94% of explained variance compared to the full form. In sum, these results suggest that short forms of the Slovak BFI-2 are appropriate when a short measure of the Big Five personality factors is needed but should be used with caution and whenever possible, full form should be used. Limitations. Limitations of the current study lie mainly in embedded administration of BFI- 2 shorter versions within full BFI-2, absenting investigation of test-retest stability and selfpeer congruence of results obtained by the short forms of BFI-2.
Objectives. The study is focused on psychomet-ric properties of the Czech version of the Bore-dom Proneness Scale (BPS) evaluation. Sample and settings. The scale was completed by 661 secondary school students aged between 15 to 24 (M=17; SD=1,36) together with other measures of related constructs. Statistical analysis. Statistical analyses were realised using the environment of IBM SPSS Statistics (ver. 27) and JASP. Cronbachʼs α and McDonaldʼs ω were used to assess the internal consistency. Confirmatory factor analyses were performed to test the discriminant validity of different existing models. As none of them was of a good fit to the present data, exploratory fac-tor analysis using the Principal axis factoring method with promax solution was used to re-veal specific factor structure within this sample. Correlation analysis was used for convergent validity estimation. Differencies between men and women and with regard to grade point av-erage were assessed using Mann-Whitney and Kruskal-Wallis tests. Results. The internal consistency of the BPS total score was adequate, but the item analysis did not confirm the scale to be unidimensional within this sample. Three factor models derived from previous research studies were tested us-ing the CFAs, but none of them was of a reason-able fit to the data. Based on the results of EFA, three-factor solution appeared to be the best fit to the sample. Despite the fact that one of the re-vealed factors could not have been fully mathe-matically supported, itʼs validity and conceptual value within the BPS construct and with regard to other measured variables is further corrobo-rated in this study. The study results indicate that three-factor solution brings at least more subtle findings with regard to the relationship between the BPS and related constructs. Directions for further scale development and improvement are outlined in order to maximalize the research and diagnostic potential of the scale. Limitations: The major study limitation is relat-ed to the low representativeness of the research sample. Therefore, further research with differ-ent population samples is needed. and Cíle. Cílem studie bylo ověřit psychometrické charakteristiky české verze Škály sklonu k nudě (Boredom Proneness Scale; BPS). Metoda. Škála byla administrována 661 žákům středních škol ve věku 15 až 24 let (M = 17; SD = 1,36) spolu s dalšími nástroji měřícími příbuz-né konstrukty. Statistické analýzy. Veškeré statistické analýzy byly realizovány v prostředí IBM SPSS Statis-tics (ver. 27) a JASP. Vnitřní konzistence byla ověřována s využitím koeficientů reliability Cronbachovo α a McDonaldovo ω. Byly reali-zovány konfirmační faktorové analýzy ověřující diskriminační validitu pro existující faktorové modely. Faktorová struktura u daného vzorku byla následně zjišťována metodou PAF s šik-mým řešením Promax. Konvergentní validita byla zjišťována s využitím korelační analýzy a pro zhodnocení rozdílů z hlediska pohlaví a studijního průměru bylo použito testů Mann--Whitney a Kruskal-Wallis. Výsledky. Vnitřní konzistence pro celkový skór BPS se ukázala být adekvátní, položková analý-za však vyloučila unidimenzionalitu škály. S vy-užitím konfirmačních faktorových analýz byly testovány tři faktorové modely z předchozích výzkumů, avšak žádný z nich nevykázal dosta-tečnou shodu s daty. Metodou explorační fak-torové analýzy bylo u českého vzorku následně identifikováno jako nejvhodnější třífaktorové řešení. Přestože se nepodařilo jeden z faktorů z matematického hlediska obhájit, jeho validita a konceptuální hodnota vzhledem k celkovému konstruktu BPS a dalším proměnným se ukazu-je v rámci tohoto výzkumu jako opodstatněná. Výsledky studie naznačují, že faktorové řešení o minimálně třech faktorech přináší detailnější výsledky, pokud jde o vztah BPS k příbuzným konstruktům. Výsledky studie přinášejí dopo-ručení pro další práci na vývoji škály tak, aby byl plně využit její výzkumný i diagnostický potenciál. Omezení studie. S ohledem na nereprezenta-tivnost výzkumného vzorku je pro budoucí výzkum v této oblasti potřebné zahrnutí také dal-ších populačních souborů.
Objectives. The aim of this study was to analyze the psychometric properties of the Czech version of the General Self-Efficacy Scale (GSES) in the group of hospitalized patients. Sample and setting. The sample contained 386 respondents hospitalized in the Faculty hospital Hradec Kralove. The Czech version of GSES was used. Statistical analysis. All the analyses were performed in the R environment. Factor structure was tested using Item Response Theory (IRT), namely two-parameters Graded Response model. This model was used also for testing measurement invariance for men and women. T-tests and linear model to test relation between GSES and demographical variables were used. Percentile norms were constructed using kernel smoothed cumulative distribution for men and women separately. Results. The score of the scale ranged from 15 to 40 points with an average of M = 30.86 (SD = 6.05). The results suggest that the Czech version of the GSES has satisfactory psychometric properties, the internal consistency is on high level (Cronbach,s α = 0.924; ωt = 0.938). Even though the analysis of the structure of the questionnaire showed to be slightly twodimensional, the correlation of the two factors is quite high. This implies the potential of working with one universal questionnaire score. Of all monitored variables, only gender had statistically significant influence over the perceived self-efficacy, the scale was invariant for both genders. The differences between clinics were very small, only the respondents from psychiatric clinic achieved statistically significant lower score. Study limitations. The limits of the study come from its cross-sectional character and the fact that the choice of respondents was not representative. Data are based on subjective statements coming from respondents hospitalized with various health problems. and Cíle. Cílem práce bylo zjistit psychometrické vlastnosti české verze Dotazníku obecné self- -efficacy (General Self-Efficacy Scale – GSES) u populace hospitalizovaných pacientů. Vzorek a metodika. Sledovaný soubor činil 386 respondentů hospitalizovaných ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. Byla použita česká verze dotazníku General Self-Efficacy Scale. Statistická analýza. Veškeré analýzy byly provedeny v prostředí R. Faktorová struktura byla ověřována s využitím teorie odpovědi na položku (Item Response Theory), a to pomocí dvouparametrového Graded Response Modelu. Tento byl použit i pro ověření invariance měření mezi muži a ženami. Pro hodnocení vztahu obecné self-efficacy s demografickými proměnnými byla použita lineární regrese a t-testy. Percentilové normy byly sestrojeny pomocí vyhlazené kumulativní distribuční funkce pro muže a ženy zvláště. Výsledky. Celkový skór škály se pohyboval v rozmezí 15–40 bodů s průměrem M = 30,86 (SD = 6,05). Psychometrické vlastnosti české verze dotazníku GSES jsou dobré, vnitřní konzistence je vysoká (Cronbachovo α = 0,924; ωt = 0,938). Struktura dotazníku je spíše dvoudimenzionální, korelace obou faktorů je však velmi vysoká. Je tedy smysluplné pracovat s jediným celkovým skórem dotazníku. Ze všech sledovaných proměnných pouze pohlaví mělo statisticky významný vliv na vnímanou self- -efficacy (SE), škála byla pro obě pohlaví invariantní. Rozdíly mezi klinikami byly velmi malé, pouze respondenti z psychiatrické kliniky dosahovali statisticky významně nižšího skóru oproti respondentům z ostatních klinik. Limity studie. Limity studie vyplývají z jejího průřezového charakteru a skutečnosti, že výběr respondentů nebyl reprezentativní. Data jsou založena na subjektivních výpovědích; jedná se o respondenty hospitalizované s různými zdravotními potížemi.
Cílem této pilotní studie bylo vytvořit a validizovat českou verzi sedmipoložkové Škály nepřipoutanosti k Já (NTS-CZ) a prověřit její psychometrické vlastnosti. NTS byla nejprve s využitím postupu zpětného překladu přeložena do češtiny a následně byla administrována prostřednictvím webového rozhraní. 782 respondentů (165 mužů, 617 žen) vyplnilo NTS-CZ, krátkou verzi Dotazníku pěti aspektů všímavosti (FFMQ-15-CZ) a Sussexsko-Oxfordskou škálu soucitu k sobě (SOCS-S-CZ). Konfirmační faktorová analýza potvrdila jednofaktorovou strukturu NTS-CZ (SRMR = 0,037, RMSEA = 0,082, CFI = 0,972, TLI = 0,950). Hodnota Cronbachova koeficientu alfa NTS-CZ byla α = 0,85. Podle očekávání byly zjištěny vysoké pozitivní korelace NTS-CZ s dotazníky měřícími všímavost a soucit k sobě. Výsledky podporují další využití NTS-CZ v psychologickém výzkumu. and The purpose of this pilot study was to develop and validate the Czech Version of the 7-item Nonattachment to Self Scale (NTS-CZ) and to examine its psychometric properties. The NTS was translated into Czech with a back-translation procedure and then administered through an online survey. 782 participants (165 men, 617 women) completed the NTS-CZ, the 15-item version of the Five Facet Mindfulness Questionnaire (FFMQ-15-CZ), and the Sussex-Oxford Compassion for the Self Scale (SOCS-S-CZ). The confirmatory factor analysis confirmed the one-factor structure of the NTS-CZ (SRMR = 0.037, RMSEA = 0.082, CFI = 0.972, TLI = 0.950). The Cronbach’s alpha coefficient for the NTS-CZ was α = 0.85. As expected, the NTSCZ demonstrated high positive correlations with mindfulness and self-compassion questionnaires. The results support further use of the NTS-CZ in psychological research.
Záměr. Příspěvek prezentuje českou verzi amerického dotazníku časové perspektivy (Zimbardo Time Perspective Inventory – ZTPI). Uvedeny jsou výsledky testování dotazníku na rozsáhlém reprezentativním vzorku české populace (N = 2030) a jejich srovnání s originálním dotazníkem a dalšími překlady - litevským, francouzským a španělským. Byly ověřovány psychometrické vlastnosti dotazníku. Soubor a procedura. Česká verze dotazníku ZTPI byla administrována v letech 2003 a 2008 reprezentativním souborům české populace (N2003= 992; N2008= 1038). Statistická analýza. Byla zjišťována vnitřní konzistence (Cronbachovo alfa) a přiléhavost struktury dotazníku (konfirmační faktorová analýza). Dále byla provedena podrobná položková analýza a explorační faktorová analýza. Výsledky. Vnitřní konzistence byla různě vysoká pro jednotlivé škály (Cronbachovo alfa od 0,66 do 0,85). Konfirmační faktorová analýza ukázala odchylky struktury dotazníku od sebraných českých dat, bylo však dosaženo srovnatelných hodnot s kulturně nejbližší litevskou verzí dotazníku. Bylo identifikováno několik problematických položek (některé z nich se projevily nepředvídaně i v jiných jazykových verzích ZTPI). Podrobná analýza pomohla vysvětlit neočekávanou empirickou manifestaci těchto položek. Tyto položky patřily v originálním dotazníku k méně významným položkám (s nižší zátěží). U významných položek jednotlivých škál byla naopak shoda vysoká. Autoři uzavírají, že česká verze dotazníku ZTPI je použitelná v psychologickém výzkumu i praxi. and ZTPI – Zimbardo Time Perspective Inventory – Czech validization study
Objectives. The article introduces the Czech version of the ZTPI - Zimbardo Time Perspective Inventory. The results of 2030 respondents are compared to those from the original American version as well as to results of translated versions, namely, the Lithuanian, French and Spanish translations of ZTPI. The attention is focused on the psychometric qualities of the questionnaire.
Subjects and setting. The Czech version of the ZTPI - Zimbardo Time Perspective Inventory was administered in 2003 and 2008 to representative samples in the Czech Republic (N2003=992; N2008=1038).
Statistical analysis. The internal consistency (Cronbach alpha) was investigated and the questionnaire structure was verified by a confirmatory factor analysis. Additionally, a detailed item analysis and an exploratory factor analysis were performed.
Results. The internal consistency (Cronbach alpha) of individual scales ranged from 0.66 to 0.85. Confirmatory factor analysis revealed some discrepancies between the obtained Czech data and the questionnaire structure; these results were comparable to those obtained by the culturally closest, Lithuanian, version of ZTPI. Several problematical items were identified (some of the items were reported to be -problematical also in other translated versions). Detailed analyses helped to explain occasional unexpected empirical manifestation, they mostly concerned items with a lower weight in the original version of ZTPI. The authors conclude that despite some irregularities this Czech version of ZTPI is suitable for both psychological research and practical applications.