Tato empirická studie ukazuje, že žáci a učitelé na zkoumané švédské střední škole považují kontrolu procedur při ověřování znalostí a udělování hodnocení za natolik neadekvátní, že zde existuje riziko neférovosti distribuce výsledného hodnocení. V tržně orientovaném a konkurenčně pojatém systému školství, který se řídí podle stanovených cílů a dosažených výsledků, se na známky často pohlíží jako na nejlepší měřítko kvality vzdělávání. Známky tak nabývají na významu pro jednotlivé žáky, učitele i školy. Nejhorší známka, která stále ještě znamená úspěšné hodnocení v předmětu, je obzvlášť důležitá a představuje jakousi tvrdou měnu vzdělanosti, neboť znamená hranici mezi neúspěchem a dosažením cíle. Data sebraná v diskusích o normách ukazují, že žáci i učitelé, diskutujíce odděleně, pohlížejí na opisování ve školách s tolerancí založenou na pojmu spravedlnosti a opisování vnímají jako z působ zajištění férovosti distribuce známek, přičemž obzvlášť tolerantně přistupují k opisování těch žáků, kteří by jinak riskovali hodnocení nedostatečně. Společensky sjednané normy explicitní zákazy podvádění na školách žáci ani učitelé nerespektují a naopak některé formy podvodů podporují. Tato podvojná agenda, o níž všichni vědí, je pečlivě střeženým tajemstvím, a proto také dochází k její reprodukci. and This empirical study shows that Swedish upper secondary students and teachers perceive the control of procedures for knowledge checks and grading so inadequate that the distribution of final assessment risks being unfair. In a market-oriented competitive school system, managed by objectives and results, grades tend to be regarded as the best measure of educational quality. Student grades thus become important for individual students, teachers and schools. Particularly important as educational hard currency is the lowest acceptable grade level, that distinguishes failures from result-achievement. Data from discussions on norms indicate that students and teachers (all of whom discussed the matters separetely) show a clear justice-based tolerance for school-cheating perceived as re-securing a fair distribution of grades. The teachers are particularly tolerant to cheating students who would risk failing grades had they not cheated. Explicit prohibitions of cheating are thereby outcompeted by negotiated social norms of justice that implicitly encourages some forms of cheating. The well-known double agenda is kept as a hidden truth and thereby reproduced.
The present paper is a reply to the article Perspektivy korpusové lingvistiky: deskripce, nebo explanace by František Štícha (2015) which is a critique of recent studies by Radek Čech (2014) and Jan Chromý (2014). It is shown that Štícha’s argumentation is based on an inaccurate reading of the two criticized studies. Also, Štícha’s conception of corpus linguistics as a discipline which aims to capture the morphological and syntactical norm of well-educated people is rather limited. This narrow-minded view seems to be another reason of Štícha’s misunderstanding of the criticized papers.
Práce shrnuje vybrané současné postoje ke studiu morálního usuzování. Studie uvádí určitá klíčová filosofická východiska morálního usuzování do souvislosti s některými psychologickými koncepcemi, a to tak, že kriticky polemizuje s filosofickými východisky (Kant, Mill, Bentham, Rawl, Arendtová aj.), která tyto psychologické studie výslovně tematicky či la- tentně předpokládají. Práce podporuje měření morálního usuzování a pokusy o vypracování metod, které se touto oblastí zabývají. Doporučuje domácí validizační studie současných často užívaných nástrojů na měření morálního usuzování, především Defining Issues Test a Moral Judgment Test., This paper summarizes selected current attitudes towards the study of moral reasoning. The study refers certain key philosophical bases of moral reasoning in connection/regard to psychological concepts. The authors critically challenge the philosophical background (Kant, Mill, Bentham, Rawls, Arendt, etc.) that is either specifically expressed or covertly assumed. The study argues for the measurement of moral reasoning and methodological approaches concerning this research area. The authors recommend conducting a validation study of frequently used methods for measuring moral reasoning, especially Defining Issues Test and the Moral Judgment Test., David Krámský, Marek Preiss., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Předložený článek si na základě rozboru hlavních motivů ve Foucaultově a Canguilhemově pojetí norem klade za cíl vymezit, jaká je vzájemná vazba mezi biologickou a společenskou normativitou a jakým typem moci na nás normy vlastně působí. V souladu s interpretací navrženou Pierrem Macherey se pokusíme sílu norem vystihnout v termínech jejich „imanence a produktivity" a ukázat, proč nelze normy chápat dle modelu zákona, který by ke svému předmětu přistupoval zvnějšku. Poslední část pak přináší odpověď na otázku, jaký typ individualizace či subjektivizace toto pojetí diskvalifikuje a jaké možnosti ponechává pro svébytnou singularitu v rámci normativního pole., The present paper is based on the analysis of Georges Canguilhem's and Michel Foucault's conception of norms and seeks to define the reciprocal relation between biological and social normativity. Both Canguilhem and Foucault are challenging our usual ideas about the manner in which the norms are exercising their power upon us. Following the interpretation proposed by Pierre Macherey, the paper tries to define the power of norms in terms of their "immanence and productivity". Such a conception prevents us from understanding the norm according to the model of Law, which is imposed on its subjects from outside. The final part of the paper seeks to determine, which kind of individualization or subjectivation this new concept of norms disqualifies and which possibilities does it leave open for autonomous singularity within the normative field., and Ondřej Švec.
The text called „The Principles of Medical ethics – 1st part“ is the beginning „enter“ to problem of medical ethics principles. The principles have their irreplaceable place in medical ethics. It isn´t possible to talk about principles without a connection with norms (rules), institutions and limits. A concept norm started to use for signing what is morally right until 19th century. Norms work in the society as regulators of peoples´ actions containing orders, prohibitions or permissions. Moral norms will never stop mens´ exceeding. Of course, there can be given reasons and justification with re-calling to the values like (freedom, life, health…) or there can be general principles (dignity, justice…). Only reasonable and justified moral norms can establish another expectations in human subjects. The text is oriented on principles of medical ethics. The doctor naturally has to know four basic principles of medical ethics. He has to know theoretical and practical level of these principals. Holding norms and principles are necessary part of doctor´s practice. There are beautiful examples of materialization of principles of medical ethics - fifteen principles given in „The European Charter of Medical Ethics.“ Principles contained in it come out of four basic principles of medical ethics. This important document was agreed by the representatives of medical chambers on the Greek island Kos on 10 June 2011. and Článek s názvem „Principy lékařské etiky – 1. část“ je počátečním „antré“ do problematiky principů lékařské etiky. Principy mají v lékařské etice své nezastupitelné místo. O principech nelze hovořit bez spojení s normami (pravidly), institucemi a maximy. Pojem norma se začal používat k označení toho, co je morálně správné až v období 19. století. Normy fungují ve společnosti jako regulátory lidského jednání obsahující příkazy, zákazy nebo dovolení. V etice se normy používají jako měřítka, na základě kterých je posuzováno správné jednání. Morální normy nikdy nepřestanou člověka přesahovat. Je samozřejmé, že je lze zdůvodnit a ospravedlnit odvoláním se na hodnoty (svoboda, život, zdraví…) nebo na obecné obsahové principy (lidská důstojnost, spravedlnost…). Jen zdůvodněné a ospravedlněné morální normy mohou v lidských subjektech zakládat další očekávání. Článek se zaměřuje na principy lékařské etiky. Čtyři základní principy lékařské etiky musí každý lékař bezpodmínečně znát. Musí ovládat teoretickou i praktickou rovinu těchto principů. Dodržování norem a principů je nezbytnou součástí v každodenní lékařské praxi. Východiskem článku jsou rovněž principy lékařské etiky. Krásným příkladem objektivizace principů lékařské etiky je patnáct principů zakotvených v Evropské chartě lékařské etiky. Principy v ní obsažené svým způsobem vycházejí ze čtyř základních principů lékařské etiky. Tento významný dokument byl schválen představiteli lékařských komor na řeckém ostrově Kos dne 10. června roku 2011.