Tato empirická studie ukazuje, že žáci a učitelé na zkoumané švédské střední škole považují kontrolu procedur při ověřování znalostí a udělování hodnocení za natolik neadekvátní, že zde existuje riziko neférovosti distribuce výsledného hodnocení. V tržně orientovaném a konkurenčně pojatém systému školství, který se řídí podle stanovených cílů a dosažených výsledků, se na známky často pohlíží jako na nejlepší měřítko kvality vzdělávání. Známky tak nabývají na významu pro jednotlivé žáky, učitele i školy. Nejhorší známka, která stále ještě znamená úspěšné hodnocení v předmětu, je obzvlášť důležitá a představuje jakousi tvrdou měnu vzdělanosti, neboť znamená hranici mezi neúspěchem a dosažením cíle. Data sebraná v diskusích o normách ukazují, že žáci i učitelé, diskutujíce odděleně, pohlížejí na opisování ve školách s tolerancí založenou na pojmu spravedlnosti a opisování vnímají jako z působ zajištění férovosti distribuce známek, přičemž obzvlášť tolerantně přistupují k opisování těch žáků, kteří by jinak riskovali hodnocení nedostatečně. Společensky sjednané normy explicitní zákazy podvádění na školách žáci ani učitelé nerespektují a naopak některé formy podvodů podporují. Tato podvojná agenda, o níž všichni vědí, je pečlivě střeženým tajemstvím, a proto také dochází k její reprodukci. and This empirical study shows that Swedish upper secondary students and teachers perceive the control of procedures for knowledge checks and grading so inadequate that the distribution of final assessment risks being unfair. In a market-oriented competitive school system, managed by objectives and results, grades tend to be regarded as the best measure of educational quality. Student grades thus become important for individual students, teachers and schools. Particularly important as educational hard currency is the lowest acceptable grade level, that distinguishes failures from result-achievement. Data from discussions on norms indicate that students and teachers (all of whom discussed the matters separetely) show a clear justice-based tolerance for school-cheating perceived as re-securing a fair distribution of grades. The teachers are particularly tolerant to cheating students who would risk failing grades had they not cheated. Explicit prohibitions of cheating are thereby outcompeted by negotiated social norms of justice that implicitly encourages some forms of cheating. The well-known double agenda is kept as a hidden truth and thereby reproduced.
Autoři se zamýšlejí nad poctivostí a podváděním během vysokoškolského studia a dívají se na ně v souvislostech s pracovními, sociálními a ekonomickými činiteli. Ve dvou pilotních studiích se zaměřili na čtyři hlavní okruhy: 1. postoj vysokoškolských studentů k podvádění a realizované způsoby podvádění včetně jejich četnosti, 2. vztah mezi podváděním a pracovními hodnotami u vysokoškolských studentů, 3. souvislost mezi podváděním a religiozitou, 4. vztah mezi podváděním a vybranými společensko-ekonomickými ukazateli.
Ve dvou sběrech dat byla zjištěna vysoká frekvence podvádění u českých vysokoškolských studentů vzhledem k americkým vrstevníkům a stabilita nálezů (2011–2012) ohledně podvádění. Zjištěny byly rozdíly mezi „poctivými“ a „podvádějícími“ studenty v některých parametrech Dotazníku pracovních hodnot (Survey of Work Values, Wollack et al., 1971). „Poctiví“ studenti měli statisticky významně vyšší skór ve škále upřednostňování aktivity a zapojení se do práce, „nepoctiví“ studenti statisticky významně vyšší skór ve škále sociální status a postoj k výdělku. Ve shodě s jinými pracemi nebyla zjištěna souvislost mezi religiozitou a mírou podvádění. Na archivních datech (Teixeira a Rocha, 2010) autoři zvažují možné vztahy mezi podváděním a některými společensko-ekonomickými ukazateli – hrubým domácím produktem, indexem vnímání korupce, indexem lidského rozvoje a indexem vzdělávání. Zamýšlejí se nad tím, zda by míra podvádění mohla souviset s ekonomickou úrovní, vnímáním korupce v dané společnosti, mírou rozvoje společnosti a úrovní vzdělání. and The authors analyze honesty and cheating during university studies in relations to work, social and economic variables. In two pilot studies the authors focused on four topics – 1. attitudes of university students to cheating; 2. relation between cheating and work values among university students; 3. connection between cheating and religiosity; 4. relation between cheating and some socio-economic variables. Using two datasets they found high frequency of cheating among Czech university students in comparison with their American colleagues and the stability of findings in samples 2011 and 2012. Differences between honest and dishonest students were found in some variables of the Survey of Work Values (Wollack et al., 1971). Honest students had higher score in Activity Preference and Job Involvement, dishonest students had higher score in Social Status and Attitude Towards Earnings. No relation between cheating and religiosity was found. On archive data (Teixeira a Rocha, 2010) authors consider relations between cheating and some socio-economic variables - Gross Domestic Produkt, Corruption Perception Index, Human Development Index and Education Index. They also consider relations with economic development, perception of corruption, level of human development and education.