Over last decades, several studies have been focused on
short-term high light stress in lichens under laboratory conditions. Such studies reported a strong photoinhibition of photosynthesis accompanied by a partial photodestruction of PSII, involvement of photoprotective mechanisms, and resynthetic processes into gradual recovery. In our paper, we applied medium [800 μmol(photon) m-2 s-1] light stress to induce negative changes in PSII funcioning as well as pigment and glutathione (GSH) content in two Antarctic fruticose lichen species. Chlorophyll (Chl) fluorescence parameters, such as potential and effective quantum yield of photosynthetic processes and fast transients (OJIP) recorded during high light exposition and recovery, revealed that Usnea antarctica was less susceptible to photoinhibition than U. aurantiaco-atra. This might be supported by a more pronounced high light-induced reduction in Chl a and b contents in U. aurantiaco-atra compared with U. antarctica. In both experimental species, total GSH showed an initial increase during the first 30-40 min of high light treatment followed by a decrease (60 min) and an increase during dark recovery. Full GSH recovery, however, was not finished in U. aurantiaco-atra even after 5 h indicating lower capacity of photoprotective mechanisms in the species. OJIP curves showed high light-induced decrease in both species, however, the recovery of the OJIPs shape to pre-photoinhibitory values was faster and more apparent in U. antarctica than in U. aurantiaco-atra. The results are discussed in terms of sensitivity of the two species to photoinhibition and their photosynthetic performance in natural environment., K. Balarinová, M. Barták, J. Hazdrová, J. Hájek, J. Jílková., and Obsahuje bibliografii
Commercial chambers for in vivo gas exchange are usually designed to measure on vascular plants, but not on cryptogams and other organisms forming biological soil crusts (BSCs). We have therefore designed two versions of a chamber with different volumes for determining CO2 exchange with a portable photosynthesis system, for three main purposes: (1) to measure in situ CO2 exchange on soils covered by BSCs with minimal physical and microenvironmental disturbance; (2) to acquire CO2-exchange measurements comparable with the most widely employed systems and methodologies; and (3) to monitor CO2 exchange over time. Different configurations were tested in the two versions of the chamber and fluxes were compared to those measured by four reference commercial chambers: three attached to two respirometers, and a conifer chamber attached to a portable photosynthesis system. Most comparisons were done on biologically crusted soil samples. When using devices in a closed system, fluxes were higher and the relationships to the reference chambers were weaker. Nevertheless, high correlations between our chamber operating in open system and measurements of commercial respiration and photosynthetic chambers were found in all cases (R2 > 0.9), indicating the suitability of the chamber designed for in situ measurements of CO2 gas exchange on BSCs., M. Ladrón De Guevara, R. Lázaro, J. L. Quero, S. Chamizo, F. Domingo., and Obsahuje bibliografii
Epifytické lišejníky jakožto citlivé bioindikátory rychle reagují na změny v životním prostředí, zvláště na znečištění ovzduší. V období kyselých dešťů došlo v ČR k zásadní proměně epifytických společenstev. Existují však místa, která byla ovlivněna jen v menší míře a doposud zde přežívají vzácné druhy. Takové lokality můžeme považovat za novodobá refugia., Epiphytic lichens as sensitive bioindicators reflect changes in the environment (e.g. air pollution) very quickly. Acid rains occurring in the second half of the 20th century have considerably affected the epiphytic biota of the Czech Republic. However, there are several places, which have been less influenced and where rare lichens still survive. We consider such places to serve as recent refugia., and Jiří Malíček, Lada Syrovátková.
Zachovalé pralesovité porosty patří v České republice k ojedinělým úkazům. Přestože lesních rezervací u nás nalezneme celou řadu, ty skutečně málo dotčené nebo dlouhodobě se vyvíjející bez výrazných zásahů člověka představují pouhý zlomek. Zřejmě nejvýznamnějšími pralesům blízkými lesy jsou Boubínský prales nebo Hraničník na Šumavě a Žofínský prales v Novohradských horách. V minulosti byly málo ovlivněny činností člověka a dosti dlouhou dobu se v nich lesnicky nehospodaří. Příznivé podmínky pro přežívání vzácných druhů lišejníků a dalších organismů na těchto lokalitách jsou však omezeny jejich malou rozlohou. S větší plochou pralesa vzrůstají předpoklady pro dlouhodobou koexistenci různých fází vývoje přírodního lesa s dostatečnou variabilitou mikrostanovišť a tím se zároveň zvyšuje šance na přežití úzce specializovaných druhů. Žofínský prales patří k nejstarším chráněným územím v Evropě, je chráněn již od r. 1838. Národní přírodní rezervace Žofínský prales zaujímá v současné době 102 ha; jádrové území s pralesovitými porosty však tvoří jen 74,5 ha. Převažující dřevinou je buk, početně jsou zastoupeny také smrk a jedle. Z lichenologického hlediska jde o zcela unikátní lokalitu. Na území rezervace bylo zaznamenáno 247 druhů lišejníků, což představuje přibližně 16 % všech známých druhů z České republiky. Z hlediska epifytických a zejména epixylických (rostoucích na dřevě v různém stupni rozkladu) lišejníků je Žofínský prales zřejmě místem s největší rozmanitostí lišejníků na našem území., Žofín virgin forest forms a unique landscape, which probably predominated in mountain areas before the arrival of humans. Because of the huge diversity of lichens, the reserve is one of the most valuable lichenological localities in the Czech Republic. Many lichen taxa were recorded here for the first time in this country., and Jiří Malíček, Zdeněk Palice.
The diversity of lichen flora is presented and compared with the neighbouring count - ries. The main phytogeographic elements are outlined and illustrated with representative examples. Changes in the flora along with the main causal factors are discussed. and Jiří Liška.
Lichens are characterized by the production of a large amount of secondary metabolites. Most of them are specific to these organisms. Lichenologists commonly use the metabolites to distinguish between phenotypically similar taxa. To achieve this aim, they use a plethora of detection methods, including spot reactions, chromatography, and microcrystalization tests. and Jiří Malíček.