This first version of the Red List of lichens of the Czech Republic uses IUCN criteria version 3.1 for evaluating the species (no infraspecific taxa are included). The Red List is at the same time a new version of the checklist of lichens of the Czech Republic. Differences from the previous checklist published in the Catalogue of lichens of the Czech Republic in 1999 are: 98 species are excluded (non-lichenized fungi, species not documented in the Czech Republic, misidentifications, doubtful/dubious records and other errors) and nomenclatural changes are listed in the chapter on synonyms. In total, 1497 species of lichenized fungi (without lichenicolous and lichen-allied fungi) are included. Of these, 120 (8%) suspicious records and taxonomically problematic or not well explored taxa were not evaluated against the IUCN criteria (NE category). In total, 560 species (37.4%) are threatened: 130 (8.7%) are critically endangered (CR), 184 (12.3%) are endangered (EN) and 246 (16.4%) are vulnerable (VU). In addition, 140 species (9.4%) are extinct in the Czech Republic (RE category), 174 species (11.6%) are listed in the category near threatened (NT) and 190 (12.7%) in least concern (LC). In total, 313 species (20.9%) are listed as data deficient (DD) because insufficient data are available for a categorization.
Vulkanická aktivita hraje významnou roli ve vývoji přírody vysokých And. Studovali jsme rostlinná společenstva a biodiverzitu v okolí staré neaktivní sopky (Chimborazo) a aktivního vulkánu (Cotopaxi). Analyzovali a srovnávali jsme vegetaci různě starých sopečných laharů a s podobně extrémními substráty středoevropských průmyslových doponií (uložišť). 500 let dlouhá časová řada na Cotopaxi umožňuje charakterizovat změny vegetační struktury a druhového složení. Studium kolonizace a sukcese mladých sopečných substrátů může napomoci chápat mechanismy obnovy oblastí narušených lidskou činností. and Volcanic activity is an important part of the natural history of the high Andes. We studied vegetation composition and diversity on old inactive (Chimborazo) and active (Cotopaxi) volcanoes. The vegetation was sampled on lahars of different age and compared with a Central European industrial deposit with similar substrate characteristics. Study of colonization and succession in the young volcano material and in the areas disturbed by human activities would help to elucidate the mechanisms behind vegetation and landscape restoration.
Článek přibližuje výsledky interdisciplinárního výzkumu spontánních procesů spojených se změnou biodiverzity v průběhu osidlování toxických substrátů (rudná/strusko-popílková odkaliště) různými skupinami organismů od mikroskopických hub, přes půdní řasy, lišejníky, mechy, až po byliny a porosty dřevin a na ně vázanými bezobratlými i obratlovci, jako jsou např. roztoči, mšice, mravenci, pískomilné druhy hmyzu, někteří ptáci a savci. Na základě praktických výsledků výzkumu byly formulovány návrhy, jak s nízkými náklady obnovit vegetaci těchto antropogenně vzniklých stanovišť. and This article emphasizes the interdisciplinary study of spontaneous processes related to biodiversity changes during colonization of toxic substrates (ore/ash slag deposits) by different groups of organisms, from microscopic fungi, soil algae, lichens, and mosses to herb and woody stands with their associated invertebrates and vertebrates, such as mites, aphids, ants, psammophilous insects, some birds and mammals. The practical results of these studies include suggestions on how to restore the vegetation on these non-natural bodies at a minimum cost.
Zachovalé pralesovité porosty patří v České republice k ojedinělým úkazům. Přestože lesních rezervací u nás nalezneme celou řadu, ty skutečně málo dotčené nebo dlouhodobě se vyvíjející bez výrazných zásahů člověka představují pouhý zlomek. Zřejmě nejvýznamnějšími pralesům blízkými lesy jsou Boubínský prales nebo Hraničník na Šumavě a Žofínský prales v Novohradských horách. V minulosti byly málo ovlivněny činností člověka a dosti dlouhou dobu se v nich lesnicky nehospodaří. Příznivé podmínky pro přežívání vzácných druhů lišejníků a dalších organismů na těchto lokalitách jsou však omezeny jejich malou rozlohou. S větší plochou pralesa vzrůstají předpoklady pro dlouhodobou koexistenci různých fází vývoje přírodního lesa s dostatečnou variabilitou mikrostanovišť a tím se zároveň zvyšuje šance na přežití úzce specializovaných druhů. Žofínský prales patří k nejstarším chráněným územím v Evropě, je chráněn již od r. 1838. Národní přírodní rezervace Žofínský prales zaujímá v současné době 102 ha; jádrové území s pralesovitými porosty však tvoří jen 74,5 ha. Převažující dřevinou je buk, početně jsou zastoupeny také smrk a jedle. Z lichenologického hlediska jde o zcela unikátní lokalitu. Na území rezervace bylo zaznamenáno 247 druhů lišejníků, což představuje přibližně 16 % všech známých druhů z České republiky. Z hlediska epifytických a zejména epixylických (rostoucích na dřevě v různém stupni rozkladu) lišejníků je Žofínský prales zřejmě místem s největší rozmanitostí lišejníků na našem území., Žofín virgin forest forms a unique landscape, which probably predominated in mountain areas before the arrival of humans. Because of the huge diversity of lichens, the reserve is one of the most valuable lichenological localities in the Czech Republic. Many lichen taxa were recorded here for the first time in this country., and Jiří Malíček, Zdeněk Palice.
New information is provided on the distribution of 19 species of lichens belonging to the genus Caloplaca (Teloschistales) in the Czech Republic. Six species are new to this country: C. epithallina, C. erodens, C. inconnexa, C. phlogina, C. polycarpa and C. thuringiaca. The species C. albolutescens, C. cerinella, C. chlorina, C. chrysodeta, C. dichroa, C. flavocitrina, C. herbidella and C. marmorata are reported from the Czech Republic, but little is known about their distribution in this country. Caloplaca biatorina, C. obliterans, C. rubelliana, and C. xantholyta are rediscovered after more than 50 years. The presence of Caloplaca crenulatella, recently reported as new to this country, is confirmed and is actually one of the most common species of this genus. Ecological and chorological data are given for each species, and taxonomic and nomenclatural notes for C. albolutescens and C. chlorina are amended.