« Previous |
1 - 10 of 16
|
Next »
Number of results to display per page
Search Results
2. Cíl medicíny: kvalita života
- Creator:
- Payne, Jan
- Format:
- 150-152
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- zdraví, kvalita života--psychologie, osobní uspokojení, lékařská etika, filosofie lékařská, adaptace psychologická--etika, Světová zdravotnická organizace, and klinická etika
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Jednou z klíčových kategorií v medicíně je zdraví; zdraví je ovšem třeba chápat šířeji než jen jako pouhé fungování jednotlivých orgánů či organismu vcelku. Pokus o vymezení zdraví přijatý WHO má ovšem také své vady a je třeba pojmout zdraví hlouběji. Snahy vymezit zdraví ve vztahu k momentálnímu prožitku v praxi selhávají tím, že postrádá pro člověka tak významný vztah k budoucnosti a též že je příliš psychologického rázu. Je třeba najít ontologické předpoklady zdraví a na základě toho vytvořit adekvátní definici aplikovatelnou v praxi klinické péče., Jan Payne, and Lit.: 12
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
3. K determinantám hodnocení zdravotnictví
- Creator:
- Hnilica, Karel
- Format:
- 48-52
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- zdravotní péče - kvalita, dosažitelnost a hodnocení, zdravotnické služby - výzkum--metody--využití, metaanalýza jako téma, statistika jako téma, životní styl--etnologie, kvalita života--psychologie, politika, distribuce podle pohlaví, věkové faktory, lidé, víceúrovňové modely, politická orientace, and štěstí a spokojenost se životem (SWB
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Analýza dat ze druhé vlny šetření ESS vede k těmto zjištěním: (1) V evropských státech hodnotí zdravotnictví zpravidla příznivěji muži než ženy. Tento rozdíl je patrný především ve státech, které nemají komunistickou minulost. (2) Věk vykazuje s hodnocením zdravotnictví křivku ve tvaru otevřeného J: nejpříznivěji hodnotí zdravotnictví staří lidé, nejméně příznivě lidé ve středním věku. (3) V postkomunistických státech platí, že čím jsou jedinci – zejména ženy – vzdělanější, tím nepříznivěji hodnotí zdravotnictví. V ostatních státech je tento vztah mírně kladný. (4) Ve všech státech hodnotí respondenti zdravotnictví tím příznivěji, čím jsou celkově šťastnější a spokojenější se svými životy. (5) Tato souvislost je tím slabší, čím vyšší je kvalita života na úrovni států. (6) V postkomunistických státech hodnotí respondenti v průměru zdravotnictví méně příznivě než ve státech ostatních. V těchto státech je současně nižší průměrná kvalita života. Při kontrole kvality života na úrovni států se rozdíl v hodnocení zdravotnictví mezi postkomunistickými a ostatními státy výrazně sníží. (7) V naprosté většině evropských států hodnotí pravicově orientovaní jedinci zdravotnictví příznivěji než jedinci orientovaní levicově. Tento vztah je silnější ve státech, které nemají komunistickou minulost. Nelze ho vysvětlit rozdíly v kvalitě života v různých státech., The analysis of data from the second wave of the ESS (European Social Survey) leads to these findings: (1) Men in European states evaluate the health systems in their countries more favorably than women. (2) The relationship between age and evaluation of health system has the form of an open J: Old people evaluate the health system the best, people of middle age the worst. (3) The more educated are people in the post-communist states (esp. women), the less favorably they evaluate the health systems. In the other European states, the relationship is mildly positive. (4) The better the subjective well-being of individuals, the better their evaluation of the health system. (5) This relationship is the weaker, the better is the quality of life on the state-level. (6) Respondents in the post-communist states evaluate health systems less favorably than respondents in the other European countries. At the same time, the quality of life in the post-communist countries is worse than in the other countries. When statistically controlling for the difference between the quality of life in these two categories of countries, the difference in evaluations of the health systems in these two categories of countries is remarkably reduced. (7) In the majority of European states the more are the respondents politically to the right, the more favorably they evaluate the health system in their country. This relationship is stronger in non-postcommunist than in postcommunist states. It obtains even when statistically controlling the differences in the quality of life in these states., Karel Hnilica, and Lit.: 3
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
4. Kvalita života žen v období mateřství pomocí metody SEIQOL
- Creator:
- Vachková, Eva, Čermáková, Eva, and Mareš, Jiří
- Format:
- 595-599, braille, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
- Type:
- model:article, article, Text, statistics, práce podpořená grantem, and TEXT
- Subject:
- lidé, kvalita života--psychologie, ženské pohlaví, dospělí, matky--psychologie--statistika a číselné údaje, průzkumy a dotazníky, statistika jako téma, prospektivní studie, mladý dospělý, and těhotenství--psychologie
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Studie se snaţí zodpovědět otázku, jak vnímají, proţívají a hodnotí svou kvalitu ţivota ţeny v období mateřství. Nepouţívá však běţný dotazník, jehoţ znění je stejné pro všechny ţeny a je tedy zaměřen na neexistující „průměrnou ţenu“. Naopak vyuţívá individualizovaného přístupu, kdy ţena můţe sama nadefinovat a poté zhodnotit ty oblasti ţivota a ţivotní cíle, na nichţ právě jí záleţí. Cíl: 1. vyzkoušet metodu SEIQoL (Schedule for the Evaluation of Individual Quality of Life) v mateřství, 2. identifikovat spektrum jejich ţivotních cílů a míru jejich naplňování, 3. stanovit kvalitu jejich ţivota, 4. zjistit vztah mezi uváděnou kvalitou ţivota a volbou ţivotních cílů. Metodika: Metoda SEIQoL v úpravě J. Křivohlavého (2001), statistická analýza dat pomocí programu NCSS 8. Výsledky: U souboru 43 ţen respondentky uvedly celkem 16 ţivotních cílů. Subjektivně udávaná celková kvalita ţivota je poněkud vyšší (81,4), neţ kvalita vypočítaná u dílčích cílů (76,2). Obě stupnice spolu středně korelují (r = 0,513), rozdíl je na hranici statistické významnosti (p = 0,0862). Dále se u obou porovnávaly roz díly mezi vzděláním ţen, počtem dětí a vedením porodu. Závěr: V našem zkoumaném souboru byly ţeny v období mateřství s kvalitou ţivota spokojené. Nejfrekventovanější ţivotní cíle pro ně byly rodina, zdraví, zaměstnání, přátelé a finanční zajištění. Zajímavé zjištění bylo, ţe nebyly shledány statisticky významné rozdíly v kvalitě ţivota dle počtu dětí, vzdělání ţen a vedením porodu., The study is trying to answer the question of how women in their motherhood perceive, experience and evaluate their quality of life. Unlike a standard questionnaire which is the same for all women, an individualized approach was used, with women identifying and then evaluating their own most important areas and goals of life. Aim: (1) to test the Schedule for the Evaluation of Individual Quality of Life (SEIQoL) instrument in motherhood, (2) to identify the spectrum of their life goals and degree of their realization, (3) to determine the quality of their life, and (4) to determine the relationship between the stated quality of life and choice of life goals. Methods: The SEIQoL instrument adapted by Křivohlavý (2001); statistical analysis of data using the NCSS 8 software. Results: A group of 43 respondents stated a total of 16 life goals. The overall subjective quality of life is slightly higher (81.4) than the quality calculated from sub-goals (76.2). Both scales are moderately correlated (r = 0.513), the difference is on the edge of statistical significance (p = 0.0862). Differences in women’s education, number of children and management of delivery were also compared. Conclusion: In our sample, women were satisfied with the quality of life in their motherhood. The most frequent life goals were family, health, job, friends and financial security. No statistically significant differences in the quality of life were found with respect to the women’s number of children, education and management of delivery., Eva Vachková, Eva Čermáková, Jiří Mareš, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
5. Perkutánní transluminální angioplastika (PTA) a kvalita života - vliv PTA na kvalitu života nemocných s ischemickou chorobou dolních končetin: dílčí výsledky prospektivní longitudinální studie
- Creator:
- Slováček, Ladislav, Slováčková, Birgita, Chovanec, Vendelín, and Jebavý, Ladislav
- Format:
- 164-165
- Type:
- model:article, article, Text, srovnávací studie, and TEXT
- Subject:
- balónková angioplastika--metody--statistika a číselné údaje, kvalita života--psychologie, ischemie, onemocnění periferních cév, průzkumy a dotazníky, and lidé
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Ladislav Slováček, Brigita Slováčková, Vendelín Chovanec and Lit. 4
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
6. Potíže v komunikaci a vybrané psychické oblasti (nápětí, obavy, podráždění, deprimace) u nemocných s nádorovým onemocněním hrtanu a slinných žláz
- Creator:
- Skládalová, Marie, Škvrňáková, Jana, and Michálek, Roman
- Format:
- braille, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
- Type:
- model:article, article, Text, statistics, práce podpořená grantem, and TEXT
- Subject:
- lidé, komunikace, zdravotní sestry--využití, ošetřovatelská péče--metody--pracovní síly--psychologie, vztah sestra-pacient, nádory hrtanu--ošetřování--psychologie, nádory slinných žláz--ošetřování--psychologie, průzkumy a dotazníky, kvalita života--psychologie, mužské pohlaví, ženské pohlaví, dospělí, lidé středního věku, staří nad 80 let, staří, and statistika jako téma
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Cíl: Hodnocení komunikačních a vybraných psychických oblastí (napětí, obavy, podráždění, deprimace) dispenzarizovaných nemocných se zhoubnými nádory hrtanu a slinných žláz, pomocí standardizovaných dotazníků kvality života. Východiska: Zhoubná nádorová onemocnění hlavy a krku se v četnosti výskytu řadí na šesté místo mezi zhoubnými nádory na celém světě. Otázka léčby a následné péče je velmi aktuální zvláště z hlediska rizika mutilujících léčebných výkonů a jejich vlivu na kvalitu života. Metody: Do výzkumu byli zařazeni aktivně dispenzarizovaní nemocní ORL kliniky se zhoubnými nádory hrtanu a slinných žláz. Vlastní šetření absolvovalo 113 respondentů, výzkum probíhal od ledna do prosince 2011. Pro sběr dat byly využity dva standardizované dotazníky kvality života (EQRTC QLQ-30, EQRTC QLQ-H&N35). Dále informace z nestandardizovaného dotazníku a zdravotnické dokumentace. Použité statistické metody – dvouvýběrový Wilcoxonův test a analýza rozptylu. Výsledky: U pacientů s nádorovým onemocněním hrtanu s tracheostomickou kanylou a bez ní byl statisticky významný rozdíl v komunikaci. Stádium nemoci dle klasifi kace TNM nemělo vliv na vybrané psychické oblasti u respondentů s nádorovým onemocněním hrtanu a slinných žláz. Závěry: Závažnost obtíží u dispenzarizovaných respondentů závisí na lokalizaci a velikosti nádoru, terapeutické strategii, věku pacienta, polymorbiditě a dalších faktorech. Trvalá tracheostomická kanyla má vliv na komunikaci respondentů s nádory hrtanu. V našem souboru respondentů jsme neprokázali vliv stádia nemoci dle klasifi kace zhoubných novotvarů TNM, na vybrané oblasti psychiky (napětí, obavy, podráždění, deprimace)., Aim: Assessment of communication and selected psychological areas (e. g. tension, concerns, irritation, depression) related to the dispensarized patients with malignant laryngeal and salivary glands tumors using standardized questionnaires assessing quality of life. Background: The head and neck malignant tumors rank sixth in frequency among malignant tumors worldwide. The question of treatment and follow-up care is very current especially in terms of the risk of mutilating surgical procedures and their impact on quality of life. Methods: In the research actively dispensarized patients of ENT clinic with malignant tumors of the larynx and salivary glands were included. 113 respondents took part in the research, which was conducted from January to December 2011. Standardized (EQRTC QLQ-30, EQRTC QLQ-H&N35) and non-standardized questionnaires assessing quality of life and medical records were used for data collection. Statistical methods such as double selection Wilcoxon test and analysis of dispersion were used. Results: There was a statistically signifi cant diff erence in communication between patients with tracheostomy cannula and without it. Stage of the illness according to TNM classifi cation did not infl uence selected psychological areas of the respondents with cancer of the larynx and salivary glands. Conclusions: The seriousness of the diffi culties of the dispensarized patients depends on localization and size of the tumor, therapeutic strategy, age of the patient, polymorbidity and other factors. Permanent tracheostomy cannula has an impact on communication of the respondents with laryngeal tumors. In our set of respondents, stage of the disease according to the TNM classifi cation had not an impact on selected areas of psychological state (e. g. tension, concerns, irritation, depression)., Marie Skládalová, Jana Škvrňáková, Roman Michálek, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
7. Sociální opora jako protektivní faktor duševního zdraví
- Creator:
- Ježorská, Šárka, Hrtůsová, Tereza, Černá, Martina, and Chrastina, Jan
- Format:
- braille, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
- Type:
- model:article, article, Text, statistics, práce podpořená grantem, and TEXT
- Subject:
- lidé, sociální podmínky, duševní zdraví, deprese--klasifikace, úzkost--klasifikace, kvalita života--psychologie, alkoholismus--psychologie, ošetřovatelství v psychiatrii--metody, statistika jako téma, průzkumy a dotazníky, dospělí, mužské pohlaví, ženské pohlaví, mladiství, mladý dospělý, lidé středního věku, staří, and staří nad 80 let
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Cíl: Práce se zaměřuje na zjištění vlivu sociální opory jako protektivního faktoru zdraví na míru deprese, úzkosti a životní spokojenosti u pacientů léčených pro lékařskou diagnózu F10.2 Závislost na alkoholu a F32 Depresivní epizoda na odděleních psychiatrie. Metody: Pro účely výzkumu byl zvolen kvantitativní přístup. Ke sběru dat byla použita dotazníková baterie. Baterii tvořily čtyři standardizované dotazníky: PSSS (Perceived Social Support Scale) J. A. Blumenthala, BDI-II (Beck Depression Inventory) Becka a kol., SAS (Self Rating Anxiety Scale) Zungova sebeposuzovací stupnice úzkosti a DŽS – Dotazník životní spokojenosti Fahrenberga et al. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že existuje statisticky významný rozdíl v míře sociální opory mezi skupinou kontrolní a zkoumanou (pacienti s lékařskou diagnózou deprese a závislost na alkoholu). Potvrdil se předpoklad o existenci signifi kantního negativního vztahu mezi mírou úzkosti a sociální opory u pacientů s lékařskou diagnózou závislost na alkoholu. Výsledek potvrzuje protektivní vliv sociální opory ve vztahu ke zdraví. Nebyla prokázána existence signifi kantního vztahu mezi mírou deprese a mírou sociální opory. Výsledky výzkumu rovněž potvrzují, že existuje statisticky významný rozdíl v míře životní spokojenosti mezi skupinou kontrolní a zkoumanou (osoby se závislostí na alkoholu). Na základě výsledků výzkumu lze konstatovat, že existuje signifi kantní pozitivní vztah mezí mírou sociální opory a mírou životní spokojenosti u osob se závislostí na alkoholu. Závislost na alkoholu vede ke snížení životní spokojenosti. Závěr: Výzkum prokázal význam sociální opory jako protektivního faktoru zdraví. Potvrdilo se, že se zvyšující se mírou sociální opory se snižuje míra úzkosti a naopak se zvyšuje míra celkové životní spokojenosti u osob se závislostí na alkoholu., Aim: The article focuses on the effect of social support as a health protective factor against depression, anxiety and life satisfaction in patients treated for the diagnosis F10.2 Alcohol dependence and F32 Depression on psychiatric wards. Methods: A quantitative approach was chosen for the research. To collect data, a questionnaire battery comprising four standardised questionnaires was used: PSSS (Perceived Social Support Scale) J. A. Blumenthal, BDI-II (Beck Depression Inventory) Beck et al., SAS (Zung’s Self Rating Anxiety Scale) and Questionnaire of Life Satisfaction by Fahrenberg et al. Results: The results of the research show that there is a statistically signifi cant diff erence in the degree of social support between the control and target group (patients with medical diagnosis of depression and alcohol dependence). It confi rmed the assumption about signifi cant negative relation between the degree of anxiety and social support in patients with medical diagnosis of alcohol dependence. The existence of a signifi cant relationship between the level of depression and level of social support was not confi rmed. The research results also confi rm the existence of a statistically signifi cant diff erence in the degree of life satisfaction between the control and target group (people with alcohol dependence). Based on the results, we can claim there is a signifi cant positive relation between the degree of social support and the degree of life satisfaction in people with alcohol dependence. Alcohol dependence leads to lower life satisfaction. Conclusion: The research has proved the importance of social support as a health protective factor and confi rmed that the increased degree of social support decreases anxiety rate and contrarily, it increases the overall life satisfaction in persons with alcohol dependence., Šárka Ježorská, Tereza Hrtůsová, Martina Černá, Jan Chrastina, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
8. Stárnout aktivně v 21. století - jak v předdůchodovém věku
- Creator:
- Zavázalová, Helena, Zikmundová, Květuše, Zaremba, Vladimír, Jurašková, Božena, and Holmerová, Iva
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- lidé středního věku--fyziologie--psychologie, zdravotní stav, kvalita života--psychologie, pohybová aktivita--fyziologie, zaměstnanost--psychologie, staří, svobodní--psychologie--statistika a číselné údaje, interpretace statistických dat, and péče o sebe--psychologie
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Sledovali jsme soubor 1 006 osob v preseniorském věku 50?64 let, které v průběhu 1 rokunavštívily svého praktického lékaře. V této věkové kategorii dochází ke změnám dosavadních stereotypů, k přípravě na odchod ze zaměstnání, mění se zdravotní stav a způsob života. V předdůchodovém období je nezbytná příprava na stáří, především je důležité rozvíjet nejrůznější formy náhradních aktivit, protože profesionální pracovní aktivita s věkem klesá. Ze sledovaného souboru byla zaměstnána necelá 1/3 mužů a jen 16 % žen starších 60 let. Zdravotní stav výrazně ovlivňuje kvalitu života ve stáří. 82 % sledovaných osob hodnotilo svoje zdraví jako velmi dobré, vcelku dobré či přiměřené věku. Ve věku 60?64 let bydlí 1/3 žen osaměle. Mají však rodinu a přátele v blízkosti bydliště. Ve sdělení je uveden způsob trávení volného času, pohybová aktivita a také názory na způsob zajištění péče v případě nesoběstačnosti. Osoby ve věkové kategorii 50?64 let spadají do předpolí stáří. Jeho aktivní prožití, zdravotní stav, nároky na péči určují kvalitu života ve stáří., Helena Zavázalová, Květuše Zikmundová, Vladimír Zaremba, Božena Jurašková, Iva Holmerová, and Lit.: 14
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
9. Studium vlivu reminiscenční terapie na kvalitu života seniorů - využití kvantitativních a kvalitativních metod
- Creator:
- Janečková, Hana, Holmerová, Iva, Vaňková, Hana, and Dragomirecká, Eva
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- staří--fyziologie, kvalita života--psychologie, psychoterapie--metody--trendy, průzkumy a dotazníky--normy--využití, hodnota života, neurokognitivní poruchy--terapie, výzkumný projekt, výzkum - podpora finanční - jako téma, lidé, and domovy pro seniory--etika--trendy
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Výzkumný projekt "Vliv reminiscenční terapie na zdravotní stav a kvalitu života seniorů žijících v institucích", který řeší interdisciplinární tým Gerontologického centra Praha za podpory grantu IGA MZČR (č. NR 8488-3/2005), chce zhodnotit dopad cílené nefarmakologické intervence, kterou je skupinová reminiscenční terapie, na zdravotní stav a kvalitu života seniorů žijících v domovech důchodců. Měření vlivu reminiscenční terapie jako jediného faktoru v komplexním sociálním prostředí je metodologicky velmi náročné, spojené s rizikem nekontrolovaného ovlivnění výsledku. Řada studií přináší měření, která nejsou dostatečně přesvědčivá, nicméně naznačují trendy, které svědčí ve prospěch pozitivního vlivu reminiscence na projevy demence, na depresivitu, na chování, náladu a celkovou spokojenost seniorů se životem. Kvalitativní výsledky tyto trendy potvrzují. Studie Gerontologického centra Praha využívá souboru kvantitativních i kvalitativních metod, které navíc umožní sledovat vedle primárního cíle také různé aspekty života seniorů v institucích., The research project "Impact of reminiscence therapy on the health and quality of life of seniors living in elderly care institutions," carried out with the support of grant IGA MZCR (no. NR 8488- 3/2005) by the interdisciplinary team of the Prague Gerontology Centre, evaluates the impact of targeted nonpharmacological intervention, specifically group reminiscence therapy, on the health and quality of life of elderly clients living in retirement homes. The evaluation of the impact of reminiscence therapy as the only factor in a complex social environment places high demands on the methods applied, and involves the risk of the results being influenced by factors beyond control. A number of studies have supplied measurements which still leave some doubt, yet are indicative of trends bearing evidence of a positive effect of reminiscence on symptoms of dementia, depression, behaviour, mood and life satisfaction of elderly people. Such trends are confirmed by qualitative results. The study of the Prague Gerontology Centre draws upon a set of quantitative and qualitative methods which, in addition to the primary endpoint, allows for monitoring different aspects of life of seniors in elderly care institutions., Hana Janečková, Iva Holmerová, Hana Vaňková, Eva Dragomirecká, and Lit.: 38
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
10. Subjektivní hodnocení zrakových funkcí po operaci katarakty pacienty staršími 80 let
- Creator:
- Kadlecová, Jana, Jirásková, Naďa, Rozsíval, Pavel, Pozlerová, Jana, and Nekolová, Jana
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- oftalmologické chirurgické výkony--využití, obnova funkce--fyziologie, kvalita života--psychologie, staří nad 80 let, průzkumy a dotazníky--využití, komorbidita, katarakta--terapie, výzkum - podpora finanční - jako téma, and lidé
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Autoři se zabývají přínosem operace katarakty pro pacienty starší 80 let. V práci byla sledována korigovaná zraková ostrost (KZO) před operací, KZO 1. pooperační den a 6 a 18 měsíců po výkonu, kdy pacienti zároveň vyplnili dotazník subjektivního vnímání operace (dotazník VF-8). Tento krátký test hodnotí pomocí 8 otázek ? zaměřených na běžné situace ?vliv zákroku na kvalitu života. Prokázali jsme přínos operace šedého zákalu pro pacienty věkové skupiny nad 80 let. U většiny operovaných došlo nejen ke zlepšení zrakových funkcí, ale zlepšila se zejména jejich celková orientovanost, schopnost alespoň zčásti samostatně existovat, což znamená možnost hodnotnějšího prožití zbytku života často polymorbidních pacientů, a to i v dlouhodobém sledování 18 měsíců po výkonu. Proto u těchto nemocných pokládáme operaci katarakty za plně indikovanou, a to i v případě jiných mnohočetných onemocnění či imobility., Jana Kadlecová, Naďa. Jirásková, Pavel Rozsíval, Jana Pozlerová, Jana Nekolová, and Lit.: 13
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public