Analýza dat ze druhé vlny šetření ESS vede k těmto zjištěním: (1) V evropských státech hodnotí zdravotnictví zpravidla příznivěji muži než ženy. Tento rozdíl je patrný především ve státech, které nemají komunistickou minulost. (2) Věk vykazuje s hodnocením zdravotnictví křivku ve tvaru otevřeného J: nejpříznivěji hodnotí zdravotnictví staří lidé, nejméně příznivě lidé ve středním věku. (3) V postkomunistických státech platí, že čím jsou jedinci – zejména ženy – vzdělanější, tím nepříznivěji hodnotí zdravotnictví. V ostatních státech je tento vztah mírně kladný. (4) Ve všech státech hodnotí respondenti zdravotnictví tím příznivěji, čím jsou celkově šťastnější a spokojenější se svými životy. (5) Tato souvislost je tím slabší, čím vyšší je kvalita života na úrovni států. (6) V postkomunistických státech hodnotí respondenti v průměru zdravotnictví méně příznivě než ve státech ostatních. V těchto státech je současně nižší průměrná kvalita života. Při kontrole kvality života na úrovni států se rozdíl v hodnocení zdravotnictví mezi postkomunistickými a ostatními státy výrazně sníží. (7) V naprosté většině evropských států hodnotí pravicově orientovaní jedinci zdravotnictví příznivěji než jedinci orientovaní levicově. Tento vztah je silnější ve státech, které nemají komunistickou minulost. Nelze ho vysvětlit rozdíly v kvalitě života v různých státech., The analysis of data from the second wave of the ESS (European Social Survey) leads to these findings: (1) Men in European states evaluate the health systems in their countries more favorably than women. (2) The relationship between age and evaluation of health system has the form of an open J: Old people evaluate the health system the best, people of middle age the worst. (3) The more educated are people in the post-communist states (esp. women), the less favorably they evaluate the health systems. In the other European states, the relationship is mildly positive. (4) The better the subjective well-being of individuals, the better their evaluation of the health system. (5) This relationship is the weaker, the better is the quality of life on the state-level. (6) Respondents in the post-communist states evaluate health systems less favorably than respondents in the other European countries. At the same time, the quality of life in the post-communist countries is worse than in the other countries. When statistically controlling for the difference between the quality of life in these two categories of countries, the difference in evaluations of the health systems in these two categories of countries is remarkably reduced. (7) In the majority of European states the more are the respondents politically to the right, the more favorably they evaluate the health system in their country. This relationship is stronger in non-postcommunist than in postcommunist states. It obtains even when statistically controlling the differences in the quality of life in these states., Karel Hnilica, and Lit.: 3
Autoři článku si kladou otázky, co to je odložená péče, jaký je její rozsah a jak by mohl být tento jev měřen. Na základě empirických studií jsou určeny druhy odložené péče a současné metody měření rozsahu odložené péče. Rozsah odložené péče v České republice není zatím zjišťován.Tento text může být použit jako osnova pro provedení případné další studie. Autoři v závěru uvádějí, že je poněkud paradoxní, že v dnešní době mnozí považují za standardní princip tzv. medicíny postavené na důkazech, ale přitom se ani vzdáleně neblížíme veřejné politice, postavené na důkazech., What is the postponing of health care, what is the extent of postponed care and how could be this phenomenon measured are questions which authors dispute in the article. The extent of postponed care in the Czech Republic is not revealed yet; therefore the paper is intended as an outline study. Through the review of empirical studies are determined kinds of postponed care and presented methods for measurement of its extent., Ivan Malý, Marek Pavlík, and Lit.: 33