Analýza dat ze druhé vlny šetření ESS vede k těmto zjištěním: (1) V evropských státech hodnotí zdravotnictví zpravidla příznivěji muži než ženy. Tento rozdíl je patrný především ve státech, které nemají komunistickou minulost. (2) Věk vykazuje s hodnocením zdravotnictví křivku ve tvaru otevřeného J: nejpříznivěji hodnotí zdravotnictví staří lidé, nejméně příznivě lidé ve středním věku. (3) V postkomunistických státech platí, že čím jsou jedinci – zejména ženy – vzdělanější, tím nepříznivěji hodnotí zdravotnictví. V ostatních státech je tento vztah mírně kladný. (4) Ve všech státech hodnotí respondenti zdravotnictví tím příznivěji, čím jsou celkově šťastnější a spokojenější se svými životy. (5) Tato souvislost je tím slabší, čím vyšší je kvalita života na úrovni států. (6) V postkomunistických státech hodnotí respondenti v průměru zdravotnictví méně příznivě než ve státech ostatních. V těchto státech je současně nižší průměrná kvalita života. Při kontrole kvality života na úrovni států se rozdíl v hodnocení zdravotnictví mezi postkomunistickými a ostatními státy výrazně sníží. (7) V naprosté většině evropských států hodnotí pravicově orientovaní jedinci zdravotnictví příznivěji než jedinci orientovaní levicově. Tento vztah je silnější ve státech, které nemají komunistickou minulost. Nelze ho vysvětlit rozdíly v kvalitě života v různých státech., The analysis of data from the second wave of the ESS (European Social Survey) leads to these findings: (1) Men in European states evaluate the health systems in their countries more favorably than women. (2) The relationship between age and evaluation of health system has the form of an open J: Old people evaluate the health system the best, people of middle age the worst. (3) The more educated are people in the post-communist states (esp. women), the less favorably they evaluate the health systems. In the other European states, the relationship is mildly positive. (4) The better the subjective well-being of individuals, the better their evaluation of the health system. (5) This relationship is the weaker, the better is the quality of life on the state-level. (6) Respondents in the post-communist states evaluate health systems less favorably than respondents in the other European countries. At the same time, the quality of life in the post-communist countries is worse than in the other countries. When statistically controlling for the difference between the quality of life in these two categories of countries, the difference in evaluations of the health systems in these two categories of countries is remarkably reduced. (7) In the majority of European states the more are the respondents politically to the right, the more favorably they evaluate the health system in their country. This relationship is stronger in non-postcommunist than in postcommunist states. It obtains even when statistically controlling the differences in the quality of life in these states., Karel Hnilica, and Lit.: 3
V práci autor předkládá hypotézy, podle nichž mají pocity životního štěstí a spokojenosti zpětné vlivy na percepci a hodnocení objektivních podmínek života. Pro výklad těchto účinků na percepci objektivních podmínek předkládá hypotézu kognitivní konzistence (halo efektu), pro výklad účinků kvality života na interpretaci a hodnocení vstupních informací předkládá autor hypotézu kauzálních atribucí. Podle první hypotézy je při percepci podmínek života ve hře jev podobný halo efektu. Ten vede k tomu, že šťastní lidé nahlíží řadu podmínek svého života v lepším světle než lidé nešťastní. Podle druhé hypotézy používáme odlišná kauzální schémata pro výklad nespokojenosti a spokojenosti se životem.
Tyto hypotézy – především hypotézu týkající se účinku kauzálních atribucí – autor specifikoval zvlášť pro úroveň jedinců a států a testoval na datech ze tří šetření ESS (z let 2002, 2004 a 2006). Zaměřil se na účinky vzdělání, zdraví a politicko-ekonomické situace státu. Tyto tři faktory mají na pocity životního štěstí a spokojenosti významné nezávislé vlivy. Jejich účinky jsou však současně moderovány kvalitou života. U jedinců, kteří jsou v rámci státu nadprůměrně šťastní a spokojení se svými životy, neexistují téměř žádné souvislosti mezi jejich pocity životního štěstí a jejich vzděláním, subjektivním zdravím a spokojeností s politicko-ekonomickou situací. Avšak u jedinců, kteří jsou v rámci státu relativně nešťastní a jsou se svými životy nespokojení, existují mezi těmito proměnnými velmi silné souvislosti. Na úrovni států se analogicky ukázalo, že čím jsou v určitém státě jedinci v průměru šťastnější a spokojenější, tím nižší jsou v tomto státě souvislosti (korelace) mezi těmito třemi proměnnými a kvalitou života.
Objectives. The goal was to find out whether pu-blic policy attitudes to the preference of policy instruments in solving long-term unemployment are explained through a big-five factor model of personality or through political orientation. Participants and settings. Authors administered a questionnaire survey among 8,554 university students in the Czech Republic.Hypothesis. Public policy attitudes to individual policy instruments are most influenced by poli-tical orientation and the related personality traits of openness and conscientiousness. Authors as-sume that the personality traits of openness and conscientiousness correlate most significantly with the ideological predisposition, however, the political orientation directly influences pre-ferences for policy instruments.Statistical analysis. Correlation analysis, multi-ple linear regression, structural models.Results. Public policy attitudes to policy instru-ments were most influenced by political orien-tation and the related personality traits of ope-nness and conscientiousness. However, on the basis of structural models, not only the direct in-fluence of political orientation on preferences to policy instruments has been demonstrated; from the personality traits, it is again an openness of mind and conscientiousness.Study limitation. The use of a short version of BFI-10; the lack of theoretical and empirical studies dealing with the influence of personality traits on public policy making. and Cíle. Cílem je zjistit, zda může být preference opatření sloužících k řešení problému dlouhodo-bé nezaměstnanosti vysvětlena prostřednictvím pětifaktorového modelu osobnosti či prostřed-nictvím politické orientace.Participanti a procedura. Dotazníkové šetření mezi 8 554 studenty vysokých škol v České re-publice.Hypotéza. Základní hypotéza vychází z předpo-kladu, že veřejně politické postoje k jednotlivým opatřením nejvíce ovlivňuje politická orientace a s tím související osobnostní rys otevřenost a svědomitost. Předpokládáme, že osobnostní rysy otevřenost a svědomitost nejvýznamněji korelují s ideologickou predispozicí, nicméně přímý vliv na postoj k jednotlivým opatřením má právě politická orientace.Statistická analýza. Korelační analýza, mnoho-násobná lineární regrese, strukturní modely.Výsledky. Veřejně politické postoje k jednotli-vým opatřením nejvíce ovlivňuje politická ori-entace a s tím související osobnostní rysy ote-vřenost a svědomitost. Na základě strukturních modelů se však neprokázal pouze přímý vliv politické orientace na postoje k jednotlivým opatřením, ale také vliv dvou osobnostních rysů (otevřenost mysli a svědomitost).Omezení studie. Použití krátké verze BFI-10, nedostatek teoretických a empirických studií zabývajících se vlivem osobnosti na tvorbu veřejné politiky.