V diskusi o období raného středověku je z archeologického hlediska nadále třeba se vyrovnat s absencí sídel přiřaditelných ke vznikající šlechtě, z historického hlediska je neméně palčivým problémem otázka, co geneze šlechty signalizuje v rámci celospolečenských proměn. Pozorování základního uspořádání vybraných hradních a jiných elitních sídel v západním kulturním prostředí a jejich srovnání s podobou románských kostelů vybavených západní věží z českého území vede k předložení diskusního závěru, že rané české hrady se skrývají v objektech, jež dnes považujeme za výhradně církevní stavby. Výstavba raných hradů (tj. kostelů), jejichž terminologie je odvozena od latinského castellum, doprovázela společenské proměny spočívající v postupném rozpadu archaických příbuzenských společenství – klanů. and In discussions on the early medieval period it is still necessary from an archaeological perspective to deal with the absence of seats attributable to the emerging aristocracy; from a historical perspective, a no less vexing issue is what the genesis of the aristocracy signals as part of society-wide changes. The study of the basic arrangement of selected castles and other elite residences in the western cultural environment and their comparison with the form of Romanesque churches with western towers in Bohemia leads to the conclusion that early Bohemian castles are concealed in structures considered today exclusively as church buildings. The construction of early castles accompanied social transformations involving the gradual dissolution of archaic kinship communities – clans. The author discusses the terminological and semantic connection between the Latin castellum, Czech (Slavic) kostel and also Swedish kastal.
Hrad Týřov je pokládán za jeden z nejvýznamnějších raně gotických královských hradů v Čechách. Vysoce je ceněna zejména východní část jeho dispozice, charakteristická systémem pravidelně rozmístěných válcových věží. Tato dispozice je spojována s nejpokrokovějšími vývojovými trendy středověkého fortifikačního stavitelství v Evropě. Opakovaně je prezentován názor, že jde o tzv. francouzský kastel, který se ve své konkrétní formě vyvinul v okolí Paříže v 1. čtvrtině 13. století a odsud byl přímo a nezprostředkovaně importován do Čech před rokem 1249. Toto hodnocení vychází především ze systematického archeologického výzkumu, který na hradě probíhal 10 let (do roku 1984), ale dosud byl prezentován pouze formou předběžných sdělení. Archeologický výzkum mj. údajně prokázal, že dispozice horního a dolního hradu vznikla v rámci jediného stavebního záměru. Stavebně historický průzkum hradu v letech 2000–2001 dospěl k podstatně odlišnému názoru na stavební vývoj hradu a otevřel nové otázky, vztahující se také k hodnocení provenience hradní dispozice. Zároveň narazil na řadu nesrovnalostí a nejasností v dosud publikovaných závěrech archeologického výzkumu. Autor příspěvku prezentuje hlavní výsledky stavebně historického průzkumu a konfrontuje je s dosavadní představou o vývoji hradu na základě archeologického výzkumu. Přitom se kriticky zamýšlí nad metodou dlouhodobého programu výzkumu hradů v bývalém přemyslovském loveckém hvozdu a nad postavením archeologie v tomto výzkumu. and ON THE QUESTION OF THE STRUCTURAL DEVELOPMENT AND ORIGIN OF TÝŘOV CASTLE: NOTES ON THE METHODOLOGY OF INVESTIGATING CASTLES IN THE FORMER ROYAL FOREST. Týřov Castle is considered as one of the most important Early Gothic royal castles in Bohemia. The eastern part of its layout and its characteristic system of regularly–spaced cylindrical towers in particular are highly regarded. This arrangement is linked to the most progressive developmental trends in Medieval fortification building in Europe. The opinion is repeatedly advanced that this is the French „castel“, which achieved its specific form in Paris in the first quarter of the 13th century, and from thence was directly and without intermediaries imported to Bohemia prior to 1249. This evaluation stems above all from systematic archaeological excavations conducted at the castle for the 10 years prior to 1984, but hitherto presented only in the form of interim assessments. The excavations have apparently shown, amongst other things, that the disposition of the upper and lower castles originated within the framework of a single structural purpose. A structural historical survey of the castle in 2000–2001 came to different conclusions regarding the castle’s development, and raised new questions that also related to the evaluation of the provenience of the castle layout. At the same time, it alluded to a range of discrepancies and ambiguities in the archaeological conclusions published to date. In this article the author presents the main results of the structural–historical survey and compares them to earlier views on the development of the castle based on the archaeological excavations. In doing so he critically reflects on the methods of the long–term programme for research into this castle in the former Přemyslid hunting forest, and on the position of archaeology within this research.
Cílem příspěvku je revize a doplnění dosavadních archeologických a stavebněhistorických pohledů na počátky města Ústí nad Labem. Královské město ve významné poloze na řece Labi a blízko zemské hranice vzniklo před polovinou 13. století v návaznosti na zdejší raně středověké osídlení, doložené písemnými prameny a archeologickými nálezy. Dosavadní hodnocení je však zatíženo řadou domněnek a nedoložených tvrzení, jež se opakují a dále rozvíjejí v literatuře, přestože nebyla předložena adekvátní dokumentace. Jde zejména o otázku zdejších hradů – raně a vrcholně středověkého. Existence ani jednoho z nich ve skutečnosti není prokázaná, nálezové situace, na něž se odkazuje, jsou nedostatečně prezentované a vzbuzují velké pochybnosti. Forma a rozsah raně středověkého osídlení na místě Ústí zůstávají bez dalších archeologických dokladů nejasné. Příspěvek dále upozorňuje na nové poznatky a možnosti hodnocení blízkého hradu Střekova, jehož užší spojení s počátky vrcholně středověkého města nelze vyloučit. and The aim of the article is to revise and supplement the existing archaeological and historical building research view of the beginning of the town of Ústí nad Labem, Northern Bohemia. The royal town with an important position on the Elbe River and near the border was established before the middle of the 13th century in connection with the local early medieval settlement documented by written sources and archaeological finds. However, the existing evaluation is burdened by numerous assumptions and unsubstantiated assertions that have been passed down and hyperbolized in the literature despite inadequate documentation. This in particular concerns issues regarding the local castles, both early and high medieval. The existence of neither one has been proven: the presentation of the alleged find situations is wanting and raises serious doubts. In the absence of additional archaeological evidence, the form and scope of medieval settlement at the Ústí site remain unclear. The article also presents new findings and possibilities for evaluating nearby Střekov Castle, whose close connection with the beginnings of the high medieval town cannot be ruled out.
Článek sumarizuje výsledky více než století trvajících archeologických výzkumů na raně středověkém hradišti v Libici nad Cidlinou a v jeho aglomeraci. Přestože podíl archeologicky prozkoumaných ploch řadí Libici na přední místo mezi soudobými raně středověkými centry, nedostatečný stav zpracování vyžaduje jasně definovat východiska a hlavní badatelské cíle. Hlavní pozornost věnovali autoři topografii lokality, vymezení základních vývojových fází a jejich absolutní chronologii a charakteristice jednotlivých etap archeologického výzkumu. and This article summarises the results of over a century of archaeological investigations at the Early Medieval castle at Libice nad Cidlinou and its agglomeration. Although the size of the archaeologically assessed area ranks Libice as one of the foremost early medieval centres, the insufficient state of processing calls for a clearly defined focus and, more particularly, research aims. Here the authors have concentrated on the topography of the site, the delimitation of the major developmental phases and their absolute chronology, and the characteristics of the various phases of archaeological investigation.
Nový rozbor poznatků, na jejichž základě byla před lety rekonstruována dispozice, stavební podoba a typologická příslušnost královského hradu z 2. pol. 13. stol. ve městě Písku, upozorňuje na značné, stále aktuální rezervy ve spolupráci stavebních historiků a archeologů při zkoumání historických staveb. Uvedená rekonstrukce hradu se odvolává na zjištění, která nejsou doložena dokumentací nálezových situací, často nelze odlišit tvrzení od hypotéz. Autor příspěvku poukazuje na problémy dosavadního hodnocení dochovaných částí hradního jádra, jeho kontextu s městskou zástavbou i genetických souvislostí. Písecký hrad byl považován za jeden ze základních kamenů definice tzv. středoevropského kastelu. Tato definice však nemá reálný základ. and A new analysis of the information used a number of years ago to reconstruct the layout, appearance and typological classification of the royal castle from the second half of the thirteenth century in the town of Písek in south Bohemia reveals the substantial and prevailing reticence in cooperation between architectural historians and archaeologists in the study of historical buildings. The aforementioned reconstruction of the castle is based on findings that are not documented by find contexts, and it is often impossible to differentiate between assertions and hypotheses. The author of the work highlights the problems in the existing evaluations of the preserved parts of the castle core, its relationship to the built-up part of town and even genetic contexts. The castle in Písek was regarded as a primary example of the ‘central European-castel’. However, this definition is lacking a realistic foundation.
Článek je příspěvkem k problematice typologie českých vrcholně středověkých hradů. Před třiceti lety byla vytvořena typologie královských hradů 13. století v Čechách, založená především na archeologických výzkumech v lovecké oblasti českých panovníků. Hrady byly rozděleny do tří skupin: hrady přechodného typu, hrady s obvodovou zástavbou a francouzské kastely (např. Durdík 2002b). Nálezové situace archeologických výzkumů však nebyly dodnes zveřejněny. Po polemice s oprávněností typologického vymezení francouzského kastelu (Razím 2002; 2005) hodnotí nyní autor ze stejného hlediska tzv. hrad přechodného typu, který údajně stojí na rozhraní mezi raně středověkými opevněními a vrcholně středověkými hrady. Rozbor všech dostupných informací vede k závěru, že hrad přechodného typu nebyl definován oprávněně. Navíc i přístup k pramenům a jejich hodnocení, které byly východiskem definice, vykazují zásadní věcné nedostatky. and On castles of the “transitional” type. This article is a contribution in the area of the typology of Bohemian High Medieval castles. The typology of 13th century royal castles in Bohemia was established thirty years ago, on the basis above all of archaeological excavations in the hunting grounds of the Czech kings. Castles were divided into three groups: castles of the transitional type, castles with perimeter buildings and French castels (e.g. Durdík 2002b). The finds situations of these excavations remain to this day unpublished, however. After critiques of the justification for the typological definition of the French castel (Razím 2002; 2005), the author now turns to an evaluation, from the same point of view, of castles of the transitional type, which supposedly stand at the line of division between Early Medieval fortifications and High Medieval castles. Analysis of all of the available information, however, leads to the conclusion that castles of the transitional type have not been justifiably defined. Moreover, even the approaches taken hitherto to the source material, and the evaluation of the latter – which formed the departure point for the definition – exhibit fundamental material shortcomings.
Při detektorovém průzkumu v areálu a blízkého okolí hradu dnes nazývaném Zítkov (k. ú. Choceň, Pardubický kraj, Česká republika) se podařilo objevit torzo páru silně zlacených ostruh zhotovených ze slitiny mědi. I když nevíme, jakým způsobem se ostruhy na místo svého objevu dostaly, představují tyto výrobky mimořádný doklad práce s neželezným kovem ve 14. či na počátku 15. století. Na základě jejich zpracování a zlacení povrchu je zjevná jejich spjatost s rytířským prostředím. and Fragments of a pair of heavily gold-plated spurs made from a copper alloy were discovered during a metal detector survey on the grounds of a castle known today as Zítkov (cadastral territory of Choceň in the Pardubice Region). Even though it is not clear how the spurs reached their findspot, these products are extraordinary evidence of work with non-ferrous metal in the 14th century or at the beginning of the 15th century. Their connection with the knightly milieu is evident from the craftsmanship of the artefacts and the gold-plating of their surface.
Příspěvek je bilancí dosavadních poznatků k vývoji a funkcím budečského hradiště, které je jednou z nejrozsáhlejších a archeologicky nejprozkoumanějších raně středověkých opevněných lokalit v Čechách. Do okruhu vybraných otázek náleží: vývoj a charakter osídlení a opevnění, organizace plochy hradiště, charakter sídlištní zástavby, pohřbívání, sakrální stavby, doklady přítomnosti elity, doklady řemesel a obchodu, přírodní prostředí, charakter osídlení v okolí a zázemí hradiště. and The Early Medieval Budeč – the source material and a summary of knowledge (On the problem of central place function). This contribution is a balanced assessment of knowledge to date regarding the development and function of the hillfort at Budeč, one of the largest and archaeologically best investigated early medieval fortified sites in Bohemia. Among the questions raised are those of the development and character of settlement and fortification, the organisation of areas within the hillfort, the character of the settlement structures, burial, sacred structures, the presence of an elite, evidence for crafts and trade, the natural environment, the character of settlement around and in the hinterland of the hillfort.
Příspěvek se zabývá současným stavem poznání geneze a vývoje raně středověkého regionálního centra Přerov. V současné době je zde včetně lokality Předmostí registrováno přes 40 výzkumných akcí, při nichž byly zachyceny doklady raně až vrcholně středověkého osídlení. Ve středohradištním období zde nacházíme strukturované osídlení se sídlišti a pohřebišti bez jasně rozpoznatelného mocenského centra. Po nejasném mezidobí 10. století se lokalita r. 1003 stává opěrným bodem polské posádky. Kolem hradu v poloze Horní náměstí se vytváří poměrně rozsáhlé podhradí na obou březích řeky Bečvy. Aglomerace se plynule vyvíjí v následné přemyslovské epoše. Přelom přineslo až založení institucionálního města doloženého r. 1256. Moderní výzkumná činnost, započatá v 80. letech 20. století na akropoli raně středověkého hradu, postupně akcentuje poznání podhradního osídlení. and This contribution deals with the present state of knowledge of the genesis and evolution of the Early Medieval regional centre Přerov. Nowadays there is about 40 research undertakings of the Middle Ages sites registered. In the Early Medieval period we find here a structured occupation with settlements and cemeteries without a clearly notable power centre. After an uncertain time-span of the 10th century, in 1003 the site becomes a strong point of the Polish garrison. Around the castle in the position Horní nám. [Sq.] rises a relatively extensive extramural settlement on both sides of the river Bečva. The agglomeration develops fluently in the following Přemyslid period. The break came as late as the foundation of an institutional city attested in 1256. The modern research activity that began in the 80s of the 20th century on the acropolis of the medieval castle accentuates gradually the knowledge of the extramural settlement.
This contribution presents and interprets the results of the analysis of fauna relics from the Pustý hrad Castle in Zvolen in Central Slovakia. The analysed series comes from the Upper castle, from the half of the 13th to the 14th centuries. A total of 6082 bone fragments weighing about 28 kg were processed. In addition to standard quantification methods (MNI, NISP and weight), the age of the animals and the relative quality of the meat from the body parts represented were also analysed. At the same time, the analysis also considered individual buildings, their location and function, and thus the differences in the representation of species in individual units. Comparisons of results with analogous collections from the late medieval castles of the Hungarian and Czech Kingdoms were not left out either. and Cieľom je predstaviť a interpretovať výsledky analýzy faunálnych pozostatkov z vrcholnostredovekého hradu Pustý hrad vo Zvolene na strednom Slovensku. Analyzovaný súbor pochádza z výskumu Horného hradu Pustého hradu, od polovice 13. až do 14. storočia. Celkovo bolo spracovaných 6082 fragmentov kostí o hmotnosti ca 28 kg. Popri štandardných kvantifikačných metódach (MNI, NISP a hmotnosť) bol sledovaný aj vek zvierat a relatívna kvalita mäsa zo zastúpených častí tiel. Zároveň sa v analýze prihliadalo aj na samostatné objekty, ich polohu a funkciu, a tým aj rozdielnosť v zastúpení druhov u jednotlivých súborov. Opomenuté neboli ani porovnania výsledkov s analogickými súbormi z vrcholnostredovekých hradov Uhorského i Českého kráľovstva.