Článek je příspěvkem k problematice typologie českých vrcholně středověkých hradů. Před třiceti lety byla vytvořena typologie královských hradů 13. století v Čechách, založená především na archeologických výzkumech v lovecké oblasti českých panovníků. Hrady byly rozděleny do tří skupin: hrady přechodného typu, hrady s obvodovou zástavbou a francouzské kastely (např. Durdík 2002b). Nálezové situace archeologických výzkumů však nebyly dodnes zveřejněny. Po polemice s oprávněností typologického vymezení francouzského kastelu (Razím 2002; 2005) hodnotí nyní autor ze stejného hlediska tzv. hrad přechodného typu, který údajně stojí na rozhraní mezi raně středověkými opevněními a vrcholně středověkými hrady. Rozbor všech dostupných informací vede k závěru, že hrad přechodného typu nebyl definován oprávněně. Navíc i přístup k pramenům a jejich hodnocení, které byly východiskem definice, vykazují zásadní věcné nedostatky. and On castles of the “transitional” type. This article is a contribution in the area of the typology of Bohemian High Medieval castles. The typology of 13th century royal castles in Bohemia was established thirty years ago, on the basis above all of archaeological excavations in the hunting grounds of the Czech kings. Castles were divided into three groups: castles of the transitional type, castles with perimeter buildings and French castels (e.g. Durdík 2002b). The finds situations of these excavations remain to this day unpublished, however. After critiques of the justification for the typological definition of the French castel (Razím 2002; 2005), the author now turns to an evaluation, from the same point of view, of castles of the transitional type, which supposedly stand at the line of division between Early Medieval fortifications and High Medieval castles. Analysis of all of the available information, however, leads to the conclusion that castles of the transitional type have not been justifiably defined. Moreover, even the approaches taken hitherto to the source material, and the evaluation of the latter – which formed the departure point for the definition – exhibit fundamental material shortcomings.
The paper discusses the chivalric poetry that originated in Bohemia by order of the last Přemyslids in the second half of the 13th century. The author places its origin and formation into a historical context and, based on the comparison of the conclusions of previous research with period narrative sources of Bohemian provenance, interprets it as a tool of an ideological and power struggle between the king and his nobles about the sovereign’s role in medieval Bohemian society. and Der Aufsatz behandelt die ritterliche Dichtung, die im Auftrag der letzten Přemysliden in Böhmen in der zweiten Hälfte des 13. Jahrhunderts gedichtet wurde. Von der bisherigen Forschung auf diesem Gebiet sind besonders die deutschen und tschechischen Germanisten und Mediävisten Wendelin Toischer, Hans Friderich Rosenfeld, Hans-Joachim Behr und Václav Žůrek zu nennen. Sie analysierten sowohl die inhaltliche, als auch sprachliche Spezifika der deutschsprachigen Lyrik und Epik am Hofe der letzten Přemysliden und definierten solche Werke als Kuntswerk und zugleich als Mittel der Machtlegitimation. Trotz dieser umfänglichen Forschung steht die Beantwortung der grundsätzlichen Frage immer noch aus: Warum förderten die Přemysliden die Entstehung dieses Monumentalwerkes? Waren Sie schlicht leidenschaftliche Kunstgönner? Oder verfolgten sie auch spezifische politische Ziele? Hans-Joachim Behr weist auf den ideologischen Hintergrund der expansiven Außenpolitik der letzten Přemysliden hin. Der Verfasser des Aufsatzes konzentriert sich auf die innenpolitischen Beweggründe. Basierend auf dem Vergleich der bisherigen Forschungsergebnisse mit den zeitgenössischen narrativen Quellen böhmischer Provenienz, interpretiert er die mittelhochdeutsche Dichtung der letzten Přemysliden als Mittel des ideologischen und Machtkampfes zwischen dem König und seiner Vasallen um die Funktion des Königs in der böhmischen mittelalterlichen Gesellschaft am Ende des 13. Jahrhunderts.
The thirteenth and fourteenth-century silver mining and processing site in the forest of Havírna is located 2.1 kilometres north-east of Štěpánov nad Svratkou in the Bohemian-Moravian Highlands and is among the best-preserved medieval mining sites in the Czech lands. The archaeological part of the current research project focuses on the precision surveying of the site using land-based laser terrain scanning. The outputs – a plan with the basic contour interval of 20 cm and a spatial visualisation – enable further characterisation of the whole complex of stopes. The ore accumulations were mined in three core shaft zones, within which the 13th/14th-century mine workings occupied a total area of 20.5 ha. The mine workings were accompanied by large contemporary mining settlements in several parts of the site and technical and administrative facilities and features were also detected. A parallel detector survey evidenced a rich, specific culture of the mining milieu as well as advanced technologies used for the exploitation and processing of ores. The remains of satellite and exploration mining activities in the wider area are also documented. The current study highlights the major potential of this site for research into medieval precious metal mining in a wider European context.