Keramika věteřovské skupiny je považována za vrchol hrnčířské produkce starší doby bronzové. Pečlivá povrchová úprava a podobný vzhled nádob vedly řadu badatelů k předpokladu, že tato keramika je dílem profesionálních hrnčířů. Tato studie hodnotí vybraný segment hrnčířské produkce z rovinného sídliště věteřovské skupiny v Hulíně-Pravčicích, a to na základě analýzy 49 vzorků keramiky ze čtveřice zahloubených objektů. Metodika byla orientována na určení technologických a materiálových charakteristik prostřednictvím kombinace makroskopického studia s mikropetrografickou analýzou výbrusů a rtg-fluorescenční spektrometrií. Tato hierarchie metod umožňuje definovat variabilitu produkce, klasifikovat ji do produkčních skupin a vyčlenit vzorky s odlišnou proveniencí. Získaný obraz o výrobě keramických nádob na sídlišti v Hulíně-Pravčicích prozrazuje surovinové strategie orientované na lokální zdroje, které však vedly k technologicky pestré produkci členěné do čtyř hlavních skupin. Z hlediska provenience lze pouze u tří vzorků spekulovat o cizím původu. Studovaný soubor zpravidla nevykazoval pozitivní korelaci mezi typem nádoby a zvolenou technologií. Výjimku představují mísovité tvary, u nichž dominuje jediný technologický postup. V jejich případě lze uvažovat o technologické standardizaci, která může souviset s nižšími formami specializace výroby a/nebo důležitou rolí těchto keramických tvarů. V tomto případě lze uvažovat o unifikaci dílčího segmentu hrnčířské produkce. and Věteřov group ceramics are regarded as the apex of Early Bronze Age pottery production. The meticulous surface treatment and similar appearance of the vessels have led many scholars to assume that these artefacts are the work of professional potters. This study evaluates a selected segment of pottery production from the lowland Věteřov group settlement in Hulín-Pravčice, based on the analyses of forty-nine pottery samples from four sunken features. The resulting vivid image of the production of pottery vessels at the settlement in Hulín-Pravčice reveals a raw material strategy aimed at local sources, leading however to technologically rich production divided into four main groups. A foreign origin can be considered for only three samples. The studied assemblage generally did not show a positive correlation between the type of vessel and the production technology. One exception are bowl-shaped forms, for which a single technological process is dominant, and it is possible here to consider technological standardisation related to lower forms of specialised production and/or an important role for these pottery forms. In this case it is possible to speculate on the unification of one segment of pottery production.
Cílem příspěvku je publikace nálezů pocházejících z pozdně laténské zahloubené chaty, která byla prozkoumána v roce 1994 poblíž Ohrozimi (okr. Prostějov). Předkládaný soubor je zajímavý svou rozmanitostí (skleněný prstencový korál, jantarový korál, nauheimská spona, železná sekera, železné závlačky, kamenné brousky, zlomky zrcadla, malovaná keramika). Navíc je v chatě doložen nejméně jeden druh výroby, a to zpracování kostěné a parohové industrie. Celý soubor se svým charakterem vymyká ze standardu běžných agrárních sídlišť, která jsou dosud známa na území Hané v předpolí oppida Staré Hradisko. and The aim of the article is to publish finds from a Late La Tène sunken hut investigated near Ohrozim in the Prostějov district in 1994. The assemblage is
noteworthy for the diversity of artefacts it contains, including a glass ring-shaped bead, an amber bead, a Nauheim fibula, an iron axe, iron cotter pins, whetstones, fragments of a mirror and painted pottery. Moreover,
at least one type of manufacturing has been documented in the hut: the processing of bone and antler industry. The entire assemblage and its composition are richer than standard assemblages from agrarian settlements known thus far in the Haná region in the area below the Staré Hradisko oppidum.
Příspěvek se zabývá současným stavem poznání geneze a vývoje raně středověkého regionálního centra Přerov. V současné době je zde včetně lokality Předmostí registrováno přes 40 výzkumných akcí, při nichž byly zachyceny doklady raně až vrcholně středověkého osídlení. Ve středohradištním období zde nacházíme strukturované osídlení se sídlišti a pohřebišti bez jasně rozpoznatelného mocenského centra. Po nejasném mezidobí 10. století se lokalita r. 1003 stává opěrným bodem polské posádky. Kolem hradu v poloze Horní náměstí se vytváří poměrně rozsáhlé podhradí na obou březích řeky Bečvy. Aglomerace se plynule vyvíjí v následné přemyslovské epoše. Přelom přineslo až založení institucionálního města doloženého r. 1256. Moderní výzkumná činnost, započatá v 80. letech 20. století na akropoli raně středověkého hradu, postupně akcentuje poznání podhradního osídlení. and This contribution deals with the present state of knowledge of the genesis and evolution of the Early Medieval regional centre Přerov. Nowadays there is about 40 research undertakings of the Middle Ages sites registered. In the Early Medieval period we find here a structured occupation with settlements and cemeteries without a clearly notable power centre. After an uncertain time-span of the 10th century, in 1003 the site becomes a strong point of the Polish garrison. Around the castle in the position Horní nám. [Sq.] rises a relatively extensive extramural settlement on both sides of the river Bečva. The agglomeration develops fluently in the following Přemyslid period. The break came as late as the foundation of an institutional city attested in 1256. The modern research activity that began in the 80s of the 20th century on the acropolis of the medieval castle accentuates gradually the knowledge of the extramural settlement.