The aim of the paper is to evaluate the usefulness of dendrochronological analyses in studying complex stratigraphic sequences. The problem is discussed basing on the example of Wrocław, the main town of historic Silesia, where the thickness of medieval layers containing wood ranges between 3 and 5 m. The first attempts to date them using dendrochronology were made at the end of the 1980s. Some dates, or their short series, were then used as a basis for far-reaching conclusions regarding the chronology of the beginnings of settlement or breakthrough events. The preliminary stage of dendrochronological analyses and uncritical acceptance of interpretations ended in Wrocław with the excavations carried out in 2000. Longer series of dendrochronological dates have become one of the basic tools for dating complex correlated being aware of limitations set by both categories of sources and methods of their analysis. It was stated that giving up on an in-depth critique of dendrological samples as a category of sources can result in a considerable distortion of the acquired results. and Cílem článku je hodnocení využitelnosti dendrochronologie při studiu složitých stratigrafických situací, a to na příkladu slezské Vratislavi, kde středověké terény obsahující dřevo dosahují mocnosti 3–5 m. První pokusy o datování archeologických vrstev pomocí dendrochronologie proběhly na konci 80. let 20. století. Některá data nebo jejich krátké série byly využity pro dalekosáhlé závěry o chronologii počátků osídlení či přelomových událostí. Tato etapa poznamenaná nekritickou interpretací získaných dat skončila ve Vratislavi v souvislosti s archeologickými odkryvy v r. 2000. Základním nástrojem pro datování složitých situací se staly početnější řady dendrochronologických dat. Stratigrafická pozorování byla korelována s dendrochronologickými daty s vědomím limitů obou pramenných kategorií a příslušných metod. Opomenutí důkladné kritiky dendrologických vzorků coby samostatné kategorie poznávacích pramenů může vyústit v závažné pokřivení výpovědi dendrochronologické analýzy.
Cílem příspěvku je revize a doplnění dosavadních archeologických a stavebněhistorických pohledů na počátky města Ústí nad Labem. Královské město ve významné poloze na řece Labi a blízko zemské hranice vzniklo před polovinou 13. století v návaznosti na zdejší raně středověké osídlení, doložené písemnými prameny a archeologickými nálezy. Dosavadní hodnocení je však zatíženo řadou domněnek a nedoložených tvrzení, jež se opakují a dále rozvíjejí v literatuře, přestože nebyla předložena adekvátní dokumentace. Jde zejména o otázku zdejších hradů – raně a vrcholně středověkého. Existence ani jednoho z nich ve skutečnosti není prokázaná, nálezové situace, na něž se odkazuje, jsou nedostatečně prezentované a vzbuzují velké pochybnosti. Forma a rozsah raně středověkého osídlení na místě Ústí zůstávají bez dalších archeologických dokladů nejasné. Příspěvek dále upozorňuje na nové poznatky a možnosti hodnocení blízkého hradu Střekova, jehož užší spojení s počátky vrcholně středověkého města nelze vyloučit. and The aim of the article is to revise and supplement the existing archaeological and historical building research view of the beginning of the town of Ústí nad Labem, Northern Bohemia. The royal town with an important position on the Elbe River and near the border was established before the middle of the 13th century in connection with the local early medieval settlement documented by written sources and archaeological finds. However, the existing evaluation is burdened by numerous assumptions and unsubstantiated assertions that have been passed down and hyperbolized in the literature despite inadequate documentation. This in particular concerns issues regarding the local castles, both early and high medieval. The existence of neither one has been proven: the presentation of the alleged find situations is wanting and raises serious doubts. In the absence of additional archaeological evidence, the form and scope of medieval settlement at the Ústí site remain unclear. The article also presents new findings and possibilities for evaluating nearby Střekov Castle, whose close connection with the beginnings of the high medieval town cannot be ruled out.
Nový rozbor poznatků, na jejichž základě byla před lety rekonstruována dispozice, stavební podoba a typologická příslušnost královského hradu z 2. pol. 13. stol. ve městě Písku, upozorňuje na značné, stále aktuální rezervy ve spolupráci stavebních historiků a archeologů při zkoumání historických staveb. Uvedená rekonstrukce hradu se odvolává na zjištění, která nejsou doložena dokumentací nálezových situací, často nelze odlišit tvrzení od hypotéz. Autor příspěvku poukazuje na problémy dosavadního hodnocení dochovaných částí hradního jádra, jeho kontextu s městskou zástavbou i genetických souvislostí. Písecký hrad byl považován za jeden ze základních kamenů definice tzv. středoevropského kastelu. Tato definice však nemá reálný základ. and A new analysis of the information used a number of years ago to reconstruct the layout, appearance and typological classification of the royal castle from the second half of the thirteenth century in the town of Písek in south Bohemia reveals the substantial and prevailing reticence in cooperation between architectural historians and archaeologists in the study of historical buildings. The aforementioned reconstruction of the castle is based on findings that are not documented by find contexts, and it is often impossible to differentiate between assertions and hypotheses. The author of the work highlights the problems in the existing evaluations of the preserved parts of the castle core, its relationship to the built-up part of town and even genetic contexts. The castle in Písek was regarded as a primary example of the ‘central European-castel’. However, this definition is lacking a realistic foundation.
V jádru města Trutnova byla odkryta terénní deprese nejasného původu, jejíž výplň poskytla materiál pro archeobotanický rozbor. Nejstarší vrstvy zásypu, datované do doby kolem přelomu 13. a 14. stol., odpovídají době změny vlastníka i statutu města, a patrně i změn urbanistických. Archeobotanické analýzy jednotlivých zásypových vrstev dovolují sledovat vývoj synantropní vegetace v okolí zkoumané polohy a změny v hospodaření s přírodními zdroji v exponované poloze podhůří Krkonoš v rozmezí 14. až 16. století. Nálezy naklíčených obilek ječmene dokládají kontinuální výrobu piva nejpozději od přelomu 14. a 15. stol. v místě, kde písemné prameny ze 16. stol. dokládají městský pivovar. and The fill of a terrain depression of unknown origin discovered in the centre of Trutnov provided material for archaeobotanical analysis. The oldest layers of the fill, dated to the turn of the 14th century, correspond to the period of change in the town’s owner and charter, and evidently to urbanistic changes as well. Archaeobotonical analyses of the individual fill layers make it possible to track the development of synanthropic vegetation in the area around the studied site and changes in the utilization of natural resources in the foothills of the Krkonoše Mts. between the 14th and 16th centuries. A find of germinated grains of barley is evidence of the continual production of beer at least from the end of the 14th century at a site where written sources from the 16th century document the town brewery.
Between 1997 and 2017, an extensive collection of approximately 3,500 leather fragments from the second half of the 13th to the 15th century was obtained from archaeological rescue excavations carried out in the historic core of Litovel. Most of the finds come from public areas of the town. Only a few dozen artefacts have been determined in terms of their original function. All the remaining finds can be classified as primary to secondary waste, among which manufacturing waste was often present, indicating the nearby presence of a craft workshop. In the case of Litovel, this has been demonstrated at two sites, and hypothetically at three others. These are specifically shoemaker or cobbler workshops. The leather artefact assemblage from Litovel contains typical representatives of material culture from the High and Late Middle Ages, most often in the form of shoes (high and low cuts, children’s sizes), clothing accessories (belts), equipment (scabbards) and items rarely found elsewhere including unique objects such as a case for wax writing tablets and a face mask.
Při záchranném výzkumu na návsi obce Vraclav (okr. Ústí nad Orlicí) byl zachycen objekt přibližně kruhového půdorysu, interpretovaný jako studna. Svrchní část výplně tvořila vrstva s keramikou ze 13. stol., spodní část vyplňovaly sedimenty svědčící o postupném zanášení, s ojedinělými keramickými zlomky stejného stáří. Studna zanikla v průběhu 13. nebo ve starším úseku 14. století. Vzhledem ke své poloze představuje důležitý doklad proměn osídlení a vývoje v blízkosti raně středověkého mocenského centra, funkčního do 13. století. and Rescue excavations on the village square of Vraclav (Pardubice Region) uncovered a feature with a circular ground plan that was interpreted as a well. The upper part of the fill was composed of a layer with pottery from the 13th century; the lower portion of the fill was made up of sediments that showed gradual siltation, including isolated pottery fragments of the same age. The well became defunct during the course of the 13th century or in the early years of the 14th century. Due to its position, the well represents important evidence of transformations in settlement and development in the vicinity of an early medieval centre of power that functioned until the 13th century.
Cílem příspěvku je prokázání nesprávného vysvětlení počátků Trutnova, které bylo v minulém roce podáno v Archeologických rozhledech v článku „Nad počátky Trutnova a jeho pivovarnictví“. Spor o patronátní právo ke kostelu ve Starém Trutnově mezi panovníkem a zderazským klášterem, který se odehrál v letech 1358–1360, je klíčem k pochopení písemností, kterými klášter hájil svá práva. Rozbor jejich obsahu dává možnost zpětně rekonstruovat vývoj církevní správy na Trutnovsku a s ní i objasnit počátky staré Úpy a založení Nového Trutnova. and The aim of the work is to demonstrate the inaccuracy of the explanation regarding the beginnings of Trutnov presented last year in Archeologické rozhledy. The dispute over the patronal right to the church in Old Trutnov between the king and the Zderaz monastery in 1358–1360 is the key to understanding the documents with which the monastery defended its rights. An analysis of the documents enables a reconstruction of the development of Church administration in the Trutnov region and helps clarify the beginnings of the town of Trutnov itself.