The neolithisation of Northern Europe was neither synchronous nor uniform and it cannot be defined in simple terms. The early Neolithic populations of Northern Europe – known in the archaeological literature since the beginning of this century under the name of the TRB culture – are a consequence of a long period of contact and of mutual influences between communities with two contrasting life–styles: the Linearbandkeramik and its derivatives settled on the central European loess, and the immensely varied hunter– –gatherers roaming in the sandy and forested habitats of the North European Plain. The current significant issues, as seen through the prism of theoretical and methodological considerations, revolve around the models of transition most appropriate to circumstances in Northern Europe, the conceptual as well as real understanding of the complexity of late hunter-gatherers, the contribution of the Danubian tradition, and the dichotomy between regional diversity (a direct response to local conditions and specific requirements of individual human groups) and cultural unity (as demonstrated in the homogeneity of the process) which interlocked different cultural, economic and social phenomena into a web of dynamic relationships which lead to the emergence of such an extensive cultural complex in Northern Europe. and Neolitizace severní Evropy nebyla ani synchronní, ani jednotná, a nemůže být definována v jednoduchých termínech. Raně neolitické populace v severní Evropě – známé v archeologické literatuře od počátku tohoto století jako kultura nálevkovitých pohárů – jsou výsledkem dlouhodobých kontaktů a vzájemných vlivů mezi komunitami se dvěma odlišnými způsoby života: kulturou s lineární keramikou a jejími deriváty usídlenými ve střední Evropě a velice rozmanitými lovci–sběrači z písčitých a lesnatých severoevropských nížin. Významné otázky, viděno prizmatem teoretických a metodologických úvah, se soustřeďují kolem modelů přechodu, nejpřiměřenějšího podmínkám severní Evropy, pojmového, ale i reálného pochopení rozmanitosti pozdních lovců–sběračů, spolupůsobení dunajské tradice a dichotomie mezi regionální diverzitou (přímá odezva na lokální podmínky a specifické požadavky jednotlivých lidských skupin) a kulturní jednotou (demonstrovanou homogenitou procesu), která propojila různé kulturní, ekonomické a sociální fenomény do sítě dynamických vztahů, jež vedly k výskytu tohoto kulturního komplexu v severní Evropě.
Technological and typological analysis of chipped stone material found on a rock spur close to Vladislav village in SW Moravia was carried out. The coring technology and typology of tools, along with the prominent situation of the site, indicate Late Palaeolithic origin of the assemblage. Use of local raw materials and low degree of artifacts’weathering in comparison with chipped stone assemblages from two Late Palaeolithic sites in the vicinity, however, show relatively younger age of the assemblage. Occupation of the site at the end of the Younger Dryas period or during the Late Pleistocene/Early Holocene boundary thus seems most probable. and Práce je výsledkem technologicko-typologické analýzy souboru štípané industrie, nalezeného na skalním ostrohu u obce Vladislav na jihozápadní Moravě. Zatímco prominentní pozice lokality, technologie těžby jader a typologie nástrojů svědčí pro datování do pozdního paleolitu, využívání převážně lokálních surovin a nízký stupeň patinace artefaktů ve srovnání se dvěma poblíž ležícími pozdně paleolitickými lokalitami ukazují na její relativně mladší stáří. Nejpravděpodobnější se tak zdá, že lokalita byla osídlena buď na samém konci mladšího Dryasu, nebo na přelomu pleistocénu a holocénu.
The author has conducted surface surveys within the Příbor cadastral territory over the last 35 years. This has resulted in a discovery of dozens of surface artifact clusters. Morphological characteristics of these artifacts suggest that some of them represent remnants of Mesolithic sites and possibly also Late Paleolithic sites., Jan Diviš., and Obsahuje seznam literatury
Stručný přehled názorů na neolitizaci Evropy a vznik kultury s lineární keramikou, jak se mění v posledním desetiletí. Souvislosti nejstaršího evropského neolitu s předcházejícím osídlením nejsou v archeologických nálezech bezprostředně patrné, ale lze je identifikovat v řadě indicií. Především je to zaujímání regionů se znalostí krajiny, gracilnost prvotní architektury, nedostatečná znalost výroby keramiky na samém počátku, nebo přežívání symbolických forem v keramické plastice. and A concise summary of views on the Neolithisation of Europe and the appearance of the Linear Pottery culture, and of how they have changed over the last decade. The relationship of the earliest European Neolithic with earlier settlement is not securely evident in the archaeological record, but may be identified in a range of indices, above all the occupation of the region with a knowledge of the landscape, the grace of the first architecture, the insufficient knowledge of pottery production at the very beginning and the survival of symbolic forms in ceramic sculpture.
The Pilsen-Senec Mesolithic station is situated on the left banks of the Berounka River, 14-16 meters above its current level, in an industinct saddle 326 m above sea level. The chipped stone industry form Pilse-Senec has a distinctly diverse material composition. The raw material are predominantly local and include different varieties of hornstone, lydite, slate, quartz, sandstone and limonite. Imported materials are represented by Nordic flint, differnet varieties of Bavarian hornstone and northwest Bohemian quartzite (Bečov, Skršín and Tušimeice types). The cipped stone industry from Pilsen-Senec is a relatively large collection of artifacts (2 069 pieces) with madny different raw materials. Trhe pridution part of the collection is absolutely predominat. The number of microliths and retouched artifats is very small. Hammerstones,anvils and heating stones are also presnet. Covetional typological analysis has differentiated between two groups of artifacts. The first group has characteristic Mesolithic microliths - such as Komornica type points, sements, a triangle, Borki type blade, and microblades. A tendecy toward microlithization is also indicated by several other tools such as end-scrapers, burins and awls. The second group consists of artifacts typical for the late Paleolithic period, for example a convexed backed point, chisels, awls,, bacek blades, lateral burigns and long blades. Using the typical approach, it would seem appropriate to divide the complex itno twoo cultural complexes- late Paleolithic and Mesolithic., Jan Fridrich, Ivana Fridrichová-Sýkorová, Milan Metlička., and Obsahuje seznam literatury
V oblasti Českého ráje nebyly dlouhou dobu pozdně paleolitické a mezolitické nálezy známé. Největší situace a kolekce přitom byly zkoumány již před druhou světovou válkou, dlouho však zůstávaly nerozpoznány. Teprve důkladná revize nálezového fondu v posledních několika letech umožnila rozšířit počet lokalit na dnešních 19. Vedle revizí jsme přistoupili i k novým revizním výzkumům. Z Českého ráje pochází i jeden z mála uměleckých předmětů mezolitu v ČR. Zajímavým fenoménem je využívání metabazitů typu Pojizeří, ze kterých byly již v mezolitu připravovány sekery. Znalost této suroviny v mezolitu a její extrémně rychlé a široké rozšíření ukazují na kulturní kontakty mezi mezolitickou populací a prvními zemědělci. and For a long time, Late Palaeolithic and Mesolithic finds were not known in the region of the Bohemian Paradise (Český ráj). The largest sites and collections had already been explored prior to the Second World War, but these long remained unrecognised. It was not until a thorough review of finds in recent years that we have been able to expand the number of localities to today’s 19. In addition, we have also proceeded with new excavations. The Bohemian Paradise has even yielded one of the few works of art of the Mesolithic found in the Czech Republic. An interesting phenomenon is the use of Jizera-type metabasites, which served for making axes as early as the Mesolithic. Familiarity with this raw material in the Mesolithic and its extremely quick and extensive dispersion indicate the existence of cultural contacts between the Mesolithic population and the first agriculturalists.
Malý zlomek plochého valounku, pokrytý hustě se překrývajícími rýhami nejasného významu, byl sebrán v kumulaci mezolitické štípané industrie na lokalitě 3 v Putimi, okr. Písek. Publikace má upozornit na dosud přehlížený typ pozůstatku kognitivního chování. Druhá část článku charakterizuje přehledně hlavní rysy a produkty mezolitických výtvarných aktivit v Evropě. and A small fragment of a flat cobble covered in dense, overlapping, engraved grooves of uncertain meaning, recovered from a Mesolithic chipped stone industry accumulation at Site 3, Putim (Písek district). This paper aims to draw attention to this hitherto neglected type of cognitive behaviour relict. The second part of the article presents a summary characterisation of the main traits and products of Mesolithic „artistic“ endeavour in Europe.