Search

Start Over Creator Hrubý, Petr

2. Český realismus v exilu

Creator:
Hrubý, Petr
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Autor představuje pozoruhodnou revue československého poúnorového exilu Skutečnost, k jejímž zakladatelům a redaktorům sám patřil. Zrodila se koncem roku 1948 (první číslo vyšlo v březnu 1949) v Ženevě v podstatě jako studentský měsíčník, záhy si však získala mezi exilovými periodiky výjimečné renomé. Bylo to zásluhou její kvality, otevřenosti, nadstranickosti, přímočarosti, kritičnosti a nonkonformity. Programově i ve svém názvu se hlásila k realismu Tomáše Garrigua Masaryka, ve smyslu neiluzivního vidění a kritického hodnocení skutečnosti, prosazovala aktivní a nekompromisní obranu demokracie proti totalitám, podporovala integrující evropské hodnoty, tepala do exilového politikaření, nebála se nastavit vlastnímu národu nelichotivé zrcadlo a nesnášela fráze. Její kritické šlehy byly leckomu v exilovém prostředí trnem v oku, pozdvižení zde vzbudilo například tematické číslo kritizující poválečný odsun sudetských Němců. Šéfredaktorem Skutečnosti se stal slovenský novinář Karol Belák a pravidelně do ní přispívala řada výrazných exilových osobností z celého světa, jako například literární historikové Peter Demetz a Jiří Pistorius, novináři Ferdinand Peroutka a Pavel Tigrid, spisovatelé Jan M. Kolár a Jiří Kárnet, historici Jiří Kovtun a Zdeněk Dittrich nebo politik Jaroslav Stránský. Postupně přinášela stále více překladů statí zahraničních autorů včetně emigrantů ze střední a východní Evropy a její akční rádius se podstatně rozšířil, když výběr článků ze Skutečnosti začala publikovat revue Democratia militans, vycházející v české, anglické a německé mutaci. Petr Hrubý se ve svém líčení nevyhýbá ani konfliktu, který nastal poté, když se historička umění a spolupracovnice Skutečnosti Meda Mládková ujala její administrace a přenesla vydávání revue od roku 1951 do Londýna. Závěrem konstatuje, že tato iniciativa mladé generace exulantů přispěla k překonání pocitu zklamání, zdánlivé bezvýchodnosti a skutečné bezprogramovosti československého exilu., In this article the author discusses Skutečnost (Reality), a remarkable Czechoslovak émigré periodical published after the Communist takeover. The author was one of its founders and editors. Skutečnost was started up in Geneva in late 1948 essentially as a students’ monthly. The first number was published in March 1949. Owing to its high quality, openness, non-partisanship, forthrightness, critical approach, and non-conformism, however, Skutečnost soon gained an extraordinary standing amongst émigré periodicals. Its programme and name reflect its affiliation with the realism of Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937), in the sense of its perspicacity and critical assessment of reality, advocated an active, uncompromising defence of democracy against totalitarianism, supported the integration of European values, castigated émigré politicking, boldly held up an unflattering mirror to its countrymen, and detested platitudes. Its critical jibes were a thorn in the side of many an émigré; the special issue criticizing the post-war expulsion of the Czechoslovak Germans, for example, caused an uproar. Its editor-in-chief was the Slovak journalist Karol Belák, and its regular contributors included a number of distinctive émigré figures from around the world, for example the literary historians Peter Demetz (b. 1922) and Jiří Pistorius (b. 1922), the journalists Ferdinand Peroutka (1895–1978) and Pavel Tigrid (1917–2003), the writers Jan M. Kolár (1923–1978) and Jiří Kárnet (b. 1920), the historians Jiří Kovtun (b. 1927) and Zdeněk Dittrich (b. 1923), and the politician Jaroslav Stránský (1884–1973). It increasingly published translations of articles by non-Czechoslovak authors, including émigrés from other central and east European countries. Its range of action expanded considerably, when the selection of articles from Skutečnost began to be published in Czech, English, and German versions in Democratia militans. In his discussion the author mentions the conflict that arose after Meda Mládková (b. 1919), an art historian and collaborator of Skutečnost, took over its administrative work and moved the editorial office to London in 1951. He concludes by stating that this initiative of the young generation of émigrés contributed to overcoming the sense of disappointment, apparent deadlock, and genuine lack of programme amongst the Czechoslovak émigrés., and Memoáry
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

4. Výšinné lokality mladší a pozdní doby bronzové v jižních Čechách

Creator:
Hrubý, Petr and Chvojka, Ondřej
Type:
article and TEXT
Subject:
jižní Čechy, mladší a pozdní doba bronzová, výšinné lokality, topografie, sídelní struktura, South Bohemia, Late & Final Bronze Age, upland sites, topography, and settlement structure
Language:
Czech
Description:
Článek přináší komplexní zhodnocení jihočeských výšinných nalezišť mladší a pozdní doby bronzové, kterých je dnes evidováno celkem 17. Z hlediska topografického jsou sledovány následující údaje: současný pokryv, výběr terénních typů, nadmořská výška, převýšení nad okolní terén, plošná rozloha, vzdálenost vodního toku II.–IV. řádu a vzdálenost vodního zdroje. Pozornost je věnována také dostupnosti hlavních surovinových zdrojů. Následuje analýza opevnění, nemovitých a movitých nálezů. Na rozdíl od většiny okolních oblastí zde zatím postrádáme doklady specializované výroby a obchodu, nápadná je rovněž téměř úplná absence bronzových předmětů. V rámci epochy popelnicových polí lze vyčlenit tři horizonty v osídlení výšinných lokalit, většina jihočeských nalezišť patří pozdní době bronzové. Žádná výšinná lokalita nevybočuje z rámce sídlištní struktury jihočeského regionu, většina se nachází v centrech nebo na okrajích hustě osídlených mikroregionů. Žádné hradiště nevykazuje prvky nadregionálního centrálního střediska v mocensko–politickém, výrobním, obchodním ani v kultovním smyslu. and This article brings a complex evaluation of the South Bohemian upland sites of the Late and Final Bronze Ages, of which 17 are known to date. From the topographical perspective the following data are considered: contemporary coverage, selection of terrain types, altitude above sea level, height above the surrounding terrain, area, distance from class II–IV watercourses and distance from water sources. Attention is also given to the accessibility of principle raw material sources. This is followed by an analysis of fortifications, portable and static finds. Unlike the majority of the surrounding areas, here there is no evidence for specialised production and trade, and the almost complete absence of bronze items is also notable. Within the framework of the Urnfield period three horizons of upland settlement can be distinguished, while the majority of the South Bohemian sites come from the Final Bronze Age. No upland site strays from the general framework of settlement structures in the South Bohemian region, the majority being found in the centres or at the edges of densely settled micro–regions. No hill–forts exhibit the elements of a superregional central point in the power-political, production, trade or cult senses.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/