Studie se zabývá neolitickým sídelním vzorcem regionu Chrudimska. Důraz je kladen na polohu sídlišť a jejich vztah k přírodním podmínkám. V časovém rámci neolitických kultur bylo ve vybrané oblasti odlišeno několik sídelních komor vytvářejících se lineárně podél hlavních vodních toků. Zatímco v období staršího a středního neolitu se osídlení řídí shodnými pravidly, počínaje mladším neolitem sledujeme některé odlišnosti, které mohou být signálem změn ve společnosti. and This study considers the Neolithic settlement pattern in the Chrudim region, with emphasis on the situation of settlements and their relationships to natural conditions. Within the temporal framework of Neolithic cultures, several settlement boxes were distinguished, linear along watercourses. While in the earlier and later Neolithic settlement was determined by certain rules, in the later Neolithic several differences are observable that may be indicative of social changes.
Stručný přehled názorů na neolitizaci Evropy a vznik kultury s lineární keramikou, jak se mění v posledním desetiletí. Souvislosti nejstaršího evropského neolitu s předcházejícím osídlením nejsou v archeologických nálezech bezprostředně patrné, ale lze je identifikovat v řadě indicií. Především je to zaujímání regionů se znalostí krajiny, gracilnost prvotní architektury, nedostatečná znalost výroby keramiky na samém počátku, nebo přežívání symbolických forem v keramické plastice. and A concise summary of views on the Neolithisation of Europe and the appearance of the Linear Pottery culture, and of how they have changed over the last decade. The relationship of the earliest European Neolithic with earlier settlement is not securely evident in the archaeological record, but may be identified in a range of indices, above all the occupation of the region with a knowledge of the landscape, the grace of the first architecture, the insufficient knowledge of pottery production at the very beginning and the survival of symbolic forms in ceramic sculpture.
Příspěvek rozšiřuje dosavadní skromné poznatky o neolitickém osídlení jižních Čech. Jádrem práce je analýza nálezových souborů z výzkumů sídelních areálů v Dehtářích, Radčicích a na nově objevené lokalitě Mažice uskutečněných v sezonách 2015 a 2016. Analýza keramického materiálu a radiokarbonová datace potvrdily osídlení v šáreckém stupni kultury s lineární keramikou (LnK). Zároveň bylo v tomto období ve výrobě štípaných kamenných nástrojů prokázáno dominantní užívání rohovců ortenburské jury. Analýzy základních kategorií nálezů dále tvoří rámec pro revizi nadregionálních kontaktů jihočeských neolitiků. Zvláště pro pozdní stupeň LnK bylo zaznamenáno silné propojení jižních Čech s východní částí bavorského Podunají a osídlením v okolí rakouského Lince. Na příkladu severního Třeboňska je taktéž diskutována možná koexistence lovecko-sběračských a zemědělských komunit. and The article expands the existing modest knowledge of the Neolithic occupation of south Bohemia. The core of the work is an analysis of assemblages from excavations of the Dehtáře and Radčice settlement areas and at the newly discovered site of Mažice conducted in the 2015 and 2016. Analyses of the pottery decoration
and radiocarbon dating confirmed occupation in the Šárka phase of the Linear Pottery culture. Simultaneously, the dominant use of chert of the Ortenburger Jura was proven in this period for the production of chipped stone tools. Analyses of basic categories of finds create a framework for the revision of the superregional contacts of the south Bohemian Neolithic population. The strong connection between south Bohemia and the eastern part of the Bavarian Danube Region and settlement in the vicinity of the Austrian city of Linz was recorded for the late phase of the Linear Pottery culture. Focusing the north Třeboň Basin region, the possible coexistence of hunter-gatherer and agricultural communities is also discussed.
Článek předkládá aktuální pohled na problematiku neolitické těžební lokality Bílý kámen u Sázavy (okr. Benešov). Své výsledky opírá jak o analýzu dostupných starších nálezů, tak o poznatky získané novým archeologickým výzkumem. Zjištění ukazují, že tradovanou představu o jedné z nejvýznamnějších památek po pravěké těžební činnosti nesilicitových hornin ve střední Evropě bude nutné podstatně revidovat. Již konstatování, že se nejedná o hlavní zdroj suroviny mramorových náramků kultury s vypíchanou keramikou (5100/5000–4500/4400 cal BC) otevírá nový prostor ve zdánlivě dávno vyřešené diskusi. Zároveň získaná radiokarbonová data obohacují naše poznání o aktivity probíhající na Bílém kameni v pozdním středověku a raném novověku. and The article presents a current view of the issue of the Neolithic mining site of Bílý kámen near Sázava (Czech Republic, Benešov district). The results are based both on an analysis of earlier finds and on the finds from a new archaeological excavation. The findings show that the traditional idea of one of the most important monuments of prehistoric mining activities of non-silicate rock in Central Europe will need to be substantially revised. The fact that it is not the main source of the raw material of marble bracelets during the period of the Stroked Pottery culture (5100/5000–4500/4400 cal BC) opens new space in a seemingly long-resolved discussion. Radiocarbon data enrich our knowledge of the activities taking place at Bílý kámen in the Late Middle Ages and Early Modern period.
Tématem práce je osídlení okresu Rakovník v době kultury s vypíchanou a stručně i kultury s keramikou lineární. V regionu, který je nejvýše položenou neolitickou sídelní oblastí v Čechách, nebyl dosud žádný větší výzkum zaměřený na toto období proveden, hlavní zásluhu na poznání zdejšího pravěku mají místní sběratelé. Neolitické lokality (celkem 31, z toho 23 s LnK a 26 s VK) se shlukují do pěti mikroregionů. Mikroregion 1 patří do povodí Ohře; z této strany dochází k neolitizaci celé kotliny. Mikroregiony 2–4 tvoří jádro osídlení. Mikroregion 5, ležící v povodí Loděnice, se nalézá již za hranicemi vlastní kotliny; osídlen byl s jistým zpožděním, a to od východu. Mikroregion 2 vykazuje silné styky s oblastí těžby pruhovaného deskového silexu v Dolním Bavorsku, a je proto pravděpodobné, že se zdejší osady na importu a distribuci této suroviny podílely zvýšeným způsobem. Vlastní kotlina byla kontinuálně osídlena od nejstaršího stupně LnK až do mladší fázeVK (IVb). and Settlement of the Rakovník district during the time of the Stroked Pottery culture. The subject of this paper is the settlement of the Rakovník district during the time of the Stroked Pottery culture and briefly the Linear Pottery culture as well. To date, no larger excavations focused on this period have been performed in the region – the highest Neolithic settlement region in Bohemia. The main credit for our knowledge of local prehistory goes to local collectors. Neolithic sites (31 in all, of which 23 are linear pottery and 26 with stroked pottery) are clustered into five microregions. Microregion 1 is in the Ohře watershed; from here neolithisation spread to the entire basin. Microregions 2–4 form the core settlement. Microregion 5, which lies in the Loděnice watershed, is located on the borders of the basin; it was settled later, from the east. Microregion 2 shows strong contacts with flint mining regions in lower Bavaria. It is thus likely that the local settlements to a large extent participated in the import and distribution of this raw material. The basin itself was continuously settled from the early linear pottery to the late stroked pottery period (IVb).
Díky specifickému typu dědičnosti Y chromozómových a mitochondriálních DNA polymorfismů a jejich distribuci v současných světových populacích je možné vyjasnit doposud spornou problematiku týkající se podílu neolitických zemědělců versus paleolitických lovců-sběračů v Evropě. Pro zmapování biologického původu obyvatelstva na území České republiky v mužské linii bylo pozorováno zastoupení různě starých Y chromozómových haploskupin. Do testovaného souboru bylo zařazeno 180 vzorků, které pocházely ze šesti lokalit jižní části České republiky. Z 10 detekovaných haploskupin bylo 6 zastoupeno s frekvencí 5 % či vyšší. Haploskupiny I, R1a a R1b, jejichž geografická distribuce odráží průběh postglaciální rekolonizace Evropy, byly u české populace zaznamenány s celkovou relativní četností 80,6 %. Naopak ty haploskupiny, které mohly být do Evropy zaneseny až neolitickou expanzí (E3b, G a J2) byly na našem území detekovány s frekvencí pouhých 15 %. Ostatní vzorky náležely k poměrně vzácně se vyskytujícím haploskupinám. Zůstává ovšem nedořešenou otázkou, do jaké míry se lidé nesoucí „paleolitické“ haploskupiny (zejména R1a) podíleli na demické difůzi, kterou zemědělské hospodaření před 10 tisíci lety na Předním východě odstartovalo. and Thanks to the specific type of inheritance of Y chromosome and mitochondrial DNA polymorphisms, and their distribution in modern populations, it is possible to cast light on the hitherto contentious problems relating to the contributions of Neolithic agriculturalists as opposed to Palaeolithic hunter-gatherers in Europe. For mapping the biological origin of the population on the territory of the Czech Republic in the male line, the presence was monitored of various old Y chromosome haplogroups. The test sample included 180 samples from six locations in the southern part of the Czech Republic. Of the 10 haplogroups detected, 6 were present at a frequency of 5 % or higher. Haplogroups I, R1a and R1b, the distribution of which reflects the course of the post-glacial recolonisation of Europe, were recorded in the Czech population with an overall relative frequency of 80.6 %. By contrast, those haplogroups which could have been brought to Europe only as late as during the Neolithic expansion (E3b, G and J2) were detected with a frequency of only 15 %. The remaining samples contained relatively rarely appearing haplogroups. The question remains unanswered, of course, as to what extent those people carrying ‘Palaeolithic’ haplogroups (particularly R1a) contributed to the demic diffusion triggered by agricultural management in the Near East some ten thousand years ago.
The aim of the article is to demonstrate the possibility of presentation of prehistoric sites in locations where there is neither any preserved construction, nor any relic of the original landscape. Such sites usually meet with indifference both from the public and from institutions involved in preservation of historical monuments. This problem, however, does not relate only to the limited capacity to imagine features of which there is no visual evidence in the landscape. The problem consists also in the vast structural difference between the world of prehistoric societies and today’s reality. Bylany near Kutná Hora (Czech Republic), where one of the most important excavations of a Neolithic settlement area in Europe was undertaken, represents a model example of such a situation, no doubt typical for most prehistoric and early historic sites. The possibility of creating virtual and augmented reality proved to be a potential tool to grasp the invisible and to describe the disappeared proved to be. This concept represents a potentially powerful tool for digital heritage management. and Cílem článku je ukázat možnosti prezentace prehistorických lokalit, a to na místech, kde se nedochovaly viditelné památky ani původní krajinný ráz. Taková místa jsou obvykle stranou zájmu, jak veřejnosti, tak institucionalizované památkové péče. Daný problém přitom nesouvisí pouze s omezenou schopností představit si objekty, které už v současné krajině neexistují. Jde také o potíž s obsáhlou strukturální rozdílností mezi světem prehistorických společností a realitou současnosti. Modelovým příkladem takové situace, jinak standardního stavu absolutní většiny prehistorických a raně historických lokalit, jsou Bylany u Kutné Hory, kde proběhly jedny z nejdůležitějších vykopávek neolitického sídliště v Evropě. Jako možné řešení toho, jak uchopit neviditelné a popsat zmizelé, se ukázalo využití možností virtuální a tzv. rozšířené (augmented) reality. Koncept představuje potenciálně silný nástroj digitální popularizace a památkové péče.
Metabasic rocks of the Želešice type were one of the most intensively utilized raw materials used for the manufacture of Neolithic polished industry in the Middle Danube region. Primary sources are located in the Ophiolite Belt (formerly Metabasite Zone) of the Brno Batholith, approximately 5 km SW of Brno. All sites represent secondary workshops that are not located at the outcrops. Quarrying at the outcrops has not been directly confirmed for this period. The focus of this work is a complex description of a unique primary workshop recently discovered nearby primary outcrops. Recently obtained data has revealed new information about the lithic operational stages, morphology, dimensions and procurement of the raw material. Petrographic analysis reveals several subvarieties of metabasic rocks which were utilized to different degrees. Another goal of this work is to add to the debate regarding terminology of workshop sites., Jaroslav Bartík, Lukáš Krmíček, Tereza Rychtaříková, Petr Škrdla., and Obsahuje seznam literatury
Práce se zabývá rekonstrukcí živočišné složky neolitického zemědělství v lokalitě Černý Vůl (okr. Praha-západ) na základě osteologických dat. Detailní pozornost je věnována způsobům a míře využití hospodářských zvířat v období LnK a StK. Získaná archeozoologická data z obou období jsou statisticky porovnávána. V textu je posuzován také význam lovu volně žijících zvířat v této lokalitě. and The work focuses on the reconstruction of livestock units of Neolithic farming in the locality of Černý Vůl (Prague-West distr.) on the basis of osteological data. Detailed attention is paid to the methods and extent of the use of livestock in the LBK and STK periods. Archaeozoological data obtained from both periods are statistically compared. The importance of hunting wild animals in this locality is also assessed in the text.
Práce přináší výsledky první geochemické analýzy provedené na pravěkých obsidiánových artefaktech z území Čech. Ke studiu bylo vybráno jedenáct vzorků s důvěryhodným datačním kontextem. Převážnou většinu analyzovaných vzorků je možné zařadit do období neolitu. Artefakty byly analyzovány dvěma nedestruktivními geochemickými metodami: hodnoty koncentrací zjištěné metodou pXRF byly kalibrovány pomocí výsledků LA-ICP-MS. Na základě výsledků je možné devět vzorků přiřadit s největší pravděpodobností slovenskému zdroji, surovina dvou vzorků pochází pravděpodobně z maďarských zdrojů. and The paper presents the results of the first geochemical analysis conducted on prehistoric obsidian artefacts from Bohemia. Eleven samples from reliably dated contexts were chosen for the study. The vast majority of the analysed samples can be classified into the Neolithic period. The artefacts were analysed using two non-destructive geochemical methods: concentration values determined by portable X-ray fluorescence spectroscopy (pXRF) were calibrated using the results of laser ablation inductively coupled mass spectrometry (LA-ICP-MS). Based on the results, the origin of nine samples can, with the greatest degree of probability, be traced to Slovakia, the other two to Hungary.