Studie se zabývá neolitickým sídelním vzorcem regionu Chrudimska. Důraz je kladen na polohu sídlišť a jejich vztah k přírodním podmínkám. V časovém rámci neolitických kultur bylo ve vybrané oblasti odlišeno několik sídelních komor vytvářejících se lineárně podél hlavních vodních toků. Zatímco v období staršího a středního neolitu se osídlení řídí shodnými pravidly, počínaje mladším neolitem sledujeme některé odlišnosti, které mohou být signálem změn ve společnosti. and This study considers the Neolithic settlement pattern in the Chrudim region, with emphasis on the situation of settlements and their relationships to natural conditions. Within the temporal framework of Neolithic cultures, several settlement boxes were distinguished, linear along watercourses. While in the earlier and later Neolithic settlement was determined by certain rules, in the later Neolithic several differences are observable that may be indicative of social changes.
Článek je příspěvkem k poznání organizace hrnčířského řemesla v době laténské na základě vyhodnocení provenience a technologie výroby keramiky související s nálezy hrnčířských dvoukomorových vertikálních pecí v laténském sídelním regionu na Chrudimsku. Metodickým základem je petrografická, technologická a geochemická analýza systematicky propojená s archeologickým vyhodnocením keramiky. Analýza ukázala, že region byl pokryt relativně hustou sítí hrnčířských dílen využívajících při výrobě keramiky kombinaci užití hrnčířského kruhu a výpalu ve dvoukomorových vertikálních pecích. Ve sledovaném regionu lze odlišit distinktivní technologické tradice předávané v sítích specializovaných výrobců. Výsledky poukazují na to, že mapování produkce konkrétních hrnčířských dílen pouze na základě morfologických a technologických znaků může být zavádějící. Zatímco tvary, výzdoba a technologie výroby odrážejí technologickou tradici rozšířenou v síti neznámého počtu dílen, teprve geochemická a petrografická provenienční analýza umožňuje mapovat produkci konkrétní dílny. and The article is a contribution to understanding of the organisation of the pottery craft in the La Tène period, based on an assessment of the provenance and technology of pottery production linked to finds of two-chamber vertical pottery kilns in the La Tène settlement region near the confluence of the Elbe and Chrudimka rivers. The methodical foundation of the study is a petrographic, technological and geochemical analysis systematically connected with the archaeological evaluation of the pottery. The analysis showed that a relatively dense network of pottery workshops utilising the pottery wheel and the two-chamber vertical kiln had been spread across the Chrudim region. A distinctive technological tradition shared in a network of specialised producers can be distinguished in the studied region. The results reveal that mapping the production of specific pottery workshops solely on the basis of morphological and technological traits can be misleading. While forms, decoration and production technology reflect the technological tradition passed along in a network of an unknown number of workshops, it was the geochemical and petrographic origin analysis that made it possible to map the production of a specific workshop.