Kniha si klade za cíl představit českému čtenáři situaci a vývoj katolické církve v Čínské lidové republice od jejího založení v roce 1949 až po současnost (2022). Vedle historického kontextu poskytuje také novodobé poznatky o čínských katolících. Zabývá se nejen různorodými skupinami katolíků, které se nacházejí na území Čínské lidové republiky a spadající do oficiálního, státem povoleného Vlasteneckého sdružení čínských katolíků, ale také věřícími v takzvané podzemní církvi, která není čínskými orgány povolena. Kniha popisuje politická a sociální dilemata, jimž církev čelí pod vedením Komunistické strany Číny. ,The book introduces the situation and development of the Catholic Church in the People's Republic of China from its foundation in 1949 to the present (2022). It provides both historical context and contemporary information about the Chinese Catholics. It examines the diverse groups of Catholics established in the territory of the People's Republic of China belonging to both the official state-run Chinese Catholic Patriotic Association and believers in the so-called underground church, which is not sanctioned by the Chinese authorities. The book examines the political and social dilemmas facing the church under the leadership of the Chinese Communist Party.
Gendži monogatari (Příběh prince Gendžiho) je pravděpodobně nejznámějším dílem japonské klasické literatury. Vzniklo před více než tisíci lety a někdy bývá označováno za nejstarší román na světě. Tato publikace se zaměřuje na to, jakým způsobem s dílem nakládali autoři populární literatury v období Edo (1600–1867), především pak Rjútei Tanehiko, autor dobového bestselleru Nise Murasaki inaka Gendži, který je na Gendži monogatari založen. Kniha dále poskytuje úvod do problematiky parafrází v japonské předmoderní literatuře a zkoumá také tvůrčí strategie využité v dílech, jež kreativními způsoby z Gendži monogatari čerpala. ,Genji monogatari (The Tale of Genji) was written before more than a thousand years and is perhaps the best-known work of classical Japanese literature, sometimes even dubbed as the world's oldest novel. This publication explores the ways in which Genji monogatari was treated by authors of popular literature in the Edo period (1600–1867), especially Ryūtei Tanehiko, author of the contemporary bestseller Nise Murasaki inaka Genji, which is based on Genji monogatari. This book offers an introduction to early-modern Japanese literary paraphrases and examines creative strategies used in works that inventively drew from Genji monogatari.
O japonském spisovateli Haruki Murakamim se občas soudí, že se beze zbytku zhlédl v západní literatuře a následně píše "nejaponské" texty. Pokud ovšem podrobíme rozboru příběhy, které se odehrávají v jeho literárních dílech, musíme podobné soudy odmítnout jako neopodstatněné. Tato publikace provádí čtenáře v chronologickém sledu barvitým světem Murakamiho románových příběhů a krůček po krůčku před ním odkrývá další, zastřešující příběh, sahající od počátků a inspiračních zdrojů autorovy tvorby až po moment, kdy se Murakamimu daří poprvé úspěšně vyrovnat se svým velkým tématem – temnými stíny moderní japonské historie. ,Japanese writer Haruki Murakami is sometimes considered to be an entirely western-literature-inspired author of "non-Japanese" texts. Such judgements, however, need to be rejected upon analyzing the stories of Murakami's fiction. The present study offers a guidance into the colorful world of stories of Murakami's novels in chronological order. It introduces them into what we could call a meta-story, starting with the very beginning of Murakami's writing and its sources of inspiration, and ending with the point of Murakami's first victory in dealing with his most important subject as an author – the dark sides of modern Japan's history.
Publikace si za objekt zkoumání bere gramatický systém moderní japonštiny. Jejím cílem je předvést lingvistický aparát pro popis obsahového plánu konstrukcí jmenných frází s partikulemi ga a wa a zhodnotit charakteristiky těchto konstrukcí ve vztahu k obecně lingvistické kategorii PODMĚT. Představená analýza využívá východisek funkční a kognitivně orientované lingvistiky s přihlédnutím k typologickému využití podmětu v moderní jazykovědě. Výklad je přitom zasazen do širšího kontextu japonských lingvistických teorií, jež se k podmětu vztahují. Mimo jiné nastiňuje vývoj pojetí kategorie PODMĚT v západní teoretické lingvistice i dynamiku snah o vnesení této kategorie do popisu struktury japonského jazyka. ,The aim of this study is to introduce a theory of linguistic description of certain constructions within the grammatical system of modern Japanese. We focus on the constructions of noun phrase with postpositional morphemes ga and wa while evaluating their characteristics with respect to the linguistic category of SUBJECT. Our analysis assumes the position of functional and cognitive linguistics, considering also typological applications of SUBJECT in modern linguistics. The study is situated in a broader context of Japanese linguistic theories dealing with subject, but it also outlines the evolution of SUBJECT as a general linguistic category, including the dynamics of attempts to integrate it into the description of the Japanese language.
Kniha uvažuje o japonských horách ako o miestach náboženských úkonov. Autorka čitateľovi ponúka pohľad na historický i súčasný stav náboženských praktík pričom nezanedbáva ekonomický aspekt ich vývoja. Prvé tri kapitoly, venované historickému vývoju náboženských praktík v horskej oblasti Tatejama, odhaľujú súvislosť medzi horami a predstavami o posmrtnom živote v Japonsku. Príklad pútnického miesta Tatejama, populárneho v období Edo, pomáha predstaviť si akým spôsobom fungovalo v tomto období pútnické miesto a náboženský kult. Autorka pritom poukazuje na ekonomickú stránku prevádzky pútnického miesta. Terénny výskum a účasť na náboženských praktikách v horských oblastiach Tatejama a Dewa Sanzan umožnil autorke sledovať ich terajší stav. Získaný výskumný materiál poodhaľuje napríklad úlohu konceptu kultúrneho dedičstva v úsilí o udržiavanie náboženských praktík v súčasnosti. Táto časť poskytuje zaujímavý pohľad na to, ako sa poskytovatelia náboženských praktík a ich účastníci prispôsobujú novodobým podmienkam. Novodobým asketickým úkonom prebiehajúcim vo vodopádoch je venovaná posledná kapitola. Napriek tomu, že tieto sú považované za marginálne praktiky, komplexnosť kvalít, s ktorými sú spájané je príkladom kreativity v úsilí o ich údržbu. ,The study examines the Japanese mountains as places of religious practices. The author looks at both the historical and the present-day religious practices enacted in the mountains and asks how the logic of the market has shaped them. By looking through the historical development of religious practices in the mountainous locality of Tateyama, the first three chapters offer an understanding of the relationship between mountains and notions of the afterlife. The case of Tateyama, a popular pilgrimage site during the Edo period, provides an insight into the pilgrimage place and its mountain cult taking into account the economic aspects in the maintenance of the cult. Drawing on insights gained through field research in the Japanese mountains of Tateyama and Dewa Sanzan, the author explores the present-day re-enactments and sustenance of religious practices and their intersection with the cultural heritage concept. These observations have provided a useful perspective on adjustments between providers of religious practices and participants. Although seen as marginal practices, austerities such as taki gyō and the complexity of qualities associated with them are introduced in the last chapter as examples of the creative sustenance of present-day ascetic practices.
Kniha popisuje dějiny dvou původních civilizačních okruhů na území Vietnamu, na severu vietského vyvíjejícího se pod vlivem Číny a na jihu okruhu austronéských hinduizovaných Čamů tvořících seskupení nezávislých lokálních center. Zatímco vývoj vietské státnosti vyvrcholil v 15. stol. vytvořením centralizované říše, nejednotní Čamové museli nadále ustupovat expanzi Vietů. Při chronologickém výkladu založeném na vietnamských a čínských kronikách jsou sledovány hlavní vývojové tendence: přechod od tisícileté čínské nadvlády, kdy byli Vietové přirozenou okrajovou součástí čínského politického okruhu i kosmopolitní synkretickou křižovatkou jihovýchodní Asie, k samostatnosti za dynastií Lý, Tran a Le či mocenské posuny od buddhistické sanghy k vojenským vládcům a neokonfuciánské civilní správě. ,The book introduces history of two civilisation areas in the present Vietnamese territory: one of the Viets in the north developing under direct influences of China and the other of Champa in the south formed by small independent indianized communities. While the growth of the Vietnamese statehood by the 15th century reached its height in the creation of a centralized Confucian realm, Champa in the same time suffered a far-reaching defeat resulting in the gradual regress in the following centuries. Behind the chronological narrative of Vietnamese chronicles, some general tendencies are highlighted: cosmopolitan and syncretic character of Vietnamese society under the millennium-long Chinese rule or shifts of power between Buddhist monkhood, military warlords and Neo-Confucian civil service.