From 29th March to 09th April 2006, the Morava catchment in the Danube River basin was hit by severe flooding caused by snow melting and rainfall. The floods affected settlements and agricultural lands in Slovakia, Czech Republic and Austria. In the downstream Morava, 100-year flood and more peak discharges were observed. The European Flood Alert System (EFAS), under development and running in pre-operational mode at the Joint Research Center of the European Commission, in partnership with Member States’ authorities and meteorological data providers, forecasted the event more than five days in advance. This paper investigates the performance of EFAS hydrologic forecasts for this event. Forecasts based on deterministic and probabilistic weather forecasts are presented and verified against observed data. The analysis showed that forecasts based on probabilistic weather ensembles were able to detect an earlier signal of the flood event. The lack of consistence between simulations based on different medium-range weather forecasts was the main reason for a late diffusion of EFAS forecasts to its partner in Slovakia, with an impact on the value of the forecasts as a pre-alert. The potential benefit of ensemble hydrologic forecasts to early flood warning and increased preparedness is highlighted. and V období 29. marca až 9. apríla 2006 zasiahla povodie Moravy, ktoré je súčasťou povodia Dunaja ničivá povodeň, zapríčinená prevažne topením sa snehu v kombinácii s pomerne výdatnou zrážkovou činnosťou. Povodeň spôsobila škody na obydliach a poľnohospodárskej pôde v Českej republike, Rakúsku a aj na Slovensku. V dolnej časti toku Morava bol zaznamenaný kulminačný prietok s dobou opakovania viac ako 100 rokov. Európsky povodňový varovný systém, vyvinutý a prevádzkovaný v tzv. predoperačnom režime JRC EU v spolupráci s členskými štátmi, ktoré sú aj poskytovateľmi hydrometeorologických údajov, prognózoval túto rozsiahlu povodňovú epizódu s predstihom 5 dní. Príspevok sa zameriava na skúmanie realizácie hydrologických predpovedí z EFAS systému pre uvedenú povodňovú udalosť. Predpovede vypočítané na základe deterministických a pravdepodobnostných predpovedí počasia sú verifikované pozorovanými údajmi. Analýza výsledkov ukázala, že predpovede robené na základe pravdepodobnostných ansámblových predpovedí vývoja počasia boli schopné dať signál, že sa povodňová udalosť stane, s väčším intervalom predstihu. V dôsledku nekonzistencie vyhodnocovaných predpovedí bola slovenskému partnerovi EFAS-u odoslaná oneskorene. Príspevok poukázal tiež na skutočnosť, že využitie ansámblov pre hydrologické predpovede a včasné varovanie pred nebezpečenstvom povodní umožňuje v dostatočnom predstihu zlepšiť pripravenosť na tieto udalosti.
In Tunisia especially in the Medjerda watershed the recurring of floods becoming more remarkable. In order to limit this risk, several studies were performed to examine the Medjerda hydrodynamic. The analysis of results showed that the recurrences of floods at the Medjerda watershed is strongly related to the sediment transport phenomena. Initially, a one dimensional modelling was conducted in order to determine the sediment transport rate, and to visualize the river morphological changes during major floods. In continuity of this work, we will consider a two-dimensional model for predicting the amounts of materials transported by the Medjerda River. The goal is to visualize the Medjerda behaviour during extreme events and morphological changes occurred following the passage of the spectacular flood of January 2003. As a conclusion for this study, a comparative analysis was performed between 1D and 2D models results. The objective of these comparisons is to visualize the benefits and limitations of tested models. The analysis of the results demonstrate that 2D model is able to calculate the flow variation, sediment transport rates, and river morphological changes during extreme events for complicated natural domains with high accuracy comparing with 1D Model.
Fotografie představuje fenomén, který může být vnímán, studován a zpracováván v mnoha nejrůznějších rovinách. Není jen ilustračním historickým materiálem, ale vlastně technickým obrazem, který je nástrojem věrného zachycení skutečnosti. Vznik obrazového archivu změnil mentalitu jedince i moderní společnosti. Fotografie používaná k dokumentaci postupů vědecké práce vlastně fyzicky zajišťuje paměť. Analogová fotografie, která je hlavní představitelkou této studie, představuje už od 90. let 20. století historický fenomén, neboť tato technologie v běžné každodenní praxi v podstatě vymizela, resp. byla muzealizována. Konkrétně jsou představeny fotografie ve fondech Archivu Akademie věd ČR. Část těchto archiválií byla poškozena povodní v roce 2002. Cílem studie je představit tuto událost, zhodnotit záchranné a restaurátorské práce, představit další typy poškození, kterým jsou fotografické archiválie obecně vystaveny, přínos restaurátorského průzkumu pro archiváře, a to vše se zřetelem na možnosti budoucí prevence. První kapitola popisuje současný stav a způsob archivního zpracovávání fotografií ve fondech Archivu AV ČR a zdůrazňuje nutnost provést restaurátorský průzkum také v nezpracovaných fondech. Druhá kapitola hodnotí restaurátorské postupy uplatněné na fotografiích poškozených vodou. Šlo o archiválie z fondu Reportáže ČSAV a AV ČR a Fotosbírka Bohumila Vavrouška. Další kapitola postupuje proti chronologii času a popisuje záchranné práce po povodni v roce 2002 a způsob uložení archiválií v tehdejším sídle Archivu AV ČR v Praze 8 - Bohnicích. Zachycuje důsledky povodňové vlny v depozitářích, pohyby archivního materiálu, odpovědný přístup k zajištění archiválií, ale také časový tlak rychle postupující degradace zatopených archiválií. Čtvrtá kapitola přibližuje průběh povodně v Praze, rozhodování kompetentních osob, sporné momenty i improvizované technické a technologické zásahy prováděné v době akutního ohrožení. Názorně je vysvětleno, jak postupuje degradace fotografického materiálu poškozeného vodou. Součást studie tvoří přehled fotografických archivních fondů, charakteristika a kvantifikace fotografických archiválií zasažených vodou. Autoři docházejí k závěru, že je nutné provést restaurátorské průzkumy na fotografiích poškozených povodní nebo jiným způsobem, dále zhodnotit fotografické archiválie restaurované v minulosti a optimalizovat způsob jejich ukládání a zpřístupňování badatelské veřejnosti. Studie představuje úvodní výstup z projektu Zhodnocení a interpretace fotografického fondu Archivu Akademie věd ČR, na jehož řešení v letech 2014-2018 spolupracuje Katedra fotografie Filmové fakulty Akademie múzických umění, resp. obor Restaurování, fotografie, a Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., Photography is a phenomenon that can be considered, studied and pursued at many different levels. It does not just involve illustrative historical material, but it can also be a technical image providing a faithful representation of reality. The creation of image archives has changed the mentality of individuals and modern society. Photography used to document scientific working procedures actually safeguards memory physically. Analogue photography, which is the primary subject of this study, has been a historical phenomenon since the 1990s, as this technology has practically disappeared from everyday usage beyond museums. Photographs are physically presented in ASCR Archive fonds. Some of these archives were damaged by the 2002 floods. The aim of this study is to present this event, to assess protective and restoration work, to present other types of damage to which photographic archives are generally exposed and benefits to archivists of research into restoration techniques, all with an eye on future prevention techniques. The first chapter describes the current state and archive treatment techniques for photographs in ASCR Archive fonds, stressing the need to also carry out restoration research on untreated fonds. The second chapter assesses restoration procedures deployed on photographs damaged by water. This involves archive material from the CSAS and ASCR Reportage fonds and the Bohumil Vavroušek photo collection. The next chapter proceeds anti-chronologically, describing protective work after the floods in 2002 and the way the archive material was stored on the ASCR Archive premises at the time in Prague 8 – Bohnice. It depicts the aftermath of the flood waves in the depositories, the movements of the archive material, the responsible procedure for safeguarding the archives and the time pressure surrounding the rapid degradation of the flooded archive material. The fourth chapter presents the story of the floods in Prague, the decision-making of the individuals in charge, the contentious moments and the improvised technical and technological interventions performed at the time of peak danger. A clear explanation is given of the way degradation occurs in photographic material damaged by water. The study also includes a summary of photographic archive fonds, as well as a characterization and quantification of photographic archive material affected by water. The authors conclude that restoration research needs to be undertaken on photographs damaged by floods or in other ways, as well as an assessment of photographic archive material restored in the past and the optimization of the way it is stored and made accessible to researchers. This study, is the initial output from the project entitled Zhodnocení a interpretace fotografického fondu Archivu Akademie věd ČR - An assessment and interpretation of the ASCR Archive photographic fonds, which will be dealt with between 2014 and 2018 by the Photography Department at the Film Faculty of the Academy of Performing Arts in collaboration with the Photography Restoration Department and the Masaryk Institute and Archive at the ASCR. (Translated by Melvyn Clarke), and Překlad resumé: Melvyn Clarke
The climatic variability and climate changes in the geological history of Earth are correlated with the environmental development. A special attention is paid to the impact of changing climate on the water resources and hydrological cycle. Possible impact of man's activities on the climatic variability is also discussed. Can the regulation of such activities slow down or bring to a stop the forthcoming climate change? A comparison of data from the Holocene period and from modern history indicates that the climatic variability and climate change have been always produced by external periodic phenomena and occasional cataclysmic events. In other words, the climate has never been stable and administrative measures limiting man's influence on the climate can bring only partial results. Considering that the climatic change is an unavoidable process, following measures should be taken: First, alternative scenarios of possible climatic development, would it be cooling or warming, should be set up. Second, preventive and protective methodologies need to be prepared for each scenario well in advance. Third, technologies facilitating man's survival and everyday life under changed climatic situation should be developed. and Klimatická variabilita a změny klimatu jsou sledovány v geologické historii Země a korelovány s historií životního prostředí. Zvláštní pozornost se věnuje vlivu měnícího se klimatu na vodní zdroje a hydrologický cyklus. Také je diskutován vliv činnosti člověka ve vztahu ke klimatu. Je možné redukcí takových aktivit zpomalit nebo zcela zastavit klimatické změny? Porovnání dat z holocénu a moderní historie ukazuje, že klimatická variabilita a změny byly vždycky vyvolávány mimozemskými periodickými vlivy, případně občasnými katastrofickými jevy. Jinými slovy, klima nikdy nebylo stabilní. Proto také administrativní opatření, omezující vliv člověka na klima, mohou být úspěšná pouze do jisté míry. Uvážíme-li, že klimatická variabilita i její hydrologické následky jsou nevyhnutelné, je třeba připravit příslušné scénáře možných klimatických změn, ať už souvisí s ochlazováním nebo oteplováním. Pro každý ze scénářů je třeba navrhnout metody preventivních a ochranných opatření s dostatečným předstihem. Konečně bude třeba vypracovat nové technologie usnadňující život člověka ve změněných klimatických podmínkách.
The aim of the paper is to study spatial and temporal changes in the magnitude, duration and frequency of high flows in the Danube basin. A hydrological series of the mean daily discharges from 20 gauging stations (operated minimally since 1930) were used for the analysis of changes in the daily discharges. The high flow events were classified into three classes: high flow pulses, small floods, and large floods. For each year and for each class, the means of the peak discharges, the number and duration of events, and the rate of changes of the rising and falling limbs of the waves were determined. The long-term trends of the annual time series obtained were analyzed and statistically evaluated. The long-term high flow changes were found to be different in three individual high flow classes. The duration of the category of high flow pulses is decreasing at 19 stations on the Danube and is statistically significant at the Linz, Vienna, Bratislava and Orsova stations. The frequency of the high flow pulses is increasing in all 20 stations. Also, the rising and falling rates of the high flow pulse category are increasing at the majority of the stations. The long-term trends of the selected characteristics of the small floods are very similar to the trends of the high flow pulses, i.e., the duration of small floods is decreasing, and their mean number per year is increasing. In the category of large floods the changes were not proved.
V současné době čelí naše planeta - Evropu nevyjímaje - rostoucí četnosti extrémních klimatických jevů. Tyto změny jsou monitorovány, dokumentovány a diskutovány jak na úrovni jednotlivých evropských zemí, tak na mezinárodních fórech, jakým je např. Mezinárodní klimatický panel. Problémy, které tyto jevy přinášejí, vyžadují řešení. To není zvládnutelné v rámci jediného oboru - např. vodního hospodářství či ekologie. Musíme se zabývat různorodými ekosystémovými procesy, ekonomickými a sociálními interakcemi, správními, legislativními i politickými aspekty. Máme-li zmíněným rizikům lépe rozumět, čelit jim a předcházet, musíme k nim přistupovat bez ohledu na hranice tradičně pojatých oborů. V článku se zaměříme na segment krajiny, který je spoluvytvářen vodními toky - na říční krajinu. V koloběhu vody má jistě své specifické místo. Děje v krajině při hydrologických extrémech závisejí také (možná převážně) na skutečnosti, co se dělo na zorněných svazích nebo svazích lesů a luk předtím, než se voda dostala do řek. Nicméně stále existuje škála možností, co se s vodou může dít při různých scénářích využití a správy vodních toků a říční krajiny., Due to the increasing occurrence of extreme hydrological events, water management is forced to develop both adaptive and prevention strategies. Purely technical solutions are often contradictory. Thus restoring the water cycle must involve restoration of the alluvial and river ecosystems. Three main regulatory ecosystem services - flood and drought protection, and nutrient retention - are discussed in terms of their relevance in water management and dependency on the ecological state of ecosystems. Ecosystems should be used as an effective tool in water and landscape management., and David Pithart.
Vodní retenční kapacita půd závisí na mnoha faktorech, z nichž nejdůležitější jsou textura, struktura, obsah a kvalita organické hmoty, aktivita a diverzita půdních organismů, pórovitost a hloubka půdního profilu. Článek je zaměřen na roli půdní organické hmoty a půdních organismů. Ukazuje, že v České republice jsou zemědělské půdy ochuzeny o organickou hmotu v průměru o 50%. Půdy z horských a podhorských oblastí jsou na ochuzení náchylnější než půdy v nižších nadmořských výškách. Diskutuje opatření vedoucí ke zvýšení kvality půd., Water retention capacity depends on many factors, of which soil texture, structure, organic matter content and quality, functioning of soil fauna and microflora, pore size and distribution, soil depth and properties of subsurface horizons are of the highest importance. We discuss the importance of soil organic matter and the key role played by soil microflora and fauna. We also document a reduction in organic matter and microbial biomass contents in the arable soils of the Czech Republic. On average, soil organic matter in arable soils is depleted by 50 %. The possibilities of improving the quality of arable soils are discussed., and Hana Šantrůčková, Stanislav Malý, Emil Cienciala.
Interakce mezi půdou a vodou má významné dopady na vlastnosti půd i na kvalitu a množství povrchových vod. Pro zvýšení úrodnosti půd se tento vztah upravuje pomocí vodohospodářských meliorací. Dopady těchto významných technických úprav hydrologie půdy sebou přináší řadu přínosů, ale i negativních dopadů na půdu i krajinu jako celek., Soil and water relationship has significant impact on soil properties and water quality as well as the amount of surface water. To increase crop yields, special management (irrigation or drainage) has been applied to correct this soil-water relationship. Management decisions concerning changes in soil moisture may have positive or negative impact on soil properties and in fact on landscape as a whole., and Jan Vopravil, Petra Kulířová, Zbyněk Kulhavý.
Půdní vlhkost má velký vliv na biodiverzitu lesní vegetace a extrémní situace jako povodně nebo sucho mohou biodiverzitu významně měnit. K těmto přirozeným faktorům se přidává působení člověka, které v dlouhodobém měřítku vedlo k vysoušení krajiny. Lesní mokřady byly odvodňovány kvůli hospodářským výnosům a teprve v současné době se lesní mokřady postupně snažíme obnovovat., Soil moisture has a strong influence on the biodiversity of forest vegetation. Extreme situations such as flooding or drought can significantly change biodiversity. In addition to these natural factors, the human impact has led to long-term desiccation on the landscape scale. Forest wetlands were drained to promote management production. Only recently can efforts to restore forest wetlands be observed., and Radim Hédl.
Řada příspěvků letošního ročníku Živy byla věnována různým tématům krajiny (2015, 1: 21-24 a XI; 2: 69-72 a XXXV-XXXVII; 3: 116-119 a XLV-XLVIII; 4: 169-172 a 173-178). Podnětem pro jejich uveřejnění se staly semináře Povodně a sucho: krajina jako základ řešení, organizované Komisí pro životní prostředí Akademie věd ČR ve dnech 8. října 2013 a 5. června 2014 (viz Živa 2015, 1:XII-XIII). Tyto příspěvky ukázaly problematiku krajiny z různých hledisek. Autoři se zabývali vodou v zemědělských půdách, ekosystémy říční krajiny, lesem jako jednou z jejích nejdůležitějších strukturních složek, biologickou rozmanitostí krajiny a dalšími dílčími tématy. Konečným cílem výzkumu krajiny je ale poznání krajiny jako celku - komplexu přírodních, kulturních a sociálně-ekonomických souvislostí a vztahů. Krajina není staveniště developerského projektu ani výrobní hala zemědělské akciové společnosti. Jde o veřejný prostor, v němž společnost žije a realizuje nejen své ekonomické, ale i kulturní, přírodní a sociální zájmy. Je proto na místě, aby se stala trvalou součástí národní politické agendy - stejně jako je tomu v jiných případech veřejného zájmu. and Josef Fanta.