Cílem této studie bylo stanovit prognózu psychologického distresu u pacientek s karcinomem prsu po primární onkologické léčbě pomocí biologických a psychologických proměnných. Skupina hodnocených pacientek zahrnovala 98 starších pacientek po léčbě karcinomu prsu (ve středním věku 65 let), které vyplnily dotazník SVF 78 (detekce způsobů zvládání stresu), dotazník NEO-FFI (detekce osobnostních rysů), dotazník SCL-90 (zjišťování psychopatologie) po dokončení léčby, a další retrospektivně po diagnóze. Stupnice SAS (měření stupně úzkosti) byla vyplněna menším počtem pacientek. Údaje o faktorech souvisejících s karcinomem a léčbou byly získány z lékařských záznamů. V rámci této studie byl psychologický distres měřen metodou SCL-90 pomocí indexu celkové závažnosti Global Severity Index (GSI) a indexu zátěže pozitivních příznaků Positive Symptom Distress Index (PSDI). Kvantifikace vztahu mezi biologickými a psychologickými prediktory a GSI a PSDI jakožto závislými proměnnými byla vyhodnocena pomocí lineárních regresních modelů s jednou proměnnou i více proměnnými. Po diagnóze a po jednom roce primární léčby byly sledovány hladiny C-reaktivního proteinu. Nejlepší model predikce GSI po léčbě byl zjištěn lineární regresí s více proměnnými jakožto kombinace prediktorů GSI, hladiny CRP a přívětivosti (podškála NEO-FFI) v době diagnózy, v níž R2 = 76,6 %. Nejlepší model predikce PSDI po léčení sestával z hodnoty PSDI, prvku sebeobviňování SVF 78 a stadia nemoci (IV. oproti nižším) v době diagnózy při R2 = 53,9 %. Začlenění celkového hrubého skóre metody SAS do modelů s více proměnnými pro predikci GSI a PSDI způsobilo nárůst hodnoty R2 (ze 71,5 % na 85,0 % a 46,0 % na 65,1 %). Biologické i psychologické prediktory se prokázaly jako významné a vhodné pro predikci psychologického distresu u starších pacientek s karcinomem prsu po dlouhodobém onkologickém léčení. Klíčová slova: C- reaktivní protein – starší přežívající s karcinomem prsu – multivariantní lineární regrese – psychoneuroimunologie – predikce psychologického distresu– retrospektivní studie, The aim of this study was to determine the prognosis of psychological distress in breast cancer survivors after primary oncological treatment using biological and psychological variables. The test group consisted of 98 elderly breast cancer survivors (median age was 65 years) who completed the SVF 78 questionnaire (coping styles measures), NEO-FFI questionnaire (personality traits measures), SCL-90 questionnaire (psychopathology measures) completing treatment and another retrospectively at diagnosis. The SAS scale (anxiety measures) was completed by a lower number of patients. Data on tumour-related factors and treatment were obtained from medical records. Within the scope of this study, psychological distress was measured via the SCL-90 method using Global Severity Index (GSI) and Positive Symptom Distress Index (PSDI). Quantification of the relationship between biological and psychological predictors and GSI and PSDI as dependent variables was estimated using both univariate and multivariate linear regression models. C-reactive protein levels were monitored at diagnosis and one year after primary treatment. The best model for the prediction of GSI after treatment was identified by multivariate linear regression as the combination of GSI, CRP level and agreeableness (NEO-FFI subscale) predictors at the time of diagnosis in which R2 = 76.6 %. The best model for predicting PSDI after treatment consisted of PSDI, the self-accusation component of SVF 78 and the stage of the disease (IV vs lower) at the time of diagnosis with R2 = 53.9 %. Incorporating the total raw score of the SAS questionnaire into the multivariate models for prediction of GSI and PSDI caused an increase in R2 (71.5 % to 85.0 % and 46.0 % to 65.1 %), respectively. Both biological and psychological predictors proved significant and suitable for psychological distress prediction in elderly breast cancer survivors after long-term oncological treatment. Key words: C-reactive protein – elderly breast cancer survivors – multivariate linear regression – psychoneuroimmunology – psychological distress prediction – retrospective study, and Kateřina Skřivanová, Tomáš Svěrák, Dagmar Brančíková, Jiří Jarkovský, Klára Benešová, Ľubomíra Anderková, Nela Elfmarková, Hana Peterková, Marcela Bendová, Luboš Minář, Eva Holoubková, Jan Nedvěd, Markéta Protivánková, Ladislav Dušek
Cíl: Cílem příspěvku je předložit dosavadní poznatky o používání SQUALA standardizovaného dotazníku (dále jen „SQUALA“) pro oblast subjektivní kvality života. Předkládaný příspěvek obsahuje deskripci a analytickou práci s výsledky výzkumů (především v podobě plnotextů) subjektivní kvality života, v jejichž metodických přístupech byl cíleně užit SQUALA. Metody: Metodika systematické práce se odvíjela od vymezeného zkoumaného problému a výzkumných otázek. Hlavním přístupem byl koncept EBP a užitá metoda obsahové analýzy. Hledáno bylo v širokém spektru informačních zdrojů – v databázích předplacených Univerzitou Palackého v Olomouci, v dostupných archivech vybraných odborných časopisů, databázi Medvik Národní lékařské knihovny, nebo kupř. v archivech závěrečných kvalifi kačních prací. Výsledky: Z oblasti somatopedicky (která se zaměřuje na oblast chronických onemocnění) akceptovatelné klientely byla subjektivní kvalita života posuzována např. u jedinců s idiopatickou skoliózou, paraplegií, roztroušenou sklerózou, poraněními mozku, kardiovaskulárními onemocněními, posttraumatickou transverzální míšní lézí, diabetem, onkologickými diagnózami či chronickou obstrukční bronchopulmonální nemocí. U jednotlivých cílových skupin byla vymezena také konkrétní chronická onemocnění, která byla posuzována SQUALA. Jmenujeme, pro svou četnost, především diabetes mellitus, chronickou obstrukční bronchopulmonální nemoc, onkologická onemocnění, schizofrenie, psychózy, chronickou bronchitidu či HIV/AIDS pozitivitu. Závěr: SQUALA je široce uplatnitelný jednoduchý nástroj/dotazník k posouzení subjektivní kvality života. Užívá se u širokého spektra klientely/příjemců péče, včetně osob s chronickými onemocnění. Využít se však také dá u „zdravé“, tj. intaktní společnosti (bez zdravotního či jiného problému/omezení., Aim: Main aim is to present actual information in using SQUALA standardized questionnaire (next „SQUALA“ only) in area of assessing subjective quality of life. Article presents description and analytical work with results of research (mainly focusing on full texts) connected with subjective quality of life in which SQUALA was used. Methods: Methodics of systematic work was based on research problem and research questions. Content analysis and concept of EBP were used. Searching was made in wide area of information sources – databases of Palacký University Olomouc, archives of on-line research journals, database Medvik (National Medical Library) and in archives of qualifi cation thesis. Results: In area of somatopedics, which is focusing on chronic illnesses area, subjective quality of life was assessed in individuals with idiopathic scoliosis, paraplegia, multiple sclerosis, brain injuries, cardiovascular diseases, post-traumatic spinal cord lesions, diabetes, oncology diagnoses or chronic obstructive pulmonary disease. For each target group, specifi c chronic illnesses assessed by SQUALA were also defi ned. For its abundance, chronic illnesses were especially diabetes mellitus, chronic obstructive pulmonary disease, oncological disease, schizophrenia, psychosis, chronic bronchitis or HIV/AIDS positive in clients. Conclusion: SQUALA is widely applicable simple tool/questionnaire to assess subjective quality of life. It is used in a wide range of clients/care recipients, including people suff ering chronic illnesses. However, exploitation shall also be at a “healthy”, i. e. intact (not including medical or other problem/limitation) population., Jan Chrastina, Kateřina Ivanová, Olga Krejčířová, Šárka Ježorská, and Literatura