The aim of my paper is to show how to perceive the art and the influence of perception of it on human’s taste in so called standard aesthetics. I start with discussing levels of human’s perception. Then I turn to the question what is practise and theory contributing to the (aesthetic) taste. I distinguish between aesthetic pleasure and aesthetic experience. Next I argue that the (aestehtic) taste has subjective content. The taste is a complex or collection of aesthetic judgements (reasons)., Cílem mé práce je ukázat, jak vnímat umění a vliv jeho vnímání na lidskou chuť v tzv. Standardní estetice. Začnu diskutovat o úrovních vnímání člověka. Pak se obracím na otázku, co je praxe a teorie přispívající k (estetické) chuti. Rozlišuji estetické potěšení a estetický zážitek. Dále tvrdím, že (aestehtická) chuť má subjektivní obsah. Chuť je komplex nebo soubor estetických úsudků (důvodů)., and Jozef Žilinek
Cílem textu je na základě poznatků a zjištění sociologů kultury (převážně Pierra Bourdieuho) rekonstruovat a kriticky promyslet základní výhrady vůči filosofické estetice: estetický historismus a estetický skepticismus. Estetický historismus konfrontuje filosofickou estetiku na metodologické rovině, protože zpochybňuje možnost vymezit pojem estetična nezávisle na historicky podmíněné estetické teorii, resp. normativních rozhodnutích, co budeme pokládat za relevantní součást estetické zkušenosti. Estetický skepticismus uvádí v pochybnost tradiční představu o autonomii estetické hodnoty a objektivitě estetického hodnocení. Tato pozice je v textu rozpracována na příkladu sociologické kritiky názorů analytického estetika Franka Sibleyho na logicko-sémantický status estetických pojmů. V závěrečné části textu jsou pojednány důsledky, jež ze sociologické kritiky vyplývají pro estetickou axiologii a uměleckou kritiku., The aim of the text is to reconstruct and critically consider, on the basis of the findings of sociologists of culture (above all Pierre Bourdieu), the fundamental objections to philosophical aesthetics – aesthetic historicism and aesthetic scepticism. Aesthetic historicism confronts philosophical aesthetics at the methodological level by questioning the possibility of defining the concept of the aesthetic independently of a historically-conditioned aesthetic theory, or rather of normative decisions to be treated as a relevant part of aesthetic experience. Aesthetic scepticism calls into doubt the traditional conception of the autonomy of aesthetic values and of the objectivity of aesthetic evaluation. This position is elaborated in the text by reference to the example of the sociological critique of the opinions of the analytical aesthetician Frank Sibley on the logico-semantic status of aesthetic concepts. The concluding part of the text discusses the consequences that follow from the sociological critique for aesthetic axiology and for art criticism., and Pavel Zahrádka.
Článek představuje problematiku synestézie jako percepčního fenoménu. V první části jsou popsány základní projevy a specifika synestézie (automatičnost, konstantost, idiosynkratičnost). V druhé části se článek věnuje otázce vzniku synestézie a s tím souvisejících teorií vývoje lidské percepce („neonatal synaesthesia“, „cross-modal-transfer“, „interactive specialization approach“). Třetí část je zaměřena na problematiku tzv. „jazykových synestézií“, tedy synestézií, kde je v roli spouštěče jazyková jednotka (písmeno, slovo, číslice), a ukazuje, jak může výzkum synestézie souviset s (psycho) lingvistickým bádáním. V poslední části textu je představen aktuální kanadsko-český projekt a jeho základní hypotézy.
Taste is important for food intake. The fetus first experiences taste through amniotic fluid, and later via mother’s milk. Early human experience with taste has a key importance for later acceptance of food. Dietary behavior is determined by the interaction of many different factors. The development of the olfactory and taste receptors begins at 7-8 weeks of gestation. An early sensitive period probably exists when flavor preference is established. Sweet taste is preferred in early childhood; this is the reason why children are at increased risk of over-consuming saccharides. Gustatory sensitivity declines with age. The threshold for the perception of each basic taste differs, and is established genetically. In this review, we summarize published data on taste preferences and its development and changes during life., Š. Podzimek, M. Dušková, Z. Broukal, B. Rácz, L. Stárka, J. Dušková., and Obsahuje bibliografii
The aim of this paper is to describe 18th century "language criticism" (Sprachkritik) in the Bohemian Lands and underline its role within the process of establishing of the literary criticism. In the Habsburg monarchy, the language criticism can be traced back to the late 1740s; its origins are linked to the southern German sense of cultural (and thus linguistic), political and economical backwardness and to the efforts to catch up with the mostly protestant countries of Central and Northern Germany. The authors of this article examine not only reflections of used language and style in particular works, but also the position, prestige and function of various languages (German, Latin, Czech) themselves. The trends in language criticism and - in the narrower sense - language cultivation are examined with the use of both expert contributions to learned discussions and publicistic articles in critical journals aiming at a larger audience. In the whole process, several moments that meant a significant impulse for language criticism can be observed. The first one would be the appointment of Karl Heinrich Seibt as university professor of Schöne Wissenschaften (belles lettres), rhetoric, historia litteraria and ethics in 1763, followed by the efforts to establish a learned society, Josephine reforms and foundation of a chair of Czech language and literature at Prague university in 1791. Finally, the tightening of censorship from the second half of 1790s on had a considerable influence on criticism; its subject started to change and it began to focus on a different group of intended readers: while it used to try to educate potential future authors, afterwards it concentrated more and more on educating of the "common reader" and engaging him into critical reflections on belles lettres., Václav Petrbok a Ondřej Podavka., and Obsahuje bibliografické odkazy