The aim of my paper is to show how to perceive the art and the influence of perception of it on human’s taste in so called standard aesthetics. I start with discussing levels of human’s perception. Then I turn to the question what is practise and theory contributing to the (aesthetic) taste. I distinguish between aesthetic pleasure and aesthetic experience. Next I argue that the (aestehtic) taste has subjective content. The taste is a complex or collection of aesthetic judgements (reasons)., Cílem mé práce je ukázat, jak vnímat umění a vliv jeho vnímání na lidskou chuť v tzv. Standardní estetice. Začnu diskutovat o úrovních vnímání člověka. Pak se obracím na otázku, co je praxe a teorie přispívající k (estetické) chuti. Rozlišuji estetické potěšení a estetický zážitek. Dále tvrdím, že (aestehtická) chuť má subjektivní obsah. Chuť je komplex nebo soubor estetických úsudků (důvodů)., and Jozef Žilinek
If our mental attitudes were reasons, we could bootstrap anything into rationality simply by acquiring these mental attitudes. This, it has been argued, shows that mental attitudes cannot be reasons. In this paper, I focus on John Broome’s development of the bootstrapping objection. I distinguish various versions of this objection and I argue that the bootstrapping objection to mind-based accounts of reasons fails in all its versions., Kdyby naše duševní postoje byly důvody, mohli bychom se dostat do racionality jednoduše tím, že bychom získali tyto mentální postoje. To, jak bylo argumentováno, ukazuje, že duševní postoje nemohou být důvody. V tomto příspěvku se zaměřuji na vývoj námitek bootstrappingu Johna Broomeho. Rozlišuji různé verze této námitky a argumentuji tím, že námitka bootstrappingu proti účtům založeným na myslích selhává ve všech jejích verzích., and Christian Piller
Since Antiquity, logic has always enjoyed a status of something crucially important, because it shows us how to reason, if we are to reason correctly. Yet the twentieth century fostered an unprecedented boost in logical studies and delivered a wealth of results, most of which are not only not understandable by non-specialists, but their very connection with the original agenda of logic is far from clear. In this paper, I survey how the achievements of modern logic are construed by non-specialists and subject their construals to critical scrutiny. I argue that logic cannot be taken as a theory of the limits of our world and that its prima facie most plausible construal as a theory of reasoning is too unclear to be taken at face value. I argue that the viable construal of logic takes it to be explicative of the constitutive (rather than strategic) rules of reasoning, not of the rules that tell us how to reason, but rather of rules that make up the tools with which (or in terms of which) we reason., Od starověku se logika vždy těšila stavu něčeho zásadně důležitého, protože nám ukazuje, jak rozumět, pokud máme správně rozumět. Dvacáté století však podpořilo bezprecedentní oživení v logických studiích a přineslo mnoho výsledků, z nichž většina není nejen srozumitelná pro nešpecializované odborníky, ale jejich samotné spojení s původní logikou logiky není zdaleka jasné. V tomto příspěvku zkoumám, jak jsou úspěchy moderní logiky konstruovány nešpecializovanými odborníky a podřizují jejich konstrukty kritické kontrole. Domnívám se, že logiku nelze považovat za teorii hranic našeho světa a její prima facienejspolehlivější konstrukční jako teorie uvažování je příliš nejasná, aby mohla být přijata v nominální hodnotě. Domnívám se, že životaschopná konstrukce logiky má za to, že je vysvětlující konstitutivní (spíše než strategická) pravidla uvažování, nikoli pravidla, která nám říkají, jak rozumět, ale spíše pravidla, která tvoří nástroje, s nimiž (nebo v podmínky) rozumíme., and Jaroslav Peregrin