Záměr. Cílem studie bylo ověření psychometrických parametrů české verze Jeffersonské škály empatie (JSPE-S) na podkladě výpovědí českých studentů medicíny a testování diferencí z hlediska pohlaví, délky studia medicíny a místa studia. Soubor a procedura. Soubor tvořilo 725 studentů medicíny 3. lékařské fakulty UK a 871 studentů Fakulty medicíny UPOL. Studie byla průřezová a odpovědi byly získány od studentů všech šesti ročníků. Výsledky. Explorační faktorová analýza přinesla podporu pro existenci tří ortogonálních faktorů „Perspective taking“ (přebírání perspektivy), „Compassionate care“ (soucitná péče), „Empathetic understanding“ (empatické porozumění) a vnitřní konzistence stupnice byla pro celý soubor 0,76. Efekt pohlaví a místa studia nebyl statisticky významný. Výše JSPE-S skórů českých studentů statisticky i klinicky významně klesala v prvních dvou letech studia a zůstala beze změn do konce šestého ročníku. Nálezy obecně podpořily konstruktovou validitu i vnitřní konzistenci české verze nástroje. Omezení studie. Postoje k roli empatie se mohou výrazně lišit od skutečného chování, vzhledem k průřezovému plánu studie je zde možný kohortový efekt, data byla získána pouze na dvou lékařských fakultách., Objectives. The objective of the study was to examine the psychometric parameters of the Czech version of the Jefferson Scale of Physician Empathy-Student (JSPE-S), and to study differences in empathy scores between women and men, and students in different years of medical school. Sample and setting. The JSPE-S was administered to 725 students at the 3rd Medical School, CU Prague and to 871 students at the Faculty of Medicine UPOL. The design was cross-sectional and first to sixth year students were surveyed. Results. Exploratory factor analysis supported the existence of three components of “Perspective taking”, “Compassionate care”, “Empathetic understanding” and the Cronbach alpha coefficient was 0.76. The effects of gender and locality were not statistically significant. The JSPE-S scores of Czech students decreased in a statistically significantly and clinically meaningfully way over the first two years of study, staying low until the 6th year. The construct validity and internal consistency of the Czech version of the JSPE-S was generally supported. Study limitations. Firstly, attitude toward the role of the empathy in doctor-patient relation may differ substantially from actual behavior. Secondly, there is very strong possibility of cohort effects. Thirdly, the survey was conducted at one Czech and at one Moravian medical school only, what potentially limits the external validity of our finding., Jiří Kožený, Lydie Tišanská, Cyril Höschl., and Obsahuje seznam literatury
Záměr. Cílem studie byl převod Dotazníku konfliktu svědomí (Stress of Conscience Questionnaire - SCQ) do českého prostředí, ověření základních psychometrických parametrů, struktury nástroje, testování vztahu k věku, délce praxe, empatické orientaci a chování, funkci na oddělení a konstrukce lokálních norem. Soubor a procedura. Soubor tvořilo 572 zdravotních sester ze zařízení poskytujících léčebnou péči v Praze a ve třech českých krajích. Respondentky, které byly kontaktované zaškolenými studentkami medicíny, vyplnily dotazníky SCQ a JSPE-HP. Výsledky. Deskripce dat explorační faktorovou analýzou naznačila přítomnost dvou primárních faktorů F1 - Vnitřní podněty, F2 - Vnější podněty. Následný test konstruktové multidimenzionality Schmidovou-Leimanovou transformací identifikoval obecný faktor G, který vysvětloval 74 % společné variance, 26 % bylo vysvětleno dvěma specifickými faktory. Koeficient omegatotal pro obecný G faktor a specifické faktory, byl 0,882. Vnitřní konzistence celého nástroje, odhadovaná Cronbachovým koeficientem alfa, byla 0,79 (94%CI 0,76 - 0,81). Omezení studie. Odhad konfliktu svědomí byl založen na autorefenčních datech a soubor není z hlediska celé České republiky reprezentativní., Objectives. The aim of the study was to introduce Stress of Conscience Questionnaire - SCQ into Czech environment, verify basic psychometric parameters, internal structure, elucidate association of the instrument scores with age, length of practice, working position, empathy, and construct local norms. Subjects and setting. The sample consisted of 572 Czech nurses employed in hospitals in Prague and three Czech regions. Nurses were approached by trained medical students and responded to SCQ and JSPE-HP questionnaires. Results. Exploratory factor analysis indicated presence of two primary factors, F1Inner and F2External Demands. Subsequent test of construct multidimensionality performed by Schmid-Leiman transformation suggested existence of a general factor G accounting for 74 % of common variance and two specific factors accounting of 26 % of variance. The value of omega-total = 0.882 represents the precision of the CSQ score to measure the blend of the G factor and specific factors. The internal consistency of the SCQ scale, estimated by Cronbach's coefficient alpha, was 0.79; 95%CI 0.76 - 0.81. Study limitation. Measurement of conflict of conscience is self-reported and the sample is not representative of the whole Czech Republic., Jiří Kožený, Lýdie Tišanská., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Cíle. Cílem studie bylo ověřit psychometrické charakteristiky českých verzí Dotazníku sebereflexe a vhledu (SRIS) a Filadelfské škály všímavosti (PHLMS). Soubor a postup. Dotazníky byly prezentovány reprezentativnímu souboru české populace (N=1000) vytvořenému kvótním výběrem. Kvótními znaky byly pohlaví, věk, vzdělání, velikost obce, kraj. Pro ověření konvergentní validity dotazníku byl použit Dotazník empatie (DE14) a krátká verze Big Five Inventory (BFI-10). Statistické analýzy. Faktorová struktura nástrojů byla ověřována konfirmační faktorovou analýzou. Pro výpočet reliability byly použity Cronbachův koeficient α a McDonaldův koeficient ωT. Korelace mezi proměnnými byly zjišťovány Pearsonovým korelačním koeficientem. Vztahy dotazníků se sociodemografickými faktory byly zjišťovány vícerozměrnou analýzou rozptylu (MANOVA), t-testy, jednocestnou analýzou rozptylu ANOVA a korelační analýzou. Výsledky. Výsledky české verze PHLMS vykázaly dobrou shodu s dvoufaktorovou strukturou originálního nástroje. V případě české verze SRIS přikročili autoři k redukci položek, aby bylo dosaženo dobré shody, a tím i srovnatelnosti s dvoufaktorovou podobou původního nástroje. Oba dotazníky vykázaly vysokou reliabilitu. Limity studie. Ověření validity dotazníku se omezilo na vzájemné vztahy mezi škálami a korelace s Dotazníkem empatie a s neuroticismem (BFI-10). Chybí ověření vztahů s dalšími faktory osobnostní struktury. and Objectives. The aim of this study was to assess psychometric properties of two questionnaires: Self-Reflection and Insight Scale (SRIS) and Philadelphia Mindfulness Scale (PHLMS). Sample and setting. Questionnaires were administered to a representative sample (N=1000) of the Czech population by stratified selection. Statistical analysis. Factor structure was tested by confirmatory factor analysis. Bootstrapped evaluation of two-factor solution using exploratory factor analysis was performed. Relationships of the scores with sociodemographic variables were tested using MANOVAs and follow up t-tests, one-way ANOVAs or correlations. The reliability was tested using Cronbach’s α and McDonald’s ωT. Convergent and divergent validity were analyzed with respect to the Empathy questionnaire (DE14), and short form of Big Five Inventory (BFI-10). Results. PHLMS showed good resemblance with original two-factor solution, while in the case of SRIS, the number of items was reduced to obtain good fit with the original two-factor solution. Both questionnaires showed high reliability and validity. Study limitation. The validity of questionnaires was limited to the relationship between the scales, relationship to the Empathy questionnaire, and neuroticism (BFI-10). Adding additional proofs of validity would strengthen the study.
a1_Záměr. Na podkladě odpovědí reprezentativního souboru českých lékařů (a) ověřit psychometrické parametry Dotazníku empatie DE14; (b) testovat předpoklad rozdílů mezi lékaři z hlediska pohlaví, délky praxe a způsobu výkonu profese; (c) ověřit vztah mezi generickou empatickou citlivostí a specifickou empatickou vnímavostí v léčebném kontextu; (d) konstruovat normy použitelné v experimentálním výzkumu. Soubor a procedura. Soubor tvořilo 1305 lékařů z celé České republiky vybraných náhodným kvótním výběrem dle regionu, pohlaví, věku a způsobu výkonu profese. Statistická analýza. Struktura metody byla zkoumána konfirmační faktorovou analýzou metodou maximální věrohodnosti. Simultánní faktorová analýza byla použita pro testování shody faktorového modelu pro muže a ženy z hlediska regresních vah, faktorové kovariance a strukturálních průměrů. Vztah mezi jednotlivými položkami a celkovým skórem byl testován Pearsonovým korelačním koeficientem, vnitřní konzistence stupnic Cronbachovým koeficientem alfa. Efekt pohlaví, délky praxe a profesní orientace multivariační analýzou rozptylu. Vztah mezi dotazníkem DE14 a JSPE-HP byl ověřován lineární multivariační regresní analýzou. Výsledky. Konfirmační faktorová analýza přinesla podporu pro existenci tří komponent 14položkového dotazníku DE14: Vnímavost, Respekt, Otevřenost, Cronbachův koeficient alfa 0,74, 0,73 a 0,69. Struktura nástroje byla z hlediska pohlaví invariantní a efekt pohlaví, ačkoli statisticky významný, byl vzhledem k velikosti účinku d = 0,2 bez praktického významu. Dotazník DE14 sdílel s nástrojem JSPE-HP cca 33 % variance. Faktory věk, délka praxe, profesní orientace a všechny interakce byly statisticky nevýznamné., a2_Psychometrické charakteristiky jsou uspokojivé a umožňují použití předběžných norem založených na reprezentativním souboru českých lékařů v experimentálním kontextu., Objectives. The aim of the study was to develop and psychometrically evaluate new general questionnaire for estimation of empathy. Sample and setting. The sample consisted of 1305 Czech physicians selected using random quota sampling according to region, gender, age, and employment status. Statistical analysis. The structure of questionnaire was verified using confirmatory factor analysis, method maximal likelihood. Simultaneous factor analysis was employed to test differences between men and women from the viewpoint of regression weights, factor covariance, and structural latent means. Cronbach alpha coefficient was calculated to assess internal consistency aspect of reliability. Effects of gender, age, professional orientation, and length of practice were tested using multivariate analysis of variance. Relationship between the JSPE-HP and the DE14 was examined by the linear multivariate regression analysis. Results. Confirmatory factor analysis results supported the presumption of the three components of the 14-item self-administered Empathy Questionnaire (DE14) Percipience, Openness, and Respect; Cronbach alpha coefficient was 0.67, 0.63, and 0.75, respectively. The structure of the questionnaire was invariant from the viewpoint of gender, regression weights, and factor covariance. The effect of gender, although statistically significant, was very small and of no practical consequence. Factors of age, length of practice, professional orientation, and all interactions were nonsignificant. Questionnaire DE14 shared cca 33 % of variance with the JSPE-HP. The DE14 psychometric characteristics are satisfactory and the provisional norms based on a representative sample of Czech physicians’s responses are valid for use in experimental setting. Study limitation. (a) Measurement of empathy is self-reported; (b) the sample is not representative from the viewpoint of professional orientation., Lydie Tišanská, Jiří Kožený., and Obsahuje seznam literatury
Cílem této práce bylo empiricky ověřit existenci vztahu mezi empatií a nakažlivým zíváním (tj. zíváním vyvolaným sledováním zívání nebo přemýšlením o něm). Výzkumný vzorek tvořilo 59 vysokoškolských studentů vybraných příležitostným výběrem. Nakažlivé zívání respondentů, které výzkumník skrytě nahrával, bylo vyvolané sledováním videoklipu. Empatie byla poté měřena Testem čtení z očí (RME) a Indexem interpersonální reaktivity (IRI). Výsledná data byla statisticky analyzována metodou mnohonásobné lineární regrese. Empatie se neukázala být signifikantním prediktorem frekvence nakažlivého zívání. Autoři představují další osobnostní dispozice, které by mohly být spojeny s nakažlivým zíváním, ačkoliv sociální funkce zívání je zpochybněna. Limitaci při interpretaci výsledků studie představuje menší počet respondentů a pozitivně zešikmené rozložení dat. and Objectives: The aim of this paper was to empirically verify the existence of relation between empathy and contagious yawning (i. e. yawning elicited by watching or thinking about yawning). Sample and settings: The research sample consists of 59 undergraduates. Contagious yawning, secretly recorded by the researcher, was elicited by watching a video stimulus. Empathy was then measured by Reading the Mind in the Eyes Test (RME) and Interpersonal Reactivity Index (IRI). Hypotheses: On the basis of previous research, empathy is identified as a characteristic that can potentially affect contagious yawning. Statistical analysis: Output data were statistically analysed using multilinear regression model. Results: Empathy did not prove to significantly predict the frequency of contagious yawning. Authors present further personal dispositions that can be connected to contagious yawning. However, the social function of yawning is questioned. Study limitation: Lower number of participants and positively skewed data distribution can limit the interpretation of results presented.
Záměr. Cílem studie bylo (a) ověření psychometrických parametrů studentské verze Jeffersonské škály empatie - JSPE-S na podkladě výpovědí českých studentů medicíny; (b) testování diferencí v deklarované důležitosti empatie v lékařském kontextu z hlediska pohlaví a délky studia medicíny. Soubor a procedura. Soubor tvořilo 895 studentů medicíny (574 studentek a 321 studentů; průměrný věk 23,15; SD = 0,08; rozsah 18 – 25 138 / Výzkumné studie let) 1. až 6. ročníku a studentů přijatých ke studiu (0. ročník). Autoreferenční data byla od studujících shromážděna na konci akademického roku po skončení výuky, u 0. ročníku po skončení přijímacího řízení. Účast studentů byla neanonymní, dobrovolná, podmíněná informovaným souhlasem. Statistická analýza. Explorační faktorová analýza, metoda hlavních os, extrakce dle scree testu, rotace promax, byla použita pro zkoumání struktury metody. Vnitřní konzistence škály byla ověřena Cronbachovým koeficientem alfa a vztah mezi položkami a celkovým skórem Pearsonovým korelačním koeficientem. Diference z hlediska pohlaví a délky studia byly testovány ANOVA a rozdíly v profilu odpovědí na jednotlivé položky z hlediska pohlaví MANOVA. Výsledky. Faktorová analýza přinesla podporu pro existenci tří komponent „perspective taking“, „compassionate care“ a „empathetic understanding“, které byly identifikovány i u amerických a japonských studentů medicíny. Asociace položek a celkového skóru byly pozitivní a statisticky významné. Cronbachův koeficient alfa byl 0,76 jak u mužů, tak u žen. Diference v profilu odpovědí mezi muži a ženami byla sice statisticky významná, ale velikost účinku pohlaví z praktického hlediska zanedbatelná. Rozdíly v celkovém skóru empatie z hlediska pohlaví a délky studia byly statisticky významné pouze u délky studia. Z dat vyplývá výrazný pokles průměrného postoje k roli empatie v léčebném kontextu ve 3., 4., a 5. ročníku, kdy se studenti blíže seznamují s realitou, tj. přicházejí do přímého kontaktu s pacienty a praktikujícími lékaři, což je v souladu s nálezy u amerických studentů. Omezení studie. (a) design studie byl průřezový; (b) odhad empatie byl založen na autorefenčních datech; (c) participace studentů a jejich odpovědi mohly být ovlivněné situačním kontextem; (d) omezená zkušenost studentů s pacienty i praktikujícími lékaři v prvních osmi semestrech studia by mohla snížit validitu výpovědí; (e) data byla shromážděna pouze na jedné lékařské fakultě; (f) předpokládaná specializace, což by mohla být potenciální zkreslující proměnná, nebyla ve studii zjišťována. and Attitudes of students of medicine toward the role of empathy in medical context: differences by gender and level of medical studies
Objectives. The aim of the study was to (a) examine psychometrics of a Czech version of the JSPE-S with Czech medical students; (b) test differences in empathy scores between men and women and among students in different years of medical school.
Subjects and setting. The sample consisted of the incoming and the first to sixth year students of the 3rd Faculty of Medicine, Charles University in Prague (N = 895; 321 men, 574 women; average age 23,15; SD = 0,08; range 22 - 25 years). The self-reported data were collected at the end of academic year and the incoming students after entrance examination. Participation was voluntary, nonanonymous, and conditional on the informed consent. Statistical analysis. Pearson correlation was calculated to examine item-total score association. Exploration factor analysis, principal component, factor extraction based on scree test, rotation promax, was used to examine underlying components of the instrument and Cronbach coefficient alpha was calculated to assess internal consistency aspect of reliability. Effect of gender and length of study was examined by using ANOVA and differences in response profile between men and women by MANOVA.
Results. Factor analysis confirmed the three components of perspective taking, compassionate care, and ability to stand in patient’s shoes, which had emerged in American and Japanese medical students. Item-total score correlations were all positive and statistically significant. Cronbach’s coefficient alpha was 0,76 both for men and women. There was statistically significant difference between men and women in item response pattern but the effect size of gender was negligible. The results showed statistically significant decline in mean empathy scores in the third year of medical school which did not change during the fourth and the fifth year. The patterns of mean empathy scores decline were similar for men and women.
Study limitation. (a) the study design was cross-sectional; (b) measurement of empathy is self-reported; (c) the attendance, and possibly responses may be influenced by the situations or events during which the data were obtained; (d) lack of experience with patients during the first two years may cast some doubts on validity of responses; (e) the findings are limited to only one medical school; (f) information about student’s career specialty intentions, potential confounding variable, was not collected.
Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit subjektivní proţívání ţen v těhotenství po perinatální ztrátě, identifikovat jejich potřeby a způsoby zvládání zátěţe v období právě probíhajícího těhotenství. Metodika: Výzkum byl proveden kvalitativní metodou. Metodou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Výzkumu se zúčastnilo 6 těhotných ţen ve třetím trimestru po perinatální ztrátě v předchozím těhotenství. K analýze dat bylo vyuţito některých postupů zakotvené teorie (otevřené a axiální kódování a vytváření kategorií). Výsledky: Na základě analýzy dat byly stanoveny kategorie: 1. Zkušenost perinatální ztráty, 2. Proţívání nového těhotenství, 3. Pocity, 4. Zvládání, 5. Potřeby. Analýzou rozhovorů bylo zjištěno, ţe těhotenství po perinatální ztrátě je obdobím zvýšené emocionální zátěţe, ţeny mají specifické potřeby a pouţívají různé způsoby zvládání zátěţe. Závěr: Těhotné ţeny po perinatální ztrátě vyţadují specifický přístup poskytovatelů péče. Významná je kontinuita péče počínající obdobím perinatální ztráty, pokračující přípravou na těhotenství, porod a šestinedělí. Pochopení pocitů ţen můţe pomoci ve snaze o efektivnější poskytování ošetřovatelské péče. Komunitní porodní asistentky mohou být vhodnou podporou pro tuto skupinu ţen a pomoci jim překonat náročné období těhotenství po perinatální ztrátě., Aim: The aim of this research was to determine the subjective experience of women in pregnancy after perinatal loss, identify their needs and ways of coping with the stress during an ongoing pregnancy. Methods: The study was carried out using a qualitative method. The data collection method used was a semi-structured interview. Six pregnant women in the third trimester after perinatal loss in previous pregnancies participated in the research. Some procedures of grounded theory (open and axial coding and creating categories) were used for data analysis. Results: Based on the data analysis categories and subcategories were defined: 1. The experience of perinatal loss, 2. Experiencing new pregnancy, 3. Feelings, 4. Coping, 5. Needs. Analyzing the interviews revealed that pregnancy after perinatal loss is a period of higher emotional stress, when women have specific needs and use different ways of coping with stress. Conclusion: Pregnant women after perinatal loss require a specific approach of care providers. The continuity of the care is important, starting from the period after perinatal loss, continuing in the preparation for pregnancy, childbirth and the postpartum period. Understanding the feelings of women may help in the effective provision of nursing care. Community midwives may be an appropriate support for this group of women and help them overcome the difficult period of pregnancy after perinatal loss., Pavla Kaspárková, Radka Bužgová, and Literatura
Záměry. Cílem studie bylo: (a) ověřit faktorovou strukturu českých překladů Baron-Cohenových inventářů AQ, SQ a EQ; (b) zkoumat rozdíly v autistických rysech, empatii a systemizaci mezi studenty exaktních a humanitních věd i mezi muži a ženami; (c) hledat možné korelace mezi skóry v Baron-Cohenových dotaznících a pěti obecnými dimenzemi osobnosti, měřenými NEO-FFI. Soubor a procedura. Výzkumný soubor sestával z 268 studentů Přírodovědecké fakulty UP a 348 studentů Filozofické fakulty UP. Ženy tvořily 75 % souboru. Studenti vyplňovali dotazníky s pomocí webové aplikace. Statistická analýza. K ověření faktorové struktury Baron-Cohenových inventářů byla použita konfirmační faktorová analýza. Účinek pohlaví, oboru studia a jejich interakce byl zkoumán s pomocí ANOVY. Vztah mezi měřenými proměnnými byl zjišťován na základě výpočtu Pearsonovy korelace. Možné zkreslení opakovaného testování bylo korigováno Bonferroniho metodou. Výsledky. Konfirmační faktorová analýza potvrdila čtyřfaktorový model SQ a třífaktorový model EQ. Do určité míry také podpořila pětifaktorový model AQ. Studenti exaktních věd měli signifikantně vyšší skóry v Kvocientu systemizace než studenti humanitních oborů. Ženy skórují významně výše než muži v Kvocientu empatie a níže v Kvocientu systemizace. Autistické rysy, měřené AQ, záporně korelují s empatií i dimenzí extraverze NEO-FFI a záporně s neuroticismem. Úroveň empatie koresponduje s extraverzí. AQ negativně koreluje s EQ. Omezení studie. Studie byla uskutečněna na dvou fakultách jedné moravské univerzity. Ve výzkumném souboru byl větší počet žen (75 %) než mužů. Data byla získána prostřednictvím webové aplikace., Objectives. The study was aimed: (a) to verify the factor structure of Czech translations of the Baron-Cohen’s inventories AQ, SQ, and EQ; (b) to explore the differences in autistic features, level of empathy and systemizing between the exact sciences and humanities students, and between men and women; (c) to find possible correlation among the scores in Baron-Cohen’s questionnaires and five general personality dimensions, measured by NEO-FFI. Sample and setting. The research sample consisted of 268 students from the Faculty of Science PU and 349 students from the Philosophical Faculty PU in Olomouc. Women comprised 75 % of the sample. Participants filled in inventories using web application specifically prepared for the research. Statistical analysis. Confirmatory factor analysis was used to verify the factor structure of the Baron-Cohen’s inventories. Effects of gender, field of study, and their interaction on dependant variables were explored by ANOVA. The relationships between measured variables were examined by Pearson’s correlation. The potential bias of repeated testing was corrected by Bonferroni’s method. Results. CFA confirmed the four-factor model of SQ, and the three-factor model of EQ. It also revealed support for the five-factor model of AQ. The exact sciences students scored significantly higher on the Systemizing Quotient than humanities students. Women are significantly higher than men on the Empathy Quotient and lower on the Systemizing Quotient. The autistic features, measured by AQ, negatively correlate with NEO-FFI dimension Extraversion and positively with Neuroticism. The level of empathy appeared to correspond to the Extraversion. AQ correlated negatively with EQ. Study limitation. The study was realised at two faculties of one Moravian university. There was a greater proportion of women (75%) than men in the research sample. Data were collected using web application., Daniel Dostál, Alena Plháková, Tereza Záškodná., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Záměr. Cílem studie byl vývoj a ověření psychometrických parametrů obecného nástroje pro odhad empatie. Soubor a procedura. Soubor tvořilo 823 studentů medicíny (583 studentek a 240 studentů; průměrný věk 21,75; SD = 1,97; rozsah 19 – 29 let) 1. až 6. ročníku Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Autoreferenční data byla od studujících shromážděna na konci zimního semestru. Účast studentů byla neanonymní, dobrovolná, podmíněná informovaným souhlasem. Statistická analýza. Struktura metody byla zkoumána explorační faktorovou analýzou a nálezy následně ověřovány konfirmační faktorovou analýzou. Simultánní faktorová analýza byla použita pro testování shody faktorového modelu pro muže a ženy z hlediska regresních vah, faktorové kovariance a strukturálních průměrů. Vztah mezi jednotlivými položkami a celkovým skórem byl testován Pearsonovým korelačním koeficientem a vnitřní konzistence stupnic Cronbachovým koeficientem alfa. Efekt délky studia byl zkoumán Jonckheer-Terpstra testem, vliv identifikace na odpovědi studentů GLM procedurou a vztah mezi dotazníkem DE14 a JSPE-S ověřován MRA. Výsledky. Explorační a následně i konfirmační faktorová analýza přinesla podporu pro existenci tří komponent 14položkového dotazníku DE14: Vnímavost, Respekt, Otevřenost, Cronbachův koeficient alfa resp. 0,67, 0,75, a 0,63. Struktura nástroje byla z hlediska pohlaví invariantní a efekt sebeidentifikace respondentů i délky studia, ačkoli statisticky významný, byl bez praktického dopadu. Dotazník DE14 sdílel s nástrojem JESP-S cca 19 % variance. Omezení studie. (a) design studie byl průřezový; (b) odhad empatie byl založen na autorefenčních datech; (c) data byla shromážděna pouze na jedné lékařské fakultě., Objectives.. The aim of the study was to develop and psychometrically evaluate new general naire for estimation of empathy. Subjects and setting: The sample consisted of the first to sixth year students of the Medical School Palacky University Olomouc (N = 823; 240 men, 583 women; average age 21,75: SD= 1 97; range 19 - 29 year. Participation was voluntary, nonanonymous, and conditional on the informed consent. Statistical analysis: Exploration factor analysis, principal component, factor extraction based on scree test, rotation promax, was used to examine underlying components of the instrument and Cronbach coefficient alpha was calculated to assess internal consistency aspect of reliability. Subsequently the structure of questionnaire was verified using CFA. Simultaneous factor analysis was employed to test differences between men and women from the viewpoint of regression weights, factor covariance, and structural latent means. Effect of length of study was examined by Joncicheer-Terpstra test and influence of identification on students' responses was tested by the GLM procedure. Relationship between the JSPE-S and the DE14 was examined by the MRA. Results: Exploratory and subsequently conformatory factor analysis supported our presumption of the three components of the 14-item self-administered Empathy Questionnaire (DE14) Percipience, Openness, and Respect, Cronbach coefficient alpha was 0,67, 0,63, and 0,75, respective The structure of questionnaire was from the viewpoint of gender invariant and the effect of respondents' self-identification responses although statistically significant was of no practical consequence. Questionnaire DE14 shared cca 19 % of variance with the JSPE-S. Study limitation: (a) the study design was cross-sectional; (b) measurement of empathy is self-reported; (c) the findings are limited to a sample of medical students., Lýdie Tišanská, Jiří Kožený., and Obsahuje seznam literatury