Záměr. Cílem studie bylo (a) ověření psychometrických parametrů studentské verze Jeffersonské škály empatie - JSPE-S na podkladě výpovědí českých studentů medicíny; (b) testování diferencí v deklarované důležitosti empatie v lékařském kontextu z hlediska pohlaví a délky studia medicíny. Soubor a procedura. Soubor tvořilo 895 studentů medicíny (574 studentek a 321 studentů; průměrný věk 23,15; SD = 0,08; rozsah 18 – 25 138 / Výzkumné studie let) 1. až 6. ročníku a studentů přijatých ke studiu (0. ročník). Autoreferenční data byla od studujících shromážděna na konci akademického roku po skončení výuky, u 0. ročníku po skončení přijímacího řízení. Účast studentů byla neanonymní, dobrovolná, podmíněná informovaným souhlasem. Statistická analýza. Explorační faktorová analýza, metoda hlavních os, extrakce dle scree testu, rotace promax, byla použita pro zkoumání struktury metody. Vnitřní konzistence škály byla ověřena Cronbachovým koeficientem alfa a vztah mezi položkami a celkovým skórem Pearsonovým korelačním koeficientem. Diference z hlediska pohlaví a délky studia byly testovány ANOVA a rozdíly v profilu odpovědí na jednotlivé položky z hlediska pohlaví MANOVA. Výsledky. Faktorová analýza přinesla podporu pro existenci tří komponent „perspective taking“, „compassionate care“ a „empathetic understanding“, které byly identifikovány i u amerických a japonských studentů medicíny. Asociace položek a celkového skóru byly pozitivní a statisticky významné. Cronbachův koeficient alfa byl 0,76 jak u mužů, tak u žen. Diference v profilu odpovědí mezi muži a ženami byla sice statisticky významná, ale velikost účinku pohlaví z praktického hlediska zanedbatelná. Rozdíly v celkovém skóru empatie z hlediska pohlaví a délky studia byly statisticky významné pouze u délky studia. Z dat vyplývá výrazný pokles průměrného postoje k roli empatie v léčebném kontextu ve 3., 4., a 5. ročníku, kdy se studenti blíže seznamují s realitou, tj. přicházejí do přímého kontaktu s pacienty a praktikujícími lékaři, což je v souladu s nálezy u amerických studentů. Omezení studie. (a) design studie byl průřezový; (b) odhad empatie byl založen na autorefenčních datech; (c) participace studentů a jejich odpovědi mohly být ovlivněné situačním kontextem; (d) omezená zkušenost studentů s pacienty i praktikujícími lékaři v prvních osmi semestrech studia by mohla snížit validitu výpovědí; (e) data byla shromážděna pouze na jedné lékařské fakultě; (f) předpokládaná specializace, což by mohla být potenciální zkreslující proměnná, nebyla ve studii zjišťována. and Attitudes of students of medicine toward the role of empathy in medical context: differences by gender and level of medical studies
Objectives. The aim of the study was to (a) examine psychometrics of a Czech version of the JSPE-S with Czech medical students; (b) test differences in empathy scores between men and women and among students in different years of medical school.
Subjects and setting. The sample consisted of the incoming and the first to sixth year students of the 3rd Faculty of Medicine, Charles University in Prague (N = 895; 321 men, 574 women; average age 23,15; SD = 0,08; range 22 - 25 years). The self-reported data were collected at the end of academic year and the incoming students after entrance examination. Participation was voluntary, nonanonymous, and conditional on the informed consent. Statistical analysis. Pearson correlation was calculated to examine item-total score association. Exploration factor analysis, principal component, factor extraction based on scree test, rotation promax, was used to examine underlying components of the instrument and Cronbach coefficient alpha was calculated to assess internal consistency aspect of reliability. Effect of gender and length of study was examined by using ANOVA and differences in response profile between men and women by MANOVA.
Results. Factor analysis confirmed the three components of perspective taking, compassionate care, and ability to stand in patient’s shoes, which had emerged in American and Japanese medical students. Item-total score correlations were all positive and statistically significant. Cronbach’s coefficient alpha was 0,76 both for men and women. There was statistically significant difference between men and women in item response pattern but the effect size of gender was negligible. The results showed statistically significant decline in mean empathy scores in the third year of medical school which did not change during the fourth and the fifth year. The patterns of mean empathy scores decline were similar for men and women.
Study limitation. (a) the study design was cross-sectional; (b) measurement of empathy is self-reported; (c) the attendance, and possibly responses may be influenced by the situations or events during which the data were obtained; (d) lack of experience with patients during the first two years may cast some doubts on validity of responses; (e) the findings are limited to only one medical school; (f) information about student’s career specialty intentions, potential confounding variable, was not collected.