Záměr. Cílem předložené studie bylo vytvoření české verze Cambridge depersonalization scale (CDS) a ověření její reliability, validity a diskriminační kvality jako nástroje pro screening depersonalizačního a derealizačního syndromu. Soubor a procedura. CDS byla přeložena z angličtiny do češtiny a předložena 147 subjektům společně se škálou disociativních zkušeností (DES), Beckovým inventářem deprese (BDI-II) a Beckovým inventářem úzkosti (BAI). Třináct subjektů splňovalo kritéria MKN-10 pro depersonalizační a derealizační syndrom, 69 pro poruchu úzkostného spektra, 65 subjektů tvořilo kontrolní skupinu zdravých. Statistická analýza. Pro odhad reliability bylo užito výpočtu Cronbachova koeficientu alfa a split half reliability. Pro odhad kritériové validity byla vypočtena Spearmanova korelace s faktorem depersonalizace DES a byly statisticky porovnány skupiny metodou Kruskal-Wallis. K posouzení diskriminační kvality CDS jako screeningového nástroje depersonalizačního a derealizačního syndromu bylo užito ROC analýzy. Výsledky. Česká verze CDS vykázala vysokou vnitřní konzistenci (Cronbachovo alfa činilo 0,95, split-half reliabilita činila 0,95) a konvergentní validitu (Spearmanova korelace s faktorem depersonalizace DES činila 0,68). Škála byla schopná odlišit pacienty s depersonalizačním syndromem od ostatních skupin. Oblast pod křivkou ROC činila 0,975 a nejlepšího kompromisu mezi hodnotou pravdivě pozitivních a falešně negativních bylo dosaženo při dělícím bodu (cut-off) 50, který vykázal 100% senzitivitu a 87,3% specificitu. Závěr. Česká verze CDS má podobně jako původní škála dobrou reliabilitu, validitu a diskriminační kvalitu a lze ji využívat v klinickém výzkumu a praxi. Omezení studie. Vzhledem k poměrně malému počtu pacientů s depersonalizačním a derealizačním syndromem by měly být výsledky interpretovány s určitou obezřetností. V budoucí studii je třeba soubor pacientů rozšířit. and Reliability and validity of the Czech version of the Cambridge depersonalization scale
Objectives. The objectives of the study were to develop a Czech version of the Cambridge depersonalization scale (CDS) and to examine its reliability, validity and discrimination quality as an instrument for screening depersonalization disorder. Methods. The CDS was translated from English into Czech and administered to 147 subjects along with Dissociation Experiences Scale (DES), Beck depression inventory II and Beck anxiety inventory. Thirteen subjects met ICD-10 criteria for depersonalization disorder, 69 for anxiety disorder and 65 were healthy controls. Statistical analysis. Cronbach´s alpha and splithalf reliability was carried out to assess reliability. Spearman correlation analysis between CDS and DES depersonalization subscale and the Kruskal-Wallis test to compare scores of the CDS among the groups were carried out in order to examine criterion validity. Analysis of the receiver operating characteristics (ROC) was performed to examine discrimination quality of the CDS as an instrument for screening depersonalization disorder. Results. The Czech version of the CDS showed high internal consistency (Cronbach´s alpha and split half reliability were both 0.95) and convergent validity (Spearman correlation with DES depersonalization subscale was 0.68). The scale was able to differentiate patients with ICD-10 depersonalization disorder from the other groups. The area under the ROC curve was 0.975 and the best compromise between the true positive and false negative rate was at a cut-off point of 50, yielding a sensitivity of 1.00 and a specificity of 0.87. Conclusions. The Czech version of the CDS has good reliability, validity and discrimination quality, similar to the original instrument and can be used in both clinical research and practice. Study limitation. Results should be interpreted with caution given the relatively small sample size of the depersonalization disorder group. A larger sample in future study will be needed.
Objectives. Neuropsychological tests employ several cognitive functions to a different extent. Thus, factor structures of various neuropsychological batteries and their analyses show both similarities and discrepancies. The study explores the Czech comprehensive neuropsychological battery for SuperAgers (older people with excellent cognition) from the cross-sectional and longitudinal point of view in respect to its factor structure and its stability over time. Sample and settings. The study sample consisted of 361 healthy older adults (age 60–94) assessed in years 2012 and 2015 with cognitive tests battery. Statistical analyses. Data were analyzed with confirmatory factor and invariance analyses over time using multiple competing theory-driven models of cognition based on previous studies consisting of 1–5 factors. Results. The results show that the best fitting model consists of four factors: verbal memory, attention/working memory, executive functions, and language. The results also suggest that the four factorial structure of cognition in healthy older people was the most stable. This reflects their cognitive functioning and highlights the need to identify the SuperAgers on the basis of performance in multiple cognitive domains. The authors propose that these four domains should be taken into account for identifying SuperAgers and that comparing competing models should be a standard procedure in future studies.Limitations. The visuospatial or nonverbal memory factors were not represented in our study with relevant tests. Our sample consisted of healthy older adults. and Cíle. Neuropsychologické testy sledují v různé míře řadu kognitivních funkcí. Faktorové struktury různých neuropsychologických baterií a jejich analýzy tak vykazují jak podobnosti, tak 49Metodické studie/rozdíly. Studie zkoumá českou komplexní neuropsychologickou baterii pro SuperAgery (starší osoby s vynikajícími kognitivními schopnostmi) z průřezového a longitudinálního hlediska s ohledem na její faktorovou strukturu a její stabilitu v čase. Soubor. Soubor tvořilo 361 zdravých starších osob (ve věku 60–94 let), které byly v letech 2012 a 2015 hodnoceny pomocí baterie kognitivních testů. Statistické analýzy. Data byla analyzována konfirmační faktorovou analýzou a analýzou invariance v čase s využitím několika konkurenčních modelů kognice založených na teoriích vycházejících z předchozích studií a sestávajících z 1-5 faktorů. Výsledky. Výsledky ukazují, že nejlepší model se skládá ze čtyř faktorů: verbální paměť, pozornost/pracovní paměť, exekutivní funkce a jazyk. Tento model kognice byl také nejstabilnější. Model odráží kognitivní funkce zdravých seniorů a zdůrazňuje potřebu identifikovat SuperAgery na základě výkonu ve více kognitivních oblastech. Autoři navrhují, aby tyto čtyři domény byly brány v úvahu při identifikaci SuperAgerů a aby porovnávání konkurenčních modelů bylo standardním postupem v budoucích studiích. Omezení. Ve studii nebyly zastoupeny faktory vizuálně-prostorové funkce nebo neverbální paměti s příslušnými testy. Vzorek tvořili zdraví starší dospělí.
Objectives. The aim of the study is to verify the structure of the WHOQOL-AGE tool on the ba-sis of a representative group of Czech seniors older than 60 years of age.Sample and setting. Sample of participants con-sisted of 403 seniors (75 males, 228 females, av-erage age 70.7 ys, SD = 7.72, range 60 – 91 ys, selected by quota system according to gender, age, and region.Results. Bifactor confirmatory analysis and the degree of agreement of data with Rasch’s mod-el acceptably supported the one-dimensional structure of the tool and can be recommended as a screening questionnaire for estimating quality of life of seniors older than 60 years, especially in cases where it is necessary to limit the time and cognitive burden of respondents.Study limitation. The findings are limited to a Czech general representative population sam-ple. and Záměr. Cílem studie je ověření struktury nástro-je WHOQOL-AGE na podkladě reprezentativ-ního souboru českých seniorů starších 60 let věku.Soubor a procedura. Soubor tvořilo 403 osob (175 mužů, 228 žen), průměrný věk 70,7 let, SD = 7,72, rozsah 60–91 let, náhodně vybra-ných kvótním výběrem na podkladě věku, po-hlaví a regionu.Výsledky. Bifaktorová konfirmační analýza i míra shody dat s Raschovým modelem ak-ceptovatelně podpořily jednodimenzionální strukturu nástroje a lze jej tedy doporučit jako skríningový dotazník pro odhad kvality života seniorů starších 60 let zvláště v případech, kdy je třeba limitovat časovou a kognitivní zátěž re-spondentů.Omezení studie. Zjištění jsou omezena pouze na český obecný reprezentativní vzorek populace.
Záměr. Cílem studie bylo (a) ověření psychometrických parametrů studentské verze Jeffersonské škály empatie - JSPE-S na podkladě výpovědí českých studentů medicíny; (b) testování diferencí v deklarované důležitosti empatie v lékařském kontextu z hlediska pohlaví a délky studia medicíny. Soubor a procedura. Soubor tvořilo 895 studentů medicíny (574 studentek a 321 studentů; průměrný věk 23,15; SD = 0,08; rozsah 18 – 25 138 / Výzkumné studie let) 1. až 6. ročníku a studentů přijatých ke studiu (0. ročník). Autoreferenční data byla od studujících shromážděna na konci akademického roku po skončení výuky, u 0. ročníku po skončení přijímacího řízení. Účast studentů byla neanonymní, dobrovolná, podmíněná informovaným souhlasem. Statistická analýza. Explorační faktorová analýza, metoda hlavních os, extrakce dle scree testu, rotace promax, byla použita pro zkoumání struktury metody. Vnitřní konzistence škály byla ověřena Cronbachovým koeficientem alfa a vztah mezi položkami a celkovým skórem Pearsonovým korelačním koeficientem. Diference z hlediska pohlaví a délky studia byly testovány ANOVA a rozdíly v profilu odpovědí na jednotlivé položky z hlediska pohlaví MANOVA. Výsledky. Faktorová analýza přinesla podporu pro existenci tří komponent „perspective taking“, „compassionate care“ a „empathetic understanding“, které byly identifikovány i u amerických a japonských studentů medicíny. Asociace položek a celkového skóru byly pozitivní a statisticky významné. Cronbachův koeficient alfa byl 0,76 jak u mužů, tak u žen. Diference v profilu odpovědí mezi muži a ženami byla sice statisticky významná, ale velikost účinku pohlaví z praktického hlediska zanedbatelná. Rozdíly v celkovém skóru empatie z hlediska pohlaví a délky studia byly statisticky významné pouze u délky studia. Z dat vyplývá výrazný pokles průměrného postoje k roli empatie v léčebném kontextu ve 3., 4., a 5. ročníku, kdy se studenti blíže seznamují s realitou, tj. přicházejí do přímého kontaktu s pacienty a praktikujícími lékaři, což je v souladu s nálezy u amerických studentů. Omezení studie. (a) design studie byl průřezový; (b) odhad empatie byl založen na autorefenčních datech; (c) participace studentů a jejich odpovědi mohly být ovlivněné situačním kontextem; (d) omezená zkušenost studentů s pacienty i praktikujícími lékaři v prvních osmi semestrech studia by mohla snížit validitu výpovědí; (e) data byla shromážděna pouze na jedné lékařské fakultě; (f) předpokládaná specializace, což by mohla být potenciální zkreslující proměnná, nebyla ve studii zjišťována. and Attitudes of students of medicine toward the role of empathy in medical context: differences by gender and level of medical studies
Objectives. The aim of the study was to (a) examine psychometrics of a Czech version of the JSPE-S with Czech medical students; (b) test differences in empathy scores between men and women and among students in different years of medical school.
Subjects and setting. The sample consisted of the incoming and the first to sixth year students of the 3rd Faculty of Medicine, Charles University in Prague (N = 895; 321 men, 574 women; average age 23,15; SD = 0,08; range 22 - 25 years). The self-reported data were collected at the end of academic year and the incoming students after entrance examination. Participation was voluntary, nonanonymous, and conditional on the informed consent. Statistical analysis. Pearson correlation was calculated to examine item-total score association. Exploration factor analysis, principal component, factor extraction based on scree test, rotation promax, was used to examine underlying components of the instrument and Cronbach coefficient alpha was calculated to assess internal consistency aspect of reliability. Effect of gender and length of study was examined by using ANOVA and differences in response profile between men and women by MANOVA.
Results. Factor analysis confirmed the three components of perspective taking, compassionate care, and ability to stand in patient’s shoes, which had emerged in American and Japanese medical students. Item-total score correlations were all positive and statistically significant. Cronbach’s coefficient alpha was 0,76 both for men and women. There was statistically significant difference between men and women in item response pattern but the effect size of gender was negligible. The results showed statistically significant decline in mean empathy scores in the third year of medical school which did not change during the fourth and the fifth year. The patterns of mean empathy scores decline were similar for men and women.
Study limitation. (a) the study design was cross-sectional; (b) measurement of empathy is self-reported; (c) the attendance, and possibly responses may be influenced by the situations or events during which the data were obtained; (d) lack of experience with patients during the first two years may cast some doubts on validity of responses; (e) the findings are limited to only one medical school; (f) information about student’s career specialty intentions, potential confounding variable, was not collected.
Záměr: Primárním cílem studie bylo testování modelu předpokládajícího mediační efekt studijní strategie, odhadnuté Dotazníkem přístupu k učení a studiu – ALSI, na vztah mezi výkonovou orientací, zjišťovanou Dotazníkem výkonové orientace – AGQ, a průměrnými výsledky studentů u zkoušek ve čtvrtém roce studia medicíny. Sekundárním cílem bylo ověření struktury Dotazníku výkonové orientace jako předpokladu pro realizaci primárního cíle. Soubor a procedura: Soubor tvořilo 94 studentů medicíny (63 studentek a 31 studentů; průměrný věk 23,15; SD = 0,08; rozsah 22 – 25 let). Autoreferenční data byla shromážděna na počátku sedmého semestru po skončení výuky, údaje o hodnocení akademického výkonu z registru fakulty po ukončení zkouškového období. Účast studentů byla neanonymní, dobrovolná, podmíněná informovaným souhlasem. Statistická analýza: Vztahy mezi proměnnými, založené na odhadu asymptotické kovarianční matice polychorických korelací, byly analyzovány metodou strukturálních rovnic s použitím odhadu maximální věrohodnosti. Výsledky: Analýza dat přinesla akceptovatelnou podporu pro (a) navržený model předpokládající mediační efekt studijní strategie na vztah mezi výkonovou orientací a výsledky zkoušek ve čtvrtém roce studia medicíny. Velikost účinku byla 17 %, což je o 10 % vyšší účinek než u modelu bez mediačních proměnných; (b) výsledky konfirmační faktorové analýzy rovněž podpořily předpoklad 4 konstruktů nástroje výkonové orientace v kontextu studia medicíny. Omezení studie: Validita studie je limitovaná nízkým počtem pozorování a velkou chybovou variancí proměnných.