1 - 5 of 5
Number of results to display per page
Search Results
2. Hunter-gatherer site at Vladislav (Třebíč district)
- Creator:
- Moník, Martin
- Type:
- article, model:article, and TEXT
- Subject:
- Late Palaeolithic, Mesolithic, chipped stone industry, Bohemian-Moravian Highland, pozdní paleolit, mezolit, štípaná industrie, and Českomoravská vrchovina
- Language:
- Czech
- Description:
- Technological and typological analysis of chipped stone material found on a rock spur close to Vladislav village in SW Moravia was carried out. The coring technology and typology of tools, along with the prominent situation of the site, indicate Late Palaeolithic origin of the assemblage. Use of local raw materials and low degree of artifacts’weathering in comparison with chipped stone assemblages from two Late Palaeolithic sites in the vicinity, however, show relatively younger age of the assemblage. Occupation of the site at the end of the Younger Dryas period or during the Late Pleistocene/Early Holocene boundary thus seems most probable. and Práce je výsledkem technologicko-typologické analýzy souboru štípané industrie, nalezeného na skalním ostrohu u obce Vladislav na jihozápadní Moravě. Zatímco prominentní pozice lokality, technologie těžby jader a typologie nástrojů svědčí pro datování do pozdního paleolitu, využívání převážně lokálních surovin a nízký stupeň patinace artefaktů ve srovnání se dvěma poblíž ležícími pozdně paleolitickými lokalitami ukazují na její relativně mladší stáří. Nejpravděpodobnější se tak zdá, že lokalita byla osídlena buď na samém konci mladšího Dryasu, nebo na přelomu pleistocénu a holocénu.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
3. Magdalenian with microlithic triangles revisited: the case of the Hranice na Moravě III - Velká Kobylanka site (Přerov district, Czech Republic)
- Creator:
- Moník, Martin, Záhorák, Vít, Drozd, Jiří, and Němcová, Veronika
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- Magdalenian, Moravia, lithics, geometric microliths, raw materials, magdalénien, Morava, kamenná industrie, geometrické mikrolity, and suroviny
- Language:
- Czech
- Description:
- A recently acquired collection of 1332 knapped stone and 15 pebble or platy slate artefacts were analyzed to verify the dating and origin of the well-known Magdalenian site Hranice III – Velká Kobylanka in the Moravian Gate (Moravia, Czech Republic). The inhabitants of the site were processing a number of local knapped stone materials rather than long-distance imports, though (locally available) erratic flints were mostly used for tool manufacture. The most prominent as regards the typology of tools are a number of microlithic triangles, already recorded in an older assemblage from the site, indicating the Older Dryas age of the collection. The absence of raw materials from the south-west (e. g. the Olomučany chert) and typological analogies from Eastern Germany and Poland indicate that the Magdalenians from Hranice may have represented a colonization wave independent of the one that probably settled dozens of caves of the Moravian Karst. The only 14C date acquired by us from the surface comes from the Atlanticum chronozone (Holocene) and dates some younger activity at the site. and Analýza nově získaného souboru 1332 ks štípané industrie a 15 valounových nebo destičkovitých břidlicových artefaktů byla provedena pro ověření datace a původu známé lokality Hranice III – Velká Kobylanka v Moravské bráně. Obyvatelé lokality využívali řadu místních, spíše než importovaných, surovin pro výrobu štípané industrie, ačkoliv k výrobě nástrojů byl využíván téměř výlučně (lokálně dostupný) eratický pazourek. Typologicky nejvýraznější jsou zde mikrolitické trojúhelníky, zaznamenané již při analýze starší kolekce a napovídající datování lokality do starého dryasu. Absence surovin z jihovýchodu (např. rohovce typu Olomučany) a typologická podobnost souboru s kolekcemi východní části Německa a Polska naznačují, že hranická lokalita možná představuje nezávislou kolonizační vlnu, lišící se od té, která osídlila desítky magdalénských lokalit Moravského krasu. Jediné radiokarbonové datum, které se nám podařilo získat z kosti ležící na povrchu, však pochází z období atlantiku (holocén) a souvisí s blíže nespecifikovanou mladší událostí v lokalitě.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
4. Pozdně paleolitická stanice z Bohuňovic na Litomyšlsku
- Creator:
- Moník, Martin and Vích, David
- Type:
- article, model:article, and TEXT
- Subject:
- pozdní paleolit, štípaná industrie, operační řetězec, suroviny, východní Čechy, Late Palaeolithic, chipped stone industry, chaîne opératoire, raw materials, and East Bohemia
- Language:
- Czech
- Description:
- Soubor štípané industrie získaný v sousedství obce Bohuňovice ve východních Čechách lze na základě typologické, technologické a surovinové analýzy přiřadit k pozdnímu paleolitu. Analogické jsou industrie, označované na Moravě jako tišnovien, liší se však poněkud surovinovým zastoupením. Část artefaktů vyrobených z místního spongolitu typu Ústí nad Orlicí je zřejmě mezolitickou intruzí. and An assemblage of chipped stone industry, acquired by surface prospection in the vicinity of Bohuňovice village near Litomyšl has been analyzed from technotypological point of view. Tool types, along with patination of a part of the collection, reduction technology of cores, and raw material types indicate Late Palaeolithic age of the artefacts. An analogy can be encountered in Tishnovian industries of Moravia, although some differences, above all in directions of raw material supply, are evident in Bohuňovice. Certain part of the assemblage is probably a Mesolithic intrusion.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
5. The Epigravettian of Kůlna cave? A revision of artefacts
- Creator:
- Nerudová, Zdeňka and Moník, Martin
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- Epigravettian, Kůlna Cave, knapping technology, chert of Olomučany type, GIS, epigravettien, jeskyně Kůlna, technologie kamenné industrie, and rohovec typu Olomučany
- Language:
- Czech
- Description:
- Several archaeological artefacts from Kůlna Cave (Blansko disctrict, Czech Republic) date its settlement to the last 250 thousand years. The stratigraphy both inside the cave and at the entrance was complicated, so that macroscopically similar sediments may have comprised of Magdalenian, Gravettian, and Micoquian industries. The first radiocarbon dates surprisingly showed one Epigravettian date, obtained from an animal bone from layer 5, supposedly belonging to the Magdalenian. Also, a further series of dates from strictly controlled contexts (i.e., those definitely correlated with a single layer) showed interstratification of finds between layers. The question of whether there was indeed an Epigravettian settlement phase of the cave was tested with the analysis of butts of debitage, and preserved cores from layers 5 and 6, to specify the used knapping technology. It became clear that the used technology was uniform throughout Magdalenian layers 5 and 6, but spatial analysis of hearths and heated artefacts indicate these were likely to have been disturbed and may also include older material. and Jeskyně Kůlna (okr. Blansko, Česká republika) poskytla velké množství archeologických nálezů, dokládající osídlení jeskyně po dobu posledních 250 tisíc let. Stratigrafická situace uvnitř i v sondách ve vstupu do jeskyně nebyla jednoduchá a proto se v makroskopicky témž sedimentu mohly nalézt společně industrie magdalénienu, gravettienu a micoquienu. Překvapením bylo první radiokarbonové datování, ve kterém bylo mimo jiných dat získáno datum odpovídající dnes epigravettienu, pocházející ale ze zvířecí kosti z vrstvy 5, která měla náležet magdalénienu. I další série radiokarbonových dat přes to, že vzorky byly důsledně kontrolovány, aby jejich asociace s patřičnou vrstvou byla jistá, přinesla další doklady interstratifikace nálezů mezi vrstvami. Bylo otázkou, zda epigravettienské datum ze zvířecí kosti odpovídá nějakému epizodickému osídlení jeskyně, nebo zda jde jen o náhodně zavlečenou kost do jeskynní stratigrafie. Byla proto provedena analýza charakteru patek debitáže a dochovaných jader, pocházejících z vrstvy 5 a 6 za účelem identifikace technologie jejich sbíjení. Ukázalo se, že technologie sbíjení je v magdalénienských vrstvách uniformní, ale prostorová analýza ohnišť a teplem ovlivněných artefaktů nevylučuje promíchání vrstev včetně intruze staršího materiálu.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public